Vězení

pro **Hitomi Yamada** Sat Jul 13, 2013 7:24 pm

First topic message reminder :

Vězení je obrovská budova, která je ovšem pod zemí. Má dvě patra, která jsou přísně hlídaná.

Ve druhém patře jsou zločinci, kteří ještě svobodu uvidí. Ti, jejichž prohřešky nejsou až tak závažné.

V prvním patře jsou ti nejnebezpečnější zločinci. Zde jsou také vyslýcháni a občas dokonce mučeni, aby se z nich dostaly potřebné informace. Také tu buď čekají na smrt, nebo na soud od Feudálního pána. Mezi takové vězně patří například zrádci Kirigkure, které Oinini rovnou nezabili, ale přivedli sem. Toto patro je hlídáno dvě jednotkami ANBU, každá po 4 lidech. Jednotky se pravidelně střídají po 6 hodinách. Pokaždé je v jedtkách minimálně 1 medic.

pro **Hine Kureta** Sun Jan 18, 2015 10:10 pm

Byl to právě hlas Michiko, co mě přimnělo jednat. Vytáhl jsem z kapsy svitek, ve kterém jsem měl zapečetěné "vodní bomby". Jednalo se stále o experimentální verzi, ale musel jsem doufat, že to zabere. Napřáhl jsem se a máchl svitkem. Několik bomb se kolem mne a Keiga skutečně objevilo. Kapalina se v letu přeměnila na pěnu a začala hasit oheň kolem nás. Tušil jsem však, že se naším směrem řítí ještě něco jiného... Cosi mě srazilo k zemi. Pak jsem cítil ničivé poryvy větru, které se prohnaly přes nás dva. Byl jsem značně v šoku když jsem si uvědomil, co se vlastně stalo.

Keigo, ty idiote! To já tě měl chránit...

Když větrná smršť ustala, uložil jsem Keiga na zem a rychle zkontroloval jeho stav. Ten pitomec nemluvil. Jen ležel. Nechal mě v tom stejně jako ti zbylí anbu! Doprdele, doprdele! Pochybuju, že mi Ichishima věnuje dostatek času na to, abych toho magora sešil dohromady. Uvědomil jsem si podstatnou věc. Ten vztek co pociťuju můžu směřovat jen a jen na sebe. Byl jsem pomalejší. Nečekal bych, že ho napadne taková šílenost. Štvalo mě to. Neskutečně. Bylo ale nutné zachovat chladnou hlavu, i když jediné co jsem si přál udělat bylo probrat ho. Ujistit se, že přežije.

I když to byla sebevražda Keigo... děkuju. Děkuju za projevenou důvěru. Vydrž. Dám tě zase dokopy.

Jelikož pěna značně omezovala šíření ohně, upřel jsem zrak na místo, kde byly plameny stále dostatečně vysoké na to, aby se v nich mohla skrýt lidská bytost. Stále skloněný nad Keigem jsem se v nich snažil najít toho, kdo celou tuhle šlamastyku způsobil.
"Neměl bys mě srát, Ichishimo!" zavrčel jsem. V jedné ruce jsem znovu pevně sevřel svou zbraň a druhou jsem položil na Keiga. Ihned z ní začala vyzařovat zelená záře a podávat mi informace o jeho mizerném zdravotním stavu. Ošetření potřebuje. Okamžitě.
"Že se chováš jako psychopat, to mě u člena Hakuei nepřekvapuje. Ale proč se snažíš za každou cenu umřít? Dělá ti takové potěšení představa, že sebou vezmeš celou Kirigakure? To už ti ani na Michiko nezáleží?! Zatemnila ti očista mozek nebo co?!" zařval jsem směrem k plamenům.

pro **Hakuei** Mon Jan 19, 2015 11:36 pm

Hineho skorý zákrok dopomohol k čiastočnému uhaseniu ohnivej smršti, ktorá sa na Kirigakurčanov nemilosrdne rútila. Navzdory tomu mu však s ohľadom aj na už utržené rany hrozil pomerne nebezpečný úraz, ktorý by ho v horšom prípade mohol odstaviť. Hlavná sila onej kombinácie vonkoncom nespočívala len v ohni. Keigo ale bez najmenšieho zaváhania ochotne riskoval vlastný život a značným dielom dopomohol Hinemu k tomu, že vyviazol bez dodatočných zranení. Sám sa tým ale nanešťastie už definitívne odstavil zo súboja vo väzení.

