Přísně střežené vězení

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 8:00 pm

First topic message reminder :

Zde jsou uvěznění nejhorší zločinci a zrádci Konohy.

pro **Seito Senju** Fri Aug 14, 2015 7:43 am

Spolu s Itachim jsme se objevili přímo u Hidea v této cele. Bylo to tu docela těsné, ale vlezli jsme se. Rozhlédl jsem se kolem a spatřil stráže před celou. Mluvit jsem nechal Itachiho, protože má největší autoritu. Byl jsem zvědavý jak to všechno dopadne.
Pak jsem se podíval na Hidea a zakroutil hlavou. Vypadal velice špatně. Docela ho zřídili. Doufal jsem, že bude schopen alespoň mluvit.
Zatím jsem jen čekal až si vezme slovo Itachi. Byl jsem však připraven i na to, že by se to nemuselo vyvíjet podle našich představ.

pro **Itachi Uchiha** Fri Aug 14, 2015 8:23 pm

Přesně podle mých očekávání jsme se Seitem skončili v cele. Rychlost přesunu Hirashinem je pozoruhodná. Chvíli trvalo než jsem si zvykl na změnu okolí, prostředí. Nebylo to tu tolik osvětlené jako na centrále. Cela, ve které jsme se objevili, nebyla tak velká jako má kancelář. Před ní stáli stráže. Zdeptaný, psychicky labilní Hideo se válel u nás. Podíval jsem se na něj. Když Seito říkal, že s ním škaredě zacházeli, čekal jsem, že Hidea v cele neuvidím bez škrábance, radovat se z naší návštěvy. I tak mě pohled na něj překvapil.
Ty Kisukeho děcka mě zajímaly, ale neptal jsem se hned na nich. Prvně je třeba pokecat se strážemi. Náš náhlý vstup je jistě vylekal. Určitě hned sáhli po shurikenech, kunaích, krumpáčích a kosách, aby je po nás hodili. Byl jsem v případě potřeby připraven použít susano. Nakonec jsem ho nepoužil. Stráže se připravily k útoku, ale hned nezaútočily, čehož jsem využil k tomu, abych se představil. Stráže měly sice rozkazy, aby tu Hidea střežily a nikoho k němu nevpouštěly, ale díky svému postavení jsem je odvolal. Anbu jsou ještě naštěstí hlavně pode mnou, i když Satsuki je v postavení, kde si může dovolit jim dávat rozkazy.
Když odešly, konečně jsem se mohl zeptat Hidea na ty mrňata. "Takže... ještě můžeš napravit svou chybu. Jestli víš, kdo má u sebe Kisukeho prcky, a řekneš mi to, zmírním tvůj trest ve věznici." Vypadá, že se mu tu nelíbí, takže to možná ocení.

pro **Hideo Hatake** Fri Aug 14, 2015 9:55 pm

Či sa mi táto cela páčila, bolo úplne jasné ako som to tu nenávidel už od prvej minúty, ktorú som tu strávil. Nevedno prečo, z časti som si aj zaslúžil práve tento trest, ale ako mohol onedlho Itachi pochopiť, z časti som si to ani nezaslúžil. Predovšetkým ale šlo o môj stav, kedy som len dokázal sedieť na vratkej posteli a neprítomne hľadieť do dverí naproti. Možno aj môj samotný duch bol zlomený, pretože moje výkriky ustáli. Môj pohľad bol zničený a minúty mi prišli v tejto cele ako samotné roky. Snažil som sa v mnohom premýšľať, ale vôbec mi to nešlo. Preto objavenie sa dvoch nových postáv bolo pre mňa vyslobodením z môjho prázdneho sveta. V momente ako Seito a Itachi na mňa pohliadli v tomto dezolátnom stave, uvedomili si aj oni samotný, ako mi začali horieť plamienky v očiach a neprítomný pohľad bol zrazu plný života. To sa ale nedalo povedať o mojom tele, pretože keď som sa okamžite chcel postaviť pred nimi, namiesto toho aby som sa zdvihol som sa trasúci skĺzol popri posteli a ostal sedieť na zemi opierajúc sa o stenu vedľa.
„Seito-san, Itachi-sama..“ šepol som, môj hlas znel rovnako ako sa dalo očakávať, trhane. Akoby mi samotné rozprávanie robilo obrovský problém. Len som bezvládne sledoval ako Itachi upokojuje stráže neďaleko, odvoláva ich od tejto cely a pomaly sa otáča ku mne. Prehovoril, spýtal sa ma na tému, ktorej som sa naozaj bál, bál som sa povedať pravdu o mne a Kisukem. Bál som sa kvôli ochrane ako jeho, tak jeho nevinných detí, ktoré boli kvôli tomu všetkému zatiahnuté do boja, s ktorým nemali nič spoločné. Chvíľku trvalo než sa mi v hlave spracovalo všetko, a ešte väčšiu chvíľku trvalo než som dokázal prehovoriť, bolo jasné že som si prežil naozaj silný šok. Môj pohľad bol pre túto chvíľu sklopený. Obe oči sledovali zem, čierne a červené.
„Neviem.. j..ja.. vôbec .. ne..tuším.. kde sú..“ Napriek tomu všetkému aký som bol klamár, Itachi mohol hneď rozoznať že neklamem ale práve niečo tu nehralo. Pomáhal som uniesť z Konohy 2 významné deti, bola hlúposť aby niekto ako ja, ten stopár a práve ten ktorý premýšľa vždy dopredu nevedel, kde deti sú. A s kým. Nevedel som o Kisukeho smrti a čo bolo hlavné, ukázala sa jedna podivná vec. Zdalo sa akoby som s ich únosom nemal ani nič spoločné. Niečo tu nehralo.
„Asi.. s Kisuk..em.. ale kde neviem..“ Tiky v očiach a v prstoch naznačovali dosť, ale stále, aj napriek trhanému hlasu bolo cítiť že hovorím pravdu. Pre veliteľa Jouninov bolo niečo takéto potupné, musel by som mať buď silný dôvod klamať, alebo silný dôvod hovoriť pravdu. A len Itachi mohol poznať pravdu.

