TRÉNINKOVÉ PROSTORY

pro **Kagayaki Rin** Fri Aug 02, 2013 8:43 pm

First topic message reminder :

pro **Ken Hiashi** Mon Mar 16, 2015 10:08 pm

"Týždeň?" Zopakoval som s trochu prekvapeným výrazom "No a ak ty prehráš." Škodoradostne som sa usmial. "Budeš musieť, odpovedať na hocakú moju otázku pravdou." Neviem ani presne čo ma to napadlo, chcel som toho vedieť o Yune veľa a v podstate táto stávka mi k tomu mohla dopomôcť. Aj keď zrejme som v boji s tyčou nemal skúseností ako Yuna. Netušil som však tento fakt, preto som sa chcel stavovať, ak by som vedel, že ona s tyčou trénovala nikdy by som takúto stávku neuzavrel. "Nejaké pravidlá?" Opýtal som sa, pre istotu. Mal som na mysli niečo, že ten kto skončí ako prvý na zemi prehráva alebo ten ktorý skončí trikrát na zemi prehráva.

pro **Seishin Yuna** Tue Mar 17, 2015 7:54 pm

Týždeň. Utvrdila som ho. Zrejme tomu akosi nechcel veriť, ale tak. Dokonale mi to stačilo. Alebo skôr bude. Ak vyhrám. Hmmm...Jeho návrh mi prišiel nefér. Ale nenamietala som. Fajn, platí! Týmto som sa zaviazala, ak prehrám, že mu budem musieť odpovedať na akúkoľvek otázku. Nemala som pred ním ale čo skrývať! I keď...možno keby sa opýtal na moju minulosť a dozvedel by sa o tom vodca klanu, asi by mal...nervy. Imhotep, prežijeme. Samozrejme. Kto sa zeme dotkne inou časťou tela než nohami, prehrá. Zaškerila som sa naňho, takto to bude trvať rýchlo, ale zase mala som istotu, že to bude kvalitný boj.
Možno si myslel, že som v boji s tyčou bola nejaký pro, ale nebolo to tak. Takéto tréningy s rodičmi boli ojedinelé, väčšinou sa zameriavali na niečo iné. Tak povediac som ovládala len také základy a radila som sa skôr ku pokročilým.

pro **Ken Hiashi** Tue Mar 17, 2015 8:18 pm

"Yosh, tak začneme." Povedal som a naposledy som sa natiahol, do vzduchu. Potom som pevne chytil palicu. Pomaly som začal krúžiť okolo Yuny, ako vlk okolo svojej koristi, síce kto vie či náhodou ja som nebol tá korisť. Palicu som držal pevne, aby sa mi nestalo, že by mi ju Yuna nejakým spôsobom vyrazila. Počkal som, kým bude pripravená a v tej chvíli, keď som tak usúdil som hneď zaútočil, tak že predná strana palice smerovala z ľavej strany na pravú vo výške jej ramena, pre Yunu by to nemal byť problém odraziť, ak by sa jej to však nepodarilo, zrejme by som ju aspoň zasiahol.

pro **Seishin Yuna** Mon Mar 23, 2015 3:35 pm

Sústredene som ho sledovala. Krúžil okolo mňa. Vždy som stála čelom k nemu, ani raz sa nestalo, že by som sa pozabudla alebo tak niečo. Chcela som tento súboj vyhrať! On očividne tiež, pretože kto by mi predsa chcel slúžiť mesiac, že? Chudák! Ale za to mal dobrú motiváciu.
Nepoľavovala som na pozornosti, preto keď sa rozhodol na mňa zaútočiť, bola som pripravená. Jeho výpad som zablokovala tým, keďže som tyč držala pevne obomi rukami na oboch jej stranách, že som tyč naklonila trochu do šrega, čím sa jeho tyč stretla s tou mojou, pričom som mu tou jej voľnou, druhou stranou pokúsila udrieť do brucha , alebo skôr do boku.

pro **Ken Hiashi** Mon Mar 23, 2015 5:16 pm

Yuna úspešne vykryla môj útok a hneď prešla do protiútoku. Bolo to naozaj rýchle, ale ja som nezaváhal ani na sekundu. Druhú stranu tyče som mal taktiež voľnú, takže som rýchlo tyč akoby otočil, a tak som odklonil jej útok, tak aby ma netrafila, hneď na to som pevne uchopil tyč a šiel protiútokom proti nej. Vyzeralo to asi tak, že som jej útok odklonil do pravej strany prvou stranou tyče a hneď na to ako som uchopil tyč som na ňu zaútočil zhora, tou druhou stranou tyče. Bolo vidieť, že bojujem skôr surovo, než by som sa zohral s tyčou. Takže som možno bol aj predvídavý, všetko to dávalo Yune celkom výhodu. Bolo však na nej, ako zareaguje.

