Ulice

pro **Hanzō Salamandr** Fri Jul 19, 2013 11:35 am

First topic message reminder :

V ulicích Ame se skrývá mnoho nebezpečí jelikož kvůli neustálým dešťům a vysokým budovám k nim doléhá málo světla, což využívají zejména lupiči a násilníci. Jsou zde vchody a východy všech částí Amegakure.

pro **Shiranui Heiwa** Sat May 31, 2014 8:38 pm

Nakonec jsem došla až k Sasukemu, který připravoval odchod. " Zdá se, že je konečně povšem. Doufám, že jsme byli užiteční víc než to vypadalo. Amekage nám totiž utekl. " Řekla jsem trochu zklamaně ze sebe když jsem se podívala zpět na to co jsem udělala. Selhala jsem v získávání zdroje informací, utrpěla akorát tak bolestivé rány a v boji proti Amekagemu byla takměr skoro neužitečná. Měla jsem na sebe vztek.

pro **Sakura Haruno** Sat May 31, 2014 9:15 pm

Takže bylo po všem a já jsem pořád ještě stála. Naštěstí nebylo potřeba tolik léčit. Tobiru pořád visel na Shiranui očima, měla jsem sto chutí ho praštit. Je jako Naruto! Vedl sis skvěle Tobiru..Naruto, jednou bude třeba jako ty..Najednou jsem si na něco vzpomněla - ROKURO!
"Ještě než půjdeme, musím sehnat Rokura!" spojila jsem ruku v pečeť a zavřela oči. Hledala jsem skrz Katsuyu Rokura.

pro **Sasuke Sarutobi** Sat May 31, 2014 9:23 pm

Zakroutil jsem hlavou. Nemyslel jsem si, že je Sakura tak nespolehlivá! "Shiranui, nic se neděje, je důležité, že jste to všichni přežily a ve zdraví. Amekage je pryč, jeho čakra zmizela. Důležité je, že jeho vláda skončila tak rychle, jak začala." a já jsem si moc nezabojoval.

pro **Sakura Haruno** Sat May 31, 2014 9:28 pm

Uff. Katsuyu mi telepaticky ohlásila, že Rokura našla. "Našla jsem ho, je v bezvědomí, je po těžkém boji. Právě ho léčí jedna část Katsuyu.." jen co jsem to dořekla, moje technika zmizela. Pečeť byakugou a moje mládí a krása. Ne..ne takhle před lidma!! Ulice - Stránka 5 Old

"To... Je v pořádku, za chvíli budu zase v pořádku."

pro **Hikaru Hyuuga** Sat May 31, 2014 9:40 pm

Spise jsem si vsiml co se stalo Sakure. Nevedel jsem zdali to pomuze ale mel jsem napad. Prilozil jsem sve ruce na jeji zada. Do mych rukou zacala proudit cakra a ja doufal ze ji to pomuze alespon do doby nez se dostaneme do vesnice a nez si odpocine.
"Sakura-sama doufam ze to pomuze, pokusim se vam predat trochu me cakry." Preci jen jsem nebyl medik ale tohle by mohlo zabrat. Moc velku rozdil v tom nebyl nez do nekoho nasilne nacpat cakru. Teoreticky kazdu hyuuga by toho mel byt schopen. Rozdil byl v tom ze jsem cakru vpousel pomalu a ne jako pri technikach narazove ale mirne a pomalu.

pro **Sakura Haruno** Sat May 31, 2014 9:47 pm

Slabě jsem se pousmála. "Děkuji Hikaru, to bude stačit. Moje podoba se vrátí, až si trochu odpočinu. Zmizela jen čakra v mé pečeti."" hleděla jsem spíše do země než na někoho jiného. Hrozně jsem se styděla.

pro **Sasuke Sarutobi** Sat May 31, 2014 9:47 pm

Pohlédl jsem si Sakuru. Její čakra byla na nezbytném minimu. Co se to stalo? To byl ten nepřítel tak hrozivý? "Rokuro to zvládne." vyhlédl jsem v davu konožských shinobi členy medik týmu. Poté jsem utvořil pečeť a pustil se do vyhledávání Rokura. "Jděte, náš člen Rokuro je na 12 hodinách. Postarejte se o něj a vraťte se do Konohy hned, jakmile bude schopen jít!" vydal jsem rozkazy a pak se otočil na své společníky, generály.
"Děkuji všem za hladký průběh mise. Tak promočený jsem nebyl snad nikdy a už dlouho ani nechci být. Hano, teda Amekage, rád jsem Vás poznal," znovu jsem se uklonil a po chvilce zaváhání jsem se uklonil i Amegakurským shinobi.
"Bylo mi ctí bojovat s tak vytrvalými Shinobi, jako jste Vy,"rozpačitě jsem se usmál. "Tak výborně, konečně ses naučil úcty, teď začínáš být jako pravý Sarutobi!" zahlaholil Enma, který se ve formě týče schovával na mých zádech.
" Ještě se začnu červenat..Tak jdeme.." podepřel jsem Sakuru a pořádně ji chytil kolem ramen.