Vďaka tomu, že technika mierila špeciálne na Hineho a Keiga, Michiko a Nozaki, nachádzajúc sa v bezpečnej vzdialenosti, neutrpeli žiadne poranenia. Mladá dievčina ale vo svojej mysli preklínala samú seba, že si Ichishimov zámer neuvedomila skôr a nedala im včas vedieť.
Tse, čo je to so mnou? Prečo sa cítim taká... nesvoja? Už som sa predsa rozhodla, že urobím všetko preto, aby toto naše stretnutie skončilo mierumilovnou cestou. Mala by som sa radšej priamo zapojiť. To je ono! Ak sa pridám na Hineho stranu, Ichishima pochopí, že je v nevýhode, a s najvyššou pravdepodobnosťou odíde... čo to hovorím? Ako by som sa vôbec mohla... po tom všetkom postaviť Ichimu?

Zatiaľčo Michiko neprestajne zvádzala súboj sama so sebou, pochopiac, že o svoju výhodu s najvyššou pravdepodobnosťou už prišiel, sa Ichishima rozhodol predsa len ukázať. Plamene vyhasli rovnako rýchlo, ako sa aj objavili, odhaliac postavu s obhoreným plášťom a posledným Keigovým šípom bodnutým ramenom, postávajúcu neďaleko od Hineho.
"Že ma nazývaš psychopatom len preto, pretože som ochotný položiť život za vlastné presvedčenie, mi s ohľadom na tvoje obmedzené myslenie nepríde nijak zvlášť divné, ale... si snáď idi*t? Len sa pozri na situáciu, v ktorej sa práve nachádzaš. Máš nebodaj dojem, že by som mal bližšie k smrti ako ty sám? Ak je tu niekto, kto chce za každú cenu umrieť, si to ty. Prečo inak by si sa mi staval do cesty?" podpichoval Hineho Ichishima, zbaviac sa medzitým šípu v ramene, ktorý našťastie nebol zapichnutý hlboko.

"Niekto si tu zjavne pustil ústa na špacír. Takže už vieš, že v tomto súboji od samého začiatku nemôžete vyhrať. Koľká škoda. Horel som túžbou nechať si ono grandiózne odhalenie až na záver predstavenia, len aby som mohol na vlastné oči vidieť vaše šokované, neveriace, odmietajúce pohľady. Nuž teda dobre, v tom prípade moje maskovanie postráda ďalší zmysel," prehovoril mierne sklamane a zahodil obhoretý plášť aj so slnečnými okuliarmi, odhaliac tak svoju skutočnú podobu. Musel to byť bezpochyby nepríjemný pohľad, a to hneď z niekoľkých dôvodov.

"Asi sme začali zo zlého konca. Keď už sa ti podarilo obsadiť nejaké to miestečko v srdci Michiko-chan, aj keď pravdepodobne len ako príležitostný klaun, dovoľ mi, aby som sa ti z úcty k nej predstavil. Moje meno je Ichishima... Tsuchigumo Ichishima," odhalil už definitívne svoje príslušenstvo k Tsuchigumo klanu, odkiaľ okrem iného pochádza aj Jibakujutsu. Nebolo to však jediné vodítko. Okrem toho, že mal celé telo pokryté špecifickými pečaťami a jeho očné bielka boli neprirodzene začervenané, vyčnieval obzvlášť neprehľadnuteľným kinjutsu, ktoré mal implantované uprostred hrude. Jednalo sa o techniku, ktorá sa v minulosti stala známou ako Dohatsuten - jedna z najdeštruktívnejších zakázaných techník v histórii shinobi sveta.

pro **Hine Kureta** Tue Jan 20, 2015 6:33 pm

Zhluboka jsem se nadechl. Upřel jsem oči v sloup a pokýval si pro sebe hlavou. Došel jsem k jednomu nepopiratelnému závěru a to ještě dříve, než ráčil Ichishima odhalit celičkou pravdu o sobě samotném. I kdyby měl na ksichtě vytetované logo "My little pony" nic by to nezměnilo.
"Jop, zatemnila ti mozek." sdělil jsem onu podstatnou myšlenku tak trochu pro sebe pod vousy, avšak dostatečně nahlas, aby to mohl Ichi-kun slyšet.
"Do tvého přesvědčení mi nic není. Pokud člověk prožije silné trauma, nebo se uhodí do hlavy, může se stát, že nalezne smysl života i v takové trivialitě, jako je vyfukování žvýkačkových bublin. Takže jsi dopadl ještě celkem dobře. Nemá cenu zpochybňovat tu vaši "harekrišna partičku", protože momentálně jsi neochvějně přesvědčený o tom, že jednají správně. Budiž, možná ti to prospěje ku zdraví. Ale na ty oči bych měl výborný kapičky, vopravdu." dodal jsem a pečlivě zaostřil na jeho bělmo, které mě věřte nevěřte na něm fascinovalo nejvíc. Mezitím jsem nezahálel. I když jsem stále v jedné ruce držel svou zbraň, druhá pracovala na léčbě Keiga. Bylo nutné dokonce uvolnit několik pavučinových vláken a svého ubohého kolegu malinko vystužit a obvázat.