pro **Itachi Uchiha** Sat Aug 15, 2015 10:00 pm

"Snažil jsem se ti pomoct. Vidět tě tu v takovém stavu mi láme srdce, ale..." Hideo působí přesvědčivě. O Kisukeho smrti neví, protože jsme náš souboj ukončili, když už byl zajat Seitem. V Konoze jsem o tom, jak to dopadlo, ještě nikomu neřekl, takže neměl jak to zjistit. Zatím mu o něm říkat nebudu. Nevím, co bylo mezi těmi dvěma, ale vzhledem k Hideově stavu, nebudu riskovat tím, že mu řeknu o smrti Kisukeho. "... zasloužíš si to. Určitě si s tím, že to takto dopadne, počítal, když si mu pomáhal. Přesto vypadáš mizerně. Fyzicky i psychicky na dně. Jsi překvapený, zmatený, protože sis myslel, že s tebou bude zacházeno jinak?" Jako velitel jounínů musí být obeznámený s praktikami, které stráže používají při mučení či jen zábavě, ve věznicích. Stejně tak by na něco takového měl byt připravený.
Hideo není ve vězení ani týden, možná něco málo déle než týden, a přesto vypadá hůř než někteří po několika letech. U něj bych tipoval, že takto bude vypadat, tak po půlroce, možná roce, mučení, výslechu a vězeňské zábavě. Takže fakt, že je v tak špatném stavu, nasvědčuje tomu, že Hideo simuluje, a nebo jsem sám některé metody stráži podcenil. Seito říkal, že se k němu při přesunu chovali nepěkně. Pod tímto si každý ale představí něco jiného. "Zajímá mě, copak bych musel všechno udělat, abych někoho tak hrdého jako jsi býval ty, dostal do takového stavu bezmoci."

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 16, 2015 5:14 am

Samozrejme, šlo očakávať že Itachi neprejaví ľútosť ani napriek tomu čo som kedysi pre Konohu vykonal a sám som vedel jednu vec, ako ma berie. Bol som predsa len zradca z Konohy, ten ktorý uniesol deti Uchíhov a ukryl ich niekde mimo dedinu. A predsa len, teraz keď Itachi vedel pravdu o Kisukeho a Mikase, o tom že deti mal on a nie ja, musel pochopiť že tu niečo nehrá. Predsa len, aj on sám vedel ako milujem Konohu a že z akého rodu pochádzam, kým som bol cvičený, u koho som pracoval, to že som bol ochranka samotného Assasina Senju-a. Určite by som neriskoval nič kvôli niekomu obyčajnému.
„Neuniesol som jeho de..ti.. Ani mu nepo..máhal. Nehovorím že som nechc..el.. Ale než som sa k tomu dosta..l tak už bol preč aj s deťmi.. Musel som niečo urobiť.. tak som.. tak som rozhlásil, že som deti uniesol ja a utiekol som preč aby ma prenasledovali.. a nechali.. Kisukeho na pokoji..“ Znel som trhane a stále mi škubalo oku, fakt som bol na tom biedne ale toto som vysvetliť musel. To že som nezradil tak ako si všetci myslia. To že som jednal síce na základe svojho srdca a nie mozgu, ale potrebovali vedieť pravdu. Túto pravdu vedel len Kisuke a ja. A až teraz Seito a Itachi. Či mi uverili alebo nie, nepokračoval som v presviedčaní, proste som povedal svoju pravdivú verziu o tom čo sa naozaj stalo. To ako ma Kisuke zradil a utiekol s nimi, ale aj napriek tomu som sa snažil ho chrániť.
„Je ako môj.. malý.. hlúpy brat.. Musel som ho chrániť.. Je to blbec ktorý nechápe nič.. ale stále mi je ako rodina..“ Prehovoril som nakoniec a moje telo sa skĺzlo od vyčerpania po stene až k zemi, kde som ostal ležať v naozaj žalostnom stave. Zdalo sa že už vôbec nič nepoviem, a či už boli na odchode alebo skôr šli ku mne aby mi pomohli znova na nohy, videli jedno. Musela to byť naozaj silná technika, ktorá aj niekoho ako som ja dostala takto do úzkych. Veď som vyzeral ako po priamom zásahu Tsukyiomi, to si musel všimnúť aj Itachi či chcel alebo nie. Ale vtedy som urobil niečo, čo ani on nečakal. Možno som dúfal že tým očistím moje meno. Začal som znova vstávať na nohy, prepínal som sa, s vypätím všetkých síl som sa snažil vyštverať za pomoci postele na nohy, postaviť sa a Itachimu do očí povedať niečo, načo som nemal právo.
„Sú tu.. Hakuei..“ Prehovoril som narýchlo, ale niečo bolo nové. Snažil som sa zberať všetky dostupné sily čo som mal, len kvôli tomu aby som sa vyštveral na nohy a tým sa snažil aj ospravedlniť snáď za všetko. Až teraz som mal v pláne niečo povedať. Naozaj dôležité. A vysvetliť prečo som sa 2 mesiace neukázal v Konohe.. Potreboval som ale istotu že Itachi je na strane Konohy a nie na strane Satsuki. Preto.. napriek môjmu stavu, som mu sledoval Sharinganom oči. Napriek môjmu dezolátnemu stavu a zúboženému telu, som sa triasol na nohách, ledva hovoril ale pohľad mal pevný. Toto bude moja očista.

