Akatsuchi no sato

pro **Assasin Senju** Fri Aug 29, 2014 12:22 am

Akatsuchi no sato

Vesnice klanu, který byl dlouho považován za vyhynulý. Pravda však byla taková, že klan měl víc tajných sídel po celé zemi Ohně a většina členů klanu byla skrytá. V současnosti tento klan opět vzkvétá a užívá si svou neutralitu. Klan Akatsuchi je pověstný svým Kekkei genkai, který jim umožňuje ovládat oheň pomocí vůle a speciálních pohybů.

pro **Sadao** Fri Aug 29, 2014 9:18 am

Dorazil som na prvé miesto, kde som mal vybaviť potrebné. V podstate by túto úlohu šlo splniť aj bez nejakých veľkých problémov, stačilo by sa len dostať ku prvému človeku, ktorého tu zazriem a rovno s ním aj zmiznúť tak, ako som sa tu aj zjavil, no niečo mi vravelo, že to asi také jednoduché nebude. Preto mi napadlo niečo jednoduchšie, aspoň na prevedenie. Či to však bude jednoduchšie i v úniku či iných veciach.. to už bola zas iná vec. V každom prípade o mne zatiaľ nevedeli, čiže som sa mohol z menšej diaľky rozhliadnuť. Následne som však poskladal pár pečatí, pričom som vytvoril niekoľko sklenených ihiel. Okrem iného, na pár z nich som prilepil výbušné lístky a následne vyšiel z mini-úkrytu, ktorý mi tu vytváral terén. Vlastne som vyšiel na kopec, bolo už celkom ľahké ma i zahliadnuť, ak by sa teda dívali po okolí. Ale rovno som i mávol rukou a spomínané ihly vyslal k prvým domom, ktoré boli ku mne najbližšie. Samozrejme, tie bez lístkov boli totálne naprd, pretože sa o steny domov hneď aj zničili, no mne šlo predsa o tie ďalšie, ktoré som aktivoval hneď predtým, ako mali naraziť do steny, čiže menšiu oblasť zahalil rovno dym z niekoľkých menších výbuchov. Ja som zatiaľ zoskočil pred zadymenú oblasť a vytvoril si pár ďalších črepov, ktoré ostali okolo mňa poletovať. Ako vždy, nerád som sa babral s úlohami, vždy som ich riešil priamo a čo najjednoduchšie, takže som hodlal svoj prvý cieľ, čo zazriem, rovno i vziať pre Hebiho úžitok. Ak sa mi to samozrejme podarí tak ľahko..

pro **Shinobi** Fri Aug 29, 2014 2:58 pm

Sadao byl velice přímý muž, velice podcenil tuto malou vesničku, když na ni přímo zaútočil. Měl štěstí nebo spíše neštěstí, že zaútočil na dům vůdce této vesnice.

Azulon

Vykonával jsem zrovna potřebu ve svém domě, když v tom se celá střecha zhroutila a byl jsem nucen přestat. Byl jsem už v pokročilém věku, tak nebylo neobvyklé, že jsem měl problémy s prostatou. Naštvalo mě to. Dostal jsem se ven a nemohl jsem popadnout dech. Několik vojáků mě vytáhlo ze zadýmené oblasti a konečně jsem se nadechl.
Prohlédl jsem si muže, který měl být útočník.
"Vojáci, evakuujte vesnici, potom se sem vraťte.." řekl jsem a postavil se do bojového postoje.
"Nevím, co tady pohlédáváš, ale tvůj čin nezůstane bez odplaty!" vojáci se dali do práce a na mě zůstal nepřítel.

