Bar ,,Kirin Nectar"

First topic message reminder :


Tento bar se specializuje na alkohol s názvem Kirin Nectar (jednorožčí nektar...BTW: podle naturopedie je to specialita Kirigakure, ale nikdo o tom neví nic bližšího xD). Doporučujeme ochutnat! Říká se totiž, že každému to chutná jinak - někomu sladce- někomu hořce... ^^ Sto lidí, sto chutí ^^
Je tu ale alkohol všeho druhu, stačí si jen vybrat ^^

Nakrčila jsem jemně nos a zavrtěla hlavou. "Ani ne. Učit se mi nechce." Přiznala jsem. Představa, že bych měla tým s pidi drzouny? Umm ne díky. Kdo ví jestli by si děcka uměla zavázat tkaničky? To co se učí na akademii jsem si už nepamatovala. Po tom co řekl jsem se zarazila a nadzvedla obočí. "Tři...děti?" Mlčky jsem na něj zírala. TŘI DĚTI?! Oh bravo Mio. Narazila jsi na otce dětí. Hluboká poklona. Promnula jsem si zátylek. "To jsem nečekala." Mírně jsem se uchechtla. "Tak to tě obdivuji, že to zvládáš." Pozvedla jsem nakonec dolitou skleničku a napila se. "Kolik jim je?" Zeptala jsem se a promnula si oči. Jop už jsem neviděla nejostřeji.

" Omlouvám se, teď mi to nějak vypadlo, ale nedávno jsme se fotili. Mám tu jejich fotky. " Vytáhl jsem peněženku a z ní fotky mojich třech dětí. Yukiny, Hime a Gina. " Tak tohle jsou oni. " Pověděl jsem pyšně když jsem se s ní díval na ty fotky. Byl jsem na ně hrdý jak se povedly. Potřeboval jsem je správně vychovat, aby nebyli moc rozmazlení a správně vychovaní. Lásku jsem jim však neodpíral, matku zde neměli tak jsem ji musel nahrazovat já. Vše zůstalo jen na mě od té doby, ale nikdy jsem nelitoval toho, že se o ně musím starat.

Koukla jsem se na fotky a cítila rozporuplné pocity. Já a děti...to nešlo k sobě. Na druhou stranu jsem jim nemohla odepřít fakt, že jsou tak roztomilé. Rozpačitě jsem se pousmála. "Páni. Máš fakt krásný děti." Poznamenala jsem a hodila do sebe dalšího panáka. Celá jeho situace mi připomněla mé dětství a...sourozence. Otec odešel když jsem byla malá a nadělal mi po světě spoustu sourozenců. Mlčky jsem si dolila a hodila do sebe dalšího panáka. Brzy k nim zavítám...a pak.. Myšlenku jsem radši ani nedokončila a temně se usmála. Když jsem se vytrhla z mé chvilky nenávisti koukla jsem se opět na něj. "Takže si na ty tři sám." Zkonstatovala jsem a zamyslela se. "Co takhle chůva aby jsi někdy měl čas i na něco jiného?"

Docela se mi zvedla nálada když jsem to od ní uslyšel. " Tak se někdy přijď podívat, střežím si je jako oko v hlavě. Nechci aby se jim něco stalo, i kdybych měl na to vsadit vlastní život. A proto jsou v naprostém bezpečí kde jim nic nehrozí. " Pak jsem fotky vrátil zas do peněženky aby se s nimi nic nestalo. To bychom museli platit dalšího fotografa a to se mi zrovna moc nechtělo. Možná až budou trochu starší, to by šlo. Její nápad se mi však zamlouval, ale i tak budu s ní až bude s nimi. Opatrnost nadevše i u vlastních rodičů.