společný přesun

pro **Tobiru Senju** Sat May 31, 2014 9:55 pm

Toho se během vteřiny stalo tolik! Nestihl jsem si prohlédnout pořádně meloun po melounu a už jsme museli jít! I když to bylo dobře, už mě to tady nebavilo.
V tom se mým očím naskytl velmi vzácný moment! SAKURA ZESTÁRLA! Kdyby to byla jiná situace, začal bych se smát. Takhle mi ji bylo vlastně líto. Ale už ji do konce jejího života nepřestanu říkat baa-chan!
Přesun

pro **Hikaru Hyuuga** Sat May 31, 2014 10:00 pm

Tobiru byl fakt stary uchylak akorat sjizdel Shiranuji pohledem a to mi cuklo v oku. Nakonec jsem se poklonil nove Amakage a nasledoval ostatni.
(presun)

pro **Shiranui Heiwa** Sat May 31, 2014 10:13 pm

Následovala jsem i ostatní jak jsme odtud odcházeli a zamávala Haně a popřála ji hodně štěstí. Přičemž jsem si nevšimla jak mě Tobiru sjíždí pohledem, kdybych si toho všimla asi by se hošánek trochu proletěl. (přesun)

pro **Shinobi** Sat May 31, 2014 11:33 pm

KAGANE SAYAKA

Teraz to už bolo jasné. Ako náhle sa konožania vydali na odchod, mala som už konečne istotu, že im tentokrát skutočne nejde len o prostoduchú infiltráciu dediny. Viac než to, že som krivdila im, ma však mrzel súboj, ktorým si kvôli mne Hana musela prejsť. Ako náhle sa teda situácia upokojila, dokráčala som k nej aj s hŕstkou ďalších shinobi, ktorí proti nej predtým tasili zbrane.
"Hana-sensei, ja- ja neviem, čo mám povedať," prehovorila som previnilo, následkom čoho sa ninjovia za mnou uklonili.
"Je nám to veľmi ľúto. Mysleli sme si, že konáme správne. Ubezpečujem vás, že by ma nikdy ani len nenapadlo ublížiť vám," ospravedlňovala som sa v slzách, ale hovorila som pravdu. Za celý náš súboj som ani raz nezaútočila priamo na Hanu, čoho si musela byť vedomá.

ICHIRO NAO

Po nejakej chvíli ospravedlňovania sa a velebenia novej Amekage som do toho napokon vstúpil i ja. S mojim typickým úsmevom na tvári som svoju veľkú sestru po tom všetkom konečne zo srdca objal.
"Prepáč, že som čo i len na moment spochybnil tvoje slová. Musím však povedať, že Akeshi-san nie je až tak zlý, ako si o ňom hovorila. Pamätám si, že som s ním v minulosti vychádzal veľmi dobre. Sami sme si ho zvolili za vodcu klanu. Boli to až posledné dva roky, čo sa tak výrazne zmenil," vysvetlil som jej dôvod, prečo som sa mu nedokázal tak jednoducho postaviť. Tak či onak som sa to už viac nechystal riešiť.
"Každopádne, gratulujem k nástupu na pozíciu Amekageho. Dúfam, že nás na čele s Konohou nepovedieš do pekla," povedal som zo srandy a chopil sa unavenej Sayaky, ktorá bola nielen citovo, ale aj z nadmerného používania chakry veľmi vyčerpaná. Následne som ju po vzájomnej rozlúčke s Hanou odprevadil domov.

=) PRESUN (=

pro **Hana Ichiro** Sun Jun 01, 2014 9:22 am

Usmiala som sa na Sasukeho, jeho slová ma potešili. Tiež mi bolo cťou bojovať po vašom boku. Rovnako ako on mne, som sa i ja uklonila jemu. Napokon som venovala milé úsmevy aj ostatným, bola som vážne rada, že pomohli. Pohľadom som sa až zastavila na Sakure, ktorá akosi vyzerala staršie. Omnoho staršie. Jej pravá podoba? Asi využila príliš veľa chakry.
Tak teda, prajem vám šťastnú cestu. Založila som si ruky na hrudi a dívala sa na to, ako spoločne opúšťajú pôdu Ame. Kývla som im rukou ešte predtým, než odtiaľ odišli.
Pozornosť som venovala Sayake, ktorá sa mi začala a v mene ostatných ospravedlňovať. Ja viem, Sayaka, ja viem. A nezazlievam ti to. Nechaj to tak už. Jemne som jej stisla rameno. Odrazu ma prudko objal braček, čo som mu opätovala. Ja neviem, nikdy som sa s ním veľmi nerozprávala ani netrávila čas, stačilo mi, čo narobil teraz. Povzdychla som si a sklopila pohľad. Ďakujem za dôveru. Uškrnula som sa pri jeho poznámke, ktorú asi viac menej myslel zo srandy, a potom ho pustila, pozorujúc ho pri tom, ako Sayaku odprevádza domov. Tí dvaja sa k sebe hodili, ale to som radšej nahlas nevyslovila. Rozdala som rozkazy zvyšným shinobi, bolo potrebné zabezpečiť Ame. Keby sa náhodou niekto o niečo pokúsil. Sama som sa potom vybrala k budove Amekageho. (presun)

pro **Hana Ichiro** Thu Jun 12, 2014 4:05 pm

Čakala som na vrchole vysokej budovy, až sa sem zhromaždí armáda. Samozrejme som nebrala všetkých, časť som nechala tu, ak by sa niekto počas mojej neprítomnosti rozhodol napadnúť dedinu. Na to tu však bolo určené more papierov, ktoré ju celú obklopovalo, a ktokoľvek nepovolaný sa sem priblížil a môj klon by to zbadal, skončil by. Pretože s tým papierom mohol robiť čokoľvek. Vydala som pár ďalších rozkazov, hlavne to, aby sa zvýšil počet hliadok. A aby nikto nemohol dedinu opustiť ani do nej vstúpiť.
Pred odchodom som armáde ešte dodala odvahu povzbudivými slovami. Cítila som, že to potrebovali. Museli mať istotu, že nadchádzajúci boj vyhráme. Napravila som si brnenie a na čele armády opustila dedinu. Spoliehala som sa na svoj klon, že ma v prípade potreby dostatočne rýchlo informuje. (presun)

