Hayashi no Kuni

First topic message reminder :


Hayashi no Kuni je zapomenutá země s malým počtem obyvatel. Mají tajný ANBU oddíl Hannyashu. Před velkou Čtvrtou válkou byl jejich oddíl vyvražděn Danzovým Rootem, v současné době je obnovený.

V zemi Dřeva se nachází také tento starý chrám Sennina.

Kirin na jeho poznámku o otravnej muche len hrdo zdvihol hlavu a vypäl hruď. Nemal rád, keď ho niekto uráža, a už vôbec nie niekto, kto mu nesiaha ani po päty, už len svojim zvláštnym správaním.
Najhoršie na tom bolo, že tohto vznešeného tvora podceňoval. Kirinovo telo malo taký hadí tvar, a bolo nesmierne pružné a ohybné, čo spoločne s jeho prirodzenou rýchlosťou a reflexmi tvorili perfektnú kombináciu. Nemal by si svojho súpera takto podceňovať. Nemysli si, že ma tak rýchlo porazíš. Ak to vôbec dokážeš. Kirin sa pri jeho útoku prudko vyšvihol do vzduchu, ťažko uveriť, že s pomocou vetra dokázal vyvinúť takú obrovskú rýchlosť a na jeho veľkosť, to bol až impozantný jav. Sám vyslal proti tomu maličkému čudovi niekoľko nesmierne ostrých vzdušných čepelí.

S úzkosťou v očiach som sa dívala na Sasukeho. Vtrhnúť tam či nie? Najhoršie na tom bolo, že som nevedela, čo mám čakať. Nepoznala som Zetsuove schopnosti. Určite sa nás pokúsi zlikvidovať, dosť práce sme mali už len s tamtým čudom, nechcem vedieť, čo zažijeme s týmto. Bolo mi jasné, že ho neporazíme. Nie teraz. Museli sme rýchlo Seita odtiaľ vziať a teleportom sa dostať do Konohy. Skúsim tam poslať motýlika, nech omrkne situáciu. Z húfy papierov sa oddelil maličký motýlik, ktorý vletel ako predtým do miestnosti cez maličké okienko a pristál na parapete, odkiaľ sledoval, čo sa vlastne deje.
Jediné čo videl, bola nejaká zvláštna...Deformácia. Nejaký starý dedo do seba vťahoval Zetsua, podivne sa nadúval a rástol. Toto dobre nevyzerá. Zdvihla som pohľad k Sasukemu. Práve Zetsu niekoho pohltil, našťastie nie Seita. Mám pocit, že o nás vie a čoskoro zaútočí. Informovala som ho. Musíme vymyslieť plán, ako Seita odtiaľ čo najrýchlejšie dostať. Fírnen, ty choď k chrámu a tam na nás počkaj, za žiadnu cenu sa nenechaj chytiť. Skry sa niekde, ale tak, aby si nás videl, až budeme prichádzať. Fírnen bez slova sa odo mňa odmotal a vlnivými pohybmi vo vzduchu odletel kamsi preč.

Poslouchal jsem Hanu. Začal jsem se třást. Teď se mělo rozhodnout, co s tím...Chtěl jsem utéct a zachovat se zbaběle, Enma do mě šťouchl, ba mě přímo pohlavkoval. "OPOVAŽ SE!"
Vytřeštil jsem oči. Měl pravdu, to nešlo. "Nemůžeme utéct, když tam Zetsu právě někoho pohltil, kdo ví na co se chystá. Pokud ho necháme, může to dopadnout hůř než jen naší smrtí, ty bys to měla vědět, jsi Amekage. Já jsem ze vznešeného klanu Sarutobi, nemůžu zahanbit své předky!" Pohlédl jsem na ni odhodlaně.Zahořela ve mě ohnivá vůle tak, jako nikdy, "Vtrhneme dovnitř a zaútočíme..Na tři..jedna, dva, tři. Teď!!" ukázal jsem znamení a vtrhl dovnitř s připravenou tyčí. Měla pravdu nevypadalo to vůbec dobře, cítil jsem tolik čakry, jako nikdy jindy. Kde se sakra jen brala a co to mělo znamenat?

Vytřeštil jsem oči, hned jak jsme tam vtrhli. To snad, tolik čakry a to jsem se ani nemusel namáhat. Ta čakra byla neuvěřitelná, někdo s takovou čakru, jak někdo s takovou čakrou může existovat?! Snažil jsem se si dodat trochu odvahy.
"Jsi zatčen! Máš právo nevypovídat. Cokoliv teď řekneš může být použito proti tobě." řekl jsem nakonec a ušklíbl se. Byl jsem však na pozoru, byli mi jasné, že proti něčemu takovému nemáme moc šancí, ale vzdávat to dřív, než to zkusíme? To ne, to není ve zvyku Konohy!

