Okolí Ame

Velká rozlehlá krajina kterou tvoří zejména jezera a pusté pozemky

Dorazil jsem do Ame. Respektive před ní. Šel jsem cestou oficiální, neměl jsem v úmyslu se sem dostat násilím. Pršelo, vzhlédl jsem k obloze. Amegakure..podivná země, kde pořád prší. Vesnice ukrytá v dešti. Posunul jsem si čelenku správně na čelo a odhalil sharingan. Pohlédl jsem na déšt a viděl v něm čakru. Takže o mě ví.. dal jsem si klobouk Hokage na hlavu a zastavil se. Čekal jsem.

"Sanshou no Hanzou...přišel jsem si jen promluvit," pousmál jsem se. Nemínil jsem přivolávat hada, abych se mu mohl dívat do očích. Ani jsem nemínil používat sharingan, proto jsem ho nezakrýval. Aby viděl, že nepoužiji mangekyou.

"Tak teď vidíte, že jsem přišel naprosto sám a nemám v úmyslu nic.." mírně jsem se uklonil. "Jste legenda mezi legendami...Ale to není to, co jsem Vám přišel říct. Sanshou no Hanzou, víte, že je svět na pokraji války? Řítí se k nám ze dvou směrů."

"Definitivní válka nic nevyřeší..Definitivní válka měla být před sto lety, ale Madara a jeho plán prohrál. Máte v tom snad prsty?" opáčil jsem se a pak ukázal na znak ohně na mém klobouku.
"Chci aby naši lidé neumírali předčasně, aby Konoha prosperovala a byla zachována..Chci ji ochránit před každým, kdo bude chtít narušit náš vnitřní mír..náš svět v Konoze.."

"Souhlasím, ale zatím se nikdo takový nenarodil. Musíme vyčkávat, dokud opět nepřijde vyvolený, jako byl Uzumaki Naruto." pak přišel s návrhem a tím mě předhonil. Chvíle jsem otálel a pak jsem také natáhl ruku a uchopil ji.
"Sanshou no Hanzou, také jsem přišel s touto prosbou..Ale také Vám chci předat informace o nadcházející válce..Iwagakure zbrojí a je silnější než kdy dřív. Otogakure je nedobytná pevnost s krystalem a rinneganem.Proto jsem přišel, nabídnout Vám spojenectví. Avšak vy jste mne předběhl. Potřebuji si také něco ujasnit, pojďme spolu bojovat v Kumite souboji. Pokud prohraji, můžete mě zabít..Ale prosím, mou mrtvolu vraťte do Konohy.."

"Jaké jsou tedy vaše záměry?" poodstoupil jsem.
"Na Otogakure je něco nakalého, něco, co tam pěkně smrdí. Měl jsem tu čest setkat se s Otokagem. Je to muž, který skrývá svou identitu, který je velice dobře informovaný a dobře manipuluje lidmi a událostmi. Hanzou-dono, pokud jste uzavřel dohodu s Otogakure, tak naše dohoda nemůže vzniknout.." pak jsem přikývl.
"A pokud vyhraji, sdělíte mi vše a uzavřeme dohodu, ve které ani jedna strana nezradí tu druhou.." Hanzou je pověstný svýma zradama.

"Není vyloučeno, ale před pár sekundami jste mi nabídl dohodu..Velmi jasnou dohodu. Já bych Otogakure nevěřil, pokud chtějí definitivní válku, tak to skončí tak, že všechny země budou zotročeny pod nadvládou Otogakure a to jako Hokage a Daimyo Hi no kuni nemohu dopustit, aby můj lid trpěl.." založil jsem si ruce na hrudi.

"Tím jste mi vlastně sdělil, že jste se postavil na stranu Otogakure..Jenže já se k Otogakure a k tajemnému vládci nikdy nepřidám. Nepřidám se k lidem kteří si hrají se životy vlastních lidí a neváží si jich. Předtím, než začneme bojovat, Vám řeknu něco o tom, v čem tkví největší síla Konohy.." rozpřáhl jsem ruce a sundal si klobouk.
"Všichni z Konohy od klan Uchiha po klan Sarutobi, jsou všichni mou rodinou! Tvoří velmi důležitou rodinu, rodinu Shinobi!"

Sharingan jsem měl odhalený nejen proto, abych dokázal Hanzovi, že se ho nechystám zmanipulovat, ale taky proto, abych odhalil budoucí útok. Podle toho jsem se také zachoval. Vyskočil jsem do vzduchu a vyhodil jeden ze svých kunaiů mimo dosah jedu. Přiskočil jsem k němu. Nečekal jsem a namířil ruku na Hanzoua.
"Senei jashu!" z ruky mi vylezli bílí hadi a omotali se okolo jeho těla.

Hanzova rychlost byla impozantní, ale mohla se rovnat té mé?
Nejenom jeho rychlost, ale i manipulace s Kusarigamou byla obdivuhodná. Tentokrát jsem vyhodil několik kunaiů s Hiraishin značkou a sám zmizel. Tentokrát jsem byl přímo za Hanzouem a měl jsem ruce složenou v pečeť.

"Mokuton hijutsu: Jukai koutan!" obří větve stromů se začaly tvořit a útočit na Salamandra i Hanzoua.

Tuhle techniku, kterou Hanzou začal používat jsem nesnášel. Byla pěkně podlá. Dřív než pohltila mé tělo jsem otevřel ústa a vyskočil ze své kůže. Běžel jsem po větvích, které jsem vytvořil a hodil hiraishin kunai na Hanzoua.