Díky bohu žádné vnitřní krvácení, no ale zase bude mít určitě nějakou pěknou jizvu na kterou může balit ženské. Pokud to přežijeme...

Náhle mi došla další neméně podstatná věc, jakože Ichichima má zablokovaný mozek.
"Oh pardon. Zapomněl bych se představit. Hine Kureta jméno mé. Nadšený chemik, lékař, vědec a sběratel kuriozit! Myslím, že jsi o mně už slyšel." pokusil jsem se o milý úsměv, což s ksichtem zmatlaným od krve a sazí nejde moc prímově.

pro **Hakuei** Wed Jan 21, 2015 4:50 pm

Napriek tomu, že sa Hine snažil využiť každú chvíľu na čo najdôkladnejšie ošetrenie svojho spolubojovníka, Ichishima necítil potrebu zasahovať. Vzhľadom na to, že Nozaki už viac nepoužíval svoju techniku, totiž prítomní členovia Hakuei neboli v časovej tiesni. Jibakujutsu samo o sebe nie je náročné na chakru, ale tá posledná kombinácia stála Ichishimu pomerne dosť námahy, preto aj jemu samotnému vyhovoval dočasný pokoj, snažiac sa aspoň o čiastočné zotavenie. Tak či tak sa nezdalo, že by Keigo do konca konfliktu ešte stihol nadobudnúť vedomie, takže v jeho očiach už bol bez ohľadu na vyliečenie z hry von.

"To je v poriadku. Viem veľmi dobre, čo si zač... ale to nič nemení na tom, že si na omyle," prehovoril chladne.
"Vychádzaš z predpokladu, že moje aktuálne ja vykresala očista. Domnievaš sa, že som bol v minulosti traumatizovaný, čo využilo Hakuei na to, aby ma zviedlo z pôvodnej cesty a vymylo mi mozog, je tak? Nerád ti kazím ilúzie, ale mýliš sa. Hoci ti dávam za pravdu, že som skutočne prešiel očistou, moje pôvodné presvedčenie zostalo neporušené. Očista ma na rozdiel od tvojej obľúbenkyne, Michiko-chan, vôbec nezmenila," objasnil Ichishima a prstom ukázal na vo svojom tele implantovaný objekt.

"Za naše stretnutie v boji môžeš vďačiť tejto nechutnej veci. Predpokladám, že viacmenej netušíš, čo to je. Nemaj žiadne obavy, nemienim i naďalej tajnostkáriť. Je to modifikovaný Dohatsuten, jedna z najstrašnejších zakázaných techník v histórii shinobi sveta. V prípade, že sa tak osobne rozhodnem, prídem o život, alebo sa ju niekto pokúsi vyňať, pečate, ktoré mám tak isto umiestnené na svojom tele, automaticky aktivujú nasávanie prírodnej energie z atmosféry a zeme. Všetka tá chakra sa prirodzene zhromažďuje v tomto malom kúsku nebezpečného materiálu až do doby, než sa naruší jeho stavba a akumulovaná energia sa prostredníctvom reťazových reakcií v niekoľkonásobne ničivejšej podobe naraz uvoľní. Všetko v okruhu desiatok až stoviek kilometrov behom okamžiku zaľahne popolom a permanentne zmizne zo svetovej mapy," vysvetlil tentokrát nepochybne smrteľne vážny Ichishima čo najstručnejšie.

"Táto nepopierateľne neetická zbraň je pozostatkom Daisanji Ninkai Taisen. Tamojší veliteľ nášho klanu, En no Gyōja, ju stvoril v záujme zabezpečiť svoj ľud pred ničivými následkami vojny. Na to, aby technika raz a navždy zmizla z tohoto sveta, bol Sandaime Hokage nútený zaistiť Tsuchigumo no Sato bezpečnosť v krízových situáciách, čím si dedina na celé roky vydobyla ochranu. S úbytkom moci Nanadaime Hokageho sa však na ich sľub pozabudlo. To malo za následok, že pred deviatimi rokmi bolo kinjutsu nanovo stvorené a implantované do tela v tom čase najtalentovanejšieho dieťaťa v klane. Uvedomuješ si, čo to znamená, Hine-san?" opýtal sa s bolestivým úsmevom na tvári.
"Môj život bol obetovaný ľuďmi ako ty na ochranu pred nenásytnými mocnosťami, ako je Kirigakure, aby sa zo mňa nedobrovoľne stala zbraň masovej deštrukcie!"

