Senju čtvrť

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 8:25 pm

First topic message reminder :

Senju Čtvrť

Hokageho dům:

Místnosti domu:

pro **Hana Ichiro** Fri Aug 22, 2014 9:29 pm

Zazubila som sa. Bola som tak happy ako grepy, ako dávno nie. Dlho som nemala veľmi dôvod usmievať sa, už len preto, že bola ťažká doba, mala som povinností cez hlavu, za to vždy, keď som prišla sem...Všetko mi pripadalo tak úžasné a krásne, mohla som si pokojne oddýchnuť, navyše s ľuďmi, ktorých mám rada. K Seitovi som sa upla asi ale najviac.
Stisla som mu pevnejšie ruku. Rovnako ako on mne, tak som dôverovala i ja jemu. Nemusela som mu to hovoriť, určite na to prišiel sám. Seito? Zazubila som sa, pretože ma práve napadla trochu divná otázka, ale na také veci som bola vždy zvedavá. Prezraď mi, ako si na tom so žienkami, hm? Uchechtla som sa, pričom som opäť začala pozorovať Konohu.

pro **Seito Senju** Sat Aug 23, 2014 12:13 pm

Při její otázce jsem se zarazil a chvíli mlčel. ,,No, víš...Jak bych to řekl? Celý život sloužím Konoze a nikdy jsem neměl moc času myslet na sebe. Byla tu pořád nějaká povinnost, nebo práce vůči vesnici, ale můj život to naplňovalo dostatečně." Na chvíli jsem nad tím zauvažoval a pokračoval dále. ,,Lidé ode mě hodně očekávali, když jsem bratr Hokageho. Ale celý život jen dávám, možná je načase i trochu brát." Pousmál jsem se a podíval se na ni. Sice jsem na její otázku neodpověděl přímo, ale z mé odpovědi to dokáže správně usoudit.

pro **Hana Ichiro** Sat Aug 23, 2014 12:43 pm

Jeho odpoveď ma trochu prekvapila, nečakala som to. Ale za to to bolo aspoň tak lepšie, keby mal nejakú frajerku, najskôr by sa ma za niečo takéto pokúsila zabiť, keby to zistila. A to by bolo pre mňa asi nie príliš dobré.
Usmiala som sa. Vlastne sme na tom rovnako, tiež som nikdy nemávala čas na seba, nieto ešte na nejakých chlapov, že? Je to trochu smutné, o tebe by som také niečo nepovedala, skôr by som čakala, že nejaký ten vzťah, alebo aspoň nejakú vyhliadnutú žienku mať budeš. Uškrnula som sa naňho a mĺčky pozorovala Konohu.

pro **Seito Senju** Sun Aug 24, 2014 5:46 pm

,,Smutné? Takhle bych to neviděl. Prostě jsem dělal, co bylo potřeba." Usmál jsem se a vzpomněl si na své mládí. Pak jsem se podíval na Hanu a stále se usmíval. Což o to, líbila se mi, ale vůbec jsem nevěděl jestli nemá někoho v Ame. I když jsme už spolu vedli hodně rozhovorů, tak se nikdy o někom nezmínila. Raději jsem upřel zrak do dáli a snažil se tam něco zahlídnout. Bylo už docela pozdě a tady nahoře už začínala být trochu zima. Navíc jsem se doma nestihl nějak pořádně obléct, ale dokud ze mě nebude kostka ledu, tak to vydržím.

pro **Hana Ichiro** Sun Aug 24, 2014 6:33 pm

Jeho poznámku som neokomentovala, len som sa letmo usmiala. Nemohla som si ale nevšimnúť, že mu je zima, možno si to sám neuvedomoval, ale bolo mu trochu vidieť husiu kožu, a ak sa mám priznať, zima začala byť aj mne. Asi sa už vrátime radšej späť hore, čo? Opýtala som sa, pričom Kirin na nás opäť uprel tie svoje zafírové oči, ktoré sa v jase mesiaca zaleskli a s pomocou vetru nás vyniesol späť na jeho krk, kde nás oboch hrialo jeho telesné teplo a dlhá srsť.
Začala som ľutovať, že som si sem nevzala ten svoj dlhý plášť, ale v Konohe bolo tak horúco, že som usúdila, že mi ho ani nebude treba. Dúfam, že ti je už teplejšie. Ak nie, buď využijeme metódu tučniakov, ktorí sa zohrievajú navzájom alebo sa vrátime späť dolu. Ťažko povedať, či som tú prvú možnosť myslela vážne, pretože som sa pri tom usmievala, ale kto vie.

