Baráčková zóna

pro **Hitomi Yamada** Sat Jul 13, 2013 8:09 pm

First topic message reminder :

V této oblasti si můžete vytvořit váš domov. Ať už baráček nebo nějaké sídlo klanu. Fantazii se meze nekladou ^^
Ale! Upozorňuji, že pokud se nasáčkujete k někomu do baráku a váš tu bude jen tak stát, napíšu na vývěsku, že je na prodej nebo se zbourá (smaže se). Zbytečně by to tu trčelo ^^' Proto si to kdyžtak rozmyslete, jak velký barák chcete, nebo jestli by nebylo lepší jít do ubytovny.

Barák si můžou založit postavy, kterým bylo ve hře 18 let nebo jsou z většího klanu, které má vlastní sídlo! Tohle budu kontrolovat. Bylo to tu vždy pak zbytečně zaplněné ^^'

pro **Keigo Nakagami** Sat Aug 16, 2014 9:15 am

Tak a bylo to tu. Moje poslední návštěva ubytovny(doufám). Došel jsem na recepci, odevzdal jsem klíče, zaplatil jsem(poslední peníze, které jsem měl) a vyrazil jsem do pokoje, abych si tam vzal věci a kompletně se vystěhoval.
Moc jsem toho neměl, všechno se mi to vešlo do cestovního vaku, s kterým jsem přišel poprvé do vesnice.
Když jsem měl sbaleno, spokojeně jsem vyšel ven, ani jsem se neohlédl.

(přesun)

pro **Kairi Utsushi** Wed Apr 15, 2015 6:23 pm

Sadla som si vonku na lavičku s vyloženými nohami na stoličke a chrbtom opretým o drevené operadlo. Vedľa seba som položila tri zvitky. Aspoň som už vedela čítať.. teda už nejaký ten čas. Schmatla som jeden zo zvitkov a pomaly som ho otvorila.
"Beh.. ah.. whuaa... moje oči!" Jednou rukou som si ich na chvíľku zakryla a potlačila som slzičku zúfalstva.
"Kto sa to má učiť z tohto?" Bol to až zúfalý hlas. Cítila som sa ako na akadémií, kde som ani nechodila. Vôbec som tým deckám tam nezávidela. Tak nízkoranková technika a toľko.. teórie, výpočty dokonalej vzdialenosti a podobných vecí. Asi podobné zvitky naozaj boli určené skôr pre senseiov. Nemohla som to však teraz zdať a tak som sa dala v podstate do lúštenia krížoviek. Moja malá hlava však tak zložito vysvetleným veciam vôbec nedokázala pochopiť. Takmer som pri čítaní tých zvitkov plakala.

