U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

pro **Kuro Sakai** Fri Oct 31, 2014 12:09 am

First topic message reminder :

U Bavlněné ponožky je malý bar v novém centru Kumogakure no Sato. Ve dne je to docela pěkné místo, vhodné klidně i pro rodiny s dětmi. Ale v noci se mění na doupě všech alkoholiků ve vesnici. Můžete zde koupit všelijaký možný alkohol za poměrně slušné ceny a jsou tu i nealkoholické nápoje pro abstinenty popřípadě nezletilé.

U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR - Stránka 4 11alsom

Když budete mít štěstí tak na baru můžete být obslouženi majitelem - Kuro Sakai

Ovšem v jeho nepřítomnosti zde obsluhuje krásná slečna jménem Yoko.

Alkohol naléváme pouze starším 18ti let.

P.S: Pokud tam bude Kuro - můžete to zkusit od 15ti

pro **Ken Hiashi** Thu Mar 24, 2016 2:48 pm

Po mojom provokatérskom štuchnutí mi to vrátila niekoľkonásobne.. aj keď narozdiel od nej som nebol až tak šteklivý. Jej prvú reakciu na tých študentov bola klasická reakcia Yuny na deti. Vedel som, že deti nemusí ako ani geninov v týme... No jej poznámka nakoniec znela tak, že si ma chcela začať doberať... Nahodil som štýl alá ,,Sir Hiashi" a začal som. "Pod mojim dohľadom ? Nejaký problém lady Seishin? " Opýtal som sa trošku urazene, hral som to schválne. "Lady Seishin sa snáď nezdá, že ja nie som schopný zvládnuť nejaké decká. Pfff! To odmietam, odvoláš to inak..." a zrazu som ju znova pichol prstom do boku. Vetu som schválne nechal nedokončenú, nech si pod tým predstaví čo chce.

pro **Seishin Yuna** Fri Mar 25, 2016 7:30 pm

Uchechtla som sa pri tom jeho čudnom správaní. Vraj Lady Seishin. A nech sa už tváril akokoľvek urazene, mala som svoje zbrane, ktorým on sám nevedel odolať. Nech už bola úroveň jeho urazenosti akokoľvek vysoká. Prela som ho po ruke, keď sa ma snažil opäť štuchnúť, už mu to nedovolím!
"...inak čo? Dostanem snáď nejaký trest, sir Hiashi?" Natočila som sa k nemu a následne sa k nemu natiahla, ľavú ruku som mu nechala na stehne, pravou som mu zašla do vlasov, ako som to zvykla robievať vždy. Milovala som jeho vlasy.
"Snáď sa na mňa...až tak nehnevá..." Preniesla som predtým, než som si ho pritiahla a pobozkala, avšak nie len tak letmo a už vôbec nie na krátko.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 5:13 pm

Tento bar bol skutočne v Kumo obľúbený a celkom naisto nebol rovnaký ako ostatné. Predsa len, už len fakt, že sa v ňom nachádzal taký sladký párik prezrádzal, že to nebude až taký bar v stoke, ako to zvyčajne býva. To by ten párik musel robiť iné veci, aby si to človek pomyslel. Ale kľud a pokoj, aký v bare vládol mohol znamenať len jednu vec - príchod búrky. Po ceste som si nevedel vybrať ani len smer, ktorým sa dať, no nakoniec som neodolal nosu a proste som si vybral bar. Zároveň som si však bol istý, že tým brata nepoteším. Už len to, že som pil predošlú noc ho naštvalo a teraz som dokonca vliekol do baru aj jeho? A dokonca o tom ani nevedel? No, celkom ma zaujímala reakcia, aj keď by to skôr malo byť, že ma to nemalo zaujímať vôbec. Ak my sme niekedy mali normálny vstup do miestnosti, tak to bol fakt úspech!
Tento konkrétny napríklad začal výkrikom môjho mena, ktorý ľudia v bare mohli začuť cez dvere a steny. No a než by stihli vstať a pozrieť sa, čo sa to vonku deje, vytvoril som preletením cez stenu ďalšiu dieru v dnešnom dni. Paradoxne to bolo hneď vedľa dverí, ako keby som už nemohol preletieť cez dvere! Tsch. No v každom prípade, zastavil ma až bar, kde som ostal sedieť ako prikovaný, opretý chrbtom a znova trošku šokovaný zo sily, akú v sebe dnes Kawa niesol. Naisto vstúpil do baru za mnou, počkal som si na to. Akonáhle som jeho obrys postavy zočil vo vchode, prudko som trhol rukou po nohe stoličky, ktorá sa vedľa mňa nachádzala. Doslova som ju vytrhol a tým pádom som pripravil stoličku o stabilitu. Ani som si nevšimol, že na nej sedel nejaký starší pán, ktorý sa tu plnil pivom, pravdepodobne zletel na zem, no ja som mal v ruke rovné drievko zo stoličky, ktorým som teraz mieril na Kawu a rozmýšľal som, či ho prebodnem očami alebo práve tým drevom.
"Dnes to nejak preháňaš!" zavrčal som k nemu. Ja som nevidel fakt, že začínam preháňať s návštevami barov, ja som videl iba to, že ma od rána ten mlaďoch bije a už mi to fakt vadilo! No ešte skôr, než by som asi to drevo po ňom hodil, som sa obzrel po ľuďoch v bare a na párik Kena a Seishin som hodil zlatý úsmev, akoby sme sa poznali celé roky a akoby som mal práve v úmysle ich oboch začať baliť. Ale za to asi mohla ta rana, aspoň teda dúfam, bolo divné sa takto usmievať na cudzích ľudí.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 5:32 pm