Situace se začala dost komplikovat, když se na scéně objevila matka, tušil jsem, že tohle bude asi problém. Kdyby alespoň na chvíli polevil v sevření, tak bych se mu mohl vytrhnout. Tenhle okamžik však stále nepřicházel a já mohl jen bezmocně sledovat, jak bojují ostatní.

Kirin sa veľkosťou tej soche rovnať nemohol. Za to však mohol využiť svoju rýchlosť, vďaka ktorej ho mohol len ťažko tento nemotorný tvor zasiahnuť, ba dokonca chytiť. S ľahkosťou sa jeho útokom vyhýbal a kedykoľvek mohol, buď sa zahryzol do jednej z jeho končatín a pokúšal sa ju odtrhnúť, zasiahol ho s chvostom alebo si dopomohol elementom vetra. Keď v tom zrazu letela na sochu nejaká technika, Kirin ju videl, ale snažil sa tváriť, že nevidí absolútne nič, aby tým to čudo neupozornil. Len čo ho technika zasiahla, Kirin venoval vďačný pohľad Uchihovi, ktorý ju vyslal. Ďakujem ti, chlapče. Prehovoril k nemu, pričom sa ostražito díval na sochu. Kto vie, či znova nezačne útočiť. V jednej chvíli však natočil hlavu smerom k nám. Pretože už i on cítil, že Kaguya sa vrátila.

Nestačila som sa diviť. Za tak krátku chvíľu sa toho toľko udialo. S polootvorenými ústami som sa dívala na Kaguyu Ootsutsuki. Neverila som vlastným očiam. Ona sa vrátila! Jej návrat však už duplom neveštil nič dobrého. História sa opakuje? Preletelo mi mysľou. Nečakala som, že sa dostaneme až do tak zlej situácie. Nikdy by som si nemyslela, že táto osoba sa vôbec niekedy vráti späť.
Odrazu ma čosi omotalo. Boli to jej vlasy. Trhala som sebou, ale pomohlo mi to tak akurát veľký prd. Kaguya zrejme nevedela že ovládam papier, neviem si to inak vysvetliť, pretože inak by tušila, že ja sa z toho dostanem. Odrazu doslova dusila len pár mojich papierikov, pretože ja som sa celá rozpadla na papier a časť z nich som spoločne s výbušnými lístkami vyslala proti nej. Najmä proti vlasom, ktoré držali Sasukeho, chcela som ich spáliť, alebo ich aspoň prinútiť stiahnuť sa. Nechala som ich hneď aj vybuchnúť. Pričom tenká vrstva papiera chránila Sasukeho pred zranením, mohol tak maximálne cítiť teplo, ktoré sa šírilo z niekoľkých výbuchov. Bola som pripravená ochrániť aj Seita, keby sa to dostalo až k nemu, o čom som vážne, ale vážne pohybovala.

Můj klon byl schovaný a čekal na svou příležitost, která se mu teď naskytla. Assasin vyslal posily a byl to Uchiha Rokuro. Jeho technika byla skvělou příležitostí. Můj klon vyskočil ze svého úkrytu sutin a vyhodil Enmu přímo na Gurugurua. Tyč se přeměnila a uzavřela jej do adamantiové klece. Past sklapla.

Nestačil jsem se divit. Stalo se něco, co nikdo neočekával. Žena s mocnou čakrou, jíž Zetsu nazýval Kaguyou Otsutsuki. V životě jsem o někom takovém neslyšel, mluvila o čakře, jako kdyby byla její, co to mělo znamenat? Vypadalo to, že jsme tady svědky něčeho, co původně nikdo neočekával. Omotala mě svými vlasy a cítil, jak mi ubývá čakra.
"Souhlasím s ukončením souboje, ale po našem!" chytil jsem ji za vlasy a hodlal ji stáhnout k sobě.

Můj klon zmizel a předal mi informace a zbytek jeho čakry. Ta v zápětí zmizela. Jak to teda půjde dál? Vyrovnala se mé síle jako kdyby to bylo nic a vytřeštil jsem oči, když moje polovina byla černá jako Zetsu.
"Proč a jak by mudrc do sebe zapečeti vlastní matku? Měl v sobě přece Juubiho a navíc, černý Zetsu, kdo vlastně jsi?!" ze všech informací, které jsem ve své hlavě nosil byly tyto ty nejhloupější. Nedávalo to smysl, pokud měl pravdu, tak nic co jsme doposud udělali nedávalo smysl. Hlas černého Zetsua se změnil..