pro **Itachi Uchiha** Sun Aug 16, 2015 10:56 am

Hideo se přiznal. Ne však k únosu těch mrňat, ale k tomu, že Kisukeho kryl. Vzal vinu na sebe a odešel z Konohy. Hrdinské. Přesto jsem necítil potřebu projevit soucit. Jestli Kisukeho kryl, může za to on, že tak dlouho unikal. Vinný je proto pořád stejně. Hideo mi nic moc neřekne, protože očividně nic neví, takže jsem tu chtěl zpátky přivést ty anbu, co jej strážily, a pak odejít. Mám ještě spoustu práce. Musím navštívit Satsuki a vysvětlit to nedorozumění s Benjirem, Hikarem a Mikomi. Dřív než jsem odešel pro anbu, Hideo vysvětlil, proč to pro Kisukeho udělal. Teď jsem nemohl jen tak odejít, a na jeho slova nereagovat. "Dal si přednost jemu, a ne vesnici. Chápu to. Není to ale podobná chyba té, co jsem kdysi udělal, když jsem neuposlechl rozkaz a nechal Sasukeho na živu." Měl jsem zabít všechny Uchíhy, ale brášku jsem zabít nedokázal. Štěstí že jsem tak udělal. Po několika letech totiž s Narutem porazili Madaru. Kdybych ho tenkrát zabil, nikdy by se to nestalo a Madara by vyhrál. "Ti dva budou vyrůstat u naprosto cizích lidí, kteří pravděpodobně nemají nic společného s Konohou a ani Uchíhy. Z toho nevzejde nic dobrého. Kisuke se teď o ně už nepostará. Čas, který s nimi mohl strávit, už nemá. Je mrtvý. Jako vůdce klanu Uchíha jsem selhal. Jako velitel anbu jsem udělal to, co bylo potřeba. Jestli to bylo správné, nevím, ale udělal jsem to, a už se to nedá vrátit." Co si Hideo myslel, když Kisukeho kryl? Že se změní a začne se o své děti starat? V Konoze k nim potřeboval chůvu. Lucy zemřela kvůli němu. Udělal spoustu chyb jako i já, ale už s tím skončil. Další dělat nebude. Mluvil jsem klidně. Kisukem jsem se už netrápil. Jeho potomky trochu jo. V tom chaosu, co teď na světě je, pro ně není bezpečno vyrůstat někde mimo vesnici. Hideo se pokoušel vstát. V jeho současném stavu to pro něj bylo takřka nemožné, ale... povedlo se mu to. Byl jsem zvědav, co chce udělat. Řekl tři slova a aktivoval sharingan, který jsem současně aktivoval taky. Tvrdí, že tu jsou Hakuei. Nevěděl jsem, co mu na to říct. Měl jsem zmatený výraz, protože mi to nedávalo smysl. Pravdu o Haně jsem věděl. Jestli ona patřila k nim, je možné, že tu dostala někoho dalšího. Hana už prý ale ve vesnici není. No, její kumpáni tu být mohou. Neříkal jsem nic a čekal, jestli řekne něco víc jako třeba důvod, proč si to myslí.

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 16, 2015 12:44 pm

Neviem čo to Itachiho napadlo, prehovoriť mi takto moc hlboko do duše, ale práve keď som stál proti nemu a sledoval jeho oči mojím červeným okom, stalo sa niečo, čo nečakal snáď v túto chvíľu nikto. Samozrejme že som chápal, že som vinný a takéto ospravedlnenie mi nepomôže. Chápal som že aj tak je to zrada dediny, pretože som ho kryl a vďaka tomu sa právne stál spolupáchateľom. A taktiež som nečakal ani nechcel súcit od Itachiho, alebo odpustenie trestu. Ak bude treba, odpykám si trest v tejto cele aj navždy. Aj keby to trvalo tisícky rokov.
„Lepšie akoby žili nasilu v tejto dedine bez svojho otca, čo by mohlo viesť k obrovskej nenávisti..“ Prehovoril som ale vtedy ma Itachi udrel. Áno, udrel ma. Priamo do srdca samotnou pravdou, ktorá v tú chvíľu roztrhla už tak zničené srdce. Psychicky som nebol ešte tak úplne v poriadku, po tej technike ktorú na mňa použila, samozrejme už tak som bol v hlbokej depresii, to čo prišlo za ranu ma uviedlo snáď do niečoho, čo ešte nevymysleli.
„Čože? Kisuke je.. je.. mŕtvy?“ Zdesenie v hlase, zúžené zreničky ktoré sa začali od emocionálnej bolesti strašne triasť, obe ako čierne a červené oko, vyzerali že im už niet rady. Bolelo to a oči ma začali silno páliť. Bolelo to viac ako si Itachi myslel, možno sme s Kisukem neboli práve najlepší kamaráti čo sa týkalo správania sa navzájom k sebe, stále sme boli ako bratia, ako bratia ktorý na seba nezanevreli nech sa dialo čokoľvek. Sakra, veď Kisuke mi odpustil to že som bol zlodej Sharinganu, to neurobil ani pri Pilikke ktorú chvíľu vraj miloval. A práve pre to, ako sa moje telo dostávalo do hlbokej temnoty, Itachi mohol na malú sekundu zahľadieť ako sa vzor môjho Sharinganu na sekundu zmenil. Vtedy som sklopil pohľad k zemi a zúfalo hľadel na podlahu, než som znova padol pred nimi na kolená. Tentoraz som sa už postaviť nechcel, síce som potreboval povedať pravdu o Kurumi.
„Kurumi..!“ Hlboká depresia, to áno, ale v hlave mi teraz znova hralo to meno. Obidvaja, ako Seito tak aj Itachi na mňa hľadeli a spoliehali sa že im to poviem. Áno, musel som to povedať. Itachi mi práve oznámil ako si zaslúžim tento trest a mal pravdu, mohol som sa nato vybodnúť. Ale svoju dedinu som miloval a mienil som ju ochrániť všetkým čo šlo. Preto som pri sledovaní zeme vynaložil v túto chvíľu všetku svoju vôľu aby som otvoril ústa, a aj napriek šoku ktorý som si zažil ako v kancelárii, tak aj tu, premohol som sa aspoň na malý okamih.
„Pred dvoma mesiacmi som bol vyslaný Assasinom Senju na tajnú misiu. Nikto o nej nevedel a takmer nikto neočakával že sa z nej vrátim, ale bol som jediný kto to mohol tak ľahko dokázať. Mojou misiou bolo zistiť niečo o takzvanej skupinke Hakuei čo najviac informácií čo pôjde. Strávil som 2 mesiace mimo dedinu, sledoval som Hakuei, zistil čo majú teoreticky za úlohu, ako prebieha ich takzvaná a očista a kto ich vedie. Pochybujem že by Hana dokázala to čo urobila, podľa všetkého je samotná pod vplyvom očisty, nechápem poriadne ako presne funguje ich očista, ale Hanu isto ovládajú. Poznám ju a toto nebola ona. Očista strašne mení ľudí. Útok na Kiri viedla istá Kurumi, majiteľka tak silného Genjutsu že pochybujem že by ste to proti nej zvládli vy, Itachi-sama. Tá prenikavá vôňa ktorú vydávala z jej kvetu. Tá istá udrela do môjho nosa okamžite ako sme sa dostali so Seitom do kancelárie. Jej kvet v hlave.. Itachi-sama. Je to tá dlhovlasá čiernovláska, Anbu samotnej Satsuki..“ Vyrozprával som mu všetko. Všetko čo som videl pri útoku na Kiri, o Sora no Senovi, o tajných ľuďoch v pozadí Hakuei, o tom ako prebieha očista a čo sa deje s ľuďmi a to ako som strávil všetok čas ich sledovaním. Vtedy som konečne dohovoril, trhane a bolo jasné že nie som v poriadku, ale práve to že som o tom povedal ma donútilo znova sa snažiť postaviť. Popri stene som vstával, snažil som sa držať steny o ktorú som sa opieral a nájsť v Itachiho očiach niečo čo by mi pomohlo. Síce podľa všetkého on sám sa podieľal na smrti Kisukeho, ale ten blázon si zato mohol sám. Nechcel som ho teraz obviňovať, keď som šiel požiadať Itachiho o niečo načo som nemal právo.
„Itachi-sama. Ochráňte Konohu.. prosím..“ Moja prosba bola úprimná, v očiach mi hrala pravda. Napriek tomu čo si o mne myslel, som Konohu ctil, miloval ju viac ako si myslel. A práve to ma donútilo nejako sa trasúci opierať o stenu, pričom mi v očiach hralo jedno. Chcel som ísť s nimi a očistiť svoje meno. Avšak vedel som že to nejde. Síce som bol hrdý človek, ale vedel som používať rozum. Nie len že som nemohol opustiť túto celu vôbec, sám som nebol v stave aby som niečo také zvládol. Preto som žiadal Itachiho.