Kráčel jsem si to ulicí v hlavě mi zněla uklidňující melodie. Byl jsem rád za to že jsem byl na čerstvém vzduchu. Někdy to prospělo. Když jste si tak v klidu pročistili hlavu, odvedli myšlenky na situace dlouho za vámy. Dokonce jsem chtěl i Sakimu odpustit. Do baru chodil ale přeci jen slíbil že už to neudělá a já mu věřil. Divný. Vážně jsem mu v tu chvíli věřil že s tím přestane a já budu mít jeden den uklizeno a všechno bude jako idilka. Když jsme však šli ulicí, která mi začínala být povědomá, tak jsem pomalu zatínal ruce v pěst. Třeba se mýlíš Kawo... třeba jen stejná cesta. Pomyslel jsem si když sem šel ulicí kterou jsem již nesčetněkrát táhl Sakiho totálně na mol směrem domů. Saki však stále pokračoval jako by se nechumelilo směrem k tomu zpropadenému místu. Třeba to přejde... třeba to přejde... říkal jsem si v duchu. Poslední šance... Když se však jeho ruka začala natahovat ke klice něco ve mě cvaklo a kolem pěstí se mě objevili výboje.
"KUROSAKI!!" Zakřičil jsem naštvaný sám na sebe že jsem tomu prolhanýmu bastardovi vůbec věřil a vší silou ho praštil jak nejvíce jsem dokázal. Docela mě překvapilo s jakou lehkostí a grácíí se jeho tělo převalovalo ve vzduchu, udělalo díru do sádrokartonové zdi a svištělo si směrem k baru. Já jsem přitom jen stěžka oddechoval pěsti svěšené podél těla. Načeš si oddechl a uklidnil se.
Přešel jsem ke dveřím a otevřel je, což mohlo vypadat poměrně komicky jelikož hned vedle byla velká díra jako vrata. Když jsem otevřel všichni se na mě koukali ale já měl oči jen na toho bastarda ležícího u baru.
"CO SI MI SLÍBIL?! ŘEKNI?!" Zakřičel jsem přes celý lokál nehledíc na to jaké pohledy na mě lidé házeli. Když on uslyšel tenhle řev instinktivně čapl první věc a snažil se ozbrojit.Když to bohužel udělal tak s tím strhl i nějakého štamgasta který se bezvládně svalil k zemi. Zachovat v tu chvíli vážný výraz bylo těžké. Vidět jak se to totiž snaží vybalancovat na dvou nohé židly bylo komické. Začal jsem se hlasitě smát což mě totálně připravilo o pozornost. Byl jsem tak říkajíc stojící terč.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 5:55 pm

Ešte nejakú chvíľu som sa díval po páriku, do ktorého som sa dobre že nezamiloval, načo som sa s úškrnom otočil smerom k bratovi, ktorý sa práve začal smiať na tom chudákovi, čo sa vedľa mňa strepal. Kukol som sa na neho, znova o čosi viac som sa usmial a s pobavením som sa zas pozrel ku bráškovi, ktorý sa tam smial jak idiot. Hriech nevyužiť to! Podvihol som si drevo zo stoličky, napustil ho trochou chakry, aby lepšie letelo, načo som ho prudko hodil smerom na Kawu. Malo mu to zasiahnuť brucho, vybiť mu dych zato, že mňa samotného dnes už dvakrát vybil. A ešte skôr, než to doletelo som sa dvihol, oprel o bar a hodil prosebný pohľad na barmana. Samozrejme som chcel aspoň jeden drink, skôr než ma tu brat zas začne obťažovať, no barman bol očividne tiež naštvaný. Pf, fajn, on si nezarobí. Otočil som sa od neho a posadil som sa na vedľajšiu barovú stoličku, pre istotu som sa však jednou rukou zachytil o bar, aby som nedopadol ako ten chlapík vedľa mňa. Mal očividne dosť, keďže sa ešte stále zbieral zo zeme. Ale nemohol som sa na tom začať zabávať, musel som dávať pozor na Kawu. Pre moje dobro. Nemohol som ho spustiť z pohľadu. Niečo by mi zas spravil!
"Jo a nemysli si, že tým sľubom som si zakázal piť úplne. Aspoň pohárik, kľud!" vyhlásil som samozrejme k tomu, čo ešte brat kričal predtým smiechom a provokačne som sa usmial. Možno som mal v úmysle viac drinkov.. možno som len zavádzal a nechcel som vôbec nič, len provokovať. Ktovie, často krát to u mňa boli aj dve možnosti naraz.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 6:13 pm