pro **Kairi Utsushi** Thu Apr 16, 2015 1:30 pm

Misia: Pomoc ľuďom bez domova

Ráno som sa prebudila na lavičke a v rukách som stále zvierala svitok. Trocha ma prekvapilo, že ma nikto nezobudil alebo nebodaj neokradol. Očividne mal každý práce viac ne ž nad hlavu. Pravdepodobne by som mala pomôcť tiež. Po včerajśom chladení lávy som však stále bola unavená a tak som hľadala skôr nejakú ľahšiu výpomoc.
Moje kroky ma zaviedli do sanitárneho centra, kde sa podávala pomoc tým, ktorý prišli o domovi. Prijala som ponuku od jedného ne-shinobi ktorý mi navrhol vypomáhať ľuďom v rámci misii. Dozvedela som sa, že sa to ako misia naozaj bere. S úsmevom som pre to chodila nejaký čas stále za ním, ako mi všetko vysvetľoval a ukazoval. Vedela som kde zohnať deky, kde zohnať pre ľudí vodu a jedlo a podobné vecičky. Nakoniec ma však aj tak postavil na jeho miesto, kde ku mne ľudia len v radoch chodili s myskami a ja som im naberala nejakú podivnú kašu. Bolo to vojenské jedlo, pravdepodobne moc nechutilo, no na druhú stranu bolo výživné a aj malá časť nasýtila. Pravdepodobne bude chvíľu trvať, kým všetci ľudia znovu získajú svoje domovy.
Každého jedného môjho zákazníka, aj keď si samozrejme nič neplatili, som privítala s úsmevom. Nabrala som im do mysky za dve naberačky kaše a keď sa pýtali, tak som len naznačila kde sa môžu na nejaký čas zložiť. Niekedy sa mi dokonca stalo, že ma niektorý ľudia spoznali. Bolo to práve kvôli tomu, že som bola to, čo som. Dúfala som však, že moju minulosť nebudú rozoberať a hlavne že ma nebudú ľutovať. Bohužiaľ postarší ľudia ktorý mali moju mamu v pamäti presne tieto veci robili. Nakoniec som mala pocit, že ľudia stoja predo mnou len pre to, aby mi vyjadrili nejakú sústrasť. Mala som chuť ich vśetkých vareškou klepnúť po hlave. Keď som as cez podobné veci konečne preniesla, tak mi to pripomínať?
Nakoniec som musela môj malý stánok s bezplatným jedlom zatvoriť, pretože by som to jednoducho dlhšie nezniesla.
Takmer so slzami v očiach som nabehla ku chlapíkovi, ktorý ma tam zaradil a začala som sa dožadovať niečoho iného. Kto vie, čo si pomyslel no nakoniec mi predsa len inú robotu dal.
Tento krát sa jednalo o varenie. Nemusela som byť pri nich a dokonca som hrnce ani nemusela odnášať. Len som v nich varila kašu a potom som ich aj umývala. Z tohto som mala clekom pozitívnu skúsenosť a tak sa mi znova vrátil úsmev do tváre. Cítila som sa ako niekto dôležitý.. celkom. Dokonca sa mi podarilo poväčšinou kašu nepripáliť a ku koncu zmeny mi to už naozaj išlo. Po tom som si len bola znova vyzdvihnúť potvrdenie o vykonaní misie a vybrala som sa trocha obkľukou preČ z baráčkovej zóny, kde sa celá táto sanitárna pomoc, nachádzala. Teda nie cleá, len jedno z jej stanovísk.
(presun)