Jeho vztah k dětem mě dojímal a vzbuzoval ve mě závist. Znova jsem si promnula oči a dolila si. Možná bych měla přestat pít. Jakmile se zvednu všechno se to navalí. Dokud člověk seděl a pil bylo to ok. Jakmile se zvedl mohl být hned k.o. Jenže to bych nesměla být já, jakmile začnu pít málo co mě od toho dostane. "Určitě se na ně přijdu kouknout." Prohodila jsem a stáhla si gumičku ze zápěstí. Svázala jsem si vlasy do culíku, protože mě začaly štvát a přesunula pohled opět na něj. "Snad se mě nebudou bát." Zazubila jsem se a narážela na svoje oči. Málo dětí se mi do nich vydrželo dívat bez breku.

Možná jsem jí teď trochu překvapil, ale měl jsem taky trochu připito když jsem pil poprvé. Dokázal jsem se však do jisté míry ovládat a zachovat přívětivou tvář. Přiblížil jsem se hlavou jen pár centimentrů od ní a zahleděl se jí do očí. " Myslím si, že tě budou zbožňovat. Už jen ten tvůj pohled bere dech. " řekl jsem to tak aby to znělo jako lichotka. Po nějaké chvíli jsem se zas odtáhl o pár centimetrů zpět aby jí to nebylo nepříjemné. " U nás si tedy vítaná, stačí se mi předem ozvat a já vše zařídím. " Domluvil jsem tak a čekal jak zareaguje na to všechno.

Když se přiblížil zadržela jsem dech a vnímavější pozorovatel by postřehl opravdu lehkou červeň ve tvářích. No pardon MIO? Ozval se můj vnitřní hlas. Po všem co jsi zažila se umíš červenat? Jsem zklamaná a budu to přisuzovat tomu pití. Ano..mohlo za to přece to pití. To ví každý! KAŽDÝ! "Mm děkuju." Zazubila jsem se nakonec když se odtáhl a hodila do sebe dalšího panáka. "Takže..." Odmlčela jsem se a nalila si dalšího. "...na to, že nepiješ. Máš celkem výdrž." Poznamenala jsem. Čekala jsem, že odpadne už dávno a ono nic.

Taky mi to bylo divné, že jsem vůbec neodpadl. Nakonec ponesu domů ještě já ji, ale nevím kde bydlí. Každopádně jsem nezaostával za ní a napil jsem se taktéž. " Asi jsem měl nějakého předka rekordmana v pití alkoholu. " Poznamenal jsem vtipnou připomínku a pokračoval s ní. Měli jsme toho už hodně v sobě, to bude hodně velkej účet za dnešní večer. Avšak dneska jsem se bavil víc než za poslední rok co jsem měl chvíli jen pro sebe. Přichystal jsem další frťan i pro ni a řekl. " Schválně kdo vydrží dýl. "

"Asi" Zasmála jsem se. Já jsem byla vytrénovaná ale pila jsem ještě před tím než přišel. Za celý den jsem nic nejedla kromě zmrzliny, protože na to abych si sama uvařila jsem byla líná a stavit u mamky jsem se nestačila. "Výzva hm?" Zakřenila jsem se odhodlaně a vytáhla z kapsy pinetku. Prohrábla jsem si ofinu a sepnula si jí nahoru aby mi nepřekážela. Byla jsem připravená! "Tak na kocovinu." Vzala jsem si panáka a hodila ho do sebe. Olízla jsem si rty a nalila nám rovnou další. V baru už byl s námi jen barman a dva opilci, kteří v rohu debatovali o životě brouka.
Normálně bych se k nim přidala a zadupala jejich naivní názory, ale teď jsem měla lepší zábavu. Vesele jsem do sebe hodila dalšího panáka. "Kde tě teda pak vůbec mám hledat kdybych se chtěla přijít kouknout na děcka?" Zeptala jsem se celkem na podstatnou otázku. Tady v Kiri se mohlo stát, že na někoho narazíte zase až za půl roku.

" O to se nemusíš strachovat. Já mám takovou kliku, že narazím na určitýho člověka krátce poté co ho začnu hledat. Určitě tě pak najdu. Jinak máme sídlo v uliích klanů Terumi. Tam jsem celkem často, nebo mám v obydlené oblasti dvoupatrový dům, který nepřehlédneš. U vrat je moje jmenovka takže se neztratíš. Tak na zdraví " Dořekl jsem a hodil do sebe další rundu a nasával společně s ní. Nejspíš jsem se ale blížil ke svým limitům. Za chvíli z toho začnu blouznit a bůhví co ostudného provedu při své první opilecké noci. Snad ne nic trapného nebo nezničím celou vesnici.

