TRÉNINKOVÉ PROSTORY

" Máš pravdu moje chyba, nemyslel jsem na to. " Měl pravdu, moc jsem se zabýval jím samotným, že jsem se nesnažil zaměřit na jeho zbraň čímž bych ho zbavil výhody. Byla to upravdová chyba a já si ji uvědomoval. Chtělo to víc tréninku abych mohl ochránit všechny, které budou stát po mém boku. " Co tedy teď? "

"Teď chci, abys mi na tamté figuríně kázal plný potenciál svých schopností." řeknu a ukážu na dřevěnou tréninkovou pannu vprostřed místnosti.

" No tak tedy dobrá " Vstal jsem a postavil se naproti figuríně. Nejdřív jsem začal mými obvyklými útoky, které jsem volal jménem. " Anti Manner Kick Course " tímhle kopem jsem však figurínu vystřelil do oblak. " Sakra, už zase. Tak beru tu druhou " Šel jsem tedy k následující figuríně a pokračoval jsem v dalších útocích. " Party Table Kick Course, Concasser, Troisieme Hache, Deouxieme Hache, Bas Cotes, Longe, Tendron, Veau Shoot, Brochette, Collier Flip, Collier, Epaule, Cotelette, Selle, Poi Trine, Cigot, Joue Shoot, Flanchet, Bouquetiere Shot, " Pokračoval jsem v salbě útoků na panáka, chudák nebyl zrovna v dobrém stavu. Odskočil jsem po tom všem trochu zpět a vydýchal jsem se. " Uff, tohle vše za sebou člověka zmůže " Řekl jsem zatímco jsem vydechoval a nadechoval se.

Díval jsem se na jeho techniky a pak s uznáním pokýval hlavou.
"Jen malá otázka. Je opravdu nutné vyjmenovávat všechny útoky? Vem si, že kdybychom teď začali další souboj a ty bys techniku vykřikl, já bych věděl, o kterou jde...Zkus se toho zbavit."
Pak jsem vstal a sebral ze stolu katanu s pouzdrem. Postavil jsem se proti figuríně na značnou vzdálenost a chvíli jsem se soustředil.
Pak jsem jediným pohybem tasil a záblesk chakry rozpůlil figurínu vedví.
"Tohle byl Issen. Je to ninjutsu, které se velmi rychle a velmi přesně vyvolává, takže je to skvělá obrana proti ručním pečetím. Většinou je protivník nestihne dodělat, protože musí uhnout. Je to jedna z mých nejoblíbenějších technik. To jen, abys nemyslel, že na hrotu meče můj um končí..."

" No je to můj zvyk takže s tím asi neskončím, ale omezím to až po zásahu někoho. To by prozatím mohlo stačit ne? " Dodal jsem a zatím sledoval to co mi to právě teď předváděl, byla to dobrá technika, ale mě nevyhovující když se specializuju jen na nohy. " To mi bylo jasné, že neumíš jen s mečem. Každý máme svůj styl, kterého se držíme a tak to má být "

"Ano, mohlo by to stačit. A já ti tvůj styl neberu, také jsem si vynalezl vlastní, i když ostatní styly kenjutsu mi také nejsou cizí. Jen mi u tebe chybí ten potenciál. Neber si to osobně, ale dokopat někoho do bezvědomí nebo k smrti je protě...pomalé, barbarské a neefektivní. Zkus se zamyslet nad tím, co hodláš v budoucnu dělat, zkus si vzpomenout na techniky, které už jsi někdy viděl, a zauvažuj nad tím, jak se před nimi bránit."

" Ruce si nechci zranit, proto používám jen nohy a tak to bude i v budoucnu. A kdo říká že se nikdo nedá zabít jedním kopem? Jistě se dá, jen jsou ostatní moc líní aby se to naučili. Já si vybral těžší cestu, kterou dovedu k dokonalosti. Však uvidíš co budoucnost přichystá, nikdy nevíš co se může stát. " Každopádně jsem jeho rady bral navědomí, jenže i tak mě nepřesvědčil abych něco měnil. Chtěl jsem zůstat sám sebou. Obranné bloky proti technikám vymyslím časem.

"NO dobrá, v tom případě ti přeji hodně štěstí." řekl jsem s úsměvem. Chceš jít za kage rovnou nebo se u ní sejdeme?"