Záchvat smíchu netrval dlouho. Byl nemile zastaven ránou na solar nohou od barové židle. S poslední místo „haha“ se teď ulicí neslo hlasité „Umf“ od toho jak my z pusy unikl vzduch. Svalil jsem se na zem a kuckal. Prolíklínal jsem toho alkoholika a zapřísáhl se že tohle mu nedaruju. Po chvilce, ani ne 5ti vteřinách, jsem vstal a otřepal ze seba prach. Bylo mi jasný že budu mít pořádnýho moncla na břiše. Nic zlomenýho to však nebylo. Podíval jsem se k baru kde jsem viděl toho bastarda jak si snaží si obědnat nějakýho panáka. Tak to teda ne. Blesklo mi hlavou. Co je moc to je moc. Podíval jsem se na barovou židli která se ještě točila před mými nohami a chytl ji do ruky a vrátil mu stejnou minci. Jako dřevěný shuriken tato noha prosvištěla barem a trefila Sakiho ze zadu do hlavy dopadajíc z hlasitým „Dunk“. Bylo to zrovna ve chvíli kdy mu k ústům mířil sklěnený panák. Rána nebyla silná ale dokázala mu cuknout s hlavou a tím rozlít obsah panáku přímo na barmana. Naneštěstí se noha od Sakiho hlavy odrazila a trefila již zmíněného štamgasta do ruky kterou se snažil vyškrábat zpátky k baru. Ve stejnou chvíli se bar naplnil třemi zvuky. Řevem štamgasta, Sakiho výkřikem a mým smíchem. Tentokrát už jsem si ale dával pozor na letící předměty.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 6:22 pm

Nom, trafil som, aspoň niečo pozitívne! A hádam, že som to chcel už rovno aj víťazne zapiť, keď mi síce barman drink nenalial, ale stále tu ostal pohár piva po tom týpkovi, čo sa vedľa mňa štveral na nohy. S chuťou som si chcel poriadne lognúť, avšak môj brat bol sakra neodbytný! Vrátil mi to práve v momente, čo som sa šiel napiť! Trafil mi hlavu, tlak z toho mi udrel zuby o hrubý pivový pohár a zároveň ten aj s obsahom vyletel predo mňa, kde stál nespokojný barman, ktorý bol teraz už aj mokrým barmanom. V ruke mi ostalo len ucho z pohára, kým jeho zvyšok sa odlepil a práve teraz sa hral na puzzle niekde na zemi za barom. Otočil som sa na stoličke zas smerom ku bráškovi, ktorý sa smial na tom chlapíkovi vedľa mňa. Nemohol som si to odpustiť, keď som videl ako sa neúspešne dvíha zo zeme, začal som sa zase rehotať už aj ja, aspoň na chvíľu, kým som mohol. Následne som sa ale už vážnejšie pozrel na brata, hodil po ňom to sklenené ucho z pohára a za tým kusom som hneď vyletel ja. Mal som v pláne s ním spraviť tretí vstup do baru, keď už sme tu mali dvere a dieru. Rátal som s tým, že sa uhne tomu uchu a nebude čakať, že už budem hneď pri ňom, pripravený ho preniesť stena-nestena. A druhý pocit? No, už tu bol dosť veľký bordel, bol som si istý, že na nás o chvíľu niekoho zavolajú. Alebo niečo.. hm, mohli by tu babu, čo tu sedela so svojou polovičkou. Aspoň by som poprovokoval ich oboch.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 6:35 pm

Sakiho nepokoj se proměnil v úsměv a následný smích. Pravděpodobně jsme vypadali jako dva psychopati co právě utekli z blázince. Každou chvílí sem čekal že budu mít na sobě svěrací kazajku a odvedou mě do zvukotěsné místnosti. To se ale nestalo. Místo toho na mě letělo ucho od toho alkoholu. Aniž bych o píď uhnul tak jsem jen luskl prsty na levčace kde se objevilo malé „brnění“ kterým jsem to sklo vykryl. To se odrazilo a letělo na ulizi za mnou. Stál jsem tam a čekal na to až se bratr přiblíží. Jenže v tu samou chvíli na nás oba z boku skočili dva chlapy jako hora. Nebyli to ninjové takže bych je pravděpodobně já i bratr dokázali zdolat ale nač způsobovat další problémy. Nechal jsem se tedy povalit na zem a jen jsem viděl že Saki udělal to samé. Přeci by nechtěl se pobít s ochrankou ve svém oblíbeném baru ne? Jen jsem viděl jak tam leží naproti a výraz vzteku se nám oboum měnil na úsměv. Zatnul jsem pěst a nahnul ji směrem k němu na znamení bro-fistu. Pak už zbylo jen zaplatit škody a mohli jsme pokračovat.

...

Poté co si od nás vybrali patřičnou sumu, nutkno podotknou že s něčím navíc, a hned bylo jasné že s novým stolkem sem se mohl rozloučit, sem se podíval na bratra a s úsměvem mu ukázal směrem k jednomu stolku. To byla moje cesta jak mu říct „pro tentokrát...“.
„ALE! Žádnej tvrdej jasný?! A až řeknu tak končíš! Bez námitek... jinak ti spálím mangu a ty víš že jsem toho schopnej.“ Řekl jsem poslední větu naprosto vážně a zlomyslně se usmál nad pomyšlením jak ty jeho „porňáče“ hoří. Posléze sem si sedl do jedné buňky v Baru a čekal až, pokud, se k nám dostane obsluha. Měl jsem docela žízeň.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 6:49 pm

Bol to znova menší šok, keď som počas skoku na brata zrazu len zočil obrovský tieň, ktorý ma aj "spacifikoval" skôr, než by som stihol dopadnúť. Ale čo už, videl som, že Kawa je v pohode, takže som bol v pohode aj ja. Len som zazrel, ako vystrel ruku do bro~fistu a musel som sa tomu znova zasmiať, následne toho som samozrejme vystrel ruku i ja.