"Dobře." Přikývla jsem a kopla do sebe dalšího panáka. Tentokrát jsem začínala mít zdravější barvu opravdu díky alkoholu. Co se týká mého zraku, který už před tím nebyl zrovna nějak ostrý...teď to nebylo o moc lepší. Culila jsem se na barmana, protože jsem přesně věděla proč má dobrou náladu. Dneska bude tržba co? Spokojeně jsem si povzdechla a pokračovala. Po pár dalších panácích jsem si podepřela rukou hlavu a sledovala Katara. "Ani náhodou...ti nevěřím, že piješ...poprvé."

Pokračoval jsem čím dál víc a víc a odpřísáhnul jsem barmanovi, že mu to všechno převedu na účet jakmile vystřízlivím. Teď jsem ale pil a vedl rozhovor s Miou. " Ale fakt piju poprvé, asi jsem nějak odolnej, že ještě stále stojím. Jen nevím jak dlouho se na nohou ještě udržím. Jak jsi na tom ty? Už taky každou chvíli odpadneš co? " Já jsem však po nějaké chvilce začínal zpívat a vzal Miu kolem ramen. Trochu odvážné, ale byli jsme opilí i když při smyslech takže si tohle budem pamatovat.
- Do naší hospůdky, vedou jen tři schůdky,
to je ten důvod má milá, že já tam raz-dva-tři jsem...

- Z té naší hospody, stoupají tři schody,
to je ten důvod má milá, že se jde tak těžko ven...

(refrén) - Harmonika hraje tence písničku divnou,
nejrůznější existence při tom jihnou.
Člověku zas oči svítí po čase tklivém,
nevím čím to může býti, asi pivem, asi tím pivem...

- Do naší hospůdky, vedou jen tři schůdky,
to je ten důvod má milá, že já tam raz-dva-tři jsem...

- Z té naší hospody, stoupají tři schody,
to je ten důvod má milá, že se jde tak těžko ven...

"Hah...nikdy!" Pohodila jsem hlavou na to, že odpadnu. Opadnou dřív než on? Mmm ne! Když začal zpívat vybuchla jsem smíchy. Když jsem přestala brečet smíchy otřela jsem si slzy a napodobila ho. Vzala jsem ho okolo ramen a přidala se k jeho úžasnému zpěvu. Barman očividně nevěděl jestli má brečet a nebo se smát. Stál tam a zíral na nás jak puk. Jak by taky ne...já se takhle nechovala. Když jsem byla opilá ničila jsem sny, přesvědčení a náladu lidem okolo. Dneska jsem ale nějak dováděla. Po tom co jsme dozpívali jsem do sebe hodila dalšího panáka. "Krása." Poznamenala jsem a zase se zasmála.

Hodil jsem též do sebe další rundu a to u mě udělalo level up. Teď jsem byl maximálně rozjetej, že bych tak mohl vydržet celou noc, akorát ta kocovina bude horší než nějaká bitva na život a na smrt někde v bažinách. Každopádně začla hudba hrát a já se chopil šance. Mohl jsem zazpívat jednu z nejoblíbenějších písní na oslavách a hospodách. Začal jsem trochu přidávat do kroku, že jsem i do rytmu začal tancovat a dělat gesta rukama podle hudby a textu písně. Zapojil jsem do toho opět Miu, ale tentokrát mnohem víc. Pokud se nebránila tak to byla parádní podívaná a měla na co vzpomínat.