pro **Seito Senju** Sun Aug 24, 2014 6:59 pm

Ani jsem nemusel odpovědět a Kirin nás vynesl zpátky. Tady bylo tepleji, takže to bylo fajn. ,,Jo, tady je tepleji. Díky." Usmál jsem se nad její myšlenkou o tučňácích, ale pak se zarazil, protože těžko říct jestli to myslela vážně. ,,Dolů se mi zatím nechce. Ale za chvíli asi budeme muset, ať po nás nevyhlásí celostátní pátrání." Pousmál jsem se a znovu se zadíval na Konohu pod sebou.

pro **Hana Ichiro** Sun Aug 24, 2014 8:05 pm

Jemne som sa usmiala, bola som mu rada, že mu už nie je zima. Rukou som si prehrabla vlasy, pretože mi padali do očí pod náporom toho vzduchu. No, ak sa mám priznať, ani mne nie. Nemyslím si, že nás budú hľadať. Aspoň nie teraz večer. Uškrnula som sa a sadla si do tureckého sedu.
Rozhostilo sa medzi nami ticho, obaja sme pozorovali Konohu a kochali sa jej krásou. Keď som ale zdvihla pohľad opäť k hviezdnej oblohe, zazrela som padajúcu hviezdu. Rýchlo, praj si niečo! Vyhŕkla som smerom k Seitovi, pričom som zavrela oči a sama si čosi s úsmevom na perách zaželala.

pro **Seito Senju** Sun Aug 24, 2014 8:42 pm

Když na mně zakřičela, zbystřil jsem a podíval se na nebe. Měla pravdu, protože zrovna jedna padala. ,,Já na to moc nejsem, ale když to musí být." Usmál jsem se a přál si tedy jednu určitou věc. Jenom nevím, jestli to má nějakou určitou záruční dobu, ale možná budu mít štěstí a přání se opravdu vyplní.

pro **Hana Ichiro** Sun Aug 24, 2014 9:05 pm

Pozrela som sa naňho a letmo pokrčila ramenami. "Ani ja veľmi nie, ale dúfam, že nie si jeden z tých, kyorý si niečo zaželá a čaká, že sa to splní samo. Som toho názoru, že ak má človek nejaké želanie, musí urobiť všetko preto, aby sa to stalo skutočnosťou." Pohľad som uprela na Konohu, pričom mi na perách úsmev pretrvával.

pro **Seito Senju** Mon Aug 25, 2014 9:41 am

,,Tak to se budu muset asi hodně snažit." Usmál jsem se a na chvíli se zamyslel. ,,Nebo se to splní samo a já nebudu muset dělat nic." Tahle představa pro mě byla lepší, ale Hana měla nejspíš pravdu, že bych měl pro to něco udělat. Přeci jen nic není zadarmo. No, to se ukáže teprve časem.

pro **Hana Ichiro** Mon Aug 25, 2014 11:36 am

No, podľa toho, čo to je. Pokrčila som ramenami. Možno sa ani veľmi snažiť nebudeš musieť, ale nechcem sa ťa na tvoje želanie pýtať, nemala by som, pretože sa to potom údajne nesplní. Nebola som poverčivá, ale tak, bol to už taký zvyk detstva. No, na to by som sa veľmi nespoliehala, málokedy sa niečo splní samo od seba, ale kto vie, možno budeš mať šťastie. Usmiala som sa naňho a založila si ruky na hrudi. Nevrátime sa už dole? Začína mi byť zima už aj tu. Pozrela som sa na Seita, pokiaľ tu bude chcieť ešte ostať, ja sa jeho rozhodnutiu prispôsobím a nejaký čas tu ešte vydržím.