...

Po tom, čo zo mňa vytiahli väčšinu sumy, ktorú som mal dnes vybranú na nový stolík som ostal trošku nespokojný, no ale nevadí, zabavili sme sa! A dokonca sa nado mnou Kawa zľutoval, keď sme tu aj tak ostali. Posadil som sa ku stolu, ktorý vybral a schválne som si sadol tak, aby som mal výhľad na ten párik opodiaľ. Prečo? Ja fakt neviem, proste som ich chcel znepokojovať tým, že sa budem dívať jak dement. A hlavne som ich chcel pripojiť k nám, tak ako inak začať, než provokáciou? Tých tu síce už bolo viac, ale nech. Tých nikdy nie je dosť.
"Spáliš mangu? A čo mi budeš potom večer kradnúť, ha? Ty malý úchyl," s úškrnom som reagoval na jeho vyhrážanie sa, pričom som sa začal obzerať tiež po obsluhe. Síce som sa počas.. "boja" napil, ale to bolo fakt len kúsok, čo sa mi stihol dostať do úst, než ma trafil ten dilino do hlavy. A nakoniec som skončil pohľadom na práve tom dobitom chlapíkovi, ktorý to schytal aj keď sme to nemali v úmysle. S presunom pohľadu na brášku som sa len ostal potichu smiať. Dôvodov na to som mal po tejto šarvátke až-až.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 7:21 pm

Seděl jsem tedy v kóji čekajíc na nějaké to občerstvení které si dávalo načas, nečekaně. Abych teda zabil trapnou chvíli vzal jsem si párátko a převaloval si ho mezi prsty. Na Sakiho narážku že jsem to já kdo ty mangy používá sem se jen zazubil
"Nevěděl jsem že ti ten chlast ještě působí halušky. Moc dobře víš že k takovejm prasárnám bych se já neuchýlil." Řekl jsem. Tedy... rozhodně bych se k nim neuchílil u mangy.
Dělal jsem to pokaždé když jsme seděli někde v restauraci nebo v baru. Párátka to byla moje úchylka. Čekal jsem že Saki něco řekne nebo podnikne, vždycky zahajoval konverzaci, ovšem to se nestalo. Koukl jsem se co se děje a když uviděl kam jeho pohled směřuje tak sem po něj cvrnkl párátko které mu dopadlo na nos. Když už byla jeho pozornost směřována začal jsem netradičně já.
"Vždycky jsem myslel že ti stačí kreslený holky." Řekl jsem s úsmevěm. Tím sem chtěl dát na jevo že nechcu bejt zase čtvrté kolo u tříkolky a že pokud by náhodou tu ženu nějakým zázrakem přivábil.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 7:37 pm

"Isteže, ty máš určite vlastné veci nato," poznamenal som pobavene. Nečudoval by som sa, keby tie jeho knihy majú úplne iný význam než sa tvári. Ale tak nešiel som to rozoberať ďalej, chcel som sa ďalej otravne dívať na dvojicu opodiaľ, ale to do mňa cvrnkol špáradlo. Prekvapene som trhol a potriasol hlavou, keď som prehodil pohľad nazad ku nemu a znova som sa pobavene usmial po jeho narážke.
"Po prvé, nestačia a po druhé, len provokujem," poznamenal som s trhnutím ramena. Nemusel sa obávať, že by bol rázom odveci. Tamtá baba by ma, s tým, že tu má ešte aj priateľa, maximálne asi tak prefackala. A potom by to spravil aj on. V lepšom prípade budú v pohode a pripoja sa do debaty, wuej! Možno som ich k tomu aj chcel dohnať, ktovie! S vlastným pobavením som len pokrútil hlavou nad možnosťami, aké som si sám vytváral predstavivosťou a pritom som frnkol naspäť špáradlo k bráškovi.
"A ty čo? Kedy vymeníš knihy?" otázka znela síce jednak, ale mohlo mu dôjsť, že sa pýtam na jeho randenie. Celkom ma vlastne zaujímalo, či na tom vôbec nejako je! Lebo jeho starší brácha zatiaľ úspechy nezaznamenal, heh.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 7:48 pm

Poznámku o tom že mám svý způsoby jak na to jsem jen přešel mávnutím ruky. Zatímco Saki sledoval ty dva já sledoval barmana jestli se smiluje a dá nám alespoň trochu vody. Zatím však sem měl v tomhle ohledu smůlu. Sakiho který se stále snažil ty dva vyprovokovat jsem si nevšímal. Jen jsem na jeho odpověď řekl.
„Před Mikomi to ale neříkej. Zlomilo by jí to srdce.“ Řekl jsem. Mikomi byla hlavní hrdinka té jeho pošahané Mangy. Byl ní už nějakej ten pátek posedlej. Kolikrát jsem měl o něj strach že se do té knížky snad vážně zabouchl. Ani jsem si nechtěl představovat co se s tou mangou dělo po nocích. Chvilku jsem čekal načež jsem popadl další párátko a točil sem si sním v ruce.
„Já? Až ty přestaneš pít.“ Řekl jsem prostě. Se mnou a dívkami to bylo vždycky trochu divné. Když jsem se nesnažil tak po mě každá holka na akedemii jela a když jsem se snažit začal každá mě odpálkovala. Poté co jsem však „dostal rozum“ sem moc holky neuháněl. Nebyla chuť ani potřeba. Saki se však snažil neustále. Byla švanda ho pozorovat jak selže zas a znova. Už to byla však ohraná písnička.
„Co ty? Kdy si budu moct říkat „strejdo“ he? Ještě chvílu a budou tě mejt za staříka. Měl by sis pohnout. Začneš plešaťět, budeš mejt šediny... a než se nadáš zkončíš sám s flaškou vodky. I když... pro tebe je to asi idyla že?“ Řekl jsem s úšklebem