Začala jsem se opět smát jak idiot a než mě mohl donutit k tancování hodila jsem do sebe dalšího panáka. Pak jsem se vyhoupla na nohy a na chvíli se musela přidržet baru. Ups.. Veškerý alkohol, který jsem vypila se jako bomba nahnal rovnou do hlavy. Přimhouřila jsem oči abych trochu zaostřila a přestala se přidržovat baru. Tuhle písničku jsem měla ráda, připomínala mi táboráky když jsem byla malá. Prozpěvovala jsem si vesele písničku a jakž takž tancovala do rytmu. Nějak jsme si tady z toho udělala diskotéku. Po tom co tahle písnička jsem přišla rovnou s novou a vesele zpívala.

text:

Napadalo mě tolik písniček, už bylo dost pozdě v noci tak jsme mohli zpívat i něco odvážnějšího. Jistě tuto písničku znala, ale nevěděl jsem zda se jí bude chtít do toho jít, jelikož kousek musí zaspívat i nějaká žena. Každopádně jsem spoléhal na to, že se přidá a neváhal jsem s tím začít. Barman byl celkem spokojený, jelikož jsme stále víc a víc pili. Měl momentálně víc jak na měsíc na nájem. Hold zábava něco stojí, a ještě větší stojí ještě víc. Pustili jsme hudbu a pokračovali jsme dál novou písní k trochu nažhavení. Možná si troufneme zaspívat pak i něco v jiném jazyce.

Na tuhle písničku jsem se vyhoupla na barovou stoličku, jednak protože jsem si potřebovala srovnat okolní svět. Když jsem stála tak se vše začalo motat. A jednak taky protože jsem nevěděla jak na tohle tancovat. Vesele jsem poslouchala jak zpívá a když přišla řada na mě tak jsem ho v tom samozřejmě nenechala samotného. Po tomhle všem budu ráda když se probudím a budu mít u sebe klíče i peněženku. Po konci písničky jsem zatleskala a se smíchem dolila panáky. "Tak šup." Natáhla jsem k němu ruku s jeho panákem aby si ho vzal a ten svůj do sebe hodila.

Dal jsem si dalšího panáka a pořád jsem se držel na nohou. Asi jsem měl nějaký dobrý spalování, že jsem se na poprvé držel takhle dlouho. Místo toho abych odpadl a usnul to mělo úplně opačný účinek. Asi začnu víc chlastat a budu tak dlouho vzhůru. Zamyslel jsem se nad touto vtipnou písničkou a začal s další písničkou, která se na tuto noc hodila ze všech nejvíc. Při písničce jsem dokonce vzal Miu za nohy a šup do náruče a hned společnej tanec, že ani nestačila něco říct. Byla to zábava si takhle užívat po nějaké době.

"Ah" Stačila jsem ze sebe vyhrknout akorát tohle a už to bylo. Během tance jsme se vesele smála a dokonce se mi dařilo i tancovat dobře! Ačkoliv se se mnou točilo vše. Ke konci písničky jsem se do něj zavěsila a zhluboka se nadechla. "Božeeeee. Já umřu." Zanaříkala jsem. Nejenže zítra budu ráda, když budu mít peněženku a klíče...zítra hlavně budu ráda když se budu moct hýbat!
"Chviličku." Poprosila jsem a odendala si pinetku aby mi ofina spadla zpět na místo. Žasla jsem nad tím, že on nepotřebuje chviličku na oddych.

Bylo to čím dál zajímavější a dal jsem si dalšího panáka. Na chvíli jsem přestal zpívat a povídám. " Tak a teď ti něco předvedu. Koukej, budeš se řezat smíchy jak to bude vypadat. Barmane pojd mi prosímtě asistovat Napoleona, dám ti vyšší dýško za tenhle večer. " Barman přikývl  začal mi asistovat. Já tu rozjel takovou scénku, že jestli jí to nerozesmálo taková komedie tak už nvm. Byla to fakt prča se takhle odvázat. " Tak, a teď zkus něco ty, ať se vystřídáme. " Pousmál jsem se a vyměnil jsem si s ní místo a sledoval já naopak ji.

Usadila jsem se zpět na stoličku, ze které jsem ale po chvíli málem spadla. Nefalšovaně jsem brečela smíchy a nemohla se nadechnout. "Néééé" Zaskučela jsem během dalšího návalu smíchu. Po jeho výstupu jsem ještě tak minutku seděla a utírala si slzy z tváří. Mezitím jsem přemýšlela co bych měla dělat já. Nakonec jsem si vzpomněla na svou oblíbenou scénku a seskočila ze stoličky. "Tak dávej pozor." Zazubila jsem se a pustila se do toho.