pro **Itachi Uchiha** Sun Aug 16, 2015 2:21 pm

Když jsem viděl, jak se Hideovi změnil tvar sharinganu, změnil se k němu můj přístup. "Mangekyou?" Neviděl jsem tu změnu z blízka, takže si tím nejsem jist, ale to, co jsem viděl, na něj vypadalo. Jestli to je skutečně mangekyou sharingan, pak Hideo a Kisuke nebyli jen nějací známí, co se potkali v baru. Těžko uvěřit, že Kisukeho někdo nazval přítelem, ve smyslu kamarádem. Všichni děláme chyby. I on jich pár udělal. Když jsem tak hleděl na Hidea, začal jsem mít výčitky svědomí z toho, že to zrovna takto dopadlo. Netrvalo to ale déle než pět sekund.
Hideo pak začal vyprávět o své misi, o které nikdo nevěděl, a u které pravděpodobnost úspěchu byla nízká.Přesto si Hideo s ní poradil. Assasin byl tajnůstkář, takže mě nepřekvapuje, že jsem o Hideově misi nic nevěděl, jestli na ní doopravdy byl poslán. Jeho slova byla těžko uvěřitelná. Musím je ale ověřit. Hideo je sice v tak mizerném stavu, kdy by si byl schopen takto vymýšlet, ale, jestli mluví pravdu, a já to budu ignorovat, dopadne to špatně. Na závěr mě poprosil, abych ochránil Konohu. "Seito-san, jestli to je pravda, bude potřeba každého bojeschopného shinobi, a to včetně Hidea. Možná že se provinil vůči vesnici, ale nebudeme moct to brát v úvahu. Řeknu strážím, aby jej ošetřili. Jestli říká pravdu, a nestihne se dát do kupy, do akce jej pochopitelně brát nebudeš. Toho, jestli říká pravdu, si určitě všimneš podle zmatku ve vesnici, i když teď se mnou za Satsuki nepůjdeš." Po těchto slovech jsem zavolal strážné, aby si Hidea zpátky převzali. Řekl jim, ať jej ošetří a zdvojnásobí jeho stráže, kdyby se chtěl o něco pokusit. Nechtěl jsem, aby mě Seito Hirashinem přemístil někam jinam. Byl omezený na umístění svých pečetí, a já potřeboval cestou navštívit ještě pár míst. (Přesun)