pro **Seito Senju** Mon Aug 25, 2014 6:51 pm

,,No, uvidíme. A máš pravdu, na přání se ptát nesmí." Tedy nevím jestli to přinese smůlu, ale každý to říká, tak to bude mít asi něco do sebe. ,,A jo, už bychom mohli dolů. Je tu fakt pěkný výhled, ale zima tu začíná být pořádná." Usmál jsem se a podíval se naposledy dolů na Konohu. Pak už jsem jen čekal, až zamíříme zase zpátky.

pro **Hana Ichiro** Mon Aug 25, 2014 8:43 pm

Súhlasne som na tú zimu prikývla. Kirin-kun, mohol by si nás prosím odniesť späť na zem? Opýtala som sa. Samozrejme. Odvetil Kirin, ktorý prudko zabočil do strany a zamieril prudko dolu, trvalo mu len krátku chvíľu, než sa objavil tesne nad Seitovou záhradou a pristál tak, aby tu niečo nezničil.
Trochu sa prikrčil, aby sme mohli zísť. Nezabi sa. Uchechtla som sa, keď sa mi podarilo nejak s pomocou Kirinovej srsti zliezť. Bolo zvláštne opäť stáť na pevnej zemi. Postavila som sa pred Kirinovu hlavu, natiahla ruku a pohladkala ho po jej boku. Ďakujem, Kirin, za úžasnú jazdu a tvoju ochotu niesť niekoho iného, než mňa. Usmiala som sa.
Nemáš zač, Hana-chan. Ak teda ale dovolíš, som už trochu unavený, rád by som sa aj s Fírnenom vrátil. Prehovoril. Neodporovala som, len som sa trochu vzdialila. Tak teda, dobrú noc prajem Kirin-kun, aj tebe Fírnen. Žiarivo som sa usmiala na oboch drakov, ktorí razom zmizli v obláčiku dymu.
S povzdychom som sa natočila k Seitovi. Dúfam, že sa už cítiš lepšie. Preniesla som, nevšímajúc si fakt, že mi naskočila husia koža z tej zimy.

pro **Seito Senju** Tue Aug 26, 2014 4:40 pm

Cesta dolů trvala jen chvíli a já už zase stál na pevné zemi. I když slézt z draka dolů bylo v mém podání trochu komické, ale zvládl jsem to. Kývl jsem jim na odchod a lehce se pousmál. ,,Je mi lépe a za to ti děkuju." Podíval jsem se na ni a pak udělal pár kroků k domu. ,,I když to říkám nerad, tak myslím, že bychom měli zajít do kanceláře. Assasin nás asi bude čekat." Sklopil jsem hlavu do země a lehce si povzdechl. ,,Už je to dlouho, ale jestli se ti nechce, tak mi taky ne."

pro **Hana Ichiro** Tue Aug 26, 2014 8:34 pm

Nad jeho zliezaním z Kirina som sa musela zasmiať. Nedalo mi to inak, vyzeralo to ozaj komicky. Nemáš zač, trdlo. Som rada, že ti to zlepšilo náladu. Jemne som sa usmiala a priblížila sa k nemu. No, neviem, nechce sa mi tam veľmi, pretože...Hneď potom budem musieť Konohu opustiť. V Ame som už dlho nebola, aj keď som tam nechala klona. Pokrčila som ramenami a nahlas si povzdychla. Navyše, opäť by sa tvoja nálada zhoršila, a to nechcem. Všetka moja snaha by tak vyšla nazmar. Trochu ostýchavo som sa naňho usmiala, ani neviem prečo.

pro **Seito Senju** Tue Aug 26, 2014 8:50 pm

Měla pravdu. Když tam teď půjdeme, tak se zase uvidíme až někdy za dlouho. ,,Vypadá to, že nás povinnosti opět dostihly." Upřel jsem zrak do země a chvíli tam jen tak stál. ,,Neměj obavy. Budu v pořádku. Svět bude zase o něco lepší." Usmál jsem se a chytl ji za ruce. Neměl jsem v plánu tam jít pěšky a moc lidí nedostalo příležitost se přemisťovat pomocí Hiraishinu. Vždycky to byl určitým směrem zážitek. ,,Připravena?"