Takže takhle to bylo? Celý svět Shinobi, všechno byla jen hra? Jen plán jak spustit tsukuyomi a oživit Kaguyu? Nedivím se, proč Naruto-sama upravil historii. Mělo to své opodstatnění a mým úkolem bylo, aby to tak zůstalo. Cítil jsem to tak. Ještě se tu objevil Rokuro. Jeho útok nás zbavil ledu a chtěl nás oddělit od Kaguyi. "Vy dva...vy dva...nejste ti, co vytvořili příběh Shinobi!" pevně jsem uchopil Enmu a roztočil ji. Využil jsem Rokurův útok a namotával černého Zetsua na tyč. Mělo to zafungovat. A Černý Zetsu se mýlil, byla tu jedna osoba, která má pečetící techniku, jenže, byla připravená techniku použít?
"Použiji TO Jutsu, musíte mi udělat prostor pro použití techniky.." řekl jsem, pokud vše dopadlo dobře a když ne, tak jsem nic neřekl xD.

Rokurov útok zabral. Našťastie. Dostali sme sa zo zovretia Kaguyiných vlasov. Avšak s oveľa nižším množstvom chakry, nedokázala som už Kirina udržať, preto zmizol v oblaku dymu. Padla som na kolená ale po chvíli som sa opäť postavila.
"Dobrá práca Rokuro, ďakujem." Rokura to zjavne vyčerpalo. Teraz som ho musela chrániť ja, ak by sa niečo stalo. Pozrela som sa na Sasukeho. "Čo chceš použiť?" Opýtala som sa ho, ale napriek tomu som sa trochu vzdialila a postavila sa hneď vedľa Rokura. Netušila som, čo má Sasuke za lubom.

//Píšem z mobilu, lol xD tak sa velmi nerozpisujem xD

Bylo to tak, jak jsem nepředpokládal, útoky zabraly. Naštěstí dokonce i Rokuro ukázal svou šikovnost a vynalézavost. Použil její útok proti ní. Netušil jsem, že takovou techniku vůbec vlastní. Mangekyou sharingan je dost zahalen tajemstvím. Chtě bych ho zkoumat podrobněji, na to ale není čas, možná ani nebude. Vypadalo to beznadějně, Sasuke a Naruto nejsou mezi námi a předci Ashury a Indry nikde. Co teda budeme dělat? Nemůžeme dovolit, aby ta stvůra vyhrála, možná jsme jediní, co s ní budou moci bojovat dostatečně douho. Zetsu jí varoval..Pokud to byla bohyně a říkal, že na její oživení je třeba mugen tsuuyomi, tak bylo něco špatně. Možná, jsme měli jenom jedinou šanci na útok. Jen jednu jedinou, jaká už nikdy nebude.
"Něco je špatně, Zetsu Kaguyu varoval, je to bohyně, se svou mocí by nás měla smést z povrchu země jen mávnutím ruky. Proč to protahuje? Nejsme Ashura a Indra..možná máme jen jednu jedinou šanci na její porážku. Jednu jedinou, dokud nenačerpá svou ztracenou sílu." zamračil jsem se.
Vysvětlil jsem své počínání. Ve skutečnosti jsem oddaloval čas...Svůj čas...Překřížil jsem své prsty. "Kage bunshin no jutsu!" vedle mě se objevil klon.
Musím to udělat! Začal jsem skládat pečetě na techniku, která nevyužívala čakru, ale využívala životní sílu.
Při každé vytvořené pečeti, jako kdyby sem se vracel v čase a před očima mi přeběhl celý život..
Narození...smrt rodičů...cesta do temného lesa...můj opičí sensei...návrat..kamarádi...Konoha...Jsem Sarutobi...
"Nejsilnější pečetící technika, kterou může použít někdo, kdo není jinchuuriki...Shiki fuujin!" byla to známá technika, ale nepočítal jsem s tím, že by ji Kaguya znala..Byl jsem připraven obětovat svůj život a vzít sebou Kaguyu a Černého Zetsua. Proto ten klon.Otočil jsem se prohlédl si postavu, která se za mnou objevila. Nikdo jiný ji vidět nemohl, alespoň do té doby, co bude Kaguya chycena. Tak tohle je ono? Ušklíbl jsem se a poškrábal na nose. Shinigami...