pro **Seito Senju** Sun Aug 16, 2015 7:07 pm

Celou dobu jsem mlčel a jen je poslouchal. Nechtěl jsem do toho nijak zasahovat. Každopádně se to vyvíjelo velmi zajímavě. Nejdříve byla řeč o dětech. O tomhle jsem měl jen pár informací. Itachi pak ale prozradil i to, že je Kisuke mrtvý. Ty děti to budou mít těžké. Vyrůstat bez otce v dnešním světě.
Pak se téma ale přesunulo směrem k organizaci Hakuei. O tom jsem pár věci věděl. Hlavně jsem věděl to, že i Hana byla ovlivněna právě touto organizací. Pozorně jsem poslouchal Hidea. I tyhle informace byly pro mě docela zajímavé. Když mluvil o Kurumi a o té pronikavé vůni, tak jsem si to hned vybavil. Už tenkrát, když jsem byl v kanceláři poprvé, mi přišla ta dívka něčím zvláštní. Pokud ovládá opravdu tak silné Genjutsu, že by se mohla rovnat i Itachimu, no, znělo to docela děsivě.
Po tom všem, co jsme si vyslechli, Itachi na nic nečekal a vyrazil tyhle věci rovnou řešit. Teď však ale nechtěl, abych šel s ním. Zatím tedy budu dohlížet na Hidea. Počkal jsem, až nás tedy Itachi opustí a pak přesunul pohled na Hidea. ,,Docela tě zřídili." Podíval jsem se na něj a čekal, až přijde nějaký medik, aby ho dal trochu do kupy. I zde ve vězení by nějaký doktor měl být, takže jsem ho do nemocnice zatím nebral. Pokud se však jeho stav zhorší, tak ho tam hned vezmu.
,,Když jsi mluvil o té jejich očistě. Nevíš, jak to funguje?" Bylo mi jasné, že možná nebude mít už další sílu na to, aby mi na to odpověděl. Byl jsem však zvědavý kvůli Haně. Je totiž dost pravděpodobné, že si teď něčím takovým prochází.

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 16, 2015 7:50 pm

Môj stav bol hrozný, nie tak hrozný akoby bol, keby som schytal plnú silu Tsukiyomi alebo plnú silu jej Genjutsu, napriek tomu aký slabý odvar použila, úplne ma zničil. To čo som vyviedol v cele ma stálo veľa. To že som sa postavil len aby som Itachiho nejako povzbudil, čo ani nebolo potreba, ma stálo posledné zvyšky energie ktoré som zbieral snáď celý týždeň, čo som tu bol. Teraz som len ostal nehybne sedieť na posteli, opretý o stenu za mnou a sledoval som ako Itachi pomaly mizne. Rozdal nejaké rozkazy a tak okamžite pribehol medik, a aj s veľkou nevôľou, ma nakoniec začal trochu liečiť a obviazal mi hrudník obväzom, staré zranenie ktoré sa mi pri tom šoku otvorilo. Vtedy som len sťažka dýchal a dúfal že to všetko čoskoro skončí. Pri tom som nadával sám sebe aký som hlupák, čo som to vyviedol a hlavne som myslel nato, čo sa stalo Kisukemu. To ma drtilo. Bolo mi hrozne, ešte horšie ako sem prišli. Nie len že som zistil správu o Kisukem, dokázal som si že som fakt idiot a hlavne idiot ktorý nedokáže chrániť vlastnú dedinu a musí stále a stále, opakovane žiadať o pomoc iných.
„Nedivím sa im.. zaslúžil som si to, ak nie ešte niečo horšie..“ Prehovoril som, bol som zjavne v hlbokej depresii a nebolo sa čomu čudovať, prišlo to na mňa zrazu všetko naraz, nie postupne ale naraz, jedna hrozná vec za druhou, bolo jasné že z tohto stavu sa budem dostávať dlho a veľmi ťažko a že mi asi nikto ani nebude vedieť pomôcť. Len som tam tak sedel a neprítomne hľadel do steny naproti, ani som sa neobťažoval pozrieť Seitovi do očí. Hanbil som sa. Jop, to bolo možno práve to.
„Netuším.. mám len divné tušenia, ale aj tie sa mi nezdajú a v túto chvíľu asi nebude dobré len hádať.. Je to akoby ani neboli tak ovládaný, ale akoby zmenený. Ale fakt netuším.. kiež by. Kiež by som vedel a nejako pomohol, ale nejde to.. Ona je príliš silná.. musíme mu pomôcť..“ Vtedy som sa premohol a pozrel Seitovi do očí len jedným okom, oko so Sharinganom som držal zatvorené. Podivne ma pálilo a ja som vôbec netušil čo to má znamenať, a tak som ho radšej uzatvoril, pretože bolesť bola hrozná. No jedno bolo jasné, chcel som odčiniť ten prečin, ktorého som sa dopustil.

pro **Seito Senju** Sun Aug 16, 2015 8:17 pm

Byl na tom vážně zle. Teď mi ho bylo i líto. Jednal sice proti rozkazům Konohy, ale až takhle ho zničit? Zakroutil jsem hlavou a sedl si k němu na postel. ,,Bohužel už se stalo. Víš, chybělo málo a mohl jsem zde taky sedět. V takovém stavu." Narážel jsem na to, že i já jsem kryl na chvíli Hanu. O tom ale Hideo asi nevěděl. Já však dostal druhou šanci a věřím, že i Hideo se dočká šance.
Pak mi řekl o té očistě, nebo alespoň domněnky. Rozluštit tyto záhady nám dá ještě určitě zabrat. Šlo vidět, že Hideo má vůli nám pomoct. Položil jsem mu ruku na rameno a podíval jsem se mu do očí. Spíše do oka. ,,Pomůžeme mu, ale ty musíš být hlavně připraven. Takže zatím odpočívej, ať si připraven." Přikývl jsem hlavou a stále se na něj díval. ,,Pokud je opravdu tak silná, tak budeme potřebovat plán."

