Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

Faito

"Ach, ty dojemné historky..." řekl jsem neutrálním tónem. "Máš v sobě věc, která dokáže zničit celou vesnici, pokud jedinkrát polevíš v obraně. A ty na ni chceš zapomenout a vzít si místo toho meče, o kterých se tvrdí, že jejich uživetelé jsou legendární...Máš vůbec ponětí, jak moc bude Rokubi zuřit?  Bude na sebe upozorňovat čím dál víc, bude tě přivádět k šílenství, bude se snažit přimět tě, abys udělal chybu. A to vše jen proto, že se ho budeš snažit ignorovat. Ne, nedovolím ti přijmout Kibi. Zatím se budeš muset soustředit na to, abys neudělal hloupost..."

Čím déle mluvil, tím větší vztek ve mně kypěl. Prý dojemné historky! Málem jsem zabil osobu, která mi je blízká a navíc důležitá pro celou vesnici. Nechtěl jsem se ale hádat, to nejsem já. Zaťal jsem ruku v pěst, až jsem si zaryl nehty do kůže.
,,V tom případě Vám děkuji za odpověď a za Váš čas." procedil jsem skrze zuby. Nepočkal jsem na odpověď, potřeboval jsem uvolnit veškerý vztek, tak jsem hned odešel. Otevřel jsem dveře, na Ruka jsem se ani nepodíval a opustil jsem budovu. (Přesun)

Faito

Ještě dvě věty a udělal by z vesnice třísky na podpal... pomyslel jsem si a zavolal dalšího.

Faito

"Máš nějakou představu, o jakou techniku bys stál?" zeptal jsem se klidně. Budu se muset jít podívat na cvičiště a trochu to tam porychtovat.

Došel jsem ke kanceláři Mizukageho-sama a zaklapal jsem.
Děda říkal, že Mizukage je nejvyšší ve vesnici a taky nejmocnější. Proto bych ho měl oslovovat -sama a vyjadřovat mu náležitou úctu.
Počkal jsem na vyzvání a potom jsem vešel dovnitř. Předstoupil jsem před Mizukageho a uklonil jsem se a počkal jsem až dostanu slovo.
"Mizukage-sama, jsem genin Keigo Nakagami a přišel jsem vás požádat o zařazení do týmu."

Faito

Zatímco se Ruko rozhodoval, do kanceláře přišel nějaký dospělý muž a tvrdil o sobě, že je genin.
"Specializace?" zeptal jsem se s klidem.

"Zatím pouze boj se dvěma meči, pane. To že mám v sobě chakru jsem sice věděl, ale začal jsem ji používat teprve před pár týdny v akademii, takže po pravdě nevím, co mi půjde a co ne... Ale dokážu se o sebe postarat. Chtěl bych se přihlásit na nejbližší Chuuninské zkoušky, abych mohl postoupit o hodnost výš."
Řekl jsem a dal sem si záležet na tom, aby to neznělo příliš sebevědomě, nebo arogantně.

Faito

"No jistě, postoupit by chtěl každý. Chce to ale schopnosti. Dokázat, že na to máš..." Narozdíl od něj já arogantně zněl. Není moc lidí, se kterými bych nemluvil povýšeně.
"Se zařazením do týmu budeš muset počkat a zatím se můžeš osvědčit. Na nástěnce před kanceláří visí několik misí. Nebo doběhni do lesů v okolí Kirigakure a najdi tam dalšího genina. bude opravovat minová pole. Dej si pozor, ať z tebe hned zezačátku není krypl."

Tak na další děti po tý akademii fakt náladu nemám... asi zkusím tu nástěnku...
"Děkuji pane." Uklonil jsem se a odešel.

/Přesun

Došel jsem se stále přeměněným Gatsem k budově Mizukageho a šel jsem až ke kanceláři kde jse vzal přeměněného Gatse a opřel ho o zeď. Mezitím co jsem čekal až se promění tak jsem zaklepal na dveře kanceláře abych mohl oznámit splněnou misi.

Faito

"Dále!" řekl jsem a když vešel Kataro, změnil se můj výraz na horlivé očekávání.
"Takže?"

Vešel jsem dál a neváhal jsem při vytažení knihy od Tsuchikageho, kterou jsem podal Mizukagemu. " V téhle knize je všechno o organizaci Shuuketsu. Tsuchikage je stále ve vesnici a posílá svá vojska do světa. " Řekl jsem pro začátek zatímco si Faito přebíral knihu s informacemi a já čekal co se bude dít dál.