pro **Shinobi** Sat Jul 11, 2015 7:07 pm

Zatiaľčo Sayame zachraňovala svojich kolegov z vražedného horiaceho pekla, na uliciach sa spoločne s mnohými Amegakurskými shinobi nachádzala kunoichi zodpovedná za tento chaos. Jednalo sa samozrejme o nekompromisnú ANBU, ktorá ešte donedávna ochraňovala vedenie.
"Č-čo si to dovoľuješ?! Povedala si, že ich vylákaš von, nie že s nimi sundáš celú budovu!"
Muž, ktorý bol z pochopiteľných dôvodov proti, na rozdiel od zodpovednej útočníčky skutočne pochádzal priamo z Amegakure, nehovoriac o tom, že sa jednalo o významného vysokotriedneho jounina. V porovnaní s ostatnými vybočoval svojim prekvapivo krátkym modrastým pršiplášťom s kapucňou, pod ktorým podľa všetkého schovával náležitú ninja vestu a nepremokavé oblečenie.

"Tí traja narušitelia, ktorých práve tvoji podriadení nechali len tak jednoducho vstúpiť do centra dediny, pred malou chvíľou v závratne krátkom čase premohli a pravdepodobne zabili mojich nadriadených. Nie nadarmo som vám osobne kázala evakuovať všetkých ľudí v okolí. Nejaké materiálne škody mi asi môžu byť ukradnuté. Vďačiť za túto situáciu môžeš svojim neschopným ľuďom, mojou povinnosťou je bez váhania eliminovať akýchkoľvek nebezpečných narušiteľov."
S týmito slovami sa konožská ANBU už aj otáčala a pomaly mienila vydávať rozkazy na vysporiadanie sa s odprataním škôd, ale vtom ju zaskočil Sayamin dosť nečakaný únik.

"Až na to, že na to všetko ani nie sú mŕtvi," oponoval nazlostený jounin, vytočiac tak i ju.
Nemožné! Vyletieť odtiaľ pred rozpadnutím domu je jedna vec, ale jak sa jej podarilo odvrátiť všetok ten nával plameňov? Tse, zo mňa si tu nikto blázna robiť nebude. Postarám sa o to, aby zaplatili, aj keby som mala zničiť celú túto naničhodnú dedinu, odhodlávala sa a vydávala pokyny.
"Uf, toto bolo len tak tak. Ani neviete, ako som vám vďačný, Sayame-sama," prehovoril mužský zastúpenec súrodeneckého dua, ktorý sa spoločne so svojou sestrou spamätával zo šoku.
"Tí zm*di... síce som tú možnosť sama navrhla, ale nečakala som, že to naozaj urobia a ešte k tomu tak deštruktívne," zanadávala si dokonca i obvykle večne verbálne slušná Homura.
"Sayame-sama... dovoľte mi, aby som im ukázala, čo je to skutočné peklo," vydala zo seba nenávistným hlasom, vypustiac k tomu neobyčajne horúcu, ba priam až žeravú chakru.

pro **Sayame** Sat Jul 11, 2015 7:37 pm

Můj dech se konečně uklidnil. Mé plíce ze sebe dostaly i poslední zbytky kouřkových částic. Bušení srdce však nepřestávalo. Navzdory klidnému výrazu ve tváři jsem pociťovala vztek.
"Chci vědět, kdo je za to zodpovědný. Jak s tou osobou naložíte, bude čistě na vás." hlesla jsem. Mí průvodci narozdíl od mé osoby měli touhu po ničení a pomstě. Proč bych jim odpírala boj, když po něm toužili? Dám jim dostatek prostoru, aby mi připravili vhodnou půdu pro vyjednávání.

Homura a Kouga mohli pocítit, že můj papír se jich opět dotýká, zejména v oblasti zad a ramen. Netrvalo dlouho a stejně jako já se mohli pyšnit párem křídel. Nejen že jsme se tak mohli pohodlněji přiblížit, ale zároveň jsem měla kontrolu nad tím, že jejich horké hlavičky nezpůsobí neplechu v nevhodný okamžik. Samozřejmě o výhodách úhybných manévrů nemusím vést dlouhou řeč.

Opustili jsme střechu a vznesli se. Tentokrát jsme si let vychutnávali o dost více, neboť nebyl provozován ve zmatku a za provizorních podmínek. Zakličkovali jsme mezi vysokými věžemi, které se tyčily k ocelově šedému nebi, jako by se za každou cenu snažily splynout v jedno. Postupovali jsme opatrně a tiše, jako andělé zkázy. O pár minut později jsme se již ocitli poblíž skupinky shinobi, která velkou část pozornosti soustředila na trosky budovy. Přiblížila jsem se jen natolik, aby mne mohli bezpečně slyšet.