pro **Seishin Yuna** Mon Mar 23, 2015 9:07 pm

Keďže je boj s tyčami komplikovaný, a mne sa to nechce desať krát za sebou čítať, aby som pochopila, čo mi tu tento súper píše (nepochybujem o tom, že je táto neschopnosť pochopiť obojstranná), rozhodla som sa pre trochu iný krok.
Keď na mňa zaútočil druhou stranou tyče zhora, tú svoju som okamžite pustila, nechala ju s rinčaním dopadnúť na zem, aby som tú jeho mohla následne chytiť a zastaviť. Zabolelo to, to je pravda, ale keďže nemal voľné ruky, okamžite som ho kopla do pravého boku z môjho uhla pohľadu, alebo teda som tam aspoň namierila. Sám si možno uvedomil, že keď som teraz držala tú tyč z jednej strany v ruke a teda ňou nemohol tak normálne hýbať, buď ju musel pustiť alebo sa nechať zasiahnuť, poprípade nájsť nejaký univerzálny spôsob blokovania útokov. Musel ale konať rýchle, rozhodne som ho nešetrila a teda som sa snažila bojovať v najvyššej možnej rýchlosti.

pro **Ken Hiashi** Mon Mar 23, 2015 9:27 pm

Yuna ma prekvapila svojim krokom, chytila mi tyč. Na rozhodnutie som mal okamžik, preto som ani moc nepremýšľal, inštinktívne som pustil palicu, ktorú ona držala. Prikrčil som sa a vykryl jej kop rukami, oboma. Vedel som o jej sile, netrúfal som si to len tak skúšať vykryť len jednou rukou. Útok sa mi istotne podarilo vykryť, ale problém bol, že Yuna mala teraz palicu a ja som bol bez zbrane. Tá jej palica bola pod ňou, takže ak by som sa po tú palicu natiahol, asi by som dostal po pysku. Rýchlo som spravil krok dozadu a narovnal sa. Bol som v nevýhodnej pozícií, bez zbrane.

pro **Seishin Yuna** Sun Mar 29, 2015 7:20 pm

Mohla by som túto situáciu využiť vo svoj prospech. Nemala som ale rada nefér boje, práve preto som tyč odhodila na stranu tak, aby sa k nej nedostal ani jeden z nás. Druhú som odkopla niekam preč. Mohol byť len rád, že som bola férová, inak by skončil s tyčou medzi očami a to by asi nebolo dva krát príjemné.
Mienila som začať zľahka, nijako komplikovaným krokom. Rozbehla som sa teda priamo proti nemu mieriac mu päsťou na ľavé rameno. Nevyužívala som chakrou zvýšenú silu a teda sa nemusel báť toho, že keby som ho zasiahla, tak by som mu kosti zlomila alebo tak niečo.

pro **Ken Hiashi** Sun Mar 29, 2015 8:03 pm

Pri tom ako odhodila tyč, som sa zatváril prekvapene, čakal som skôr, že na mňa pôjde pekne tvrdo. Predsa, bola to len moja chyba, že som prišiel o tyč. "Takto zahodiť výhodu, len aby si neľutovala." Pousmial som sa a medzi tým sa ona zbavila oboch týč. Neviem, ale byť na jej mieste, tak toto nerobím. Taijutsu bolo jedno z mojich zameraní.
Všimol som si, že sa rozbehla, zaujal som klasický bojový postoj, keď bola tesne blízko, ľavou rukou som vykryl ten jej útok na moje ľavé plece, vypadalo to asi tak, že som ľavú ruku oprel o jej ruku z vnútornej strany, čím som docielilo toho, aby ma nezasiahla. Hneď na to som pravou rukou zaútočil na jej brucho, klasicky päsťou. Pričom som spravil asi pol kroka k nej, aby som bol bližšie. Mal som o čosi viac sily, snažil som sa však, aby som to nepreháňal.