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 8:41 pm

Naklonil som hlavu a najprv som trochu prekvapene zamrkal pri jeho prvej reakcii, hneď mi to nedošlo, možno za to mohla ta rana z nohy od stoličky. A keď mi to následne došlo, vytvorilo mi to na tvári pobavený úsmev s krútením hlavy.
"Veľmi vtipné," zašomral som a tak ako aj on som sa tiež už obzrel po barmanovi. Ten asi proti nám protestoval, no ja som ho do momentu, čo Kawa znova prehovoril doslova pražil prosiacim pohľadom. Posledné, čo som videl kým som sa otočil bolo to, ako si barman povzdychol a siahol po dvoch pohároch. Je jedno čoho, hlavne že niečoho! Spokojne som pozrel na Kawu a jeho odpoveď ma opäť raz pobavila.
"To máš teda dlhý časový rámec. Mal by si si to rozmyslieť," poznamenal som. Uvedomoval som si, že musím brzdiť, lebo to so mnou dopadne zle, no ale.. sranda bola pre mňa dôležitá. Aj vtedy, keď to nebolo vhodné. Po jeho poslednej poznámke som sa na chvíľu odmlčal. Len som si skúsil predstaviť, ako by to asi dopadlo, keby sa snažím hrať na rodinu. Nom.. príjemná predstava to pre mňa teda nebola. Aspoň zatiaľ nie.
"Vari už chceš byť strejdom? Ja mám času ešte dosť, to sa neboj. Ba raz ti to dokonca ešte bude chýbať!" usúdil som po chvíli s pobavením a zameral som na moment oči na tom jeho špáradle. Neviem, čo ho na tom tak bavilo. Podľa mňa by určite mal vyhľadať pomoc.. Pokrútil som hlavou a už len pre kontrolu som sa znova obzrel ku Kenovi a Seishin, just in case, či tu ešte stále sedia. Ak nie, bol by som sklamaný!

pro **Ken Hiashi** Sat Mar 26, 2016 9:24 pm

Za veľmi krátku chvíľu sa toho stihlo udiať naozaj dosť. Yuna po mojej odpovedi zas vytasila svoje zbrane. "Trest?" Zopakoval som a na konci som zdvihol hlas, akoby to bola otázka. Yuna mi potom dala ruku do vlasov a druhú na stehno. Pritiahla si ma a dala mi bozk. A nebol krátky...
Na jej otázku som povedal "Stále sa hnevá--" Nestihol som dopovedať a môj pohľad sa strhol na tých dvoch, ktorý sa tu začali mlátiť. Štuchol som jemne lakťom do Yuny.. "No a že ja a Nao sme problematickí..." Prekrútil som očami a vyplazil som na ňu jazyk. Tí dvaja sa naďalej hádali a bili alebo čo to robili, kukol som na Yunu.. "Ďalej sa hnevám." Vyplázil som na ňu jazyk čisto provokatívne a znova som kukol na to, čo sa tu dialo.. to už tí dvaja platili za rozbité predmety v bare. Len som sa uškrnul a znova venoval moju pozornosť Yune.

pro **Seishin Yuna** Sat Mar 26, 2016 9:41 pm

Odlepila som sa od Kena a vrhla pohľad na tých dvoch, ktorí tu vystrájali a kazili moje...hm...isté..plány.
"TAK DOSŤ!" Zvrieskla som smerom k tým dvom krýplom. Nevadilo mi, že sme tu neboli sami, avšak to ich správanie bolo v tomto čase viac než neslušné a nevítané. Momentálne som to vnímala ako nejaký zločin...Prerušiť moje plány! Za to by som ich najradšej zabila. Vážne. Ani si neviete predstaviť, aká zlosť sa vo mne nahromadila, avšak zachovávala som si pomerne pokojnú tvár. Moje oči ale hovorili niečo iné. Stačil jeden jediný pohľad na tých dvoch, aby pochopili, že majú prúser. A k*rva veľký prúser.
"Nebojte sa, ja ich raz dva vypracem von." Pousmiala som sa milo na barmana, ktorý si na nich už iste brúsil nôž. Následne som sa na tých dvoch otočila a vykročila smerom k nim.
"Tak čo drahí moji? Bavíte sa? Áno?" Vyzerala som milo, avšak pery sa mi skrivili do tak falošného úsmevu, že by si to všimol aj slepý. Ruky som mala založené na hrudi a nohou som si nervózne poklepkávala. Následne, skôr než vôbec stihli zareagovať, schmatla som ich oboch za uši a bez akéhokoľvek zľutovania som ich surovo ťahala za sebou až von, kde som ich pustila, avšak tým to neskončilo. Jednému i druhému som vlepila takú, že museli preraziť tých pár stromov pred nami. Hold, pokúšať medikov..nie je dobrý nápad.
"No, tak čo? Ešte vám ten úsmev neskysol? Alebo vám snáď bolo málo?" Opäť som sa pousmiala.