"Žiaľ, táto verzia kinjutsu nie je ani zďaleka tak dokonalá. Informácie o pôvode techniky boli v tom čase už dávno stratené, nehovoriac o tom, že jej opätovný vývoj bol príliš unáhlený. Moje telo nikdy Dohatsuten neprijalo. Úprimne je zázrak, že ešte stále žijem. Stal som sa neovládateľnou časovanou bombou na jedno použitie a moja vlastná rodina sa mi odvďačila vyhnanstvom. No nie je to irónia osudu? Niet divu, že Tsuchigumo klanom, ktorý mi svojimi schopnosťami tak náramne pripomínaš, z celého srdca opovrhujem... ale môžem naozaj zhodiť vinu za svoj osud len na nich? Ani nevieš, koľko času som strávil rozmýšľaním nad tým, koho by som mal zo svojej situácie zo všetkých najviac viniť. Keďže si o ideológii Sora no Sena podľa všetkého už informovaný Michiko-chan, zrejme rozumieš tomu, akú odpoveď som našiel," dohovoril Ichishima a zmenil tému.

"Teraz už vieš, že náš súboj môže mať iba dve potenciálne rozuzlenia. Buď prehraješ a aj so svojim kolegom prídeš o život, zároveň s čím neuspeješ v misii ochrániť väzenie, alebo naopak prehrajem ja. Ani v takom prípade však nebudeš víťazom, pretože tým popravíš nielen seba, ale aj celú dedinu. Myslíš si, že ma dokážeš zastaviť? Že dokážeš zabrániť explózii? Môžeš to skúsiť, ale keby to bolo tak jednoduché, asi by som tu dnes nestál. Oplatí sa ti riskovať nevinné životy?" položil Hinemu rozhodne nejednoduchú otázku.
"Vzdaj sa. Vezmi svojich kolegov, opusti väzenie a až do skončenia vojny sa sem nevracajte. Možno neuspejete v misii, ale stále je to v porovnaní so zvyšnými alternatívami to najmenšie zlo. Dúfam, že si dosť chytrý na to, aby si sa rozhodol správne..."

pro **Keigo Nakagami** Wed Jan 21, 2015 10:55 pm

Cítil jsem bolest. Ostrou bolest v zádech. Nic jsem neviděl. Ale sakra... slyšel jsem na můj vkus až moc dobře. Ty hrozný Ichishimovi kecy. Nedalo se to poslouchat.
Zjistil jsem, že ani nic necítím. Zem pod sebou, krev která ze mě teče, nic... Všechny smysly mi odešly, tak proč sakra nemohl i ten sluch a bolest?!! Podělanej Ichishima...
Chvíli jsem ležel a poslouchal jeho nudnej monolog. Po chvíli jsem ale začal cítit tvrdou zem, na které leží. A pak...
Namáhavým pohybem jsem ze sebe setřásl Hineho ruku. "Co... Co to děláš, ty idiote..." Procedil jsem skrs zuby. Neviděl jsem ho, ale nějak jsem věděl, že se mě ten mamlas snaží vyléčit. "Máš ze mě sát chakru... né ji do mě cpát, vole..." Odkašlal jsem si, nevím jestli jsem něco vyplivl, nebo ne, ale každý nádech a sebemenší pohyb akorát vyvolal bodavou, ochromující bolest v zádech. Byl téměř zázrak, že sem byl vůbec při vědomí.
"Já nejsem... důležitý. Prostě ho umlč..." Dostal jsem ze sebe a sklopil hlavu na stranu, zátylkem k Ichishimovi. Díval jsem se na Michiko. "Já pro něj něco obětoval... teď je řada na tobě." Řekl jsem jí a ztěžka vydechl.

pro **Hine Kureta** Thu Jan 22, 2015 6:59 pm

Cosi se podemnou zavrtělo. Kdyby nešlo o Keiga a osobu v masce, okamžitě bych použil tu nejrychlejší anestezii, jakou znám. Vrhnul jsem na něj značně vyděšený pohled.
"A tobě už taky jeblo?! Přestaň kecat a šetři síly! Tím, že tu za každou cenu umřeš mi nejen nepomůžeš, ale navíc celá moje práce vyjde vniveč! Opovaž se zaklepat bačkorama, vopovaž se!" zavrčel jsem a trochu víc utáhl pavučiny, které nahrazovaly obvazy a zastavily Keigovo trucovaté krvácení. Blbec. Jestli něco miluju, tak když mi pacoš kecá do řemesla.
"O mě se neboj. Snad si nemyslíš, že jsem unavený po takové krátké rozcvičce?" pravil jsem dotčeně.
Věnoval jsem krátký pohled Michiko a Nozakimu. Věnoval jsem jej i kokonům, které zatím bezpečně ukrývaly ty méně schopné jedince, kteří nedokázali vydržet při vědomí ani pár sekund.