pro **Seishin Yuna** Sun Apr 05, 2015 3:13 pm

Nikdy nebojujem nefér. Zaškerila som sa naňho. Nebudem to ľutovať, viem to. Dodala som. Čakala som, že vykryje môj útok, predsa by sa nenechal zasiahnuť takýmto béčkovým typom útoku. Avšak keď takýmto spôsobom odklonil môj útok, stratila som trochu rovnováhu, ale udržala som sa na nohách a len čo som zbadala, že na mňa opäť zaútočil, neodvážila som sa nejakým spôsobom vzdorovať jeho sile, preto som sa prudko vyhla do strany, avšak inej, než by mohol predpokladať.
Normálny človek by sa uhol doľava, keďže útočil s pravačkou a bolo to jednoduchšie. Ja som sa ale vyhla do pravej strany, takže som sa dostala za jeho pravačku k nechránenému boku, kde som ho mienila zasiahnuť s kolenom.

pro **Ken Hiashi** Sun Apr 05, 2015 4:02 pm

Yuna bola rýchla, docela rýchlo sa vyhla môjmu útoku a hneď zaútočila na môj bok. Bez Raiton no Yoroi som nebojoval už nejaký čas, takže moje reflexy boli pomalšie a rýchlosť bola nižšia. Yune sa podarilo zasiahnuť môj bok. Zrejme som nebol v najlepšej forme. Trochu som sa zohol od bolesti, ale nestratil som rovnováhu. Spamätal som sa neuveriteľne rýchlo z tejto rany. Prežil som omnoho bolestivejšie, predsa som nebol nezraniteľný a aj ja som občas dostal po pysku. Čo som spravil ďalej? Kopol som celou silou do jej brucha, teda kop mieril do brucha. Určite sa mohla stihnuť vyhnúť. Mojou výhodou bolo, že som uniesol veľa rán, kym ma niekto položí na zem.

pro **Seishin Yuna** Sun Apr 05, 2015 4:35 pm

Až mi prišlo ľúto, keď som ho takto zasiahla, ale našťastie sa netváril nijako tragicky, takže ho to možno ani až tak nebolelo. Nevyužila som celú svoju silu, nechcela som ho predsa zmlátiť do modra!
On ale očividne silou nešetril. Myslím, že keby ma tým svojim kopom zasiahol, skončila by som niekde...no...jednoducho by som odletela. Kto vie, ako ďaleko. Ale ja sa takto poraziť nenechám
Krok, ktorý som podnikla, bol trochu riskantný. No, trochu, ak toto nevyjde, tak najskôr prehrám. Ale mala som rada výzvy. Rýchlo som sa v otočke skrčila k zemi tak, aby som sa nie len nedotkla zeme rukami alebo inou časťou tela, ale aby ma aj náhodou nekopol do hlavy, stačilo, že by s ňou zamieril trochu nižšie a najskôr by som skončila s otrasom mozgu (xD). Z tejto otočky som sa ho pokúsila podkopnúť. Ak by to nevyšlo, stačilo maličké narušenie mojej rovnováhy, keďže som sa nemohla rukami dotknúť zeme, a spadla by som na riť.

pro **Ken Hiashi** Sun Apr 05, 2015 5:03 pm

S tým kopom som to trochu prehnal, uvedomil som si to asi sekundu potom, ale v zápale boja som občas svoju silu neovládol. Takže som bol rád, že sa Yuna tomuto vyhla. No a presne nad touto blbosťou som sa zamyslel, počas boja. V tej chvíli keď ma šla Yuna podkopnúť. Nestihol by som ani len vyskočiť dostatočne vysoko, aby ma podkopla, preto som sa v tej poslednej chvíľke naklonil smerom k nej a keď ma podkopla spadol som rovno na ňu. Teda nie tak docela, rukami som sa podopieral o zem, aby som zmiernil pád na Yunu. Predsa len by to mohlo byť pekne bolestivé pre nás oboch. Pre ňu určite viac než pre mňa, preto som sa snažil ten pád na ňu nejako stlmiť. Rýchlo som sa postavil a podal jej ruku. "Všetko v poriadku?" Opýtal sa jej s milým úsmevom, ale zároveň mi bolo vidieť v očiach to, že sa troška bojím. "Kto vlastne vyhral?" Spýtal som sa, síce ma to nejako netrápilo.