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 16, 2015 8:50 pm

Nebolo to fyzickou bolesťou, ktorú som utrpel. Práve v túto chvíľu vo mne zmietal boj, ktorý sa nedokázal prejaviť na mojej fyzickej stránke. Depresia zo straty priateľa a nakoniec aj celková bezmocnosť v tom čo sa tu stalo. Predsa len mňa Assasin poslal na túto misiu, ja by som mal byť ten ktorý ju má poraziť, veril vo mňa a ja som sklamal.
„Sklamal som celú Konohu..“ Ozvalo sa vo mne, presne to čo som počul aj v Genjutsu, ktoré na mňa uvalila Kurumi. Práve z toho dôvodu som ostal prikovaný sedieť na posteli a len bez slov som počúval Seita, ako sa sám priznal. Takže taktiež niečo nepekné urobil, takže vedel ako sa cítim a možno mi aj vedel pomôcť. Avšak otázne bolo či mi ešte pomôcť šlo. Sklamal som toľko ľudí naraz a rovnako som ich aj zradil. Jediná vec, ktorú som mohol teraz urobiť, bolo napraviť to. Prebralo ma z môjho zasnenia až Seitove položenie ruky na moje plece.
„Plán.. Je príliš silná na nás. Naozaj jej vzdorovať dokáže asi len Itachi. Videl si čo so mnou urobila, nebol som schopný ani len prehovoriť a bolo takmer po mne. Keby chcela, mohla ma tam zabiť, cítil som to že takú moc mala. Tu nám len tak plán nepomôže..“ Znel som odovzdane. Bolo to tak, vzdával som to. Nemal som žiadne právo sa do toho montovať a žiadať o druhú šancu, teda aspoň to mi hralo v hlave z mojej depresie. Avšak Seito samotný, Hokágeho mladší brat, legendárny Shinobi z našej dediny, mi nejako veril. To ma možno nakoplo.
„Keďže ste sa tu teleportovali, mám isto značku na sebe.. Vedel si že len o to mi šlo že? Preto mám otázku. Dokážeš človeka premiestniť bez toho aby si sa ho dotkol?“ Spýtal som sa. Jednak ma odtiaľ musel asi dostať na poslednú chvíľu, teda ak budem vôbec schopný boja, čo asi nebudem, ale budem hrať že áno, potreboval som to vedieť kvôli boju. Naozaj sa zdalo že začínam niečo v hlave vymýšľať.

pro **Seito Senju** Sun Aug 16, 2015 9:13 pm

,,Silná. Každý člověk má ale slabinu." Povzbudivě jsem se na něj pousmál a na chvíli se zamyslel. Hidea však zřídila dost, o tom žádná. Bude to těžké bojovat proti někomu, kdo ovládá tak mocné Genjutsu. Taky mě zajímalo, co potřebuje na aktivaci? Někomu stačí oční kontakt, někomu zase něco jiného.
Pak se mě zeptal na tu teleportaci a já se na chvíli zatvářil zklamaně. ,,Ne. To zatím neumím." Chtěl jsem se to jít naučit před tím, než jsem skončil tady. Teď je mi nic platné i to, že mám dokonce i svitek u sebe. ,,Máš na sobě moji značku. V průběhu našeho setkání mi to došlo, že ti jde jen o to."
Bylo fajn zase vidět Hidea, že se snaží něco vymyslet. S takovým přístupem určitě odčiní svoje zaváhání. Alespoň já to tak vnímal.
,,Kdyby se mi jen tak podařilo umístit i na ni moji značku...Pak by to bylo rychlé."

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 16, 2015 9:38 pm

Seito mal pravdu, každý mal slabinu a isto aj ona, ale jej slabina bola tak dobre zamaskovaná alebo tak malá, že ani ja som ju za tie mesiace nedokázal odhaliť. Pravda, nikdy som s ňou priamo nebojoval, a tak bolo pre mňa nemožné nato príjsť. To čo však povedal o tom, že to nedokáže ma na malý okamih sklamalo. Môj plán sa pomaly rútil, kým mi Seito nevnukol skvelý nápad. Pravda, bol to užívateľ najrýchlejšej techniky na svete, napriek tomu že nedokázal isté veci teleportovať bez dotyku, tá technika bola strašne silná aj napriek tomu, mimo to mal ešte ten svoj dážď, s ktorým by dokázal ešte lepši kombináciu.
„Napriek tomu dokážeš vďaka Hiraishinu si s niekým vymeniť miesto, swapnúť nás. Nato stačí tvoj originálny Hirashin že áno? Mám asi plán..“ Vedel to, niečo také kedysi využil Minato Namikaze, a teraz len nedávno to využila Uzumaki ktorá bojovala s Kyuubim. A vtedy som mu povedal celkové znenie plánu. Bol extrémne riskantný, podľa všetkého by to mohlo ako mňa tak aj jeho stáť život, a pri mojom zdravotnom stave aký som mal, to bolo najviac pravdepodobné. Avšak, ak by to vyšlo, bola by to snáď okamžitá výhra pre nás. A práve to som chcel využiť, ten môj zničený a zdravotný stav proti nej. Ak by som tam prišiel na prahu života a smrti, práve takto by ten plán mohol výjsť. Síce som od toho veľa neočakával, ale bolo to posledné čo by som mohol pre Konohu urobiť.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 8:21 am

,,To bych měl dokázat. Sice jsem to ještě nezkoušel, ale všechno je jednou poprvé, ne?" Tohle bude velmi zajímavé a riskantní. Avšak oba jsme to byli schopní pro Konohu podstoupit. Nebude to ani první, ani poslední souboj, kdy nám půjde o život.
,,Tak mi ten plán ještě trochu popiš. Vím, co chceš udělat, ale musíme to mít propracované do posledního detailu." Zatím jsem měli ještě trochu času, ale už brzy se do toho budeme muset vrhnout. Pak už půjde o všechno. Pokud však zklameme, tak následky si raději nechci ani představovat.