Lidičkové, toto bylo víc než jen v prdeli.

Povzdechl jsem si a podíval se na svého nepřítele, který navzdory tomu, jak se na něm osud vyřádil, měl elánu na rozdávání.
"Rozumím. Nejspíš jsem ti vysloveně odporný. A řekl bych, že máš právo na to, abych ti byl trnem v oku. Skoro mě překvapuje, že ten Tsuchigumo klan má zdánlivě s mou osobou mnoho společného. Nemyslíš si, že je to osud?" postavil jsem se na nohy a nechal pavoučky, aby Keiga důkladně zabalili a tím i ochránili před nepříznivými povětrnostními vlivy.
"Říkej si co chceš, ale tys sem nepřišel umřít. Vyplnit vůli těch, kteří si z tebe udělali pokusné morče a posloužit jako zbraň hromadného ničení? Myslím si, že máš na víc. Ať už svůj osud bereš jako dar, nebo prokletí, nic to nemění na tom, že bys toho měl využít pro ochranu věci, osoby, nebo ideálu, který za to stojí. Vymazat Kirigakure z mapy je rozhodně velký čin, ale nalezne v tom tvá duše úlevu?"

Mezitím co jsem mluvil, vyrobili pavoučkové doslova kladku. Keigo byl deportován kamsi do výšky. Žádná osoba, která tedy nebyla ve stavu přesunout se na jiné místo nebyla vysloveně na ráně. Zaslechl jsem jakési nespokojené mrmlání a nadávky. Usmál jsem se.
"Nemůžu tvrdit, že vím jak ti je. Že vím, jak těžké jsi to měl. Můj osud se s tím tvým nemůže vůbec měřit. Ale ano, jsem vědec, a pokud mi nepřítel zkřížil cestu, mohl počítat i s patřičným zacházením. Dělal jsem na lidech spoustu experimentů, máš plné právo nenávidět mě. Nebudu se tu obhajovat, můžu jen říct - směle do toho. Jestli má někdo právo soudit moje činy, pak jsi to ty. Nedokázal bych tě zabít. Ani kdybys nebyl živou apokalypsou. S tím to nemá nic společného. Proto tě žádám, vem si na mně co je ti milé a odejdi. Když opustíš věznici, nejsi náš nepřítel. Z rozkazu Mizukage-sama." vyslovil jsem poslední slova, která jsem měl na srdci a pustil svou zbraň. Dokonce i zlaté brnění se začalo opět drolit na kousky.

Stál jsem na místě a čekal na jeho reakci. Mohl se mi vysmát, mohl se do mně zuřivě pustit, nebo bez jediného slova zaútočit. Můj postoj byl uvolněný, takže mu muselo být jasné, že se nechystám pouze přejít do kontaktního boje, ale počkat na jeho reakci, ať už bude jakákoliv.

pro **Hakuei** Sun Jan 25, 2015 1:52 am

Hineho preslov zdá sa predsa len mal nejaký ten účinok. Ichishima totiž po celý čas jeho rozprávania bez prejavenia jedinej známky emócie, nevydajúc ani hlásku, neprerušoval Kirigakurčana a poslúchal. Až to skoro vyzeralo, ako keby sa s úprimným záujmom započúval do jeho slov. Znamená to snáď, že sa mu ho predsa len podarí presvedčiť, aby odišiel?
"Musím uznať, že si naozaj zaujímavý. Síce v mojich očiach stále idi*t, ale aspoň zaujímavý idi*t. Nepopieram, že ma táto reakcia prekvapila. Po dôkladnom premyslení som preto dospel k prostému záveru," prehovoril po nejakej tej krátkej chvíli čakania.
"Musíš si zo mňa robiť srandu!" zbavil rázom Hineho jedinou vetou všetkých nádejí.