pro **Faito Dansaku** Thu Apr 16, 2015 5:03 pm

Splněno

pro **Goku** Sun Apr 26, 2015 9:28 pm

Misia: Pomoc raněným

Mal som namierené do postihnutých oblastí Kirigakure no sato. Teda postihnutých poslednou vojnou. Ulice pripomínali otvorenú nemocnicu. Bolo tu množstvo zranených .. teraz už bezdomovcov a taktiež množstvo dobrovľníkov, ktorý im nejakým spôsobom pomáhali. Ja som však pokračoval ďalej tam, kde sa to stále považovali za kritickú oblasť. Pridal som sa ku skupinke, ktorej kapitán ma kupodivu spoznal.
"Tanaki? Neverím že ťa tu znova vidím.." Prekvapivo som sa na neho pozrel, keďže ja som si ho moc nepamätal. Nakoniec som si však spomenul. Bol mojim veliteľom pri jednej.. veľmi podobnej misii, pri predošlom útoku na kiri. Teda skôr pred ním. "Ah.. už si spomínam.." Povedal som tak trocha bez života a muž len súhlasne prikývol. "Možno je to osud, že sa stretávame len pri pochmúrnych príležitostiach." Kto vie, či sa to dalo nazvať pochmúrnou príležitosťou. Bolo zbytočné dávať si nejaké plané nádeje. To že niekto v sutinách a zavalených domoch prežil, bola len mizivá nádej.. stále to však bola nádej, aspoň niečo. Obliekol som si žltú reflexnú vestu so zeleným pásikom, a na hlavu som si dal klasickú baterku, ktorej som ešte skúsil baterky. Momentálne som u seba nemal žiadne zbrane, len veci ako páčidlo, niekoľko lán a kotiev .. a podobne. Predsa len som nešiel bojovať, momentálne som nikomu život brať nemienil.. išiel som ich zachraňovať. Ak tu bolo čo zachrániť.
Prešli sme niekoľko domov.. odstŕanili niekoľko sutína odhalili niekoľko zahalených tiel. Znova to nebol práve pekný obraz.. a to som dúfal že to tu bude o torcha lepšie. Možno som bol až moc naivný. Ocitli sme sa pred jednou pomerne veľkou budovou. Našli sme tam chlapíka, ktorý mal rozdrvenú spodnú časť tela. Šokovalo nás však, že ešte žil. Pristúpil som k nemu, čupol som si a spýtal som sa ho na zopár otázok. Obaja sme vedeli, že umrie.. kupodivu stým bol zmierený, keď ma uvidel.. ako keby mu zo srdca padlo nejaké bremeno. Nechápal som to.
"Tam.. v nútri.. Hin..Hinamori.." Boli jeho posledné slová a ja som po nich viditeľne zbledol. Jednu Hinamori som predsa len poznal, na to dievča nikdy nezabudnem. Naozaj som dúfal, že sa nejedná práve o tú Hinamori, ktorú som raz zachránil od jedných únoscov.. Čo by tu robila ? Bol som v tom že žila pri tržnici. Tento muž sa nejakú Hinamori však musel rozhodnúť ísť hľadať a pri odsúvaní nejakého brvna, to na neho muselo spadnúť len pred nedávnom.. keby že nám to len povie a neriskuje sám.
Do budovy sa nedalo dostať, nie poriadne. Navyše som bol na to úplne sám, pretože ostatný mali prácu u budov, kde sa pravdepodobne niekto živý aj nachádzal. Nemohol som si ani zavolať senzibila, jednoducho pri mne žiadny nebol. Pomocou hákov a lán, sa mi podarilo odstrániť niekoľko rozvalených sutín, ktoré blokovali vchod. Dom sa však začal otriasať.. nebezpečne. Vchod praskol a ja som nemal na výber.. musel som tam len vletieť.. rýchlo.. aj keď sa za mnou zasypal. Z reflexnej mikiny som vytiahol svetlicu, ktorá osvetlila moje okolie.
Vyzeralo to tu hrozne.. ten neznámej, teda dúfam som že neznámej, Hinamori, som nedával príliš veľa šancí na prežitie. Ozval sa ďalší otras.. ako som sa odtiaľto vlastne mienil dostať? Kde vlastne je? Nevidel som telo, to bol problém.. no na druhú stranu to mohla byť aj šanca.
"Hinamori?!" Zakričal som a následne som sa započúval. Žiadna reakcia, prvých pár sekúnd nastalo ticho, ktoré bolo prerušované len praskaním. Nezapočul som žiadnu odpoveď no.. započul som kašeľ. V momente som sa rozbehol po schodoch do druhého poschodia a vtrhol do jednej z izieb, z ktorej som kašeľ poćul. Bola tam. Stále žila, boal to pra´ve tá Hinamori, na ktoré som mal spomienky z jednej z mojich misií. Pribehol som až ku stolu, pod ktorý mležala a ktorý ju sčasti privalil. Bola na nej omietna a niekoľko kameňov no.. žila. Jej zranenia som si neodhadol trúfnuť. Horšia bola pra´ve podlaha, ktorá sa pod nami začala prepadať. Nemal som čas nazvyš. Schmatol som ju do jednej ruky a rozbehol som sa k jednej zo stien. Okno nepripadalo v úvahu, bolo zavalené.. musel som jednoducho stenu preraziť. Hinamori som momentálne musel držaŤ len jednou rukou a.. navyše som mal len jeden pokus. Podlaha sa prepadávala všade tam, kde som stúpil. Sotva som sa od nej stihol odskočiť a už sa prepadla do poschodia pod nami.. jedne pokus, všetko alebo nič, život alebo smrť. Veril som si, pravdepodobne by som prežil, keby že to tu na mňa spadne.. Čo vśak ona? Nechápal som, od kedy so mtakto riskoval pre ostatných.
"Kousen!" Zreval som, aby som si pri stene, ktorú som sa snažil preraziť, dodal odvahy.. aby som sa vyburcoval. Opísal som telom krúživý pohyb, Hinamori som pritlačil k sebe a trocha som sa nad ňou skrcil, zatiaľ čo som do voľnej ruky preniesol podstatnú časť váhy môjho tela a končekmi prstov som vrazil do steny predo mnou. Zdemoloval som ju na jednu ranu. Mal som pocit, že som si zlomil každý jeden prst.. dúfal som že je to len pocit. Sám som dierou preletel a dopadol som na nohy pred dom. Ten sa však začal rúcať a ja som pri ňom bol naozaj blízko. Jeden z kameňov ma trafil do ramena, čo mi pripomenulo, že nebzpečenstvu nie je koniec. Skôr než som stihol vyraziť, ma zavalil okraj sutín a celé okolie zahalil prach.
Po necelých dvoch minútach ma odhrabali moji koleovia. Predsa len čas hral veľkú rolu. Klačal som na štyroch nad Hinamori, ktorú som v podstate chránil svojim telom. Ozvala sa mi každá jedna stará a aj nová rana .. pretrhli snáď všetky stehy a naraz som pocíťoval sústavnú bolesť snáď zo všetkých zranení, ktoré sa nestihli úplne zahojiť. Malo to však aj svetlejśiu stránku. Hinamori žila. Bola v bezvedomí a.. pravdepodobne bude ešte dlhé týždne plakať... očividne bol ten muž jej otec a .. jej posledná rodina no.. ona žila. Samého ma prehliadli a na mieste mi ošetrili niektoré rany. Znova som schytal novú sériu bandáží, kázaní a zákaz zúčastňovať sa najbližší týždeň podobných misií či bojov.. očividne ma čakal ešte pestrý život...
/presun)