"Kdo je zodpovědný za ničení této půvabné vesnice?" zaznělo shůry.

pro **Shinobi** Sun Jul 12, 2015 3:29 pm

Homurin búrlivý hnev prerušil až zásah jej mladšieho brata, keď si uvedomil, že ich veliteľka má mierne problémy s dýchaním. Prekvapivo to bol práve on, kto sa prvý ubezpečil, že je v poriadku.
"Všetko v pohode?" opýtal sa úprimne starostlivo, zároveň sa k nej čiastočne nakloniac. Kašeľ ale našťastie pominul a súrodenecké dvojka bola znenazdajky obdarovaná papierovými krídlami.
"Vuhuuu, cool," poznamenal Kouga nadšene, navodiac tak svojej sestre ďalší vnútorný facepalm.
Vuhu? Cool? Už nie si dieťa, tak sa tak nechovaj, povzdychla si znova, akceptujúc Sayamin povel.
"Rozumiem. Nechám to teda zatiaľ na vás, Sayame-sama," prehovorila celkom pokojne a opakovane prenechala iniciatívu na svoju nadriadenú, dávajúc si pozor iba na to, aby jej aktívnejší súrodenec zasa raz neskákal do rečí a nekazil Sayamine vystupovanie.

Netrvalo dlho a všetci traja sa zniesli dosť nízko na to, aby im ich oponenti boli schopní rozumieť. Odpovede na jej otázku sa však veliteľka výpravy nedočkala, aspoň teda nie očakávanej.
"Presne tá istá osoba, ktorá si len tak napochodovala do jej centra a odstránila súčasné velenie," naznačila práve zodpovedná ANBU, že za všetko môže len samotná Sayame.
"A ak sa ihneď nevzdá, bude zodpovedná za omnoho viac než len jednu blbú budovu," pokračovala i naďalej vo svojej cielenej provokácii. Očividne sa nemienila držať na uzde.

Sotva konožanka dopovedala, čo mala na svojom srdci, už si aj s niekoľkými ninjami za ňou pripravovala nástroje a pečate. Žiadnej útočnej akcie sa však napokon nedočkala, keďže ju hneď prerušila kunoichi, ktorá aj so svojim partnerom výrazne vyčnievala z davu.
"Zadržte!" zvolala takmer na celé bojisko, odhaliac zároveň s tým svoju podobu nepriateľke, keďže sa doslova oddelila od zvyšku. Jednalo sa o geniálnu tokubetsu jouninku, známu pod jej vlastným menom, Kagane Sayaka, ktorá tak isto mala niečo na jazyku.

"Neviem o tom, že by si mala oprávnenie rozkazovať mi."
"To isté sa dá povedať o tebe. Si tu len ako výpomoc, nie súčasť velenia. Nechaj Sayaku-chan hovoriť," vstúpil do potenciálnej roztržky sprievodca onoho dievčaťa, mladší brat veliteľky Amegakure a hokage súčasne, Ichiro Nao. Teraz už asi Sayame došlo, komu patrili papieriky zodpovedné za explóziu. Pravdepodobne predtým poslal Hanin mladší brat do kancelárie svoj Kami Bunshin, aby sa uistil, či miestnosť naozaj padla do rúk nepriateľov. Kvôli okamžitej aktivácii prítomných výbušných lístkov sa však hneď rozpadol.
"Ďakujem za podporu, Nao-kun," prikývlo dievča s úsmevom a konečne konfrontovalo Sayame.
"Od tej udalosti s Akeshim som dennodenne tŕpla pomyslením, že by sa asi niečo podobné mohlo stať. Nečakala som však, že sa do toho obujete tak agresívne... Sayame-san."

pro **Sayame** Sun Jul 12, 2015 3:51 pm

"Lhářko." pravila jsem opovržlivým tónem směrem ke konožské anbu. Přesněji by se dalo říct, že se jedná o polopravdu, neboť vedení jsem skutečně odeslala na onen svět, avšak nikdy bych nezašla tak daleko a nezničila spolu s nimi celou budovu. Kdybych opravdu toužila po tom demonstrovat svou sílu, rozhodně bych jen tak neškodně nepoletovala vzduchem a nepokoušela o diplomatické vyjednávání. Což jsem vlastně podnikala od samého začátku.

To, co zaujalo mou pozornost však byli Nao a Sayaka. Kdyby mé srdce pod vlivem velké bolesti již dávno neodložilo svůj cit, nejspíš bych při pohledu do jejích tváří a zmínce o Akeshim uronila slzu. Momentálně jsem však chladnokrevně vyhodnocovala situaci. I když jsem se mínila bavit pouze se Sayakou, či jinými místními lidmi, neustále jsem sledovala chování ženy v masce. Možná celou dobu čeká jen na vhodnou příležitost. Dokud však máme křídla a držíme se ve stávající vzdálenosti, nemá jak nás ohrozit.

"Duše mého bratra nemá klid, dokud naše vesnice pláče pod nadvládou ohnivé velmoci. Přišla jsem nabídnout svou pomoc a dát této zemi naději. Leč konožané se své vlády nechtějí vzdát." promluvila jsem k Sayace. Těžko odhadovat, jaká bude její reakce. Znaly jsme se od vidění, avšak blíže jsme spolu nemluvily. Dalo by se říct, že toto bylo poprvé, co jí otevírám své srdce. Nejen jí. Všem lidem, kteří byli právě svědky zkázy Amekageho kanceláře.