" Nic mě tu nedrží ani nic nemám jiného v plánu tak můžeme za ní vyrazit pokud chceš " Řekl jsem a čekal jsem že vyjde první. Zatím jsem se na sebe podíval a vzpoměl jsem si, že svoje sako jsem nechal na Atsuce, přes kterou jsem ho přehodil aby ji nebyla zima.

"Dobrá tedy. Přeješ si, abych řekl něco konkrétního?" zeptal jsem se ještě před odchodem, počkal na odpověď a vyrazil do kanclu.

//přesun

" Jak chceš ty, je to tvůj posudek. Do toho se ti motat nebudu. Nechci s nikým manipulovat. " Řekl jsem a následovně jsme vyrazili směrem k Raikage a doufal jsem, že ta fronta už bude o něco kratší. (přesun)

Procházím ulicemi Kumogakure. Po cestě mlčím, nemám nic moc co bych řekl. V ruce pořád svírám jehlici. Poté dojdu k tréninkovým prostorám. Tam krok mírně zvolním, a dojdu až doprostřed teritoria, aby každý měl prostor. Naposled si ho změřím a poté se postavím do bojového postoje a dávám pozor, sledujiu každý jeho pohyb.
Tak co, jsi připraven? zeptám se ho.
Vypadá, že je trochu silnější než já. Pokud se specializuje na  Taijutsu, tak to bude mít proti mně hodně těžké. Moc se mi to nelíbilo, rozhodně to nebylo moc fér.

" Já nejsem ze Suny " Mezitím jsem vytáhl krabičku cigaret a jednu cigaretu jsem si zapálil. Mohl jsem bojovat i mluvit během kouření, takže mi to nijak nepřekáželo. Připravil jsem se na tréninkový boj a byl jsem si vědom, že je specializovanej na ninjutsu, ale přeci jen byl genin jako já takže toho moc neuměl. Dával jsem si však pozor na jeho senbony, přeci jen neudělám druhou chybu ve stejný den. " Dobře tak můžeme začít "

Fajn. prohodím.
Aktivuji Sutangan, pokud si mě Kuroashi prohlédne hodně pozorné, uvidí, že se mi kapánek nadzvedly vlasy, a že kolem mě sem tam něco probleskne.
Moc dlouho neotálím, jednu ruku si naplním čtyřmi senbony, každý mezi dvěma prsty. Jehlice začnou zářit modře v momentě, kdy se jich dotknu. V bojovém postoji a ve střehu čekám na reakci mého protivníka.

Pousmál jsem se s cigaretou v ústech a zaujal bojový postoj, přičemž jsem měl připravené nohy na odraz abych se vyhnul jeho zelektrizovaným senbonů. Těch jsem se potřeboval zbavit nejdříve abych s ním mohl plně bojovat. Sledoval jsem ho celkem pozorně aby mi něco neuniklo. Budu muset být dost rychlý aby mě nezelektrizoval aniž bych ho kopl, ale i kdyby mě trefil elektrický šok při kopu on by tím pádem dostal dvojitou dávku kopu kvůli zpětné vazbě a tlaku.

Bylo to divné, cestovat lodí po tolika letech. A hned dvakrát po sobě. Dorazil jsem na cvičiště a koho nevidím. Sanji se zase s někým pere. Očividně mu náklep ode mě nestačil, tak potřebuje náklep od genina. To by mě zajímalo, kdo bude jeho sebevědomí vykopávat ze země.
Odložil jsem zbraně na stůl, pohodlně se posadil a sledoval souboj.

Pousměji se. V momentě, kdy se postaví do bojového postoje vytáhnu katanu, kdyby náhodou chtěl jít přímo. Nemá jedinou šanci, jako by se mě mohl dotknout krom zbraní nebo Ninjutsu. V momentě, kdyby mě kopl, se hned po doteku zastaví, tím pádem jeho úder nebude tak silný, jak by měl být.
Tak pojď.. pobídnu ho v hlavě.

V prvním momentě jsem použil shunshin no jutsu abych se dostal hned k němu. Během okamžiku jsem se objevil před ním když vytáhl katanu. Můj první kop zamířil do jílce. Ostří mohlo být zelektrizované, ale jílec ne. Tím pádem jsem mu vyrazil katanu velikou silou svého kopu, že by ji neměl šanci udržet. Přeci jen mé kopy nebyly obyčejné. Hned po odkopnutí jsem všiml jak se už po mě sápe se senbony, takže jsem hodil shunshinem zpátečku abych se dostal z jeho dosahu. To jsem pak mohl přistát dál od něj abych se mohl vyhýbat senbonům.