pro **Sadao** Fri Aug 29, 2014 4:03 pm

S nadvihnutým obočím som začal pozorne hľadieť na akéhosi starca, ktorý sa z domu s pomocou iných vyhrabal. No podľa toho, ako začal dávať rozkazy iným mi doplo, že som zjavne natrafil na toho najvyššie postaveného v dedine. Aké to šťastie..
"Čin?" Zopakoval som neutrálnym tónom, ku ktorému sa viazal i výraz rovnakého štýlu. Ruky som mal voľne spustené pri tele, no okolo mňa poletovalo stále viac a viac črepov skla. Rôznej veľkosti, niektoré mohol zahliadnuť, niektoré zasa len veľmi ťažko, no práve o to mi šlo.
"Ak som ťa vyrušil pri potrebe, pokojne ju dokonči. Neskôr na to nebudeš mať čas." Prehovoril som sucho. Síce bolo trochu neobvyklé, že som mal vôbec takú poznámku, ale ak by mal ten starec nejaké nervy, bolo by to len k dobru, pretože by mohol stratiť nervy. Nemohol som ale takúto možnosť nejako zapájať do svojich plánov, to by bolo príliš hlúpe. Podvihol som pravú ruku a z tých najväčších črepov, ktoré pri mne lietali, som začal "zliepať" sklenenú guľu. Síce dosť hranatú a po okrajoch ostrú z každej strany, ale guľa to bola! Tú som následne ďalším pohybom ruky vpred prudko vyslal oproti vodcovi dediny. Trik bol však v tom, že sa guľa mala už v jeho menšej blízkosti znova rozložiť na črepy a zasiahnuť ho čiastočne i plošným spôsobom, ale predovšetkým to malo slúžiť na to, aby som pokryl väčšiu časť priestoru a možno i zasiahol tak isto väčšiu časť jeho tela. Nemal by som však predpokladať, že ako starec nebude mať rýchlosť, preto som mal stále poistku v črepoch menšej veľkosti, ktoré som hodlal vyslať okamžite na stranu, ku ktorej by mohol prípadne odskočiť. Pohyby môjho tela boli však minimálne, držal som pravú ruku vystretú pred sebou a inak som tam len postával a sledoval, ako mi tento skúšobný krok vyjde. No musel som byť aj v strehu, keby použil ten svoj oheň. Bol by som nerád, keby mi zapáli oblečenie. Náhradné som totiž nikde neskladoval..

pro **Shinobi** Fri Aug 29, 2014 4:16 pm

Azulon

Byl jsem chvíli v šoku, když jsem uviděl, jak se předemnou vytváří skleněná koule. Sklo? Co za stvůru je tento Shinobi.
Ještě nikdy jsem neslyšel o někom, kdo by používal sklo, netušil jsem, jak proti němu, co nejúčinněji bojovat. Rozhodl jsem se tedy o defensivní styl boje, dokud nepřijdou posily a nezjistím, co na něj platí. Otočil jsem se a vyskočil na budovu. Skákal jsem kolem dokola po střechách a metal oheň na tu kouli a na protivníka.

Akatsuchi no sato Tumblr_n9p165hHOw1s6xd08o6_500

pro **Sadao** Fri Aug 29, 2014 6:18 pm

Jeho rozhodnutie, ako sa postaviť proti tomuto môjmu kroku, bolo správne.. Správne pre mňa! I naďalej som sa sústredil na črepy, ktoré sa za ním rýchlo presúvali. Týmto tempom sa unaví veľmi rýchlo, okrem toho používal i svoje ohne na sklenenú guľu. Vždy však, keď mal už plameň zasiahnuť guľu, sa črepy od seba oddelili a znova sa spájali. Keď vrhol ohne i po mne, odskočil som z miesta dozadu, aby som bol od neho vzdialený ešte viac, no zároveň som bol ešte dostatočne blízko na to, aby som i naďalej útočil sklom na diaľku. Aj keď nemohol som podceňovať jeho dosah, takže som bol stále pripravený na odskok. Musím však síce uznať, že by som bol radšej, keby sa tá sklenená guľa takto rozšíri už teraz pri ňom, nakoľko som nerád strácal čas, ale čo sa dalo robiť. Míňal si chakru i dych, dlho takto nevydrží. Ale to ma nemohlo upokojiť. To on tu bol na domácom území, mal tu určite i pomoc, čiže som to musel využiť teraz, kým bol ešte sám.. Kým jednou rukou som sa teda sústredil na črepy a sklenenú guľu za Azulonom, tou druhou som si k sebe podvihol pár ďalších, podobných tým, ktoré som využil prvýkrát kvôli výbuchom. I teraz som na ne prilepil pár lístkov a poslal ich smerom oproti Azulonovi, samozrejme za môjho vlastného predpokladu, kam by mal asi skákať. Ak by sa to vydarilo, lístky na črepoch som aktivoval len čo sa dostali k nemu, ak nie, leteli za ním smerom, vďaka ktorému ho i tak mali pravdepodobnosť stretnúť. Práve mi však napadlo, že mi Hebi neprezradil, v akom stave ich môžem doniesť. Jednou technikou by som to tu mohol mať vybavené oveľa rýchlejšie a i istejšie, no dopadol by trochu blbo, takže som to nešiel hneď využívať. Kým to nebolo nutné, nemal som to v pláne.. no ani som neplánoval naháňať sa tu s ním príliš dlho. Bol som síce trpezlivý typ človeka, avšak nie v týchto prípadoch..