pro **Seishin Yuna** Wed Apr 08, 2015 5:31 pm

Prekvapilo ma, že dopadol rovno na mňa. Čakala som že vyskočí, čokoľvek, alebo možno i to, že sa mi tento útok podarí a on spadne na zem. Nie však priamo na mňa. A práve preto som vyhrala, no...dotkla som sa rukou zeme hneď ako sa vôbec nado mňa naklonil, pretože som sa zľakla a stratila rovnováhu.
Jasné. Kývla som hlavou a vyšvihla sa na nohy, pričom som si oprášila nohavice. No, najskôr ty, dotkla som sa rukou zeme skôr ako ty. Pokrčila som ramenami s úsmevom na perách. Hold, tento týždeň mi nie je súdené to, aby mi kúpeľ pripravoval niekto iný než ja sama, alebo že by mi dokonca varil a podobne.

pro **Ken Hiashi** Wed Apr 08, 2015 6:02 pm

"Uzavrieme to remízou." Usmial som sa, bol som rád, že som jej nemusel robiť oficiálneho sluhu, celý týždeň. Kto vie ako by som dopadol. "Dáme druhe kolo? Alebo sa pôjdeme najesť ? " Opýtal som sa, potom som ju chytil oboma rukami za pás a dal jej pusu. Popravde by som sa radšej šiel najesť, lebo dávať si takýto súboj s Yunou. Jednoducho som sa trošku obával, že by som jej ublížil. Síce naozaj som sa o to nemusel báť, veď bola naozaj silná, ale predsa. "Alebo nejdeme rovno ku mne? Niečo sa pokúsim uvariť." Tentokrát som rukou odhrnul pramienok vlasov z jej tváre a dal jej ďalší bozk o niečo dlhší, trošku som si ju pritiahol k tele, aby som sa po tie bozky nemusel toľko naťahovať.

pro **Seishin Yuna** Wed Apr 08, 2015 6:17 pm

Fajn, ako chceš. Zaškerila som sa naňho. Mne to bolo prakticky jedno, ako to skončí, zabojovala som si, to bolo hlavné. Nevyšla som zas až tak z cviku, aj keď mohlo to byť lepšie. Hmmmm...Mne sa už nééééchce. Presne tu sa prejavila tá moja lenivosť. Radšej sa rozvalím niekde na gauči a budem oddychovať, než aby som tu mlátila niekoho, že? Zbytočná námaha! Takže ty vieš variť, hej? Noooo, len aby si nevyhodil celý byt do vzduchu. Ale nie, srandujem, som zvedavá na tvoju kuchársku zručnosť! Opätovala som mu bozk, any sa nemusel snažiť pritiahnuť si ma, pretože som sa k nemu pritisla takmer okamžite.

pro **Ken Hiashi** Wed Apr 08, 2015 6:38 pm

"Nikto netvrdí, že viem variť, budem sa len snažiť nevyhodiť to doma celé do vzduchu a nepodpáliť všetko, čo tam je." Uškrnul som sa ešte raz som jej dal bozk, dlhší ako predtým, jednoducho ma to bavilo, potom som sa otočil smerom von z cvičiska, chytil ju okolo pásu. "Tak poďme, keď tak mi pomôžeš spraviť niečo. Ak by si ucítila dym, tak utekaj k najbližšiemu východu. No a ak by sa mi nepodarilo spraviť nič chutné, jednoducho skočíme niekam." Usmial som sa, stále som si robil srandu z toho, že to dopadne hrozne. S varením to u mňa bolo naozaj rôznorodo. "Viem, že som ti to hovoril, ale tie tvoje vlasy sú užasné! " Dodal som, napadlo ma to práve preto, lebo sa mi dotýkali ruky, ktorú som mal na Yuninom chrbáte. Boli naozaj dlhé a to sa mi na nich páčilo, naviac tá úžasná farba.
Presun

pro **Akemi Kagayaki** Sat Aug 01, 2015 5:08 pm

Došla jsem přímo na cvičiště, kde jsem se uvelebila u jednoho ze stromů a dojídala rohlík. Vytáhla jsem si z kapes pár tyčinek a ty jsem si položila právě pod strom a zakryla je svou mikinou. Takto mi je nikdo nebude moct sníst! Hned na to jsem si stoupla doprostřed trávníku a začala dýchat. Zhluboka jsem se nadechovala a vydechovala. Vyhodila jsem do vzduchu dva svitky, které když padli na zem, tak byli prázdné. Já jsem se jen do široka usmála a vytáhla z kapsy štětec a tuž. Vypadala jsem tak odhodlaně, jako kdybych se připravovala použít nějakou extrémně silnou techniku, ale místo toho jsem se jen uvelebila u stromu a začala sepisovat nové techniky, které jsem poté měla v plánu se naučit.