pro **Kashike** Thu Jun 18, 2015 10:55 am

Ampliony po celé vesnici náhle ožili za charakteristického praskání statické elektřiny a z nich se ozval hlas, jež byl znám většině obyvatel Kirigakure:

Občané Kirigakure. Moji bratři a sestry. Volám vás naléhavě v tuto těžkou hodinu a vyzývám vás všechny, abyste se dostavili na nádvoří před Hlavní budovou. Začíná se psát nová kapitola našich dějin.

pro **Shirui** Fri Jul 24, 2015 12:23 pm

Ráno jsem se probudila v domu mojí rodiny, kde žiju s otcem i matkou.
Žiji v přízemí a vchod mám z boku domu od ulice, zatím co rodiče bydlí v patře druhém a k jejich dveřím vedou schody v pravém úhlu k ulici.Tuto část domu obývám po sestře.Předtím jsem bydlela nahoře s rodiči, protože jsem byla ještě malá holka.Než mi bylo 17, tak jsem byla stále s rodiči.Teprve potom jsem se nasáčkovala dolů.
Jsem ráda, že jsem dole, jelikož tu mám svůj klid a prostor, ale na jídlo stále chodím k rodičům, jsem přece jenom tak trošku lenoch.
Probudila jsem se kolem 3 odpoledne, jak už bylo mým zvykem.Došla jsem nahoru po schodech a maminka mi s úspěvem na tváři dala na stůl oběd.Měla jsem kuře s rýží, to už otec, tak příjemný nebyl.,,To takhle hodláš spát pořád?Jednou zaspíš i svojí svatbu.''Zvedla jsem od talíře pohled a hodila jsem na něj jeden z mých otrávených ksichtů.,,Toho bych se nebála'' pronesla jsem si tiše během sklápění svého zraku opět dolů k jídlu.
Po tom co jsem dojedla a vše po sobě uklidila jsem se vydala po městě a čekala jsem na Hirini kdy se vrátí z mise, přece jenom jsem jí to už slíbila, než odešla. /přesun