pro **Shinobi** Fri Aug 29, 2014 6:36 pm

Azulon
Být starý mělo několik výhod, například bojové zkušenosti a moudrost. Sadao udělal nejednu chybu a to tu, že postrádal bojovou zkušenost s někým, kdo byl z našeho klanu a podcenil protivníka kvůli jeho vyššímu věku.
Pousmál jsem se, i když jsem jej zatím nezasáhl. Byl jsem starý to ano, ale náš ohnivý styl boje nás všechny nutí, abychom se pořád drželi v co nejlepší fyzické kondici, ano, nebyli jsme jako klan Iwatsuchi, ti se specializovali na fyzickou sílu, my jsme se specializovali na mrštnost a odolnost těla.
Když jsem neustále uskakoval a metal plameny, nespustil jsem ze Sadaa oči. Všiml jsem si jeho útoku a tak jsem nedopadl na nohy, ale na jednu svou ruku. Provedl jsem manévr, za který by se nemusel stydět kdejaký mlaďoch a vytvořil nohama ohnivý kruh. Bylo otázkou, zda jsem nějak svým ohněm ohrozil jeho střepy. Akatsuchi no sato Firebending

pro **Sadao** Fri Aug 29, 2014 7:31 pm

Bolo pre mňa menším prekvapením, keď som zazrel ten pôsobivý pohyb, s akým vytvoril ďalší druh tých svojich plameňov. Na to, ako vyzeral, bol zjavne ešte stále vo forme. To bolo už menej potešujúce pre mňa, ale nepochyboval som o sebe ani trochu. Mal som stále výhodu, nech bol vo forme ako len chcel. A tým, že sa zastavil na mieste, mi dal navyše i veľkú príležitosť. V prvom rade sa k nemu dostali samozrejme črepy, ktoré sa znova z gule rozdelili a v mnohých črepoch, z mnohých strán na neho zostali letieť. Keď tieto črepy ohrozil plameňmi, ktoré okolo seba nohami roztáčal, zhoršil mi predovšetkým smer, akým som ich ovládal. No pravdu povediac, ich zničenie už bolo menej pravdepodobné. V každom prípade, nepoľavil som na útokoch a stále sústredil všetky možné črepy na jeden bod, kde sa držal na jednej ruke. Bolo tu však ešte čosi. Črepy s výbušnými lístkami, ktoré sa k nemu dostali tiež pomerne rýchlo, nakoľko sa zastavil. Možno sa k nemu síce nedostali, i keď možné to bolo, no šlo predovšetkým o výbuchy, ktoré sa aktivovali i samé tým, že sa dostali do styku s plameňmi. Takže len veľmi blízko neho explodovalo niekoľko lístkov naraz, čo nemuselo mať pre neho práve najlepšie následky. Medzitým som sa ja už pohol z miesta niekam preč, nemohol som sa zdržiavať len na jednom, ak tu bola šanca, že mal schopnosti i na diaľku. Preto som sa obzrel po nejakom rýchlom, hoc aj amatérskom úkryte, odkiaľ by som mohol pokračovať v útoku. Ak samozrejme nezabrali už tie výbuchy priamo pri ňom, čo by ma teda velice potešilo!

pro **Shinobi** Fri Aug 29, 2014 7:53 pm

Azulon

Sadao dělal jednu chybu za druhou. Pokud mě chtěl dostat, musel přejít na jiný styl boje, tak jako já. Před výbuchem jsem si zakryl rukama ruce, abych si chránil oči. Během výbuchu jsem roztáhl ruce a snažil se ovládnout oheň kolem. Přišel jsem sice o vrchní část oblečení a byl popálený, zatím to nestálo za řeč. Rukama jsem výbuch eliminoval.

Akatsuchi no sato Tumblr_lxuw2gZKHE1qh4b99

Teď nastal čas zaútočit. Náše domovy byly opět zničeny. Rozhlédl jsem se kolem, skryl se. Vypočítal jsem možnost, kde by se mohl skrývat podle toho, kde bylo nejlepší místo k útoku na mě.
Rukama jsem vyvolal oheň a vypustil jej v několika mocných vlnách přímo před sebe tam, kde jsem si myslel, že se nachází a do okolí.
Akatsuchi no sato Roku