pro **Yotsuki Sorata** Sat Aug 01, 2015 9:44 pm

Po ceste som rozlepil takmer všetky informačné plagáty, ktoré oboznamovali verejnosť o tom, že je zvolená nová Raikage a bude mať zajtra na námesti na pravé poludnie prehovor. Jeden posledný mi ostal v rukách a s ním som dorazil sem. Ona je niekde tu... čo ale teraz? Mám ísť za ňou? Nehodí po mne strom, keď ma uvidí? Ale asi by som sa jej mal ospravedlniť. Povzdychol som si a ako som pokračoval v ceste videl som ju, ako sedí pod stromom. Povzdychol som si zasa, naozaj som sa tejto konfrontácie obával. Čo som to za chlapa? Však ja sa ani nemám za čo ospravedlňovať! Ale z nejakého dôvodu sa cítim kvôli tomu zle. Zamieril som teraz ešte pomalším krokom smerom k nej a zvieral som ten papier, ktorý to teraz ledva rozdýchaval. Trvalo to ešte chvíľu ale nakoniec som sa dostal pred ňu a trocha som si odkašľal, aby si ma všimla. Načiahol som k nej ruku a podal som jej plagát s oznámením. Tentoraz už som nebol oblečený, ako Raikage ale ako obyčajný shinobi. "Chcel ... by som sa s tebou porozprávať a priniesol som ti oznam." Prehovoril som k Akemi.

pro **Akemi Kagayaki** Sat Aug 01, 2015 9:58 pm

TRÉNINKOVÉ PROSTORY - Stránka 15 Tumblr_ltwg94IMqd1qbvovho1_500

Celou dobu jsem si sepisovala techniky a ve chvíli, kdy jsem měla sepsanou třetí-poslední techniku-jsem svitek zavázala a dala jsem si ho do kapsy u mikiny. Pročetla jsem si ještě svou knížku, aspoň tu část, kterou jsem už mírně zapomněla a uvelebila se do tureckého sedu. V tom se tu však někdo přiblížil a odkašlal. Nevěděla jsem kdo to byl, ale vždycky jsem na někoho, kdo mě vyrušil od čtení, házela tento pohled. Chvíli jsem se na Soratu ještě takto dívala, ale pak jsem svůj pohled umírnila, na...mírně zamračený. "Přišel si se omluvit?" Nadzvedl jsem obočí a vzala si ten plakát, co měl v ruce.

Nový Ra-ikage? V tu chvíli jsem ztuhla s očima upřenýma na tom plakátku. Trošku mi cukalo oko a Sotata nebyl v té nejlepší situaci. "TY TROUBO!!!!" Zatla jsem ruku v pěst a praštila ho do břicha. Bylo to nečekané, navíc moje síla nebyla až tak brutální. "Jasný! Já ti řeknu, že si horší než Madara a ty začneš kňučet a zvolíš radši někoho jiného?! Pevně doufám, že to je někdo, kdo má větší vytrvalost, než ty!" Snažila jsem se zase uklidnit, ale když...on mě tak dokázal vytočit. "Ne aby tě někdy napadlo, to svést na mě." To oko mě cukalo ještě dlouho a už mi to začínalo vadit, proto jsem si otřela tvář dlaněmi. Nečekala jsem, že udělá takovéto unáhlené rozhodnutí.

pro **Yotsuki Sorata** Sat Aug 01, 2015 10:20 pm

Popravde ten jej pohľad na neprekvapil, lebo som si myslel, že proste keď ma vidí, tak už ma nemôže vystáť. Po tom, čo sa udialo v kancelárii som sa tomu ani nedivil. Po chvíli trochu som pohľad umiernila, však predsa len sa z mračením robia poriadne vrásky. "Možno aj kvôli tomu... aj keď len čiastočne." Neuznal som svoju chybu úplne, lebo na tom mala zásluhu aj ona. V tom na mňa skríkla a udrela ma do brucha. Popravde som ju trocha ľutoval, lebo to bolo, ako keby udrela do poriadne tvrdej betónovej steny, ktorá sa na rozdiel od tých, čo sa rozpadnú ani nepohla. Predsa len moja odolnosť bola prirovnateľná k Raikagemu z minulosti, ktorý ustál aj jednu z Narutových najsilnejších techník. "Nehovorím, že to nebolo vďaka tvojmu podnetu ale nebolo to práve kvôli tej vete o Madarovi. Premýšľal som nad tým už dlho a ty si mi k tomu dala odvahu." Oboznámil som ju s tým, ako to je a potom som pokračoval. "Je pravdou, že som pre túto dedinu robil mnohé. Hoci som za to nedostal uznanie nevadilo mi to. Ide o to, že nemám dôveru od shinobi, ktorí na môj rozkaz plnia misie. Som zvyknutý robiť všetko sám a takto by to ďalej nešlo. Preto som sa rozhodol, že tam musí ísť niekto, kto dokáže zjednotiť ako aj dedinu, tak aj shinobi." Asi som sa jej musel zdať naozaj veľmi ukecaný ale ona to aj bola pravda. Dal som si menšiu pauzu, aby to stíhala všetko strebať a hneď potom som pokračoval. "Na miesto Raikageho sa teraz dostala Atsuka. Po mojom doporučení a po dlhom veľmi dlhom jednaní s radou sa mi ju tam podarilo dostať." Takže sa teda dozvedela, ako prvá o tom, kto sa stal novým Raikagem.