pro **Hana Ichiro** Tue Aug 26, 2014 9:14 pm

Usmiala som sa. Takže do kanclu pôjdeme hneď. Čo znamená, že po tomto dôležitom rozhovore sa najskôr dlho neuvidíme. Povzdychla som si. Ja viem. Si silný človek. Šepla som, pričom som sa usmiala, keď ma chytil za ruky. Hiraishin. Raz ma s pomocou neho Assasin premiestnil, mala som dosť. Kto vie, ako to bude teraz. Na jeho otázku som kývla hlavou. Áno. Privrela som oči a čakala, až nás premiestni.

pro **Seito Senju** Tue Aug 26, 2014 9:19 pm

,,Tak dobře. Dovolená asi skončila." Přivřel jsem oči a lehce se pousmál. Je to už dlouho, co jsem použil nějakou techniku, ale jednalo se o krátkou vzdálenost, takže to bude v pohodě. Chvíli jsem se soustředil a potom jsme oba zmizeli.(přesun)

pro **Raiki Senju** Sat Aug 30, 2014 9:38 pm

Přišel jsem s dvěma technikami v rukách do našeho sídla. Vstoupil jsem do domu, sundal jsem si boty, v lednici vzal mléko a šel do svého pokoje. Nikde nikdo nebyl, což mě nepřekvapovalo. V pokoji jsem opřel svitky o zeď a lehl si na postel. Chvíli jsem popíjel mléko a nakonec mě přemohla únava a já usnul. Mléko mi přitom spadlo na zem a rozlilo se po podlaze.

pro **Raiki Senju** Sun Aug 31, 2014 9:10 am

Spal jsem celkem dlouho. Vzbudily mě až paprsky slunce, které prosvítaly do mého pokoje. Chvíli jsem se ještě rochnil v posteli, ale nakonec jsem se rozhodl vstát. Dneska mám velký den-musím se naučit nové techniky. Tak nějak si pořád neuvědomuji, že jsem chuunin.
Jakmile jsem vylezl z postele, ihned jsem uklouzl po rozlitém mlíku. Rozplácl jsem se na zemi jako brambora a celým domem se ozvala obrovská rána. Naštěstí nikdo nebyl doma, takže to nejspíš nikdo neslyšel.
Utíkal jsem pro hadr a rozlité mléko utřel a zbytek hodil do koše. Šel jsem se osprchovat, vzal jsem si nové oblečení, které čirou náhodou vypadalo jako to staré, popadl techniky a vydal se pryč z domu směrem na nějaké cvičiště.
/Přesun

pro **Sania Senju** Sun Oct 12, 2014 10:32 am

Hmm.. ktovie kde sa fláka Hokage? V duchu rozmýšľa a spomína na svoju návštevu uňho. Respektíve, spomína na audienciu jeho zavretých dverí. Akurát odtiaľ odchádzal nejaký shinobi a nevyzeral nadšene. Taktiež pred dverami mal Hokage pohodený list. Ten tam už asi nebol nejak dobu.. A vôbec, môže Kage odísť a ani nedať vedieť kam? Je jej jasné, že ona o tom nemusí mať šajnu, keďže ešte včera ležala v nemocnici a predtým mala česť len so strážou Konohy. Ale to, že tam boli aj iní ľudia, a zjavne neúspešne.. Na tom už niečo bude. Takto rozmýšľa nad tunajším lídrom a pomedzi to prechádza ulicami Senju štvrti. Počasie sa dnes celkom vydarilo, ani teplo, anii zima. Sleduje, ako sa jej kŕdeľ detí ešte mladšej od nej preženie cez dráhu. Zjavne niečo hrajú. Pohľad na nenáročnú detskú radosť sa jej nedá nepousmiať. Rozhliada sa okolo seba. Tak tu sa ocko narodil a vyrastal? A prechádza očami z domu na dom. Ktovie, kde býval? Zamyslí sa a pri spomienke na ocka trochu posmutnie. A prečo odtiaľto odišiel? Nie, žeby nebola rada, že odišiel, stretol mamku a tak.. ale.. Prečo opustil svoju dedinu? Svoj klan? Sleduje ľudí okolo seba. Zjavne na ňu niektorí, najmä tí starší obyvatelia čumia. Je jej to trochu nepríjemne a keď prechádza okolo takého človeka, nervózne si počas chôdze ďalej napraví spodok kimona. Vie, že je tu niekde jej rodina, mala by ju ísť navštíviť. Ale, pripadá si tu tak cudzo. A kto vie vôbec, čo si tí starkí pomýšľajú o nej? Spoznávajú ju, pripomína im ocka? Allebo ju vnímajú ako nejakého votrelca? Poprípade ako nejaké decko, ktoré zablúdilo takto samé? Je trochu nervózna z tochto prostredia, čo sa prejaví aj jej nervóznym pohľadom kmatajúcim z jednej strany na druhú pri bezmyšlienkovom prechode štvrťou. Uvidí sa, kde ju ešte nos zavedie.