Nevím jak dlouho vydržím a Mia vypadala na to, že by ráda viděl něco extra. Už moc nezbývalo a já byl tak nalitej, že bych přeplaval i řeku Missisipi. Pustil jsem trochu jinou hudbu než tu běžnou co jsme tu měli. V ten moment to začalo, něco na co asi Mia čekala. Začal jsem tu předvádět pro ni takovej soukromej striptýz, že barman už radši šel něco přerovnávat do skladu. Bylo to až neuvěřitelné co dělají opilí lidé. Jak jsem říkal na začátku. Bud zničím vesnici v opilosti a nebo udělám něco neskutečného. Venku šlo slyšet, že prší, ale my byly uvnitř a šou začíná.

Když změnil muziku seděla jsem u baru a spokojeně si dolila. Jakmile ale začal se svou show pootevřela jsem překvapeně pusu. V tuhle chvíli jsem to fakt nečekala. Ohlídla jsem se za sebe ale barman tam nebyl. Vrátila jsem se pohledem k němu a potichu se zasmála. Bylo to nečekané ale rozhodně to nebylo něco co by člověk vidět nechtěl. Mlčky jsem ho sledovala a pak do sebe rychle radši kopla dalšího panáka. Bylo jen otázkou času kdy odpadnu a v jeho stavu tu zůstaneme asi oba až do rána, pokud se barman neslituje. Chtěla jsem něco říct ale cítila jsem, že by se mi zapletl jazyk a tak jsem radši dál mlčela a sledovala ho.

Zřejmě jsme se blížili do samotného finále. Už skoro začínalo svítat a venku pršelo. Nevím co se mi hlavou honilo, ale najednou jsem dostat v tom všem takový divoký nápad, že nevím ani jak Mia zareaguje. V tu chvíli mi to ani v tom zápalu nepřišlo, jaké to bude mít následky, pokud nějaké budou, což nejspíš určitě budou. Překvapivě jsem najednou přišel za Miou k baru, pořádně se napil, zřejmě poslední větší rundy a začalo to. Nejdřív nenápadně, pak se to stupňovalo. Nejdřív jsem jí vzal za ruku a pořád dokola tancovat, až jsme se protancovali k východu a směrem ven. V tu chvíli se stalo něco neuvěřitelného. Aniž by to čekala jsem z ní strhl kus šatů, že snad na sobě měla jen tílko a já pak s ní pokračoval v deštivém tanci za tohoto počasí. Pokud nás někdo viděl tak to bude mít pořádnou historku k povídání a než se probudíme s kocovinou bůhví ke tak to bude vědět celá Kiri. Každopádně jsme byli oba dost opilí, ani nevíme zda jsme ještě při smyslech a budeme si to pamatovat. To co jsem ale udělal bylo trochu v žáru vášně. Takhle jsem se snad cítil poprvé v životě.

Objevila jsem se spolu s ním venku v dešti, kde jsme tancovali. Pak ale udělal stejně nečekanou věc jako byl ten striptíz. Neměla jsem v podstatě čas ani protestovat, bránit se nebo něco podobného. Alkohol dělá divy. Normálně bych mi asi něco zlámala ale místo toho jsem dál vesele a se smíchem hopsala v dešti. Rozpustila jsem si vlasy a pokračovala. Náhodnému kolemjdoucímu jsme museli připadat jako blázni co tancují tanec pro zahnání deště. Vodu jsem si užívala...ostatně byla jsem přece Hozuki! Plácla jsem ho do ramene. "Máš babu." Zasmála jsem se a rozutíkala se směrem k dřevěnému altánku na konci ulice. Ještě než jsem tam doběhla jsem cítila, že je něco špatně. "A kruci." Zastavila jsem se těsně u altánku a sesunula se pod stříšku. Joooo až se ráno probudím, asi budu mít chuť se zabít...a zabít každého kdo mě takhle viděl.