pro **Akemi Kagayaki** Sat Aug 01, 2015 11:12 pm

Když jsem do něj udeřila pěstí, ani se nehnul. Mě pouze z toho výpadu opět ustály vlasy na ramenou a na zádech. Pomaličku jsem se narovnala a ruce svírala stále v pěst. Hlavu jsem měla sklopenou dolů a nechala ho mluvit, pro jednou. Oko mi přestalo cukat a místo toho jsem se jen mračila, se stále sklopenou hlavou a ve chvíli, kdy domluvil jsem jen zakroutila hlavou a podívala se na něj. "Tse..." Ten můj napružený postoj hned zmizel, já jsem se jen dostala zpět ke stromu a vzala si na sebe mikinu. Pod ní leželo několik tyčinek a právě jednu jsem hodila jemu. Tu svou jsem si rozbalila a ukousla si. Znovu jsem se k němu obrátila čelem. "Pokud nevěříš svým shinobi, musíš být od ANBU jednotky. Nechci být zlá, teď to ber spíš jako radu..." Do kapsy jsem si dala obal od tyčinky a podívala se mu do očí. "Rin mi vždy říkala, že síla nespočívá v jednom člověku, ale v jednotě několika shinobi, myslela tím v jednotě vesnice. Tse...celou dobu pracuju sólo jako špion pro Kumo a věř nebo ne, ani já tu důvěru v shinobi nemám. I kdyby mě někdo na kolenou prosil, ať tam zasednu, ani ve snu by mě to nenapadlo. Teď ale k věci..." Na chvíli jsem se podívala do strany a potom zase na něj, přemýšlela jsem, jak to říct. "Na jednu stranu se ti chci omluvit, říct že je někdo horší jako Madara, to už je poněkud přehnaná urážka. Na druhou stranu toho však nijak nelituji, Atsuka bude skvělou Raikage a věřím, že na ní budeš patřičně dohlížet, až zase zmizím." Tentokrát si vysloužil můj úsměv, upřímný, vypadal celkem mile, snažila jsem se. "Nic proti tobě jako člověku a shinobimu nemám. Měla jsem proti tobě vše, když na místě mé sestry seděl někdo, kdo ve své shinobi nevěřil a odvracel vše, co Rin dělala." Doufala jsem, že už to je nějakým způsobem srovnaný. Pročetla jsem si ještě ten plakátek a povzdechla si. Na místě Raikage je už Atsuka, měla jsem pocit deja vu. V den oslavy, když měla proslov Rin, jsem ihned odešla. Teď jsem to však hodlala změnit a neudělat stejnou chybu. I tak jsem musela odejít, za pár dnů. Tady pro mě už nebyla žádná práce. "Jez, tu tyčinku mi dala Atsuka, je opravdu dobrá." Mrkla jsem na něj a odešla odtud, musela jsem si ještě něco zařídit. Tato informace mě však překvapila, cítila jsem opravdu výčitky svědomí.