pro **Kurokawa Meizu** Sat Mar 26, 2016 10:06 pm

"Ne že bych po tom nějak toužil ale předsi jen by bylo hezké mít širší rodinu. Ne že by jsi mě nestačil... ale jsme jen dva. Někdy to je málo." Řekl jsem s úsměvem. Bylo by hezké mít širší rodinu. Od té doby co matka s otcem umřeli jsme měli jen sami sebe.Žádní bratranci či sestřenice jen vzdálení příbuzní kteří nás za rodinu už ani nepovažovali. Někdy to bylo málo. Jen já a Saki proti světu.
Asi o 2000 years later se probrali ty u baru k životu. Ta ženská, hotová domina od pohledu, vstala a chovala se jako by byla královnou zdejšího baru. No když mě chytla za ucho a vyprovodila ven jen jsem z toho měl ještě větší prdel než předtím. Hlasitě jsem se smál a držel se klidu. Poté jsem vyletěl ven a praskl sebou o strom. Smích na chvílu ustál ale po dopadu na zem, a poté co se mi vrátil vzduch do plic, jsem se opět jen smál
„Promiň mami příště už se to nestane...“řekl jsem jednoduše a oprášil jsem. Byl jsem na toto zvyklí a od mala trénoval taijutsu. Takováhle přehazovaná se mnou nic moc neudělá.
„No co už Saki jd... „zarazil jsem se při pohledu na Sakiho který teďka doslova rudl vzteky. Došlo mi proč to dělá a napadlo mě že teď přijde to pravý tóčo pokud něco neudělám. Dvěma skoky jsem skočil k Sakimu a doslova jsem ho musel držet aby se jako šavlozubá kočka nevrhnul na tu dominu.
„Klídek!“ Řekl jsem ho držíc ho jak nejlíp jsem mohl doufaje že se tu ještě něco nestrhne.

pro **Kurosaki Meizu** Sat Mar 26, 2016 10:24 pm

Či som stihol bratovi odpovedať? Nie, stihol som sa len zamyslieť nad tým, čo hovorí. Zdalo sa, že občas sa asi cíti osamelo, keď sme tak dlho už boli len dvaja. Zamyslene som sa na neho pousmial, ale to sa už prebudili múmie od vedľa. Prešiel som ku nim pohľadom, ten chlapík vyzeral, že má viac v paži než hocikto iný, ale zato jeho drahá polovička asi mala potrebu tu riešiť niečo, čo už vlastne vyriešené bolo. No nečudujem sa jej, chcela sa predviesť no. U nás to nebolo predvádzanie, ale proste bežná rutina. Bratské bitky, to nikto bez súrodenca pochopiť nemohol. Trošku som zbystril, keď som videl že naťahuje ruku k bráškovi. Spravila to aj pri mne, začala nás ťahať von, síce sme už boli dobrí ( ;-; ) a keď sme už boli vonku, obom nám strelila, že sme vyleteli ku blízkym stromom, ktoré nás zastavili. Ostal som ležať a čakať, kým prach pominie, pričom som začal premýšľať, prečo to sakra spravila tak neskoro. Už som sa predsa snažil byť milý! ... um, keby prídu bližšie, dovtedy som ich len provokoval, ugh. Ale tak s takýmto prístupom nešlo! Jeden na háku a druhá nás hneď vykopla! Pozbieral som sa na nohy, oprášil a ihneď sa pozrel k bratovi. Možno sa človeku javilo, že vlastne o nič nešlo, ale moja zložitá povaha bola na tom tak, že som bol schopný začať "horieť" aj pri takomto siahnutí na brášku. Ten mimochodom hneď skočil ku mne aby ma upokojil, pretože som nejavil také pobavené reakcie. Hold, moja povaha bola asi taký hňup ako ja.. eh.
"Keby tak vyskočíš v momente, čo som mal to drevo," zašomral som, akoby to drevo bola najsilnejšia zbraň na svete. Zmeral som si pohľadom znova Kawu, pre istotu a s trochou upokojenia som zhlboka vydýchol.
"To robíš pre zapôsobenie pred partnerom alebo na ukazovanie sa pred ostatnými? Nemáš sa za čo hanbiť, ale netreba to predsa preháňať, nie?" provokačne som sa pousmial a Kawu som chytil tak, aby som ho vedel čo najlepšie odstrčiť keby náhodou Seishin skočila bližšie. Ja osobne som bol v boji s vlastnou povahou, takže ma zaujímalo i to, či sa dá do takej šarvátky i telo, alebo to prejde len slovnými provokáciami. Chúďa, takto ju vyrušiť zo začiatku hýrenia sa rovno v bare..

