Centrum a postranní ulice

Potom co se od úřední budovy otočíte vzad vidíte náměstí uprostřed sloup, kde jsou jména obětí války kousek dál je fontána s lavičkami a stromů dokola fontány. Po obvodu náměstí nalézáte malé obchůdky se základními věcmi, potravinami, oblečením, suvenýry, cukrárny, restaurace. Všude je klid a pohoda.

Uchechtla som sa a len som prikývla. Zatvárila som sa trocha pobavene no zároveň nechápavo.
"Aaháaa.. no.. jasné, kto kedy videl koňa so štyrmi nohami, hnedej farby, hubou a hrivou." Zafrfľala som, ako keby to bola úplne absurdná predstava. 
"Typujem že v blízkosti bola aj nejaká veverička "ryšavej" farby." Rozhodne mi to nešlo tak ako jemu. Síce som tento štýl humoru mala rada, že by som ho práve vedela používať sa povedať nedalo.

Nebola som si tak úplne istá, čo si o ňom mám myslieť. Pośúchala som si oko na ktoré ukazoval a len som sa na neho zamračila.
"To ti teda pekne ďakuje. Pfeech, povedať o očiach ženy, že sú čierne FUJ ! To si za-pa-mä-tám." Vyplazila som na neho jazyk no nemohla som sa zbaviť pocito, ako keby mi do oka niečo vletelo a tak som si ho stále šúchala.

Hlídka
"Daimyo najdete v laboratořích, jděte do nemocnice - to je ta velká bílá budova napravo a poptejte se na recepci. Až budete chtít odejít stačí zaklepat na budku." a ukázal na budku nalevo.

"Heh, teraz som si neni istá, či si to myslel zo srandy, alebo si len omylom zle sformuloval vetu... ale si sa ma snažil zámerne naštvať." Zasmiala som sa no následne som sa zatvárila zamyslene. 
"Pečate? No.. vyznám sa v nich." Prikývla som a trocha podivne som sa na neho zapozerala.
"Prečo ? Máš problém s nejakou pečaťou?" 

U Nefrit a Yoshimiho se objevila Nekomata v malé podobě.7
"Nefrit tvá sestra ti vzkazuje, že se odebrala do Konohy, pokud s ní chceš ty a Yoshimii odejít na misi do Iwy máte se do zítřejšího rána dostavit k bráně Konohy." mňoukla a olízla si tlapku. 
"A pokud cítím dobře v kanceláři nikdo není a je tam nějaký mladý hoch."  upozornila ji

 
(PS postarejte se o vesnici teď tu nějaký čas nebudu děkuju)

Pozrela som sa na jeho ústa a len som sa trocha zamračila.
"Nom.. nezabije ťa. Keď ale budeś chcieť hovoriť o tom, kto ti ju dal, pravdepodobne dostaneš závrate.. poprípade vracanie a podobne." Vysvetlila som mu, po čom som sa pozrela na malú Nekomata. Na chvíľku som sa zamyslela.
"Yoshimi, chcem aby si išiel za mojou sestrou a postaral sa o ňu v Iwe. Nechcem aby tam išla sama. Ja pôjdem do kancelárie vybaviť toho chalana. Škoda že sa už musíme rozlúčiť heh, bola s tebou sranda. Keď budeš mať znova voľno tak.. ma nájdeš." Vyplazila som na neho jazyk a následne som sa postavila. Znova som si to namierila do kancelárie.