"Uznávam, že pri boji s tebou som si niekoľkokrát vybavil symbol nášho klanu, ale naozaj si myslíš, že by som zachádzal tak ďaleko len preto, pretože si mi odporný? Nenechaj sa vysmiať. Je mi úplne ukradnuté, čo si zač. Od prvej chvíle, čo si mi skrížil cestu, si mojim nepriateľom, a to sa len tak jednoducho nezmení," reagoval odhalený muž na úryvok z Hineho slov.
"Opýtam sa ťa znova. Na základe čoho si myslíš, že som tak blízko smrti? Domnievaš sa, že som sa sem prišiel obetovať? Že mojim zámerom je odpáliť sa uprostred Kirigakure a zrovnať ju so zemou? Si naivný. Len som sa ti snažil dať jasne najavo, že aj keby si ma zabil, ničoho tým nedocieliš, ale rozhodne sa dobrovoľne nechystám položiť život za blbú Kurumi."

Navzdory tomu, že sa do toho Hine očividne vložil, to bohužiaľ ani zďaleka nestačilo.
"Hovoríš, že by si ma po tom všetkom nechal len tak odísť? Samozrejme! Myslíš si, že som hlupák? Je mi jasné, že chcete, aby som odišiel. Ako inak zabrániť nečakanej explózii? Niečo si ujasnime. Nehovoril som ti to všetko kvôli tomu, že by som očakával ľútosť. Akákoľvek ľútosť z tvojej strany je mi ukradnutá. Len som ti chcel dať dosť jasne najavo, proti komu stojíš, a že tvoje šance na výhru sú nulové, ale ako myslíš. Tvrdíš, že si môžem zobrať, čo je mi milé? V tom prípade si vezmem tvoj život. Jibakujutsu, Hi," dohovoril Ichishima a prostredníctvom ešte nepoužitej značky hi (火) vyslal naproti Hinemu nečakane silný a rýchly plameň. Svoj cieľ ale našťastie predsa len nenašiel.

"To stačí, Ichishima!" zvolalo prítomné dievča, postaviac sa s otvoreným dáždnikom napusteným chakrou do cesty plameňu, čím ho úspešne zastavila. Michiko sa zdá sa konečne odhodlala k činu.
"Ak je všetko to, čo si práve povedal, naozaj pravda, nechápem, čo tu ešte robíš! Hovoríš, že je ti Hii-kun ukradnutý a nemieniš ani naplniť vôľu Kurumi, tak čo ťa vlastne ženie dopredu?! Bezohľadne riskuješ svoj, môj a Nozakiho život, nehovoriac o všetkých tých bezradných civilistoch, a pritom ti chýba odhodlanie?! Poznám ťa už dosť dlho na to, aby som vedela posúdiť, že dnes nie si sám sebou!" vykrikovala s očividnou dávkou zlosti a zmiešaných emócií.

"Už viac nechcem, aby to pokračovalo. Nemienim dopustiť, aby kvôli mne umreli ďalší nevinní ľudia, tak ťa žiadam... na kolenách ťa prosím, Ichii-kun... odíď! Ak ti na mne... na mojom skutočnom ja aspoň trochu záleží, vezmi Nozakiho a choď! V opačnom prípade musím tvoju pôvodnú tézu poupraviť. Nie sú žiadne dve možnosti... ak budeme pokračovať, zaručene tu spolu všetci umrieme! Garantujem ti, že nás obidvoch neporazíš," vysvetlila Michiko so slzičkami v očiach a roztraseným hlasom svoj postoj.
"Ironické, že ma obviňuješ z toho, že nie som sám sebou. Pozri sa sama na seba, Michiko-chan. Toto nie si ty," reagoval po necelej minúte ticha oslovený Ichishima, prehodil si výrazne oslabeného Nozakiho cez plece a skutočne sa podľa všetkého chystal na definitívny odchod.
"Veľmi dobre vieš, že na teba sám od seba ruku nevztiahnem. Na to sme si až príliš podobní. Uži si vzdelávací pobyt v Kirigakure. Som presvedčený o tom, že sa čoskoro uvidíme," prehovoril na záver a za pomoci špecifickej kamufláže sa vytratil.

pro **Hine Kureta** Sun Jan 25, 2015 11:43 am

Nezmohl jsem se na nic, než jenom stát a dívat se. Nebylo pochyb o tom, že Ichishima si prošel peklem a má slova k němu nemohla proniknout. Přesto jsem si pokládal stejnou otázku jako Michiko. Kurumi je pro něj nic. Svůj klan nenávidí. Nepřišel sem aby zemřel a vzal všechny okolo sebou. Skutečně přišel jen vyhrožovat? Chtěl nás zdržet? Způsobit paniku a využít ji, aby osvobodil vězně? Během souboje se na ně však příliš neohlížel. O co mů vůbec sakra jde?
"Děkuju." hlesl jsem a Michiko objal, jako bych se bál, že zmizí spolu s Ichishimou a Nozakim. Vzniklá situace pro ni musela být velmi těžká.
"Omlouvám se Michiko-chan, že jsem tě do toho zatáhl. Jednou ti chci všechny tyhle okamžiky vynahradit. Jednou se zase budeš smát tak jako tenkrát, když jsme se potkali." nuceně jsem se zasmál. Přišlo mi to tak dávno. Ale uznejte sami. Čí srdce by si nezískala malá, rozpustilá a trochu morbidní dívenka, která sdílí nadšení pro pavouky?