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 17, 2015 8:41 am

„Áno je..“ Povzdychol som si, načo som si chytil svoje oko so Sharinganom. Pálilo a ja som netušil prečo, bolelo to snáď ešte viac ako bolesť, ktorú som pociťoval po tom, ako ma zriadili. Netušil som že práve do oka sa mi ukladá všetka moja psychická bolesť a vyúsťuje vo fyzickú. To som ale teraz nemohol riešiť.
„Ona.. isto vie o mojich a tvojich schopnostiach. Nebude s tebou riskovať.. konta..kontaktný boj. A ja som v bitke teraz nepouži..teľný. Tak urobím aspoň to.. že budem slúžiť ako návnada. So mnou sa .. kontaktného boja nebude báť.. Som na dne.. Raz sa jej dotknem a vymeníme sa.. Ak budeš mať na nej značku.. Bude to .. len problém pre ňu..“ Dokončil som svoj plán, dúfajúc že naozaj výjde. Bolo to predsa len extrémne riskantné a dosť komplikované, ale malo by to fungovať. Ledva som chodil, určite nebude na mňa mínať drahocennú čakru, keď bude musieť po tom bojovať ešte s Itachim a Seitom, radšej ma dorazí. Snáď to Seito stihne skôr ako ma naozaj dorazí. Teraz som všetko vložil do neho, aj svoj život.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 8:54 am

Vyslechl jsem si jeho slova a přikývl hlavou. Bylo to nebezpečné pro nás oba. Ale zase, kdo by nechtěl prožít trochu adrenalinu v životě?
,,To by mohlo vyjít. Navíc tam bude i Itachi, takže si bude muset dát pozor na všechny. Jen doufám, že se s tebou do kontaktního boje pustí. Nerad bych tě viděl zase ležet na zemi. To by byla pro nás jistá komplikace." Avšak to už brzy zjistíme.
Následně jsem seskočil z postele a začal se procházet po místnosti. Teď už budeme muset jenom chvíli počkat.

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 17, 2015 9:18 am

Načo som mal myslieť? V túto chvíľu boli moje myšlienky úplne zničené. Stále som sa snažil zotavovať a raz za čas ku mne prišiel nejaký ten medik aby skontroloval môj stav. Aj on sám vedel že toto nevylieči ani on sám, že budem potrebovať čas, dlhší čas. A že sa tak skoro perfektne hýbať nebudem, našťastie sa môj stav zlepšil od okamihu čo vošli do tej cely a videli ma ležať na zemi takmer mŕtveho.
„Druhý krát.. ma už nedostane..“ Prehovoril som stručne, jasne a pri plnej vôli. Za to čo sa stalo v kancelárii som sa v kútiku ducha hanbil, ale tento krát som si to zažil na vlastnej pokožke, druhý krát sa nenechám nachytať, ako by sa mohlo zdať. Jej technika bola naozaj nebezpečná, ale ja som mal svoj rozum. Ak sa o to znova pokúsi, tentoraz budem pripravený na hocičo.
„Povedz, čo sa to vlastne stalo s Hanou? A kde teraz je? Prečo utiekla, kto nato prišiel..“ Spýtal som sa po chvíli ticha, potreboval som nejako začať konverzáciu a lepšie sa mi počúvalo, ako hovorilo, pri takomto stave ako som mal. Hlavne som chcel vedieť čo je s právoplatnou Hokáge.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 9:35 am

Když se mě zeptal na Hanu, přestal jsem se procházet a chvíli zůstal jen tak stát. Pak jsem se zase posadil na postel a byl ještě pár minut zticha.
,,Dostala se pod vliv Hakuei. To už ale víš. Každopádně jsem byl asi první, kdo to zjistil. Když totiž zaútočila na radu, tak jsem s ní pak následně i hovořil. A tak nějak mi popsala, co se ní stalo." Zakroutil jsem hlavou a vzpomněl si na ten den. Bylo těžké pro mě ji vidět v takovém stavu. ,,Mohl jsem ji tenkrát zastavit, ale moje tělo prostě ztuhlo. Byl jsem k ničemu." Na chvíli jsem se odmlčel a jen tak se díval do země.
,,Každopádně netuším, kde teď je... Myslím, že někde svádí svůj vnitřní boj, protože někde v hloubi duše tam ta stará Hana byla. Jestli mě chápeš, jak to myslím?"
Byli jsme na tom vlastně s Hideem skoro stejně. Každý se rozhodl nějakým způsobem bránit osobu, která pro nás něco znamenala. Vypadalo to, že jsme ale oba zklamali...

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 17, 2015 9:57 am

Práve preto som vedel že sa chápeme navzájom, obaja sme zlyhali. Lenže pre Hanu ešte nádej bola, pre Kisukeho už nie. Svetielko nádeje v Seitovi nemuselo hneď pohasnúť. Pohľadom do jeho očí som ale niečo pochopil a tak som sa musel predsa len spýtať.
„Hana pre teba znamenala niečo viac, že?“ Povzdychol som si, zatvoril som obe oči a opierajúc sa o stenu som začal krátko oddychovať. Srdce mi však bilo ako o závod, ani v najmenšom som netušil že sa dostanem do takéhoto stavu alebo situácie. Situácie kedy sa onedlho postavíme za Konohu proti Konohe. A taktiež, celkovo ten boj nemusel výjsť.
„Tam stará Hana bola?“ Spýtal som sa po chvíli, až mi to došlo. Videl som ako prebieha zmena u dosť osôb, ale nikdy sa ešte nestalo aby to bolo tak nedokonalé, oproti tomu ako dokonalo tá technika vyzerala. Bolo to vôbec možné? Tá technika sa zdala, že nemá žiadnu slabinu, ale taktiež ako na mne v kancelárii mohla previesť práve tú ich „očistu“, ani u Hany neprebehla kompletne.
„Žeby sa proti tej technike dalo bojovať? Možno nato potrebuje nejaký čas než kompletne prebehne, alebo to závisí na človekovi na ktorého to vrhne. Možno má Hana nádej že bude v poriadku..“ Spýtal som sa nahlas ale sám seba, pričom som sa vrhol do premýšľania. Nič ma však nenapadalo, o tej technike som vedel akurát taký prd, a tieto teórie nemalo cenu preberať, keď nemuseli byť ani trochu pravdivé. Tak som to po chvíli hodil za hlavu. Aspoň som sa snažil povzbudiť Seita že Hana sa z toho dostane.
„Nemá cenu to riešiť takto na diaľku, musíme sa spoľahnúť na Itachiho že nájde nejaké informácie. Ale to v Konohe dobre vyzerá čo? Takto na pokraji zrútenia som ju ešte nevidel..“ A že som ju videl veľa krát na dne.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 10:56 am