Byl jsem na něco takového připraven. Jeho rychlost je impozantní, ale není o nic větší, než tam moje. Katana mi vylétla z ruky, ale tu já nesleduji, sleduji celou dobu Sanjiho. Opravdu malý okamžik po Shunshinu na původní místo jsem provedl Shunshin přímo vedle něj, divák by mohl řek, že jsem se v okamžiku objevil znovu vedle něj. V tom momentu jsem po něm natáhl ruku v úmyslu se ho pouze dotknout. Pokud by se mi to povedlo, měl by být paralyzován, jako záložní plán mám pořád pár jehlicí. Měl opravdu malé šance, že by nějak stihnul uniknout.

Byl taktéž dost rychlý a když se objevil znovu u mě musel jsem s ním držet krok. Instinktivně jsem použil znovu shunshin abych se od něj dostal dále. Stále jsem ho však musel sledovat kvůli shunshinům. Nějak se mi podařilo dostat k jeho kataně, kterou jsem mu předtím vykopl z ruky. Chytil jsem tedy katanu a vytáhnul ji. " Hm, dá se říct, že katana by mohla být jako dlouhý nůž. Zkusme to " Řekl jsem si pro sebe. Přeci jen jsem byl kuchař tak zacházení s ostrými předměty mi nedělalo problém i když je katana delší než klasický nůž. Měl bych být však schopen odrážet jeho jehlice.

Složím pečetě. Bunshin no Jutsu. Kolem mě se objeví pět klonů, s kterými se promíchám. Mělo by být nyní těžší pro Sanjiho odhalit, odkud jehlice poletí. Pokračuji ve sledování. Dostal do ruky mou katanu, s kterou ale neumí tak dobře zacházet. Jde to vidět podle toho, jak ji drží. Měl by být schopen s ní odrazit jehlice, ale to není problém, pokud mě nějak nepřekvapí, nemám v plánu je hodit.

Párkrát protočím ve vzduchu z ruky do ruky katanu abych si zvykl na ten pocit i když ji použiju pravděpodobně svým způsobem. Všiml jsem si jak se promíchal se svými klony. Standartní strategie shinobi nováčků než se naučí nějaké silnější techniky. Ale Sanji nebyl ani zdaleka tak shinobi, přeci jen není ani z jedné velkých shinobi vesnic. V kumogakure byl jen náhodou když ho našli na opuštěném ostrově. Máchnul katanou jen tak do vzduchu aby otestoval potřebnou sílu a rychlost švihu.

Sleduji souboj a nestačím se divit. Přeci jen Kekkei Genkai, které ovládal Tobei bylo velice nebezpečné a při cvičném souboji by nemělo být ani sebemenší riziko, že jeden ze soupeřů zemře.
Na stranu druhou Sanji očividně netušil, co má dělat s katanou, ale pochopil, že bez ní jít na soupeře nemůže...
Nicméně jsem byl připraven zasáhnout, kdyby bylo potřeba.

// Pro Tobeiovu neaktivitu přerušuji souboj.

Stala se nepříjemná věc. Ačkoli jejich souboj vypadal nadějně a mohl by pokračovat, osud zasáhl a sebral jim to potěšení. Pár geninek, který trénoval opodál, přepískl trénink vodního Jutsu. Díky bohu, že tu nebyl nikdo s bleskem! Vodní vlna se převalila přes cvičiště až takřka k Takeshiho nohám. Přestože ale došla jen k samurajovi, měla dost síly rozbít všechny Tobeiovy klony a Sanji si ani nevšiml, kdy přišel o katanu. Mokrá katana není to nejlepší a tak se Tobei brzy omluvil, že se o ni musí postarat a že souboj dokončí příště. Rozloučil se a opustil tréninkové prostory.

Takové pískle a taková technika. Kumogakure je samé překvapení... pomyslel jsem si a když jsem viděl, že cičiště bude pár hodin nepoužitelné, rozhodl jsem se jít za Raikage a nabídnout se k jiné práci.

//přesun