Přesun

pro **Yotsuki Sorata** Sun Aug 02, 2015 10:42 am

Vyzeralo to, že po tom, čo ma udrela sa trocha upokojila ale aspoň si ma vypočula. Otočila sa a šla si po niečo a hneď po mne aj niečo hodila, no chytil som to do ruky ale ešte som nezisťoval, že čo to vôbec je. Neviem, ako ma tak mohla rýchlo odhaliť ale mala pravdu bol som od Anbu. Asi som nebol jediný, kto vedel čítať v ľuďoch. Celú dobu som ju počúval a nemal som potrebu jej skákať do reči. Bolo to snáď teraz prvý krát, čo som ju videl tak krásne sa usmiať. Neveril som, že sa bude vedieť takto usmievať. S týmto úsmevom sa na ňu hneď lepšie pozeralo. "Ďakujem ... a rozumiem ti, čo si mi chcela povedať." Chápal som to veľmi dobre a mal by som si to vziať k srdci ale ja už som to urobil dávno. To, že by som mal dávať pozor na Atsuku ani hovoriť nemusela. Však je to stále Atsuka a stále niečo môže vyviesť a keď sa tak stane budem tu ja, aby som ju vrátil na správnu cestu. Po tom, čo odišla som zjedol tú tyčinku od nej a pustil sa do tréningu. Tento tréning som naozaj potreboval lebo som nevypustil paru dobrých pár mesiacov. Dokázal som tu byť takmer až do druhého dňa do poludnia. Kto by povedal, že než si miniem chakru a konečne pocítim únavu bude až teraz. Konečne poriadne natiahnutý no unavený som sa pobral na námestie, lebo by mala prehovoriť Atsuka.
(presun)

pro Z Sun Aug 16, 2015 1:41 pm

Shōsen Jutsu

Došel jsem na cvičiště. Chvíli trvalo než jsem našel nějaké vhodné nikým nerušené místo. Sebou na cvičiště jsem vzal v dvou kýblech s vodou pár ryb. Na těch budu to, co se naučím, zkoušet. Podobně se tuto techniku prý učí v Konoze. Ve svitku, který mi dala Atsuka, to napsáno nebylo. Zjistil jsem to až, když jsem se ptal na nějaké pomůcky k učení se Shōsen Jutsu knihovnice a pár dalších jounínů. Ve svitku bylo jen napsáno, že je potřeba tuto techniku neustále zkoušet na něčem živém, nedoporučoval se člověk. Kdyby se mi tato technika nepovedla, mohl bych někomu totiž ublížit. Místo, které splňovalo všechny mé požadavky, jsem našel venku u jednoho pařezu. Nebyl tu nikdo. Shōsen Jutsu vyžaduje velkou koncentraci, takže bych trénink v něčí přítomnosti nezvládl. Kýble s rybami jsem položil na ten pařez, a pak se podíval na svitek, který mi v kanceláři dala Atsuka. Roztáhl jsem ho a začal číst.

Pečetí tato technika nepotřebovala hodně, jednu či dvě. Záleží od toho, jak techniku použiji. Vše, co bylo napsáno na svitku, jsem třikrát přečetl. Na poprvé a ani po druhé jsem to nepochopil. Nepochopil jsem to ani po třetí, ale nechtěl jsem to všechno číst i po čtvrté. Vytáhl jsem z kýblu jednu rybu a položil ji na pařez. Aby se uklidnila, musel jsem ji pár krát praštit. Neležela pak ale klidně na tom pařezu, protože by byla mrtvá! To ne! Potřeboval jsem ji živou, takže jsem dával pozor, abych ji nijak vážně neublížil. Poskládal jsem pečetě, položil na rybu své ruce a začal se soustředit. Cítil jsem chakru v mých rukou, ale nic se nedělo. Chvíli jsem tak vydržel, a pak, když se pořád nic nedělo, to vzdal. Byl jsem varován, že to nebude procházka růžovým sadem, ale i tak jsem čekal, že nějaké zelené světélko se v mých rukou objeví. Prohrábl jsem si vlasy. Zatím jsem byl klidný. Zkusil jsem to znova. Zase nic. Opakoval jsem to tři krát, a vždy se soustředil na aktivaci techniky o něco déle. Pořád neúspěšně. Začal jsem se potit. V tom vedru, co teď bývá bych se neměl hodně přepínat. Usedl jsem si proto pod jeden z okolních stromů, a tam si odpočinul, čítaje ještě jednou ten svitek. Musel jsem něco vynechat. Něco jsem udělal špatně. Jinak bych viděl alespoň tu zeleně zářící chakru kolem mých rukou.
Nenašel jsem nic, co bych udělal špatně. Když jsem byl odpočat, vrátil jsem se k pařezu, na kterém ležela už mrtvá ryba. Nevydržela na sluníčku. Měl jsem ji vzít do stínu sebou. Chudák.