pro **Seishin Yuna** Mon Mar 28, 2016 1:40 pm

No, viete, ono to býva tak, že reagujem neskoro, keď tu nie som, medzitým sem niekto príde, hodí tu XY postov a následne nevie, kde mu hlava stojí, pretože to všetko nestíha čítať. Hold, ťažký život. Uprela som život najprv na jedného, toho, ktorému to prišlo náramne vtipné. Zábavný človiečik. Ale čo ten druhý? Ten druhý vyzeral tak, ako pred chvíľkou ja. Pokojne by som sa s ním do šarvátky pustila, bola som predsa silná a nezávislá žena, ktorá sa nebála niekomu nakopať prdel, ale tak...predsa len. Nebola som nevychovaná, preto som sa držala späť.
"Myslím, že tá tvoja provokácia nie je na mieste. Nepotrebujem sa pred ním predvádzať, ani pred kýmkoľvek odtiaľ, pretože mnohí už zistili, že srať ma sa veruže neoplatí." Opätovala som mu úsmev. Ken sem očividne ani neráčil prísť, vlastne sa mu nečudujem. Takéto veci som si riešila výlučne sama.
"Hmmm...Taký nerváčisko..." Zakrútila som hlavou. Nie že by som ja nerváčka nebola...no, vlastne ani nie, takto som si len budovala istý...rešpekt? Jednoducho, nemala som rada, keď niekto robil niečo, s čím ma vyslovene štval. Alebo mi napríklad, ako v tomto prípade, kazil moje plány. Dávala som svoju nespokojnosť trochu...viac najavo. Zaujímalo by ma, či sa postaví...ženskej.

pro **Kurokawa Meizu** Mon Mar 28, 2016 2:20 pm

Díval jsem se na ty dva jak si vyměňují názory. Žena vypadala že už se uklidnila zato Saki mě chytl tak že se každou chvílí mě připravoval odhodit stranou. Ne jenom že by snad se zklidnil ale i to že spíš se chtěl na ní každou chvíli vrhnout. Doslova jsem viděl jak to vněm vře. Občas reagoval přehnaně, trojnásobně tak pokud někdo ublížil mě, ale někdy to byli jen zbytečné šarvátky jako je tahle. Však se nic nestalo. Já jsem tedy nebyl o moc lepší ale aspoň jsem měl nějaký strop.
"Kdyby jsi alespoň jednou v životě dělal věci který ti řeknu Saki..." řekl jsem odměřeně a k překvapení všech okolo jsem Sakimu dal ránu do zátylku která ho naprosto odrovnala. Klekl jsem si před něj zády k té ženě a dvakrát ho propleskl tak abych věděl že je opravdu mimo.
Yosh. Řekl jsem nahlas a poté se usmál na tu ženu, která z nás musela mít opravdový holubník. Pomalu jsem si začal přehazovat Sakiho přes rameno a přitom jsem mluvil k té ženě.
"Nedělejte si z něj těžkou hlavu. Myslí to dobře jen je občas trochu unáhlenej. Každopádně... se omlouvám za nepříjemnosti. Tak nějak mi ujeli nervy... je to dlouhá story. Nechám Vás si užít zbytek dne." Domluvil jsem právě ve chvíli kdy jsem měl svého bratra přehozeného přes rameno jako pytel brambor. Volnou rukou jsem jí zamával na znamení odchodu a na tváři byl stále onen úsměv. Už už jsem byl na odchodu když v tom se z baru kdosi vyřítil a cosi křičel.
"Počkej! Kdo bude platit co?" při těch slovech mě zamrazilo v zádech a já se se sklíčeným výrazem otočil k barmanovi který mával účtenkou... Já jsem si bohužel uvědomil že jsem poslední pěťák utratil za tu škodu a ohrabávat bratrovi kapsy jsem opravdu v úmyslu neměl. Než po mě stačil poslat ty dvě gorily zahrabal jsem na místě a utíkal odtud pryč jak nejrychleji to šlo. Samozřejmě peníze dostane při další Sakiho návštěvě, takže pravděpodobně hned zítra.

Přesun za oba

pro **Seishin Yuna** Mon Mar 28, 2016 4:23 pm

Predo mnou sa diali veci, ktoré som akosi nevedela pochopiť. Bratia. To mi bolo jasné. Ale úplne odlišní, aspoň povahovo. Kým jeden sa zdal byť pokojným, ten druhý vyzeral, že mi každú chvíľu vlepí. Čo by som mu samozrejme nedovolila. Nadvihla som obočie, keď ten blondiak udrel svojho brata po zátylku a poslal ho tak do bezvedomia. To mohol nechať na mne, urobila by som to sama s najväčšou radosťou.
"To je v poriadku." Kývla som hlavou a len tak mávla rukou, že mi to už je vážne jedno, aj keď ma jeho brat tak nehorázne napálil svojim správaním. Nakoniec som sa pousmiala a len sa dívala za ním, ako odchádza s bratom prehodeným cez plece.
"Čudáci..." Zamrmlala som si popod nos.
"Ja to zaplatím." Preniesla som k prekvapenému barmanovi, následne som sa vrátila späť do baru, kde som si prisadla ku Kenovi a sťažka si povzdychla. Zaplatím, až keď budem odchádzať.
"Raz dostanem infarkt. Prisam veru, že hej. Potrebujem si oddýchnuť." Tresla som s čelom o stôl a viac sa už nepohla, nebyť toho, že sa mi dvíha hrudník kvôli dýchaniu, tak by si ma niekto mohol pomýliť s mŕtvolou.