pro **Sadao** Mon Sep 01, 2014 4:54 pm

Očividne bol môj nápad skryť sa zbytočný. No mohlo mi to napadnúť, plošné útoky a ja sa ukryjem do oblasti pred ním.. no ale čo už. Bol som teda donútený znova vyskočiť z úkrytu a sledovať prvú ohnivú vlnu, ktorá sa oproti mne valila. Neostávalo mi nič iné, než prejsť na ďalší nápad, ktorý sa mi zdal už omnoho lepší. A rozhodne ho to už nemalo šetriť.. Najprv bolo však treba vybaviť ohnivé vlny, ktoré proti mne zoslal. Vytvoril som jednu jedinú pečať, keď som spojil dlane a sústredil väčšie množstvo chakry. V momente, keď sa vlna ohňa nachádzala už iba asi 10 metrov odo mňa, vytvoril som pred sebou ohromnú a pevnú stenu zo skla vďaka technike Haton: Ranpādo, ktorá nemala žiaden problém s technikami toho typu, aký proti mne poslal. Stena bola skutočne veľká i široká, svojím spôsobom bola až obrovská. Už i na prvý pohľad mohlo človeku dojsť, že s jeho ohňom si stena ľahko poradí a útok odrazí. Ja som zatiaľ len stál za ňou a pozorne všetko sledoval. Bola tu jedna vec, ktorú som hodlal využiť, no ešte som sa musel uistiť o tom, či bol na to správny čas. No všetko mi našepkávalo, že áno, takže mi ostávalo už len skontrolovať, kde sa Azulon nachádza a podniknúť útok, ktorého rozmery mohli byť až ničivé a katastrofálne pre tú jeho dedinku. Určite sa nepoteší, ak sa pravda vôbec ubráni a uvedomí si, aké škody to napáchalo i za ním.. Ja som však dúfal, že nebude schopný to nijak odraziť bez toho, aby neinkasoval nejaké zranenie. A keby aj čokoľvek, aspoň tu ešte narobím väčšie škody!

pro **Shinobi** Fri Jan 23, 2015 5:14 pm

Uběhla již nějaká ta doba od útoku na Akatsuchi no sato, vesnici hrdě vybudovanou klanem, jenž byl schopen zcela splynout s plamenem, stát se nim a nechat se jim vést. Akatsuchi si nedělali žádné marné naděje s výstavbou této vesnice. Před několika lety byli málem vyhubeni, zbytky klanu, které se sjednotily, vybudovali tuto vesnici a pojmenovali ji Akatsuchi no sato, jako symbol jednoty celého klanu. Ze stavby této vesnice si kdysi neslibovali, že již nikdy jim nebude hrozit vyhynutí, ale slibovali si jednotu, kterou zachovali až do úplného konce.

Akatsuchi no sato L4cFBMZvQgGF2GSioUU59MvU_06pq6wOdyUpcIQbocfFBmSz2V9MOtXdgdPhbiwHwSdy=w340

Sice to již byla nějaká ta doba, co Sadao dokončil svůj úkol zde ve vesnici, ale následky jeho počínání jsou vidět doposud. Neví se pořád, za jakým účelem člen Shuuketsu navštívil tuto vesnici, a ani se nezná přesná identita útočníka. Po nemilosrdném boji, který zde proběhl, na ulicích je možno vidět ještě zbytky ohořelých chalup, kol od vozů. Sadao sice neovládal katon, ale jeho nepřítel, klan Akatsuchi, byl mistrem v ovládání ohně. To se na současném vzhledu vesnice podepsalo. Určitě nikdo neměl v plánu ničit svou vlastní vesnici, ale je to přijatelná cena za záchranu několika desítek obyvatel. Přesný průběh toho, co se zde odehrálo, není znám. Sadao určitě nebyl schopen pobít celý klan, ačkoli ovládal mocné Kekai Tota. Jak to že vesnice vypadá nyní tak, jak vypadá, vzhledem k přesile proti které stál Sadao, se již pravděpodobně nikdy nedozvíme.

Na jednom z ohořelých dřevěných pilířů zdejšího mlýnu sedělo malé děvčátko. Neplakalo. Ani slzičku neuronilo. Pouze smutně hledělo na tu spoušť v okolí a takto zpívalo: "Ptám se Tě, ptám se: Přijdeš k tomu stromu? Tam, kde oběsili Toho muže, co prý zabil tři. Divné věci se tu staly, divnější než ty, kdybychom se, o půlnoci, u Stromu Oběšence, setkali."

pro **Sora no Sen** Mon Aug 24, 2015 9:13 pm

Ohořelá zničená vesnice. Nic víc toto místo nebylo. Sadao, jeden z členů Shuuketsu, kdysi dostal úkol se postarat o jednoho člena klanu Akatsuchi. Dlouho to nebyl boj dvou shinobi, protože se krátce po jeho začátku do boje začalo přidávat čím dál tím více členu klanu. Dopadlo to katastrofou. Ve snaze se zachránit, Akatsuchi klan podpálil celou vesnici. I tak jim to ale nepomohlo. Všichni zemřeli a vesnice shořela v plamenech. Od té události toto místo nikdo nenavštěvuje. Lidé si nechtějí připomínat hrůzy, které se staly, takže je pochopitelné, že se tak ostatní rozhodli.
Pro mě to teď je ale výborné místo k tomu, abych uskutečnil Itachiho přeměnu na hitokugutsu. Nikdo mě nebude rušit, když se tomuto místu všichni vyhýbají.