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 12:03 pm

Došli jsme s Hirin ke mně domu a společně si sedli na gauč.
Připravila jsem jí čaj a dala ho na stůl před ní.
Stále mi přišla nějaká přešlá.,,Tak copak se stalo?''A podívala jsem se na ní s úsměvem.
Byla stále zticha, tak jsem do ní ž'duchla,,Halo''..,,Hirin?'' až pak se otřepala a byla v pozornosti.
,,Jaká byla mise?'' zeptám se a dojdu¨si mezitím i pro svůj čaj.Pomalu si z něj usrknu, ale je horký, já se snad nikdy nepoučím..Koukla jsem se na ní zvědavým pohledem a poslouchala jsem co říkala.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 12:27 pm

Došla jsem až k ní domů,kéž bych mohla k sobě. Do své posteli, ne že by mi vadilo spaní na zemi,ale postel je postel."Ale no, taak" řekla jsem se a zamračila "To není od tebe pěkný Shi-chan" dodala jsem už ale s úsměvem.
"Dík za čaj" podívala jsem se na hrnek s čajem,jaký pak to byl čaj ,jestli zelený tak asi neusnu,ale co už.
"Byla nudná a nijak nezáživná. Taková zbytečná bych řekl." odpověděla jsem jí na její otázku.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 12:46 pm

,,Jaký notak?'' odvětila jsem.,,Proč to není pěkný?''
po tom co mi poděkovala za čaj jsem se pousmála a odvětila.,,Nemáš zač, určitě jsi unavená a chceš si odpočinout, tak jsem ti udělala nějakej na uklidnění.''
,,Nějak ti s tou misí nevěřím, ale budiž.''..,,Klidně si lehni na mojí postel, já budu na gauči.'' řekla jsem a usmála se, mezitím jsem šla něco ulovit do lednice, jelikož jsem večer vždy velmi hladová.
Sedla jsem si vedle ní a vzala jí kolem pasu a objala.Pak jsem jí dala pusu na čelo a usmála jsem se.
Čekala jsem co bude dělat, jestli si půjde lehnout ke mně do postele, nebo půjde domu, nebo snad něco jiného.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 1:21 pm

" protože jsem to řekla" pověděla jsem a vyplázla na ní jazyk. Usmála jsem se "Jsi pozorná jako vždy, Shi-chan" a napila jsem se čaje. Buď trochu víc důvěřivá" odvětila jsem jí na její nedůvěru. I když z části měla pravdu. "Já to zvládnu" řekla jsem více nahlas,aby mě slyšela i v kuchyni. Než přišla z kuchyně, stihla jsem si dopít svůj čaj.
Když mi to dala pusu na čelo vzpomněla jsem si na tam to. Vymanila jsem se z náruče a a hlavu si položila na její klín a nohy jsem skrčila,dala je k tělu.a rukama jsem si je chytla. Udělala jsem ze sebe takové klubíčko.
[color=#00ffff]"Chjoo"[/colo] špitla jsem a povzdychla jsem si. Shi-chan,všichni chlapy jsou stejní! řekla jsem nabručeně.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 1:33 pm

Po jejím poděkování jsem jen klidně řekla: ,,Ale to je samozřejmost.''..,,To nemůžu, když to tvoje tajnůstkaření znám tak moc dobře.'' řekla jsem s menším zachychotáním.
,,Jen aby.'' řekla jsem během vybírání jídla, kdy jsem si nakonec vybrala pouze jogurt s rohlíkem, protože jsem nebyla nakupovat asi týden.
Docela mě překvapilo co po té puse udělala, ale nechala jsem jí.
Když mi položila hlavu na klín, trochu jsem se začervenala a začala jsem jí hladit po hlavě, protože to má ráda úplně každá.Po tom co vzdychla jsem se hned zeptala:,,Copak?'' sotva jsem to dořekla a ona spustila.,,Ale'' řekla jsem a vyplázla jazyk, dále jsem pokračovala v hlazení jejích vlasů a jemně jsem jí přecházela po temeni, pak po týlu, pak po šíjí a sjela jsem po celé páteři a to jsem opakovala.,,Copak se přihodilo, jen povídej, jsem tu pro tebe.'' řekla jsem milým tonem s úsměvem na tváři.
Je trošku jiná v tomdle než já, proto jí v tom musím pomáhat, já to dokážu brát na lehkou váhu, ale ona moc ne.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 1:45 pm