Měl jsem v kýblech ještě ale pár ryb. To, že mi ubyla jedna, ani nepoznám. Vytáhl jsem druhou rybu a položil ji na pařez. Praštil jsem s ní párkrát , a když klidně na něm ležela, pustil se do práce. Složil jsem pečetě a začal se soustředit. Koncentroval jsem svou chakru do rukou, udržuje pořád aktivní její oběh v mém těle. Ruce jsem položil na její tělo. Začaly zeleně zářit. Konečně se něco dělo! Musel jsem do techniky vložit více chakry, abych tu rybu zotavil. Dal jsem jí ale až moc chakry. Ta ryba upadla nakonec do bezvědomí, z kterého se už nikdy neprobere. Smůla. Vyhodil jsem tu rybu do křoví za mým prvním nezdařeným pokusem o shōsen jutsu. Tam to už začínalo trochu smrdět až to příjemné nebylo. Nebylo to však tak hrozné, že bych musel změnit svou lokaci, takže jsem pokračoval další rybou na tomtéž pařezu. Po chvíli letěla za těma dvěma do křoví. Všiml jsem si, že se tam sbíhaly už kočky a kocouři na hostinu. Rád jsem je pozval na jídlo. Někdy mi to určitě vrátí.

Mé ošetřování ryb pokračovalo bez úspěchu až k předposlední. Byl jsem celý zpocený a unavený. Nenaříkal jsem ale. To, co předvádím teď, je rozhodně lepší než to, co jsem předvedl s těmi prvními dvěma rybami. Vědom si toho, že už mám jen dva pokusy, položil jsem opatrně rybu na pařez. Nemrskala sebou jako předchozí. Že by si byla vědoma toho, že jakýkoli odpor je marný? Určitě. Vypadala chytře, takže ji to určitě došlo. Poskládal jsem pečetě a položil na ní své dlaně, které začaly zářit zelenkavě zářící chakrou. Musel jsem do shosen jutsu vložit tolik chakry, aby neupadla do bezvědomí, a neopakovalo se to, co se stalo u předchozích. Chakry nemohlo být ale ani nijak málo. Kdyby v ní bylo chakry nedostatek, rybu bych "neuzdravil". Připadalo mi, že se na okamžik zastavil čas. Soustředil jsem se... soustředil, a tu najednou se mi začaly zavírat oči. Už jsem tím byl unavený. V polospánku se mi nakonec podařilo udržet techniku aktivovanou. Množství chakry se mi dařilo regulovat. Vše vypadalo dobře. Pořád jsem se nepřetržitě soustředil. Popral jsem se se spánkem, takže se mi už tolik spát nechtělo, a pozoroval jsem sebemenší reakci ryby na mou techniku. Najednou ryba skočila z pařezu zpátky do kýblu s vodou. Lekl jsem se. Znamená to snad, že se mi technika povedla? Jistěže ano. Kdyby nefungovala, ta ryba by nebyla schopna skočit zpátky do toho kýblu. Zvládl jsem to! Protáhl jsem se a utíkal domů se vyspat. Ty dvě ryby jsem tu nechal kočkám.

Přesun

pro **Kurokawa Meizu** Mon Mar 28, 2016 3:56 pm

Procházel jsem se po Kumo, bratra přehozenýho přes záda a uvažoval kam sním? První instinkt mi pravil abych sním šel domů. Nechal ho trochu se prospat. Představa toho že se ale vzbudí doma a s možností že to dopadne tak jako ráno mě donutila jít s nim jinam. Dotáhl jsem ho tedy na cvičiště, pokud by chtěl tedy pokračovat v roztržce, ale doufal jsem že by jsme tu mohli jen tak zrelaxovat. Já i on jsme měli spíše... samotářský přístup k životu. Mě osobně vadila rušná místa. Tohle však bylo jiné. Ano lidé zde byli ale každý si hleděl svýho a to že na sebe dva křičí a jsou v roztržce zde bylo normální. Ovšem... když nesete bezvládné tělo přes rameno musíte pár ninjům vysvětlovat co se stalo „Ne nezabil jsem ho“ „Ano dýchá“ tyhle odpovědi jste museli mít připravené. Stejně tak ste museli být připraveni na divné pohledy lidí. Ty jsem odravracel úsměvy a mávnutím. Nevím jestli to byl zrovna dobrý nápad.
Položil jsem ho u jednoho stromu a sám si sedl do turka před něj. Zhluboka jsem se nadechl a propleskl ho.
"Vstávej." Řekl jsem prostě načež jsem mu ještě párkrát luskl před očima.

pro Sponsored content

TRÉNINKOVÉ PROSTORY

TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY

Re: TRÉNINKOVÉ PROSTORY