(Presun)

pro **Rokuro** Mon Jun 15, 2015 8:35 pm

Zaviedol som posla priamo do štvrte klanu Senju. Bolo to tu stále živé, viac než v štvrti Uchihou, kde to bolo skôr na posmech. Oči som mal stále na osobe z Oto, moc toho teda nenarozprávala. Nuž dávala som si na ňu pozor. Síce Reina na slávnosti pôsobila celkom mierumilovne. O každom som mal skôr vlastnú mienku. Kto vie, čo presne táto osoba chce od Assasína a Tobirua.
Assasína som nevidel dlhé mesiace. Pochyboval som, že sa tu teraz objaví, ale Tobiru by tu mohol byť. Samozrejme som pomaly šiel do sídla, kde bývalo väčšinou ľudí z klanu Senju, zistiť či jeden z nich nie je doma. Prišli sme pred ich sídlo, mali tu fakt pekné záhrady... Zaklopal som na vstupné dvere a čakal. Stále som pozeral na osobu z Oto, len pre istotu.

pro **Reina Kana** Mon Jun 15, 2015 8:43 pm

Osoba šla v závěsu za Rokurem tak, aby si on připadal v bezpečí. Jakmile se zastavil před vchodem, osoba se zastavila kousek od něj a též čekala a dívala se stále na jedno místo, na Rokura.

pro **Tobiru Senju** Mon Jun 15, 2015 9:13 pm

Po několik měsíců jsem nevycházel z domu za denního světla. Byl jsem zavřený v otcově knihovně a pročítal si. Chtěl jsem znát jeho tajemství, chtěl jsem vědět, kde je a chtěl jsem vědět, proč pořád mizí.
Nikdo sem taky nechodil, celý dům byl prakticky můj. Několikrát jsem se však zastavil na oběd do Myoboku-zan, byl jsem víc žába než člověk. Strávil jsem s nimi víc a víc času. Momentálně jsem ležel na svitcích v knihovně a sledoval pavouky na stropě. Někdo mě vyrušil z mých hlubokých úvah o tom, jaké by to bylo být pavoukem a nestydatě zaklepal.
Nevzrušeně jsem vstal, upravil si vlasy a šel pomalu dolů. Nerozsvěcoval jsem, venku bylo světla dost. Otevřel jsem a zůstal na prahu sám.
"Co se děje?" zeptal jsem se a prohlédl si Rokura a hned další postavu, která stála za ním.

pro **Rokuro** Tue Jun 16, 2015 1:22 pm

"Zdravím, Tobiru..." Pozdravil som ho najskôr predtým než som šiel priamo k vecí. "Nejaká zpráva z Oto pre teba a Assasína... " Odpovedal som Tobiruovi, ktorý vypadal, že z domu nevyšiel už niekoľko dní. Assasína som tu nevidel, kto vie kde práve bol. Možno, že Tobiru naňho má nejaký kontakt. Preto som tu však nebol, len som pozoroval danú osobu z Oto. Nenadviazoval som očný kontakt, ale sledoval som ju.

pro Sponsored content

Senju čtvrť

Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť

Re: Senju čtvrť