Bylo to strašně příjemné,když mě hladila, Cítila jsem se jako mála,hladila podobně jako maminka. I když od Shirui mě to lechtalo,když přejela po páteři a já se neubránila drobného chichotání a trochu vrtění na jejím klíně.
No potkala jsem kluka a podívali jsme si i pusu,ale on mě pak uspal a jak jsem se probudila tak byl pryč" pověděla jsem,mluvila jsem rychle a dost jsem to zkrátila a vynechala jsem informace,které byly trošku nepříjemné. . Pravda byla jsem jiná než Shirui v tomhle to.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 2:06 pm

Dále jsem jí hladila, ale postupně jsem spíš hladila hlavu.
Byla opravdu citlivá, jak jsem si všimla, tak se jí to líbilo.
Její vrtění se mi také líbilo, to byla zase má slabina.
Poslouchala jsem co říká a bylo mi jí trochu líto, že má takovou smůlu, ale já si dovolím říct, že jí mám ještě větší, stávají se mi podobné věci, ale jsem na to zvyklá.
Můj gauč je opravdu prostorný, tak jsem jí její hlavu dala z mého klína a lehla si naproti ní a dívala jsem se jí přímo do očí.svojí pravou ruku jsem jí položila na obličej, zprvu jsem jí hladila opačnou stranou ruky, ale stále jsem se jí dívala do očí, tento pohled jsem jí ještě nikdy nevěnovala.
Pak jsem jí na tvář položila dlaň a druhou rukou jsem jí chytla za bok a pomalu jsem jí políbila a čekala na její reakci se zavřenými oči.
Byla jsem z toho celého zmatená a nevěděla jsem proč to dělám, prostě jsem to udělala.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 2:38 pm

Její hlazení se mi líbilo a moc. Kdybych byla kočka,tak snad bych vrněla.Jak mě tak hladila, pomalu jsem usínala. Skoro bych spala,kdyby mi hlavu nesundala z jejího klína. Trošku jsem byla zmatená,když tohle všechno dělala. Potom si lehla vedle mě, a hladila mě dál. Začínalo by to trošku divné. Zakoukal jsem se do jejích očích, byly překrásné. nikdy před tím jsem si jich ani nevšimla.
Jak mě chytla za pas a přestala hladit. Tušila jsem to. "Myslím, že b.." ani jsem nestačila cokoliv říct. A už to bylo. Políbila na mě. Myslím,že jsme byly obě zmatené,tedy já víc. "Poslední dobou mě furt někdo chce libat" pomyslela jsem si.
Nevěděla jsem co teď dělat. Byla to kamarádka už od malá prožili jsme toho spoustu. Nebudu lhát o tom,že bych tohle nechtěl zkusit, přeci jen vám někdo nebude něco někam strkat. Položila jsem ruku na její tvář a pohladila. potom jsem jí políbila. Čekala jsem,co se bude dít dál.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 2:54 pm

Jejích slov jsem si ani nevšimla, byla jsem prostě mimo, v rauši, něco takobého jsem nikdy nedělala.Vůbec nevím co mě to popadlo, ale nebylo to špatné.
Líbala jsem jí dál, opravdu jí to šlo, na to, že mezi našimi zkušenostmi byl takový rozdíl.
Během líbání jsem vlastně ani nepřemýšlela, slyšela jsem její tep i dech a přizpůsobila jsem se mu také.
Postupně jsem něžnými polibky sjela po tváři a zastavila se u krku, kde jsem si udělala svojí značku, na což jsem zvyklá.
Pak jsem jí přetočila, že ležela na zádech a já nad ní.
Zase jsem jí začala líbat, ale tentokrát pomaleji, ale o to více jsem si to vychutnávala.
Po čase jsem se od ní odpojila, ale ještě jsem jí dala malou letmou pusu na rty, jako to vždy dělám a podívala jsem se jí do očí.
Byla jsem celá červená a mírně zadýchaná.
Čekala jsem co bude dělat dál ona.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 3:18 pm