Faito

Natáhl jsem ruku a otevřel knihu. "Nehodlám se ptát, kde ani jak jste ji získali. Tsuchikage je tedy stále ve vesnici. Tudíž nezemřel...mrzuté, leč očekávané. Ztráty, komplikace?" zeptal jsem se ještě, vida, že zdse není Gats.

" Akorát vstup do vesnice, ale ten jsme vyřešili. Gats je na chodbě přeměněnej v meč, přenášel jsem ho přes bránu a nějak se mu nechtělo přeměnit se zpátky. Jinak vše proběhlo celkem rychle a bez žádných ztrát. Kashike se před vesnicí od nás oddělil, asi šel domů. Co nás čeká teď? " Zeptal jsem se zvědavě. Sice bylo už po misi, ale kdo ví co nás čekalo dál.

Faito

Teď vám dám tři stvrzenky. Ty donesete do banky a každému bude na účet připsáno několik desítek tisíc ryo. Utraťte je dle libosti a relaxujte, dokud můžete...to je ta příjemnější část. Já si tu budu chvíli číst. Až budete mít náladu na misi, přijďte. Potřebuji někoho najít..."
Počkal jsem, co odpoví a nakonec jsem ejště dodal:
"Doufám, že sis zapamatoval Tsuchikageho ksicht. Ten zmetek nebude žít dlouho..."

 " Rozumím a tu misi můžu vzít klidně hned. Cestou se stavím i do té banky. Mise nebyla tak dlouhá takže není třeba moc odpočinku. Možná až po té misi co mi dáte " Řekl jsem Faitovi a počkal  o to bude za misi. Nevadilo mi jít na další misi. Třeba bude krátká. Avšak jsem nevěděl zdali mě na ni pošle a i kdyby poslal zda by mě nechal jít samotného nebo se mnou někoho poslal.

Faito

"Opravdu? Hned na misi? Ve vesnici není nikdo, za kým bys chtěl jít a alespoň chvíli s ním být?" zeptal jsem se naoko zvědavě. Oba jsme moc dobře věděli, o kom je řeč. Je krásná, mladá, plachá a u jezera ji nabalujou genini...
"Dej si povinné volno alespoň dva dny. Pak se uvidí."

" Na mě tu moc lidí nečeká. Vlastně nevím kdo by na mě taky čekal. Většina někde slouží nebo maj svoje činnosti. " Řekl jsem upřímně. Vzpoměl jsem si na Kaiu, kterou jsem potkal před misí, jenže ta posledně radši utekla. Byl jsem celkem dlouho i pryč takže už určitě našla za mě náhradu. " Dobrá tedy, vemu si pár dní volno a pak se sem vrátím. Děkuji za starost Mizukage-sama. " Mohl si všimnout že jsem ho nazval jinak. Většinou jsem ho nazýval jeho jménem.

Lehce osvěžený sprchou, ale unavený po té šichtě jsem došel ke kanceláři Mizukageho-sama a zaklepal jsem. Na vyzvání jsem počkal jak dlouho bylo třeba a poté jsem vstoupil a uklonil jsem se.
"Mizukage-sama, genin Keigo Nakagami ohlašuje splnění D-rank mise. Studna byla důkladně prohloubena, dokud jí pramen nezačal znovu plnit a vodovod byl pročištěn a uveden do připraveného stavu."

Faito

Onen starý genin se vrátil docela rychle. Očividně ho unavovalo zachraňovat koťátka a trávit veškerý čas s namyšlenýma děckama.
"Dobře..." řekl jsem a vytáhl váček s penězi.
"Víš, kde je nástěnka, doporučuju ti jít na cvičiště a trochu tam pocuchat ostatní geniny. Možná se tam přijdu podívat, abych zjistil, do jakého týmu tě strčit."

"Rozumím, děkuji. Dovolte mi odejít." Řekl jsem, počkal na povolení, uklonil se a odešel.
/Přesun

Byl jsem stále ještě v kanceláři. Čeka jsem že ještě něco řekne, ale zřejmě jsem se mýlil. Uklonil jsem se a odešel jsem z kanclu jak se sluší a patří. Nebyla tu pro mě už práce a vzal jsem si doporučenou dovolenou. Snad ji aspoň využiju nějak užitečně. (přesun)

Pokynula jsem své výpravě, aby počkala před hlavním vchodem a sama jsem se vydala s místní ochrankou dovnitř. V duchu jsem si říkala, jestli má cenu něco si připravovat dopředu. Stejně nejdříve proběhnou seznamovací ceremonie. U dveří jsem zaklepala a čekala na vyzvání.