,,Znamenala. Zažili jsme si toho spolu dost..." Podobně jako Hideo jsem se i já opřel o stěnu, ale teď jsem svůj pohled přesunul někde do stropu.
,,Byla. Když jsem se jí podíval do očí, tak tam pořád někde byla." Hideo měl možná pravdu. Možná to záleží i na tom, na jakého člověka ta technika působí. Věřil jsem tomu, že Hana má pořád naději. Avšak byl jsem si jistý, že to bude trvat ještě dlouho, než se zbaví vlivu Hakuei. Jestli se to vůbec někdy podaří. Byl jsem však rád za to, že mi Hideo dával nějakou naději. To já už mu ohledně Kisukeho asi žádnou naději dát nemůžu.
,,Situace není nejlepší. Proto musíme uspět a Konohu znovu postavit na nohy. Kolikrát už jsme v takové situaci byli? A pokaždé se nám podařilo zvítězit." Byl jsem odhodlaný uspět a udělám pro to maximum.

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 17, 2015 11:38 am

„Nájdeme ju, Hanu.. Len čo to všetko skoční..“ Aspoň niečo v túto chvíľu bolo nádejné. Pre Seita. Pre Seita to bola Hana, ktorá možno niekde tam bola sama, ale stále mala nádej že sa vráti a kto vie. Možno onedlho uvidíme jej tvár pred bránami Konohy.
„Áno to musíme.. Len, nevieme ako..“ Prehovoril som ale rovnako ako Seito, aj v mojom hlase napriek tomu ako trhane som to povedal, znela presvedčivo ohnivá vôľa Konohy. Ochrániť blízkych a tých čo milujeme aj za cenu života. A vytiahnuť to všetko na maximum. Nech sa zdala Kurumi silná ako chcela, musela počítať s tým že bude bojovať proti húževnatým idiotom, ktorý sa proste za žiadnych okolností nevzdajú.
„Musíme Itachimu pomôcť.. My sme nová generácia Konohy, sme tí ktorí ju prebrali a zachraňuje nás nejaké Edo Tensei z dôb minulých.. Cítim sa tak slabý..“ Prehodnotil som situáciu, predsa len, nech ma Seito držal ako chce so svojimi hláškami o Konohe, ktoré by normálne na mňa mali vplyv, stále som bol v dosť divnej nálade z toho všetkého. A očakával som že aj on, vďaka Hane.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 11:56 am

,,To by neměl být problém ji najít." Narážel jsem na to, že díky Hiraishinu se můžu dostat přímo k ní. Nejdříve však musíme vyřešit situaci v Konoze.
,,Nejdříve začneme s Kurumi. Pak pochytáme všechny, co s ní v Konoze spolupracovali. Následně bude zvolen nový Hokage a Konoha se vrátí tam, kam patří." Přikývl jsem hlavou a podíval se na něj. Znělo to jednoduše, ale už první úkol bude složitý.
,,To musíme. A máš pravdu, ale uspějeme jen tehdy, pokud budeme držet všichni spolu." Očekával jsem, že už to brzy začne a začal myslet jen na úspěch.

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 17, 2015 12:47 pm

Bolo mi jasné prečo by nebol, predsa len aj ku mne sa dostal len za pomoci Hiraishinu. V túto chvíľu sme si ani neuvedomovali čo robíme, a predsa sme tu mienili písať dejiny Konohy. Ignorujúc fakt aký som oslabený a to že Seito nemá schopnosti porážať Genjutsu, sme boli obaja rozhodnutý ísť pomôcť Itachimu, ktorý bojoval náš boj. Boj našej generácie, nie jeho.
„Hm, budeš dobrý Hokáge..“ Povedal som len tak z ničoho nič, keď sa o tom už zmienil, hodil sa nato. Pousmial som sa pod maskou, potreboval som napriek nálade trochu odľahčiť situáciu, ešte pred tým než sa vrhneme na ten súboj. Ale veril som v jedno, to čo povedal Seito. Spoločne sa dá zvládnuť všetko a ak tam bude s nami aj Itachi, bude snáď všetko v poriadku.
„Dal by som si pivo..“ Zasmial som sa. Síce ma napínalo na odpadnutie, ale predsa len, jedno pivo by som si dal. Kiež by tu nejaké stráže mali tento lahodný mok, ktorý by dokázal povzbudiť túto skleslú atmosféru.

pro **Seito Senju** Mon Aug 17, 2015 1:56 pm

Při jeho poznámce o tom, že bych byl dobrý Hokage, jsem se musel pousmát. ,,Ne, to ne. To není práce pro mě." Sice jsem párkrát zastupoval, takže vím, co to obnáší, ale nikdy jsem se tam necítil tak nějak svůj. V hlavě se mi rýsovali ale jiní kandidáti a byli to všichni velmi schopní lidé.
,,A kdo ne?" Odpověděl jsem mu s úsměvem na tváři. Bylo fajn alespoň chvíli myslet na něco jiného, než to vypukne. ,,Až to všechno skončí, tak si určitě jedno zasloužíme." Seskočil jsem z postele a opřel se o stěnu. ,,Až budeš připraven, můžeme vyrazit. Asi už není potřeba déle čekat." Přikývl jsem hlavou a pozoroval Hidea. Každá minuta mu jistě ještě prospěje, takže to bylo na něm, až se bude cítit alespoň trochu připravený.

pro Sponsored content

Přísně střežené vězení

Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení

Re: Přísně střežené vězení