Shirui se nezdála,slýchala jsem od ní o jejích zažitých úletech a vztazích. Teď jsem to ale zažívala. Bylo to lepší než její povídky o tom.
Její polibky byli skvěle. Ruku jsem položila na její pas a líbala jsem jí. Nijak jsem se nebránila,když mě položila na záda. Přestala mě líbat na pusu a přešla na krk,kde jsem to měla nejraději. Zpomalovala a já si to uživila čím dal tím víc, předpokládala jsem,že ona taky. Moje ruce sjely na její zadeček. Když mi dala letmou pusu. Usmála jsem se zeširoka a koukla na ní. Byla kawaii , když byla celá červená.
Přiblížila jsem k ní a dala jí rychlou pusu a usmála. Chytla jsem za zadeček a šla jsem k ní do ložnice. Možná jsem byla taková drobná,ale moje síla byla velká, byla jsem jako Sakura či Tsunade jenom že slabší.
Položila jsem jí na postel a začala jsem jí líbat.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 3:33 pm

Když mě chytila za zadeček tak jsem jen blahem vzdychla, miluji to, doslova.
Opravdu jsem od ní todle nečekala, ale začínalo mi to dávat smysl, všechno do sebe začalo zapadat.
Když mě vzala tak jsem skoro umírala blahem.
Zakousla jsem se jí do krku a pak mě položila na postel, kde jsme se líbali dál.
Užívala jsem si ty momenty, bylo to jiné, jak odpočinek od reality.
Své ruce jsem jí dala na bok a přetočila jí na sebe.
Při svých polibkách jsem začala čím dál tím víc používat jazyk.
Pravou rukou jsem jí zajela po tričko a chvíli jí jentak držela.Byla jsem ohromena její dokonalou postavou.
Jak mě tak držela a občasně zesílila její stisk tak jsem doslova vrněla.
Po chvíli jsem svou rukou pod tričkem sjela trošku níž a začala Hirin jemňounce a pomaličku dráždit, neměla jsem s tím moc zkušeností, většinou jsem byla druhou stranou, ale nějaké zkušenosti od sebe přece jenom mám.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 5:43 pm

Když mě posetě do ložnice, kousla do krku bylo to lepší než líbaní na na něj. Všechno to bylo jiné než s opačným pohlavím. Shirui byla trošku více akčnější než já,když začala používat svůj jazyk. Při tom začala používat ruce a já jsem si musela taky. Měla skvělou postavu,ale prsa jsem měla věšti. Všechno jsem ji oplatila,protože jsem nevěděla,jak na to a bylo to poprvé.
Potom všem jsem usnula v její náruči. Spokojeně jsem spala.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 8:12 pm

Celý tento ''incident'' jsem si náležitě užila až do poslední kapky.
Když pak začala oplácet, tak jsem se už neudržela sténání, ale zase jsem se krotila, aby nás neslyšeli naši.
Bylo to opravdu krásné a určitě kdyby se naskytla příležitost, tak bych to zopakovala.
Po tom co jsme to celé dokončili, jsem se s Hirin ještě chvíli mazlila a hráli si s jejími prsy, ale pak už na ní bylo vidět, že je doopravdy unavená, tak jsem jí položila hlavu na mou hruď a hladila jsem jí na hlavě dokavaď neusnula.
Po té jsem usnula také já a ve vzájemném obejtí jsme přečkali celou noc.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 8:45 pm