pro **Shinobi** Sun Jul 12, 2015 5:33 pm

Napriek tomu, že konožanku zásah zo strany Kagane iritoval, napokon predsa len podľahla. Dôvod bol skrátka iba ten, že nechcela medzi svojimi pomocníkmi vyvolávať zbytočné rozbroje, ktoré by negatívnym spôsobom ovplyvnili jej misiu. Aj preto sa rozhodla zatiaľ nezasahovať.
Vyvolať hádku s "veľaváženým" mladším bratom samej Hany by asi nebol úplne najlepší nápad...
"Tak dobre, robte ako myslíte. Ako náhle však vyhodnotím nebezpečenstvo, bez váhania zaútočím," prehovorila ANBU nekompromisne a naďalej pevne zovierala zbraň na jej chrbte.
"Vďaka za prejavenú dôveru," vrátil jej to Nao aj s úprimným úsmevom na tvári, čo však za týchto okolností vyznelo predovšetkým ako provokácia. Niet divu, že ju to iritovalo ešte viac.
Konečne sa našiel niekto, kto tej zmiji pripomenul, čo je vlastne zač. Dobrá práca, Nao-san!

Zatiaľčo sa jounin v pršiplášti radoval z poníženia konožanky, Sayaka si bezpochyby veľmi pozorne vypočula slová Sayame.
"Chápem, čo sa nám snažíte povedať. Pravdepodobne o tom ani neviete, ale v čase, keď Konoha poslala svoje vojská na naše územie a na čele s Hanou-dono usilovala o zosadenie Kamigamiho, stála som na presne opačnej strane barikády, argumentujúc podobnými vetami ako teraz vy. Koľkokrát bude ešte náš domov nútený prejsť si tým istým konfliktom? To si neuvedomujete, že všetci robíte presne to isté? Čo na tom záleží, či je to nejaká veľmoc, Hanzo-dono, Akeshi-san, Konoha alebo vy, ak sa viete prezentovať len násilím?"

"Nie som si istá, čím to je, že je Amegakure večne odsudzovaná na plač, ale naberám dojem, že tomu začínam rozumieť. Doteraz som sa ešte nezmierila so všetkým, čo sa udialo... či už ide o smrť môjho brata, akcie Hany-dono, jej dosadenie na pozíciu hokageho... nejak sa v tom cítim stratená, ale je jedna vec, ktorej rozumiem určite. Napriek tomu, že sa listová vyhrážala armádou... napriek tomu, že napadla Akeshiho... napriek tomu, že vojna bola na spadnutie, Hana-sensei našla spôsob, ako sa toho zhostiť bez preliatia jedinej kvapky krvi. Ani Akeshi-san nezomrel jej rukou. Boli to povstalci, ktorých si proti sebe sám poštval tým, že sa spriahol s Hakuei, čo ho podľa všetkého pripravili o život! Viem, že ešte nie som dosť stará na to, aby som chápala, čo presne je na svete dobré a čo zlé, ale jedno je mi jasné... nikdy v živote sa neskloním pred niekym, kto si cestu k moci vydláždi krvou! Preto vás žiadam, Sayame-san... zložte zbrane."

pro **Sayame** Sun Jul 12, 2015 6:30 pm

Sayaka-san měla závažné argumenty. Avšak bylo tu pár okolností, o kterých bohužel či bohudík neměla tušení. Nezbývalo mi, než své stanovisko osvětlit. Pochopitelně jsem neočekávala, že za likvidaci konožských shinobi mi poděkují a padnou k nohám. Teprve teď to začínalo být zajímavé. Teprve v tomto okamžiku začíná skutečný boj.
"Nemám ráda násilí. Ale nemíním nečinně přihlížet, když nepřítel tasí zbraň. Má výprava do Amegakure je čistě diplomatická. Po mnoha letech jsem se vrátila do Ishi no Kuni a tito dva strážní andělé budiž důkazem, že mě věrně následují. Bez nátlaku a bez prolití jediné kapky krve. Mou vizí je obnovit mezi Amegakure a Ishi no Kuni spojenectví. Vztahy mezi námi byly vždy velmi dobré, ale bylo to dílo právě velmocenské hry, že naše dobré vztahy pod tíhou válečných konfliktů upadly v zapomnění." mávla jsem křídly a sestoupila volným tempem o pár metrů níž.

"Pochopitelně, že shinobi z Konohy tento návrh nepřijali. Ztratili by cenné území a zdroje. Nemám v ně příliš mnoho důvěry a nejen proto, že se mě rozhodli na místě eliminovat. Co mne znepokojuje o to více, že navzdory vládě a diplomatickým schopnostem Hany-sama, se na jejich území rozpoutaly nepokoje. Ani já jsem tomu nechtěla věřit, ale je to skutečně tak. Časem by se k vám tyto zprávy jistě donesly. Lidé v Konohagakure si navzájem nevěří. Mají zrádce ve vlastních řadách. Přesto všechno se tváří jako šiřitelé míru a navzdory tomu, že by si měli udělat pořádek na svém vlastním území, angažují se do dění v Amegakure. Napadlo vás proč?" vznesla jsem jednoduchou otázku, avšak odpověď nepřišla pochopitelně žádná.