I když se zdálo, že se čas zastavil, nebylo tomu tak. Mezitím co jsem vedl tyhle ufňukaný řeči, byl Keigův kokon spuštěn opět na zem. Chakra v pavučině se vrátila původním majitelům a stala se opět křehkou tak, že by ji dokázalo roztrhat i malé dítě. Obdobně na tom byly kokony ve kterých jsem bezpečně uskladnil naše Anbu. Uvědomil jsem si, že nemusím nebohé Michiko drtit žebra a povolil sevření.
"Jsi v pořádku?" otázal jsem se starostlivě. Zběžný pohled mě ujistil v tom, že až na psychické vypětí neutrpěla žádné zranění. Vytáhl jsem hrst chakrových pilulek a spolykal je. Bylo mi jasné, že mi můj žaludek nepoděkuje. Ale bylo nutné ty chudáky vzpamatovat. Dokonce jsem získal informace o vězních, kteří si dnes "začudili" víc, než jim bylo milé. Je načase se vzpamatovat a dát se do práce. Nic se ovšem neměnilo na tom, že nejvíc zmasakrovaný byl právě Keigo.
"Dík. Splnili jsme misi." oznámil jsem věcně a pokračoval tam, kde jsem skončil. V sešívání ran a nahrazování popálené kůže jiným biologickým materiálem. Pavučinou.

pro **Keigo Nakagami** Sun Jan 25, 2015 12:16 pm

Protesty, nadávání, klení jen tak do vzduchu, všechno možné provázelo mé "nanebevzetí" a nebo bych spíše měl říci "nastropvzetí". Hineho jsem ale žádnými "tituly" neobdaroval, sprosťačil jsem si jen tak pro sebe, abych si ulevil a taky dal najevo, jak mě moje nechopnost neskonale ponižuje. Dál mi tedy nezbývalo nic jiného, než poslouchat dění okolo.
Chvíli jsem začínal mít obavu, že se Hine hodlá obětovat a moje práce že přišla v niveč. Pokud by na to ale Ichishima přistoupil a po Hineho zabití by opustil vesnici, mise by byla splněna. A to bylo to, proč tu jsme. O nic jsem se tedy nepokusil(né že bych mohl...). Naštěstí ale zasáhla Michiko. To bylo dobré. Mnohem lepší ale bylo to, že Ichishima odešel. Méně dobré pak to, že když mě Hine spouštěl, klíďo píďo mi nechal obličej zabořenej do země.
"V bohodě, dýýky z obtání..." Zahuhlal jsem do země, když se Hine ptal MICHIKO, jestli je v pořádku.
Jediné, co mě na celé této situaci utěšovalo(tedy kromě toho, že mise byla splaněna), bylo to, že jizva ve tvaru konožského listu už po tom masakru nebude k poznání.
"To si piš, že sme jí splnili. Dycky plnim mise..." Řekl jsem až příliš hrdě, vzhledem k tomu, v jaké pozici jsem se právě nacházel. Už to bylo alespoň srozumitelné, protože se mi povedlo otočit hlavu na stranu.

pro **Hakuei** Tue Jan 27, 2015 12:45 am

Ichishimove skutočné pocity zostali pre prítomných záhadou až do samotného konca. Márne sa však Kirigakurčania radovali z toho, že je po všetkom, Michiko si veľmi dobre uvedomovala, že to tak ani zďaleka nie je. Rozhodne nie pre ňu. Dokonca ani keď ju Hine pevne zovrel v objatí, emóciami zmietané dievča nevydalo jedinú hlásku a vrúcny fyzický kontakt z neznámych príčin nijak neopätovalo. Úsmev na tvári jej nenavodili ani len Keigove pomerne vtipné poznámky.
"To je fajn, som v poriadku," zodpovedala Hineho otázku a nechala ho robiť si svoju prácu, zatiaľčo nepretržito a neúnavne premýšľala nad tým, čo by mala odteraz robiť. To, na čo napokon prišla, žiaľ s najvyššou pravdepodobnosťou nebolo podľa jeho predstáv.