Po krasně stráveném večeru a příjemném spánku, přišlo ráno. Probudila jsem se,tak jako jsem usnula. V náruči Shirui. Koukla jsem na ní a a vypadala,že spala. Byla roztomilá,když spinkala
Vstala jsem pomalu a potichu,abych jí nevzbudila. Vydala jsem se do kuchyně a koukla do ledničky. "Měla by si nakoupit" pomyslela jsem si a zavřela ledničku. Povzdechla jsem si,nevěděla jsem co udělat na snídani. po chvilce přemyšleni jsem věděla. Vzala jsem si zástěru a oblékla si jí,abych se nezašpinila. Znovu jsem otevřela ledničku a vytáhla mléko,vajíčka, potom po kuchyni jsem hledala další suroviny. Potom jsem všechny suroviny smíchala dohromady a vše hodila na pánvičku. Za nedlouho jsem měla lívance. Udělala jsem jich dost pro obě, Dala jsem talíř s lívanci na stůl. V kredenci jsem našla skleničky, ty jsem taky položila na stůl a nalila do nic džus. Sedla jsem si ke stolu a čekala až se Shirui probudí. Při tom čekaní jsem jsem uždibovala z lívanců.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 8:55 pm

Vstala jsem při cítění krásné vůně lívanců, ale zrovna se mi vstávat ještě nechtělo.
Pak když už jsem viděla skrze mezírkou mezi dveřmi, že na mě Hirin čeká tak jsem se zvedla a došla ke stolu.
Ještě než jsem vyšla, tak jsem si přes sebe hodila aspoň župan, když už jsem byla skoro nahá.
Došla jsem k ní a dala jí ruku na tvář a letmo jí políbila.,,Dobré ráno andílku. . . děkuji za včerejšek.'' řeknu a s červenými tvářemi si sednu vedle ní a dám se do lívanců.
Během jídla se stále čas od času po ní kouknu, protože ta noc byla opravdu nezapomenutelná.
Pak natáhnu ruku k jejím vlasům a učesám jí je trochu a zase se usměji.Pak se k ní trochu přitulím a řeknu:,,v té zástěře ti to moc sluší.''Až když dojím tak talíře dám na sebe a jelikož i Hirin dojedla, tak jsem vše uklidila a sedla si k ní.,,Copak plánuješ na dnešek?''pronesla jsem a přátelsky jsem se usmála.

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 9:08 pm

Už jsem měla skoro půlku v sobě,když v tom vyšla Shirui. "Kdo pak se nam tu probudil" povím s úsměvem, "Dobré ráno čertíku" dodala jsem. Když si sedla, vedle mě. Dala jsem jí pusu na tvář a potom jsem řekla "Taky děkuju"
Při jídle na mě pokukoval,věděla jsem to,protože jsem dělala to same.Chytla jsem jí okolo pasu,když se přitulila. "Ale nekecej" odvětila jsem a zasmála sem se. "Musím někoho zkontrolovat, mohly bychom si pak za trénovat,co říkáš?" zeptala jsem se a přitom se furt usmívala.

pro **Shirui** Sat Jul 25, 2015 9:13 pm

Během mluvení s ní jsem byla trošku červená, více než s kluky, bylo to něco jiného.
,,Měli bychom se ale už obléknout, i když klidně bych tu takhle s tebou ještě chvíli byla, ale obě pospícháme co?''
Tak jsem rychle na sebe hodila oblečení a pak jsem Hirin pomáhala se také obléct, protože její se oblékalo znatelně hůř.Pak jsme vyšli z domu a šli jsme spolu.
Následovala jsem jí a stále si s ní povídala o tom jaké kluky jsem potkala a co jsem jedla a podobné holčičí povídky. /přesun

pro **Hirin** Sat Jul 25, 2015 9:31 pm

Dívala jsem sem se,jak se červena, byl kawaii. "DObře, já vím,ale ještě budeme" pověděla jsem a pohladila jí.Začali jsem se oblékat. Byla rychle oblečená a začala mi pomahat se obléct. "Už nejsem malá" řekla jsem nabručeně a ruka jsem plácala potěch jejích. Fakt jsem byla schopná se obléct sama.
Šli jsme spolu na cvičiště a cestou si povídaly, spíš ona povídala a já poslouchala. Přišlo mi vtipné, jak povídala o tom vše. Rozhodně se nenudila.
//přesun

pro Sponsored content

Baráčková zóna

Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna

Re: Baráčková zóna