Vešel jsem s Mashimou a Nagarem do jednoho kamenného domu. Patra v něm byly ze dřeva, takže během té tragédie shořela. Zůstalo tu jen přízemí. Uvnitř na nás čekal stůl s několika svitky a Nozaki s Ichishimou. Že by to všechno bylo už předem naplánováno? Ne, Itachiho smrt a přeměna na hitokugutsu nebyla naplánována, takže ten stůl se svitky jsem si tu nepřipravil předem. Jak pak se tu tedy dostali? Jednoduše. Mashima dal vědět Nozakimu a Ichishimovi pomocí Ishindenshin, aby našli nějaké vhodné místo a připravili tam vše potřebné. Byli upozorněni na to, že to spěchá, takže si mákli, a my jsme přišli, když už bylo všechno připraveno. Situace se sanbim byla vážná, takže jsem musel jednat hned.
Itachiho tělo položil Mashima s Nagarem na stůl, a já si připravil jeden svitek. Než jsem ho ale stihl použít a začít proces přeměny na hitokugutsu, něco mě napadlo. Tvorba nové loutky se sanbim uvnitř je v tomto mém stavu nemožná. Bohové si toho byli určitě vědomi. Proč mi ale nabídli tohoto shinobiho, když jeho přeměnu nezvládnu? Hitokugutsu dokážu používat na maximum, ale potřebuji víc, abych dokázal přeměnit někoho s bijuu uvnitř. Jsem přeci slepý. Zkušenosti mám, ale zdravotní stav mi moc nepřeje. Že by mi nedali nic, čím bych tu přeměnu zvládl? Ne, dali. Pomůcka, která mi pomůže uskutečnit Itachiho přeměnu se sanbim uvnitř, je na stole. Je tím Itachiho sharingan.
Operace netrvala dlouho. Nozaki, ten menší chlap na obrázku vedle černovlasého Ichishimy, plní roli medika hakuei. S jeho pomocí bylo mé pravé slepé oko raz dva nahrazeno sharinganem. Zvykat si na jeho schopnosti budu muset při nejlepším ještě pár dní. Záleží podle toho, jak rychle mi ho ONI umožní ovládnout. Teď si ale postačím s jeho citlivostí na chakru. Vzal jsem do rukou zpátky svitek, který jsem držel, když jsem chtěl začít z Itachiho přeměnou, a roztáhl jej. Uvolnil jsem z něj podivnou pečeť, která Itachiho pohltila. Prvním krokem přeměny na hitokugutsu je odstranění vnitřních orgánů. Sasori to kdysi dělal ručně. Přišel jsem ale na efektivnější a rychlejší způsob, díky kterému jsem schopný někoho přeměnit na svou loutku přímo na bojišti, jak jsem předvedl na Sarutobi Senovi. Po odstranění orgánů nasledovala transformace kůže a znovu "nahození" Itachiho chakry, která bude společně s tou sanbiho hnací silou mého hitokugutsu. Sanbi se snažil dělat celou dobu problémy, ale postupně, když jsem dokončoval Itachiho operaci, jsem i získával přístup k jeho vazbě na sanbiho díky které jsem ho pak lépe potlačoval.
Nakonec, když jsem pohlédl na své dílo, se vše zdálo být perfektní! Se zde přítomnými členy Hakuei bych si jistě rád promyslel to, co bude následovat, ale po užívání sharinganu a tom mistrovském výkonu s Itachim jsem byl až příliš unavený. Než jsem si šel ale odpočinout, ostatní jsem stihl varoval. "Je to hotové, ale sanbiho v Itachim nebudu moct držet věčně. Není to už jeho právoplatný jinchuuriki. Loutka nemůže zcela nahradit člověka, takže na něj dávejte pozor." Na další den jsme se všichni odebrali pryč. Je třeba promyslet, co se bude dít dál, ale to už na jiném místě.

Společný přesun

pro Sponsored content

Akatsuchi no sato

Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato

Re: Akatsuchi no sato