"Nejde o to, že by byli natolik obětaví. Ale až nepokoje utichnou, bude se jim potenciál Amegakure spolu s jejím bohatstvím velmi hodit na opravení jejich vlastních chyb. Pokud nedostanou co si přejí, vezmou si to násilím, jak dokázali již mnohokrát. Sami jste dnes viděli, jak si váží vašich budov. Věřte, že nejde jen o stavby, stejný postoj zajímají i k ostatním hodnotám. Nechtěla jsem být svědkem dalšího krveprolití nebo využívání Amegakurského bohatství. Kdysi jsem zaváhala a dodnes toho lituji." ukončila jsem svůj monolog. Mé nohy se dotkly země. Nešlo přímo o složení zbraní, avšak nezdálo se, že bych momentálně měla v plánu někoho ohrožovat na životě. Své společníky jsem nadále udržovala ve vzduchu. Přece jen, jejich těla byla o poznání hmotnějšího charakteru.

pro **Shinobi** Sun Jul 12, 2015 7:54 pm

Konverzácia medzi Sayame a Amegakurčanmi sa ubrala naozaj nečakaným smerom, pobúriac konožskú ANBU natoľko, že navzdory svojim zásadám nedokázala viac držať jazyk za zubami.
"Haaaaa?! To myslíš vážne?! Verejne obviňuješ Konohu ničím nepodloženými domnienkami a pritom hájiš záujmy Ishi no Kuni?! To je na smiech!" oponovala nazlostene, pozdvihnúc obočie aj súrodeneckej dvojice, ktorá z menovanej zeme priamo pochádzala. Čo tým chcela povedať?
"Takže tí dvaja sú z Ishigakure? Že ťa tá tvoja papierová huba nebolí, "strážni anjeli"... to určite! Opovrhujem takými shinobi! Už roky je to tam prelezené len samými teroristami! Len si spomeňte, čo vám vaše krátkodobé spojenectvo prinieslo... absolútne nič, akurát vás aj s nimi sťahovali na samotné dno až do doby, než sa sami zničili občianskou vojnou."

Niet pochýb o tom, že súrodencov popadol obrovský hnev. Samozrejme, že sa večne ľahkovážny Kouga tak isto ozval.
"Tak ma dobre počúvaj, ty jedna napodobenina ninju -" riekol nazlostene, ale jeho staršia sestra v sebe našťastie našla dosť síl na to, aby ho zastavila, niečo mu aj pošepkajúc.
"Viem ako sa cítiš, ale nikdy si nebol najlepším rečníkom. Nechaj zatiaľ hovoriť Sayame-sama, pomstu si vychutnáme neskôr, a určite nie len verbálnu," upokojila ho v tichosti.
"Heh, len sa na nich pozrite. Pustite niekoho ako sú oni k moci a skončíte ako za čias Akatsuki, alebo aj horšie!"

"To stačí!" zvolala tentokrát Sayaka, prerušiac tým konečne urážlivé slová z oboch strán.
"Nemôžem si pomôcť, ale všetci mi začínate znieť rovnako..." prehovorila zjavne skleslo, skoro ako keby sa z nej vytrácala vôľa.
"Sayaka-chan," pristúpil k nej jej sprievodca naozaj starostlivo.
"Áno, ja viem. Toto nie je na mne," pokúsila sa za každú cenu vzchopiť, pohliadnúc Sayame s veľkou dávkou odhodlania do očí.
"Sayame-san. Viem veľmi dobre, že môžete mať pravdu, ale cesta pokropená krvou nikam nevedie. Snažím sa nepochybovať o čistote vašich úmyslov, ale diplomatická misia, ktorá končí zavraždením opozície, nemá s diplomaciou nič spoločné."

"Odmietam uveriť tomu, že vám nedali možnosť odísť. Nevidím zmysel v tom, aby si už tak dosť pochybné vedenie robilo ešte ďalších nepriateľov. Som si istá, že vždy existuje možnosť, ako sa vyhnúť zabíjaniu. To je moje nindō, ktorým sa budem i naďalej riadiť, preto môžem povedať jedno. Nezabijem vás -" rieklo dievča hrdo, nevyhnúc sa prerušeniu.
"Žartuješ?! Tí traja zabili najvyššie postavených hodnostárov vašej dediny, nemôžete -"
"Ja viem! Ocenila by som, keby ste mi láskavo prestali skákať do reči, kolegyňa! Povedala som to dosť jasne. Nebojujem preto, aby som zabíjala. Sayame-san... je možné, že vás Amegakure jedného dňa fakt bude potrebovať viac ako kohokoľvek iného, ale dnes, jak tu stojíme, dôverujem Hane-dono, kdežto vo vás vidím nepriateľa. Nezabijem vás, ale urobím všetko preto, aby som vás doviedla za mreže a následne k spravodlivému rozsudku, nech už bude akýkoľvek. Nekomplikujte nám to všetkým ešte viac, prosím," dohovorila Sayaka.

pro **Sayame** Mon Jul 20, 2015 8:55 am

https://www.youtube.com/watch?v=5bp0Ry_pa1o

Kdybych si opět nezachovala neutrální tvář, musela bych se pousmát. Žena v masce anbu evidentně ztratila nervy navzdory tomu, že se jako správný shinobi pokoušela většinu času chovat chladnokrevně a bez váhaní. Byla opět z těch ubožáků, kteří se navzdory své zálibě probírat minulost a sypat sůl do ran dávno zhojených, nedokáží poučit z toho, co se kdysi stalo. Nemínila jsem na ni více ztratit byť jediné slovo.

"Žijeme ve světě, kde věřit druhým, může být osudovou chybou. Chápu tvé stanovisko, i když mě ta nedůvěra zraňuje. Ta politováníhodná nehoda mě opravdu mrzí. Dokud však vidím, že se zde nadále nacházejí odpovědní shinobi, ochotní bránit svou vesnici do posledního dechu, jsem šťastná." máchla jsem křídly a vznesla se opět do výše i spolu se svým doprovodem. Neušlo mi, že v řadách amegakurských shinobi se ozvalo pár zděšených nádechů a několik ninjů bleskurychle sáhlo po zbraních.