"Hii-kun... ešte stále si myslíš, že je Hakuei iba skupina naivných psychopatov s vymytými mozgami... že? Nerada to hovorím... ale ani potom, ako som sa vďaka tebe zbavila vplyvu očisty, nemám rovnaký názor," prehovorila po nejakej tej chvíli ticha z ničoho nič, snažiac sa vopred jemne naznačiť, o čom bude jej preslov.
"Tá osoba, s ktorou si donedávna hovoril... to neboli slová člena Hakuei. Povedala som mu, že nie je sám sebou... ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že práve toto bol skutočný Ichishima. Na chvíľu ťa chcel naozaj zabiť.. nie preto, pretože by to považoval za povinnosť... nie preto, pretože by si myslel, že je to tak správne... ale čisto z vlastnej vôle. Videla som mu to na očiach. To, čo by ste v jeho prípade obaja nazvali jeho najväčším monštrom... nemá s Hakuei bezpochyby nič spoločné," pokračovalo dievča i naďalej neprerušovane.

"Monštrum v každom z nás nestvorilo Hakuei. Dalo by sa povedať, že aj my sme len obete - od nekompromisného Ichishimu až po večne tichého Nozakiho, ktorý bol už od detstva pre svoj ohromný talent bežne nezdravo vyčerpávaný, aby mohol zachraňovať zadky nukeninom. Tá večne usmievavá Michiko pod maskou, ktorú si spoznal... tú pomohlo stvoriť Hakuei. TOTO je moje skutočné ja. Síce som proti tebe prehrala, ale stále si nemyslím, že bojujete proti správnym nepriateľom," objasnila Michiko svoj aktuálny postoj.
"Každopádne... vytiahnuť Hakuei do vojny proti celému národu je zlé a som výhradne proti tomu. Vaša misia možno už skončila, ale tá moja ešte ani nezačala. Stále som nedostala svoje odpovede. Je mi to ľúto, Hii-kun... povedala som, že zostanem s tebou, ale nemôžem ignorovať, čo sa vonku deje. Musím urobiť všetko preto, aby som túto vojnu pomohla zastaviť... a potom sa potrebujem vážne porozprávať s Kurumi."

pro **Hine Kureta** Sun Feb 15, 2015 12:13 pm

Kravál a narušení bezpečnostního systému, který v naší vesnici existoval způsobil, že se naším směrem začaly řítit jednotky z naší vesnice. Nebylo jich mnoho. Přeci jen, hlavní boje se odehrávaly jinde. Přesto jsem jejich přítomnost uvítal.

Hleděl jsem na Michiko a naslouchal slovům, které měla na srdci. Co se týkalo Ichishimova chování, nebyl jsem z toho příliš moudrý. Nezbývalo mi, než jí důvěřovat.
"Dokud členové Hakuei jednají z vlastní vůle, nejsou ztraceni. Jestli si nepřeješ nic jiného, než promluvit si s Kurumi, budiž. Ale máme před sebou náročnou cestu. Je tam boží dopuštění." pravil jsem a kývl na pozdrav nově příchozím jednotlivcům. Zdravotní stav anbu i vězňů byl stabilizovaný. Každopádně jsem byl rád, že na ně někdo dohlédne. Keigo na tom byl paradoxně nejlépe. Ne co se týče zranění jako takových, ale jeho schopnosti pohybu, orientace a smysluplného vyjadřování. I když nutno dodat, že pavučina, která momentálně nahrazovala spálenou kůži nebyla příliš estetická. Vypadal trochu jako mumie a nejspíš ho bolel každý pohyb. Dal jsem mu ještě několik tablet tišících léků, ale pak už jsme já i Michiko odešli.

Přesun

pro **Keigo Nakagami** Mon Feb 16, 2015 8:45 pm

"Aaaah!! Sakra! Kam jdete?!" Zabručel sem, když Hine s Michiko odcházeli. "A kdo mi sakra pomůže do špitálu?!!"
Podíval jsem se na nově příchozí shinobi. "Chlapy... no tak... Mějte srdce."
Bohu dík, začali nakládat raněné a odnášet je do nemocnice, k neprodlenému ošetření. "Né vole, to tam nech! Jo, ta pavučina tam bejt má! Chceš aby se mi to zanítilo?... Né, to je sterilní!... Nemyslim neplodný, ty tupče!" Takhle nějak jsem se celou cestu do špitálu dohadoval s jednim tajtrdlíkem, co očividně nedával moc pozor na kurzu první pomoci a taky se nejspíš ještě nesetkal s Hineho praktikami. Očividně, čím víc jsem byl raněn a zdecimován, tím víc mi to kecalo a tím víc jsem byl nesnesitelnější. Teď už určitě všichni chápali, proč radši většinou mlčím.

//přesun nemocnice...

pro Sponsored content

Vězení

Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení

Re: Vězení