pro **Ken Hiashi** Mon Mar 28, 2016 8:11 pm

Celkovo na prvý pohľad.. celkom fajn deň s Yunou sa zvrtol na besniacu Yunu zabijajúcu všetkých všetko všade.. Vnútorný inštinkt mi hovoril KEN UTEKAJ!! UTEKAJ!!! lenže, Yuna sa nenazúrila na mňa ale na tých dvoch, ktorých som tak flegmaticky sledoval a bolo mi vlastne jedno, čo robili a robia. Zatiaľ čo Yuna už ťahala tých dvoch von z baru. Nastala otázka, pomôcť svojej polovičke alebo nie? Nuž popravde aj by som jej pomohol, keby že som si nebol istý, že to zvládne. Len som si objednal chladenú kofolu a popíjal. Áno bola to kofola, bez Naa nemalo význam piť alkohol...
Yuna sa vrátila, zas som ju vítal s úsmevom na tvári. Teraz vypadala skleslo a potvrdila mi to aj jej ďalšia veta. "Trénuješ novú techniku ? Super-ultra-tajná-technika: Mŕtvy mód? " Opýtal som sa a bez dovolenia som jej začal rukou strapatiť vlasy. "Neumieraj Yunááááá"

pro **Seishin Yuna** Wed Mar 30, 2016 7:53 pm

Uchechtla som sa pri tej jeho poznámke. Že vraj mŕtvy mód. Ja mu dám mŕtvy mód. Nebyť tých dvoch, tak by som takto nevyzerala. Alebo som možno len zlenivela.
"Prestáááááň!" Zdvihla som prudko hlavu, keď mi začal strapatiť vlasy. Sám vedel veľmi dobre, že to nemám rada, pretože potom vyzerám ako strašiak na poli, ale jeho to očividne bavilo. Už som sa ani nenasierala kvôli jeho podpichovaniu, zvykla som si.
"Táááák, čo teraz? Pôjdeme niekam či ostávame tu?" Opýtala som sa, následne som naklonila hlavu na stranu a dívala sa na Kena z tohto uhla. Bodla by mi možno nejaká obyčajná prechádzka. Alebo niečo sladké. Zájdeme do obchodu? Alebo len tak do parku...? Pôjdeme sa vyčľapkať do vodičky? Alebo si doma pozrieme nejaký film? Uh. Toľko možností.

pro **Ken Hiashi** Wed Mar 30, 2016 9:04 pm

Prebral som ju, víťazne som sa usmial. Prestal som s tým robením jej zle. Sám som vedel, že niekedy si na tých vlasoch naozaj dá záležať a je v kúpelní aj hodiny... Po jej otázke som sa zapremýšľal, ale len na na nepatrnú chvíľku. Kam ísť? Náááh mne to vždy bolo jedno, pokiaľ som šiel s Yunou tak to bolo naozaj, ale naozaj jedno. "Poďme na menšiu prechádzku čo? Dnes nejak nemá väčší význam tu sedieť, teda pokiaľ nemáš iné nápady alebo sa tu nechceš opiť.." Uškrnul som sa na Yunu, tušil som, že oni a opiť sa, pfff to ťažko. Málo kedy sa mi poskytne pohľad na opitú Yunu.... Veľmi málo, ono je to celkom vzácnosť. Ani neviem prečo som si vybral, že či nejdeme na prechádzku, asi ma to tu naozaj len tak nebavilo sedieť pri kofole, ktorú som mimochodom celú dopil akoby nič. Premýšľal som aj o tom, že by som sa dnes stavil u Naa, čo nové a či nie je na nejakej samovražednej misií bezo mňa, za čo by som ho zavraždil ja sám, ak by ju prežil.

pro **Seishin Yuna** Wed Apr 06, 2016 2:18 pm

"Ja a opiť? Hm, to radšej prenechávam tebe, ja som tá, ktorá ťa má ťahať domov. Za uši." Uchechtla som sa. Dnes som o ňom hovorila ako o veľkom alkoholikovi, ale nebolo to tak úplne. Len keď sa stretol s Naom.
"A čo keby...čo keby sme si dali...tréning? Hm? Celý deň len sedím na riti, potrebujem oprášiť svoje skilly." Ani som nečakala odpoveď, vyskočila som na nohy, hodila barmanovi na pult prachy, drobné nech si nechá, a zdrhala som už aj preč. Jop. Boj. To bolo to, čo som potrebovala!

-PRESUN-

pro **Ken Hiashi** Wed Apr 06, 2016 7:14 pm

"Niekedy by sme si to mali vymeniť." Vyplazil som na ňu jazyk. Náááh bolo by to celkom fajn, niekedy si vymeniť role.. Ale to u nej asi nehrozí.. Našťastie? Neviem ako by som to zvládal ja na jej mieste.
"Trééééning ? Zas proti tvojej Super OP chakre?" Prekrútil som očami. "No okey!" Vyskočil som na nohy. Proti Yune to bolo asi tak, že keď sme bojovali akože bez ninjutsu, tak to bolo fajn, ale keď používala svoju chakru, tak ma to celkom counterovalo. Mal som síce rýchlosť, lenže ona si vždy našla niečo ako by ma odrazila. Pffff nemal som to ráaaad! Ale čo už, keď proste žena zavelí, tak nám mužom asi moc neostáva. A keď Yuna zavelí, tak to platí asi dvakrát toľko. Takźe som znova nahodil taký optimistický face a šiel som za ňou.

pro Sponsored content

U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR

Re: U BAVLNĚNÉ PONOŽKY - BAR