Zničila jsem pouto mezi Amegakure a Konohou. Samotná anbu nezmůže nic. Přesto ji nechám naživu, aby mohla lid Konohagakure informovat o tom co se stalo. Její verze bude sice velmi citově zabarvená, ale poselství zůstane stejné. Amegakure nebude ničí otrok. Spolu s Ishigakure položí základ pro silnou říši, která celý svět jednoho dne sjednotí.

Odstraním všechnu špínu. Zahladím stopy po bojích a smyju krev, která ulpěla na každém z nás. Někteří se ke mně přidají dobrovolně, jiní si zvolili smrt už v tomto okamžiku. Na konci toho všeho... Budou mě milovat, nebo nenávidět? Ať už to bude jakkoliv, přijmu svůj osud.

Amegakure nebyla z vesnic, které jsem přišla zlomit násilím. Drobná ukázka síly jim pouze nasadí brouka do hlavy. Nechci je zotročit, přeji si je získat, využít jejich ideály pro svou cestu, která mě čeká. Další osoba, se kterou potřebuji mluvit přijde za mnou a nebo já za ní.

Vznesli jsme se vzhůru, až jsme připomínali jen siluety obrovských ptáků. Shinobi pod námi se změnili v nepatrné tečky a po chvíli se nám ztratili zcela z dohledu, neboť nám ve výhledu zacláněly vysoké mrakodrapy.

pro **Shinobi** Mon Jul 20, 2015 6:39 pm

Navzdory pochopiteľným slovám Sayame práve aj vďaka prítomnosti Sayaky v konečnom dôsledku nedošlo k úspešnému prevratu. Nepriateľskému triu preto nezostávalo nič iné, než sa vzniesť vysoko do vzduchu a pokúsiť sa o útek. Nie že by z toho súrodenci boli dvakrát nadšení.
"Tak počkať, hádam po tom všetkom nezdrhneme! Masakrovať ľud z Amegakure síce nie je veľmi pekné, ale tá maskovaná p*ča potrebuje dostať príučku! Dovoľte mi sundať aspoň ju. Sayame-sama!" protestoval Kouga neprestajne, až kým ho opäť neprerušila jeho staršia sestra.
"Mlč, Kouga! Našou prioritou je zabezpečiť prežitie Sayame-sama. Znova ti pripomínam, že tu nie si na výlete. Som si viacmenej istá, že to nie je naposledy, čo sa s ňou vidíme, tak sa prestaň chovať ako decko a vyčkaj času. Ešte sa sem vrátime, a to vo veľkom."

Niet divu, že prítomní ninjovia na zemi tak isto neboli úplne najšťastnejší. Nao sa preto okamžite ponúkol, že ich bude prenasledovať, pričom zvyšní shinobi poskytnú výpomoc v podobe daždivých techník, ale tento plán zmietla zo stola práve menovaná Konožanka. Tá k tomu opakovane pristúpila radikálnejšie, pripraviac si veľa chakry a nejaké tie pečate.
"Všetci okamžite ustúpte! Postarám sa o to," vydala povel.
Nepodceňujte ma až tak očividne. Nie nadarmo sem poslali udržiavať poriadok akurát mňa. So svojimi sólo formáciami a technikami až troch rôznych živlov na nadmerne vysokých úrovniach vystačím za celú elitnú jednotku ANBU.

Sayame mala možnosť spozorovať vskutku podivný úkaz. Napriek tomu, že táto naozaj večne upršaná dedina iba zriedkakedy poznala svetlo plnohodnotného jasného dňa, sa rovno nad hlavami tria zatiahlo ešte niekoľkonásobne viac. Dôvod bol prekvapivo prostý - objavil sa tam totiž veľmi objemný, na šírku takmer bezkonkurenčný objekt.
Keď už ste sem mienili ráčiť toľkú cestu, len tak ľahko vás predsa odísť nenechám. Doton Otoshibuta! zvolala žena nekompromisne vo svojej mysli, čím nielenže asi dosť zatarasila Sayaminu únikovú cestu, ale v prípade úspechu by ich všetkých aj chytila do mohutného väzenia, z ktorého by sa pravdepodobne pre veľkosť len tak skoro nedostali.

pro **Sayame** Mon Jul 20, 2015 7:16 pm

Kouga měl opět chutě do boje. Část jeho křídel se uvolnila a zalepila mu pusu. Jako by tomu někdo jako on mohl rozumět. Na druhou stranu i takový člověk je leckdy v týmu potřeba. Dnes jsem však byla tolerantní až příliš.

*Flashback*

"To stačí Sayame." zaslechla jsem hlas svého bratra kdesi nad hlavou. Tento den to bylo již po stopadesátétřetí, co jsem se rozpadla na stovky papírů, obletěla náš dům a opět se poskládala před jeho zraky. Celé sídlo jsem dokázala v tomto stavu obkroužit za pět a půl vteřiny. Věděla jsem však, že zdaleka nepatřím mezi nejsilnější, nejrychlejší, ba ani nejvytrvalejší členy klanu Ichiro. Ale chtěla jsem... Věřila jsem, že musím, pokud chci něčeho dosáhnout... Bojovat... Do roztrhání těla...

