Bojiště před Konohou - východ

First topic message reminder :

ohromné prostranství na kterém se bude odehrávat slavná bitva, která se zapíše do historie.

Shinobi z Konohy
Jounini se rozeběhli vstříc jednotkám z Iwy. Na hodně místech to bylo 1vs1 a rozhodovalo taijutsu. Někde proti sobě narazili ninjové, kteří používali ninjutsu. Ztráty byly na obou stranách, avšak Konoha měla schopné mediky, kteří vraceli ninjům síly a hlavně zacelovali zranění. Navíc z Konohy přicházely další a další jednotky, takže jsme tu měli pomalu převahu.
(Musel jsem to udělat alespoň takhle..xD Když už jsem tu jakoby "sám")

Sice mi většinu techniky dokázal pohltit, takže jsem zbytek zrušil a voda jen tak dopadala. Já taky dopadal, ale už zbývalo jen pár metrů. Musí to chvíli trvat přece, než se mu ta technika obnoví. Bleskově jsem po něm hodil 2 kunaie, které mu oba mířily na oko se sharinganem. Jednu ruku měl zrovna ponořenou do vody, takže měl volnou jenom jednu. A hned za kunaiema jsem se řítil já a už jsem měl nachystanou katanu s úmyslem ho naporcovat. Jak se teď rozhodne?

Viděl jsem, jak jsem ho zasáhl, ale rozpadl se na raiton. Kdy sakra udělal toho klona. Nebyl čas na myšlenky, protože už když jsem dopadal, tak se ze země nořila ta ruka. Zareagoval jsem tak, že jsem rychle katanu zapíchl do země a od ní se odrazil do bezpečné vzdálenosti. Ve výsledku to vyšlo tak, že ruka nic nesevřela a raiton klon mi neuškodil. Dopadl jsem na zem, kde ani nebyla voda a díval se směrem na Kakashiho. Moje chakra už pomalu docházela, naštěstí jsem byl Senju, takže pořád něco zbývá, ale přišel jsem o svou katanu, tedy prozatím.

Viděl jsem jak se něčemu chystá, když skládal ty pečetě. Najednou zmizel a ucítil jsem ho za zády. Můj reflex a rychlost byla naštěstí taky dobrá a mohl jsem se mu i vyrovnat, ne-li překonat. Ještě než do mě napumpoval Raikiri jsem reflexně vykopl nohou, která mu mířila rovnou na hruď. Nebylo kam se vyhnout, i když měl sharingan a mohl vidět útok, ale mi stačila i malá sekunda, abych se dostal pryč.

Nastal konec boje, alespoň pro dnešek. Mnoho ninjů bylo poraženo a zabito. Edo tensei se stáhli zpět do rakví, neboť uživatel právě soustředil čakru do nejmocnějšího. Nagata.
Nagato se vznášel několik metrů přímo před sluncem. Jistě, všichni tušili, co se chystá udělat. Rozpřáhl ruce a čekal, čekal na to, až bude vše připravené.

Dostal jsem se na bojiště, kde byl Nagato. Sakra. Vím, na co se chystal, ale nějak mu to nešlo. Musíme ho zastavit dřív než k něčemu došlo. Kousl jsem se do prstu a doufal, že to udělají ti dva stejně jako já.
Provedl série pečetí a položil ruku na zem. Legendy znovu ožily! Tři sannini, kteří dokázali nemožné se znovu ukázali v jejich následovnících. Jejich vůle byla nesmrtelná.
"KUCHIYOSE NO JUTSU!" Stál jsem na svém hadovi jménem Mabui. Všude kolem svištěl vítr. I ti sebehloupější Shinobi museli pocítit, že se na bojišti objevil někdo legendární.

Společně za otcem a Alliim jsem se dostal na bojiště. Poznal jsem to znamení, nastal čas! Ušklíbl jsem se a začal si připadat skvěle. Kousl jsem se do prstu. Legendy znovu ožily! Tři sannini, kteří dokázali nemožné se znovu ukázali v jejich následovnících. Jejich vůle byla nesmrtelná.
"KUCHIYOSE NO JUTSU!"podařilo se mi přivolat přímo šéfa, Gamabuntu!

Ale ale! Opravdu? Oni to dokázali..Nevěřil jsem tomu, že to někdy uvidím.
"Máte chuť si zatančit?" Nagato promluvil mým hlasem, ale stalo se něco, co neočekávali. Nagato přestal shromažďovat čakru a tentokrát složil ruce k sobě.

Byl čas jednat a ne vzpomínat.
"Mabui, zkus se proplazit přímo pod něj a chystej se ho v případě sežrat!!" vydal jsem rozkaz a pevně se Mabui držel.

Mabui? Katsuyu? To snad? Je to tak strašně nostalgické! Gamabunta se na chvíli zastavil a pak pohlédl nahoru. Nagato, dole zuřila válka. Okamžitě pochopil.
"Žabí šéfiku, prosím, vyskoč nahoru a odkopniho přímo k hadovi!" řekl jsem a Gamabunta se připravoval na velký skok.

Hm ušklíbl jsem se a soustředil čakru. "Zemřete všichni, nepomůže Vám tahle malá hra. Shinra tensei!" na bojišti se vytvořila smrtící vlna, která smetla všechny shinobi a les před Konohou se ztratil. Nebyla tak silná, aby je to všechny zabilo nebo zničilo celou Konohu, ale jen co se objevila, zanechala po sobě spoušť a velký kráter. Nagato zmizel v rakvi.

Mohlo se zdát, že nás Nagato dostal, ale nepředpokládal, že rychle zareagujeme. Had zmizel. Ještě než jsem dopadl na nohy poskládal jsem pečeť a kolem mě a Gamabunty se objevila velká stromová zeď, která se zformovala v kopuli plné čakry. Použil jsem jí až příliš na tak jednoduchou techniku. Jenže podobné kopule se začaly vytvářet i u shinobi z Konohy. Ne u všech, na to jsem neměl.
Spoléhal jsem se na Alliiho, že dokáže ochránit pomocí Katsuyu všechny na bojišti. Výbuch skončil a roztřeseně jsem vyšel ven. Zůstal zde kráter. Ale, možná jsme všechny zachránili.Zakašlal jsem a snažil se pomoci,, kde se dalo.

Než jsem vyskočil, stalo se to. Ohromná ničící technika! Můj otec se snažil ochránit koho se dalo, já jsem neutrpěl vážná zranění, alespoň jsem doufal, že nejsou vážná.

Kakashi už mě málem měl, teď bych se nezmohl na nic, avšak byl pro moje štěstí odvolaný. Příště si musím dát ještě větší pozor. Najednou se však zjevil Nagato a vytvořil tu svoji tlakovou vlnu. Neměl jsem sílu, ani pomalu chakru vytvořit si nějakou obranu, ale najednou se kolem mě postavila dřevní stěna a ochránila mě. ,,Díky Assasine." Řekl jsem si spíše pro sebe a jakmile skončil útok, vydal jsem se na bojiště a pomáhal raněným.

Armády se začaly přesouvat zpět k bráně, kde už byly stany, kde si mohli odpočinout. Já jsem uzavíral skupinu aniž bych něco promluvil. Byl jsem slabý, nedokázal jsem udělat nic. Nepřátelé se sice také přeskupili, ale pravý boj teprve začne. Tohle byla ochutnávka. řekl jsem a bylo mi jasné, že musíme zaútočit dřív. Odešli jsme tedy na své stanoviště.

Viděl jsem, jak se všichni přesouvají zpět. Neztrácel jsem zbytečně čas a rychle se vydal za nimi.(přesun)