"Udělala jsi dost." slyšela jsem znovu. Tentokrát z větší dálky. Mé oči oslepila černá opona a cítila jsem, jako bych se nedobrovolně rozložila na čisté, nepopsané listy.

***

Padala na nás jakási kupole. Bylo to poprvé co jsem se setkala s něčím takovým. Jediné čeho jsem byla schopna, bylo rychlé manévrování. Já i mí spolubojovníci jsme letěli střemhlav k zemi. Dnes už podruhé. Zabrzdili jsme pár centimetrů nad zemí a kostmi nám projela ozvěna nárazu dotonového útvaru. Dosedl k zemi, jako nemilosrdný rozsudek smrti. Ocitli jsme se v naprosté tmě.

"Nemějte strach. Necháme je v nevědomosti." promluvila jsem do hrobového ticha, které se kolem nás rozlehlo. Člověk měl pocit, že se ocitl naprosto izolován od okolního světa. Pohřben zaživa. To byl ten správný výraz.

Letěla jsem kupředu, dokud má dlaň nenarazila na stěnu, jež nás dělila od svobody. Anbu a ostatní shinobi jsem měla kdesi za svými zády. Nikdo by si neměl všimnout když...

Doton jako by pod mou dlaní doslova roztál. Objevilo se několik paprsků mdlého světla. Posléze se část stěny rozdrolila. Nevytvořila jsem nijak ohromné poškození. Otvor stačil akorát na to, abychom mohli projít.

Jakmile jsme stanuli opět pod širým nebem, křídla obnovila svůj tvar a znovu nabyla sílu vzlétnout.
"Vím, že Amegakure měla být již dnes naše. Avšak setkání se Sayakou mi připomnělo, že zdejší lid získáme na naši stranu, aniž bychom oslabili jejich počty, či zlomili jejich vůli. Budeme je potřebovat silné a odhodlané jak jsou právě v tomto okamžiku. Má-li toto území položit základ naší budoucí říši, potřebujeme stabilní jádro bez vzbouřenců." vysvětlovala jsem svým společníkům poměrně tichým hlasem. Možná jsem mluvila pro sebe. Možná ještě pro někoho jiného.

"Ano, popravili jsme zástupce zpupné Konohy. Dnes, jsme udělali dost. Zbytek je na shinobi z Amegakure."

Máchli jsme křídly a zakličkovali mezi budovami. O pár ostrých zatáček později jsme vystřelili vzhůru k nebi. Rozhodně jsme se touto uplakanou oblohou nevznášeli naposledy.

Přesun

pro **Shinobi** Mon Jul 20, 2015 8:05 pm

Ninjom z Amegakure zabralo nejakú dobu, než si uvedomili, čo sa vlastne stalo. Dopomohol k tomu predovšetkým fakt, že sa chystali vyčkať, kým spomínanú prikrývku chytené trio rozbije, následkom čoho by sa na nich zo všetkých strán vrhli s predpripravenými domácimi formáciami. Žiadne údery a podobné veci sa však veľmi dlho absolútne vôbec neozývali, preto sa Nao osobne chytil príležitosti, rozpadol na papier a roztrúsil po celom okolí, až kým neodhalil čudesnú dieru. Niet divu, že sa po návrate k ostatným a oboznámením so situáciou nedočkal pozitívnej reakcie.
"Heeeeeeee?! Jak to myslíš, že sú fuč?!" zhrozila sa ANBU oprávnene, osobne sa rozbehnúc smerom, z ktorého prišiel, aby sa na vlastné oči uistila. Domáci jounin sa neubránil poznámke.
"Ďalšia zbytočná deštrukcia. Nevedel som, že nám sem z Konohy poslali demolátora."

"Takže je naozaj preč?" opýtala sa tentokrát ešte aj samotná Sayaka, následkom čoho ju jej sprievodca ubezpečil, že áno.
"Rozumiem," vydýchlo dievča akoby až šťastne. Bolo zrejmé, že sa chcela za každú cenu vyhnúť násilu, aj keď by teraz nemala.
"Som fakt hrozná, čo? Aj keď nám Sayame-san chladnokrvne zavraždila velenie, neviem sa netešiť z toho, že sa to zaobišlo bez ďalších obetí. Asi sa naozaj nehodím na to byť kunoichi."
"To predsa nie je vôbec pravda. Nebyť teba, dopadlo by to tu všetko oveľa horšie. Nebuď na seba až tak prísna. Je normálne, že si za týchto okolností nechcela bojovať."

A nebola jediná. Sám Ichiro Nao, ktorý na rozdiel od svojej staršej sestry v minulosti dobre vychádzal s Akeshim, veľmi dobre poznal i samotnú Sayame.
Prečo to musí byť vždy náš klan, ktorý sa na niečom nepohodne? povzdychol si v mysli a osobne sa aspoň na nejaký čas ujal velenia. Ťažko povedať, ako k tomu celému pristúpi Konohagakure. Nezostáva než dúfať, že sa v najbližšej dobe vráti samotná hokage a absolútna vodkyňa Ame, Hana, aby všetko dala do poriadku, ale čo ak k tomu nedôjde? Čo ak bude mať Listová priveľa vlastných problémov a večne zapršaná dedina opäť upadne do zabudnutia? Bolo by v takom prípade naozaj správne obnoviť spojenectvo s Ishigakure ? Nech už to bude akokoľvek, Amegakure sa musí čo najskôr postaviť na nohy, inak jej naozaj už znova hrozí zánik.
...

pro Sponsored content

Ulice

Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice