Konoha archiv

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 8:45 pm

First topic message reminder :

Konoha Toshodokoro

Nachází se ve stejné hoře jako Monumenty Hokage. Nacházejí se zde originály svitků s technikami, přísně tajné informace a všechno, co Konoha za dobu své existence nastřádala.
Přístup do archivu mají jen pověřené osoby, ANBU z Konohy a diplomaté, s povolením od Hokageho. (S dozorem)

pro **Hakuei** Wed Aug 19, 2015 11:05 pm

Všetko nasvedčovalo tomu, že sa Itachimu jeho vlastný stvorený svet ešte stále tak úplne nevymyká z rúk. To však prítomnému Idu nezabránilo v tom, aby zároveň s ničením Itachiho replík zo strany množiacich sa okvetných lístkov vyletelo vysoko do vzduchu, skoro ako keby potenciálne nebezpečenstvo priam predvídalo. Pravda sa však schovávala niekde inde. Ešte než samotný boj pokračoval, Uchihovi sa mohlo zdať, ako keby sa na chvíľu maximálne spomalil čas. Krajinou prešiel intenzívny dievčenský smiech, sprevádzaný svetlom, ktoré vyžarovala obrovská pečať z ničoho nič pokrývajúca telo monštra. Netrvalo dlho a jeho povrch zázračne popraskal, pomaly sa rozpadajúc na temnú zem. Vyzeralo to ako keby Ido v skutočnosti bolo len jednou veľkou kuklou, ktorá čakala na odkrytie motýľa. Tým bola samozrejme práve Kurumi osobne.

"Zmätený?" podpichla ho hneď čiernovláska, konečne odhaliac svoju skutočnú podobu v plnej kráse, so všetkým, čo k tomu patrilo. Pečať, ktorú pred malou chvíľou Itachi zazrel, sa zišla na jedinom mieste, a to v oblasti jej pravého boku, kde sa zlúčila do jednotného symbolu klanu.
"Hádam, že teraz už pravdepodobne rozumieš, čo presne udržiava tú najnebezpečnejšiu časť môjho skazeného "ja" pod kontrolou," riekla svojim obvyklým hlasom a v zápätí sa ešte i náležito doplnila.
"Je to tak. Práve vďaka tej pečati som ja a moje Ido jedno a to isté. Dovoľ mi názorne ti predviesť, čo to pre teba znamená," dohovorila a už aj bez najmenšieho zaváhania zahájila protiútok.

Krvavý mesiac nachádzajúci sa za Kurumi behom okamžiku zmenil farbu. Jeho pôvodné svetlo nahradili extrémne žiarivé zlatisté lúče, oslepujúce každého, kto sa čo i len pokúsil pohliadnuť na nebo. Temnej oblohe bola navrátená svetlá modrá a zoceľujúce sa vrany, ktoré prekročili špeciálnu hranicu, boli pod vplyvom menovaných zmien zaživa spopolnené. Itachi pomaly ale istotne strácal kontrolu. Takmer neporaziteľný svet, ktorý osobne stvoril, sa pred jeho vlastnými rudými očami od základov menil, ako keby to pre protivníčku bola len detská hra. Aj keby sa ho teraz pokúsil zrušiť, s najvyššou pravdepodobnosťou by to už sám nedokázal.
"Genjutsu Gaeshi. Asi si nepredpokladal, že to niekto niekedy použije na obrátenie tvojho veľkého esa," riekla čiernovláska provokatívne. Ak sa ľudia ako Yakumo vyrovnali schopnostiam Uchiha klanu, osoba levitujúca pred veliteľom ANBU zašla ešte ďalej a doslova ich prekonala.

pro **Sarada** Thu Aug 20, 2015 12:07 am

Když se madam Radná zastavila před Archivem, několik baráků od ní jsem se Sanagy poklesla, aby jsme nebyly tak nápadné ve vzduchu, každý by si nás jinak všimnul. Ležel tam nějaký muž a Radná snad použila Byakugan? Neviděla jsem to, ale zaregistrovala jsem Seina. Vystoupla mi jedna žílka na čele. Takže on si je tady s mrtvolou?! No to je super, do čeho jsi se zase namočil. Když jsem spatřila toho muže, který ležel na zemi...Hideo Hatake? Moje nervy se prohloubily ještě víc. Sedla jsem na Sanagy a přistáli jsme na budově archivu, několik metrů od Radné. Sesedla jsem ze Sanagy. Udělala jsem to z toho důvodu, že jsem slyšela poslední větu, kterou Radná řekla. Uklonila jsem se před ní-znovu.
"Satsuki-sama! Moc se omlouvám, ale...nedělejte to, prosím. Ten muž co leží na zemi je skoro mrtvej a jsem si jistá, že strýček je nevinný." Letmo jsem se podívala na Hidea ležícího na zemi. Že bych využila příležitosti? Trošku jsem popošla blíž k němu, čupla si a píchala mu do obličeje.
"No jo...totálně tuhej. Někdo ho pořádně zmastil." Samozřejmě, mi bylo jasné, že to je více méně divadlo, ale tato situace tady byla opravdu napjatá a kdo ví, co se dělo uvnitř těch dveří, valilo se z nich obrovské teplo. Podívala jsem se na strýčka a potom zpět na Satsuki. Tuto situaci jsem opravdu nechápala, proč se Satsuki takto chovala před Seitem a Hideem. Nejspíš mi uniklo spoustu věcí, ale na mou rodinu spojenec vesnice nešáhne.

pro **Seito Senju** Thu Aug 20, 2015 8:11 am

Náš plán s Hideem měl jen jednu malinkou trhlinu. Nikdo totiž nepočítal s tím, že Satsuki přijde s aktivovaným byakuganem. Takhle určitě viděla Hidea, jak se svalil na zem a já stál jen vedle něho. Co se dá dělat? Budu muset rychle něco vymyslet.
Chvíli jsem si myslel, že si lehnu vedle Hidea na zem a budu dělat, že tu nejsem. To by mi ale asi taky neprošlo. Všechno nechal na mě. Teď jsem se však postavil před něho, aby bylo jasné, že je pod mojí ochranou.
Do toho se nám tu objevila ještě Sarada a začala si Hidea detailně prohlížet. Tahle situace začíná být dost komplikovaná.
Podíval jsem se na Satsuki a konečně promluvil. ,,Je to jednoduché. Přišli jsme s Hideem na pomoc Itachimu. Ten mimochodem bojuje za těmito dveřmi proti vaší společnici." Ukázal jsem na dveře, kde by měli oba být. Tou společnicí jsem samozřejmě myslel tu černovlásku, která byla celou dobu v kanceláři. ,,Takže si tu otázku dovolím trochu poopravit. Jste vy zodpovědná za to, co se tu děje? Na čí straně vlastně stojíte?!" Sice bych si neměl dovolovat takhle mluvit s radní, ale situaci si to vyžadovala. Konoha teď byla celá vzhůru nohama a já nevěděl, jestli se dá vůbec radní nějak věřit, když měla Kurumi celou tu dobu vedle sebe. Obával jsem se toho, co by mohlo přijít a zůstával dále ve střehu.

pro **Hodnostári** Thu Aug 20, 2015 1:53 pm

HYUUGA SATSUKI - radná

Situácia pred dverami archívu bola takmer tak napätá, ako aj za nimi. Márne som sa pilne snažila zachovať si chladnú hlavu, svojim príchodom Sarada tak akurát prilievala do ohňa. Definitívne to však vyvrcholilo Seitovým obvinením, dostanúc tak hladinu môjho hnevu do bodu varu. Nech už chcem povedať čokoľvek, nebude to pekné.
"TICHO!" zvolala som z plného hrdla až prekvapivo vypätým hlasom.
"Ako sa vôbec opovažujete s preukázateľným zradcom za vašim chrbtom povedať...," riekla som zjavne fakt úprimne neveriacky.
"Pomáhala som tejto dedine ešte v čase, keď si vylučoval do vlastných gatí," vyslovila som o čosi tichšie, vynechajúc nadávky.

"Pracovala som dokonca už po boku mladého Uzumaki Naruta v snahe urobiť Konohu lepším miestom a nikdy nežiadala nič na oplátku. Nikdy som ani len nepípla o lepšie miesto či postavenie, ale sotva sa právom dostanem k povýšeniu, aby som konečne urobila poriadky v našich radách, nová generácia má dosť drzosti na to, aby ma nepodložene obviňovala z vlastizrady?! Kto si myslíte, že ste?!" riekla som čoraz hlasnejšie.
"V porovnaní so mnou a mojimi zásluhami ste len malým bezvýznamným geninom, Seito. Ak so mnou chcete bojovať, či už fyzicky alebo politicky, len smelo do toho. Uznávam, že mám znalosti o tom, že niekto s mocným genjutsu manipuluje ľuďmi ako je Hana-san, ale bola som si takmer istá, že za tým bude nejaký Uchiha. Možnosť, že by sa niekto okrem nich vypracoval na tak vysokú úroveň, som hneď na začiatku zahodila, čo z mojej strany mohla byť obrovská chyba. ALE to nič nemení na tom, že nemáte žiadne právo ignorovať príkazy a vytiahnuť obvineného zločinca z väzenia len preto, pretože ma upodozrievate!"

Navzdory tomu, že som ho v rámci šetrenia chakry pred malou chvíľou sama deaktivovala, som sa rozhodla opäť už zahájiť svoj byakugan, skoro ako keby som sa snažila naznačiť, že Seita odteraz považujem za potenciálneho nepriateľa dediny. Vyzeralo to všetko naozaj veľmi zle.
"Dávam vám poslednú šancu! Zahoďme naše nezhody dočasne stranou a správajme sa ako sa na radnú a shinobi aj patrí, aspoň do doby, než sa celá táto situácia vyrieši. Ak mienite ísť ale naďalej proti mne, nemám inú možnosť, než vás aj s tým trúfalcom za vami osobne dopraviť do väzenia. Dobre si to rozmyslite, ale rýchlo! Čas sa nám kráti," vyzvala som Seita k poslušnosti.

pro **Itachi Uchiha** Fri Aug 21, 2015 9:01 am

Stalo se to, co jsem už na začátku techniky Tsukuyomi, kdy jsem se dozvěděl o Kuruminém původu, čekal. Naše role se opět pomalu začaly měnit, a to snahou Kurumi převzít kontrolu nad světem Tsukuyomi. Když jsem pozoroval Ida, pochopil jsem, že jsem tomu nemohl předejít. Kdyby Kurumi už na začátku ztratila vědomí, byl by tu pořád ještě Ido, takže současně i Kurumi. Proč se ale nechala mučit, a proč tak ochotně spolupracovala? Nejspíš získávala čas. Ale na co přesně? Určitě by byla schopna se pokusit přebrat kontrolu nad mým genjutsu už na začátku. Povedlo by se jí to ale? Teď se ji to docela daří... no, kdyby se o to pokusila na začátku, možná by to vypadalo jinak. Schopnosti klanu Kurama jsou jednou velkou záhadou, a to nejspíš právě proto, že členové hlavní větve klanu společně s členy schopnými používat silnější techniky už takřka vymřeli v době, kdy jsem sloužil jako anbu v Konoze před přijetím do Akatsuki.
Ido se po chvíli řádění "svlékl" z kůže, a na scénu se vrátila Kurumi. Tu najednou černočervený měsíc změnil barvu. Začal silně zářit. Musel jsem si rukou přikrýt oči, abych neoslepl. Repliky a vrány, na které dopadly paprsky té jasné záře, začaly hořet. Současně se i černočervenému nebi začala vracet jeho přirozená modrá barva. Spíš než souboj v genjutsu to, co se tu dělo, připomínalo hru, kterou vyhraje ten, kdo svět Tsukuyomi stihne přebarvit vlastní barvou. Kurumi po chvíli spálila všechny vrány s mými replikami, takže jsem tu zůstal jen jeden já a ona. Musím přiznat, že je v genjutsu lepší. Snad jsem jí ale potrápil víc než Mizukage. Zůstal jsem tam jen tak stát, zakrývaje si rukou oči. Ta zář mě držela v šachu. Nebyl jsem schopen určit, kde se Kurumi nachází, a ani jsem nedokázal tu zář přemoci. Když sežehla mé repliky s vránami, ukázalo se, že už má nad tímto genjutsu větší kontrolu než já. Teď už to byla jen otázka času.
Kurumi nepřebrala nad genjutsu ale plnou kontrolu. Zatím jsem tím, kdo v něm ovládal čas, byl pořád já. Možná proto, protože jsem se nechtěl nechat o toto připravit, jsem své síly více nesoustředil na udržení prostředí v Tsukuyomi, ale soustředil jsem se na udržení ovládání času. Tsukuyomi je výjimečné tím, že v něm lze ovládat čas i prostor. Čas jsem zpomalil od toho skutečného, nebo alespoň toho, který byl v tom prvním genjutsu, ve kterém jsem se pořád nacházel, kde jsem byl od okolního světa oddělen lávou. Chtěl jsem využít toho, že se Kurumi soustředí na Tsukuyomi, abych se z něj dostal a našel její skutečné tělo. Měl jsem na to dost času, ale přesto se mi zatím nedokázalo najít způsob, jak se z toho lávového genjutsu vymanit.

pro **Hideo Hatake** Fri Aug 21, 2015 11:45 am

No už sa nedalo nič robiť, či už nás prekukla alebo to proste Seito vzdal, pretože sám nemal nervy sa s ňou dohadovať, tie by som isto nemal ani ja, bolo úž úplne jedno či budem ležať na zemi alebo sa jej postavím tvárou v tvár. Nečakane však prišla k nám Sarada, čo túto situáciu skomplikovalo. Dúfal som že tu budeme len my dvaja a neohrozíme niekoho iného, takto jej láska ku Seitovi ako svojmu strýkovi to len trochu priťažilo. Síce som nepochyboval o jej schopnostiach, práve strach že sa jej niečo stane ma postavil na nohy, rovnako ako isto vyburcuje Seita.
„Ak som zradcom kvôli tomu že som pomohol priateľovi s jeho deťmi na ktoré Konoha nemá žiadne právo, tak áno, som zradca..“ Začal som pomaly vstávať zo zeme, avšak ona nevedela čo sa naozaj stalo. Nemala tušenia čo som urobil naozaj, prečo som odišiel a nevedela ani to, že som na seba len hodil únos tých detí. Aby som kryl Kisukeho. To v túto chvíľu nehralo rolu, v tom to bola samozrejme moja obrovská chyba, ktorú budem určite jedného dňa naozaj ľutovať, ale teraz sme tu mali oveľa horší problém, a ním bola Kurumi zatvorená s Itachim za dverami, cez ktoré sme nemali ako prejsť.
„Nikto nemôže pochybovať o tom že ste pre Konohu urobila naozaj veľa, ale ako ste sama povedala, my sme nová generácia ktorá zdedí Konohu. Nikto vás neobviňuje, Seito len položil otázku, síce ju predniesol trochu impulzívne, ale pri tejto situácii sa niet čomu diviť. Na tú otázku šlo normálne odpovedať, nemusíte hneď kričať. Predsa len, keby ste ma rovno vypočuli a nenechali ma len tak odstaviť, možno by to dopadlo inak. Keby nebolo práve Seita, nepriviedol by Itachiho ku mne a tento boj by sa možno odohral za dlhší čas, medzi ktorým by Kurumi mohla urobiť ešte väčší bordel. Robil to čo bolo podľa neho správne pre zachovanie Konohy. A tak možno ma pustil spolu s Itachim z väzenia, priviedol ma sem aby sme ju zastavili..“ Prehovoril som na otázku toho, kto vlastne Seito alebo ja sme. To už som kľačal na kolene, hneď vedľa Sarady, ktorá isto nemala ani poňatia do čoho sa to vlastne dostala, tak si to žiadalo možno aj vysvetlenie.
„Zato čo ste urobila si zaslúžite veľa vecí, ale v túto chvíľu môžeme len poďakovať že ste pomáhala Konohe. Seito obviňuje vás že ste sa spolčili s Kurumi, vy zase jeho že ma vytiahol z väzenia a mňa zase z napomáhania pri únose a pritom ani jeden z nás to poriadne neprešetril. Pravdou je že ma pustil Itachi a ja som bol mimo dedinu tak dlho pod záštitou tajnej misie od samotného Assasina.“ Prehovoril som fakty, predsa len bola podozrivejšia aj ona. Sama aktivovala Byakugan, zatiaľ čo Seito nerobil nič a a som vyzeral na pokraji zrútenia, keďže stále som hral svoju hru nesmierne oslabeného, potlačoval svoju čakru takmer na minimum a schválne sa triasol, akoby som nebol schopný ani pohybu a aj rozprávanie mi vadilo. Faktom bolo že reagovala príliš impulzívne, akoby Seito uťal do živého.
„Ale teraz máme spoločného súpera, proti ktorému nemá nikto z nás veľké šance. Takže sa tu môžeme naďalej obviňovať čo určite povedie k boju, čo nemusí dopadnuť pre samotnú Konohu práve najlepšie, alebo proste zahodí každý z nás svoju hrdosť a spoločne Kurumi porazíme. Predsa len, toto je náš boj, nie váš, Satsuki-sama..“ Dokončil som s povzdychom a dúfal že to zaberie. Predsa len, ak by som pri boji prišiel k úhone, tak komu by to vadilo ak ma brala ako nepriateľa. A takú pomoc, kto by odmietol. Snažil som sa to zahrať na tento krehký mier, kto vie či ju Itachi naozaj porazí.

pro **Seito Senju** Fri Aug 21, 2015 12:16 pm

Poslouchal jsem Satsuki a zůstával ledově klidný. Trochu mě to však zarazilo, protože od staršího člověka jsem čekal, že dokáže jednat více v klidu. Chvíli jsem si myslel, že tu budeme dlouho, než se vykřičí, ale naštěstí to tak dlouho netrvalo.
Samozřejmě jsem věděl o jejich zásluhách. To jsem nijak nezpochybňoval, takže ani nevím, proč to všechno vytahovala. Na moji otázku se dalo jednoduše odpovědět ano nebo ne. Do boje jsem se s ní však vůbec nechtěl pouštět. Mohla by totiž vydat jednoduchý povel a všude by se objevily jednotky Anbu. Navíc náš skutečný soupeř byl za těmi dveřmi. Trochu mě zarazilo to, jak aktivovala byakugan. Na druhou stranu však podle jejich posledních slov stála na naší straně.
Pak se do toho vložil Hideo a já pro změnu začal poslouchat jeho. Vlastně to tak celé shrnul a já na to přikývl hlavou. Měl ve všech věcech pravdu. Zatím se tu jen obviňujeme a přitom už jsme mohli mít s Kurumi hotovo.
,,Hideo to vlastně všechno řekl. To samé cítím i já. Můžeme se tu hádat o všem celé dny, ale náš skutečný problém to nevyřeší." Podíval jsem se na Satsuki a pak i na Hidea. Pak jsem svůj pohled přesunul na dveře. ,,Já jsem připraven padnout za Konohu. Záleží jen na vás." Samozřejmě bych byl raději, kdybych tuhle bitvu přežil, ale stojí proti nám velice silný protivník, takže všechny možnosti jsou možné. Teď jsem jen čekal na reakci Satsuki a doufal jsem, že se svými zkušenostmi bude vědět, jak prolomit tuhle techniku. Zatím jsme totiž Itachimu moc nepomohli.

pro **Sarada** Fri Aug 21, 2015 12:21 pm

Oukej, teď jsem byla opravdu víc než zmatená. Byla pravdou, že jsem měla za to, že tu jen někdo blbne a tato situace se vyřeší na lusk prstu, bylo to však očividně závažnější než se zdálo. Satsuki nebyla moc normální, po tom co však řekl Hideo jsem se zamyslela. Vůbec jsem nevěděla o co se jedná, ale dokázala jsem si pár věcí v hlavě urovnat. Hideo byl prohlášen za nukeniny kvůli těm dětem z klanu Uchiha a pomoci Kisukemu, chápu. Hmmm, Kurumi, je to snad ta žena, kvůli které byla Satsuki tak nervózní i v kanclu? Dává to smysl, v tom případě... Podívala jsem se na dveře do archivu, hned na to jsem pohled přesunula na Hidea, Seita, až jsem se zastavila u Satsuki. Byla jsem z klanu Senju, kdyby se cokoliv stalo a já měla jít proti ní, bude to znamenat, že zradím vesnici? A když budu s ní, bude to znamenat, že půjdu proti vlastní rodině? Jen jsem tam stála, s mírně pootevřenou pusou a pohledem přesunutým na Satsuki. Měla aktivovaný Byakugan a očividně-jak řekl Hideo-byla poněkud impulzivní. Zradit vesnici pro mě znamenalo strašný přestupek, ale nepostavit se za rodinu, to by byl ten nejhorší. Jen jsem se letmo podívala na Sanagy, která seděla vedle mě, z druhé strany, než klečel Hideo. Doufala jsem, že to jenom hraje, ale vypadal opravdu špatně. Sanagy došla až k němu a podepřela ho. Ať už to hrál nebo ne, já byla připravená na všechno, takže buď to mu teď Sanagy pomohla se udržet, nebo se jenom zapojila do hry. To už mi bylo vlastně jedno. Jen jsem je všechny celou dobu poslouchala, až jsem zjistila, že ten pravý nepřítel má být právě ta Kurumi. Po poslední větě, kterou Seito řekl mi padl pohled k zemi a mírně mi zvrásnilo čelo. Padnout za Konohu...klan Senju nikdy nezklame. Pousmála jsem se. Nepletla jsem se do tohoto rozhovoru. Jen jsem se opět podívala na ty dveře. Právě tam jsem svůj pohled zastavila.

pro **Hodnostári** Fri Aug 21, 2015 1:40 pm

HYUUGA SATSUKI - radná

Úprimne som nevedela, čo bolo za tejto situácie smiešnejšie. Či to, že doslova každý, ale každý jeden z prítomných Konohagakurčanov, nepočítajúc svojich ANBU, odignoroval moje príkazy a v istom zmysle sa postavil proti mne, no predsa všetci očakávali, že budem kľudná potom, ako ma Seito okríkol ako prvý, alebo poniektoré argumenty, ktoré tu zazneli. Bola som nervózna, o tom niet pochýb, ale čuduj sa svetu, keď ma vôbec nik nepočúval a všetci si mleli svoje, či už išlo o Kurumi alebo aj dedinčanov. Pravda, bola tu ešte jedna smiešnejšia vec - všetci sa ma snažili presvedčiť, aby sme nestrácali čas a začali jednať, pričom som bola doposiaľ jediná, kto sa aspoň malinko pričinil k dopadnutiu nepriateľa rozostavením ANBU okolo skaly. Neverila som vlastným ušiam a očiam. Ani sa nečudujem, že to Assasin a Hana vzdali a utiekli kade ľahšie.

"Ja nemám slov," okomentovala som výstižne všetko, čoho som sa na staré kolená dočkala. Nebolo mi už ale ani len do toho smiechu.
"S touto logikou na mňa ani nechoďte, Hideo. Ak je podľa vás opakované ignorovanie príkazov, využitie postavenia, ktoré vám bol zverené z našej dobrej vôle a dôvery, proti nám, výpomoc s únosom detí, ktoré sú od narodenia našimi občanmi, odmietanie prebratia zodpovednosti za svoje činy, únik z dediny a sústavné vyhýbanie sa návratu v časoch, keď vás Konoha hádam najviac potrebovala, napadnutie jounina, ktorého som po vás poslala, rozbitie dverí kancelárie S-rankovou technikou a neschopnosť zotrvať vo väzení až do zahájenia výsluchu ničím závažným, začínam si myslieť, že ani tá vaša Kurumi nie je zradcom."

Samozrejme, že to, čo som práve hovorila, bolo potrebné brať s nadhľadom, ale keď už sú všetci Konožania očividne tak chytrí a rozumní, určite pochopia pointu. O to viac ich možno prekvapilo rozhodnutie, ku ktorému som navzdory všetkému povedanému predsa len dospela.
"Zjavne ste ma prehlasovali. Ako keby som si mohla dovoliť rozpútať ešte väčší chaos, než aký v Konohe už je, tým, že na vás takto verejne zaútočím. Robte si čo chcete, len pokojne rozcupujte moju celoročnú prácu nezodpovedným prístupom a odmietaním autorít. Každopádne, ako náhle bude už o nepriateľa postarané, scénu zabezpečím ja so svojimi ANBU a Hideo sa vráti za mreže, jasné? Nechcem počuť žiadne ďalšie námietky, už som vám vyhovela až až," vydala som zo seba rezignovane a úprimne sklamane z celého bordelu.
"Tak? Ako sa chcete dostať dnu? Zavolajte si na to akéhokoľvek Hyuugu a povie vám to isté - to genjutsu zdá sa nemá žiadne slabé miesto. O tom vonkoncom vypovedá už aj to, že sa z neho nevie dostať niekto na úrovni Itachiho, kto je zároveň aj jinchuurikim..."

pro **Hakuei** Fri Aug 21, 2015 2:39 pm

KURAMA KATSUMI = KURUMI

Všetko nasvedčovalo tomu, že sa Itachi už ani len nepokúša získať kontrolu nad svojim Tsukuyomi. Aspoň teda nie zreteľne. Možnosť, že by sa voľajakým spôsobom pohrával s rozdielom vnímania času medzi ilúziou a realitou, som úprimne veľmi nezvažovala. V mojich očiach na tom nezáležalo, pretože v mojom prípade stačilo, aby som ho zabila tu, a výsledok sa prenesie i do skutočnosti. Od jeho smrti ma po tomto delila len dobrá vôľa. Pomaly ale nadišla chvíľa, aby som to ukončila.
"Priznám sa, že síce neviem, kto z vás je silnejší - či mizukage alebo ty, ale rozhodne si o dosť nudnejší, preto mi prosím nezazlievaj, ak to tu urýchlim," riekla som sebavedomo.

Sotva som dohovorila, Itachi mal možnosť pocítiť, ako jeho telo popadá obrovská ťažoba, skoro ako keby jeho hlavu voľačosi nepretržito tiahlo k zemi. Aby toho nebolo málo, všetky jeho triky týkajúce sa replík, vrán a podobne prestali fungovať. To posledné, čo mu zostávalo, bolo fakticky len ovládanie času, ale istotne behom okamžiku zistil, že sa mu postupne z rúk vytráca aj to. Nech sa už snažil akokoľvek, prišiel úplne o všecičko. Genjutsu Gaeshi bolo týmto definitívne dokonané a jeho osud čisto iba v mojich pazúrikoch.
"Predtým, než zomrieš, dovoľ mi povedať ti ešte jednu vtipnú vec. Medzi moje nadanie patrí aj schopnosť napodobiť všetky genjutsu, ktoré si sama dostatočne dlho zažijem. Určite chápeš, k čomu tým smerujem. Ako náhle tu s tebou skončím, nič mi nezabráni v tom uvaliť to, čím si sa ma snažil poraziť, na celú Konohu!" vysvetlila som veliteľovi ANBU na záver, prečo som si dala tak záležať na tom, aby som jeho ilúziu analyzovala a prekukla.

"Bolo mi cťou. Dovidenia na druhom svete," rozlúčila som sa s ním už definitívne, následkom čoho mesiac za mnou, ktorý sa premenil na extréme pálivú guľu, poklesol a vyrútil sa rovno i do Itachim vytvoreného sveta. Jeho nekompromisné lúče na dotyk pálili všecičko, s čím prišli do kontaktu, samozrejme len s výnimkou mňa samotnej. Bolo to ako keby som naňho zoslala slnko a hoci efekt v reále pochopiteľne nebol zasa až tak prehnane silný, obrovská časť z jeho tela utrpela tie najzávažnejšie popáleniny. Nie je preto asi nutné dodávať, že to Itachiho mozog vyhodnotil ako istú smrť.

pro **Itachi Uchiha** Fri Aug 21, 2015 3:46 pm

Byl jsem zklamán. Čekal jsem, že mi Kurumi umožní, jak bývá před smrtí zvykem, říct své poslední přání. Nestalo se tak. Prý jsem od Mizukageho nudnější. Nevím, jak to myslela. Přišlo mi to dvojsmyslné. Když to tvrdí ale ona, nebudu se s ní o tom hádat. Slovo vítěze platí, nikoli slovo poraženého. Můžu jen hádat, co se stane teď, když mé tělo sežehl rozpálený měsíc. Klan Kurama je znám tím, že dokáže zabíjet lidi v samotných genjutsu. Tsukuyomi ale neaktivovala ona, takže že by to tentokrát mohlo být jiné? Ne, převzala nad genjutsu úplnou kontrolu, takže jsem počítal s tím, že efekt smrti bude stejný, jak v těch jejich genjutsu.
Neříkal jsem žádná poslední slovo. Nemá smysl se omlouvat Konoze, že jsem selhal, když tu není nikdo krom Kurumi, kdo by to slyšel. Ovšem, nepočítaje stěny v archivu, knihy, spisy, a nakonec tu lávu v tom genjutsu. V tsukuyomi jsem nejspíš Kurumi pohoršoval tím, že jsem to vzdal. Je mi to líto. Vážně jsem se vzdal možnosti získat Tsukuyomi pod svou kontrolu zpátky. Nevzdal jsem se ale hledání jejího skutečného těla s mojí propustkou z jejího prvního genjutsu. Než mě Kurumi v tsukuyomi spálila, měl jsem dost času vyzkoušet všechny způsoby dostání z lávového genjutsu, které mě napadly, a ty, které se nepovedly, takže všechny, pak pro jistotu zkusit dalších desetkrát. I tady to ale skončilo selháním. Proto jsem začal počítat s tím, že je tady toto můj konec. Byl jsem rozhodnut neříkat nic, ale ve chvíli, kdy mě ten žár začal spalovat jsem si uvědomil jednu věc. Je tu někdo, komu bych se omluvit určitě měl, a tím je Isobu. "Vesnice se pletla. Nebyl jsem nejlepší volbou jinchuurikiho. Je mi líto, že jsem ti tehdy lhal. Nezměníme tento svět k lepšímu tak, jak to udělal ON." Tím on jsem myslel každému známého Naruta. Zapečetili do mě sanbiho s tím, že prý nikoho lepšího ve vesnici nenajdou. Bál jsem se toho, jaké to je být jinchuurikim. Bijuu zpravidla nemají k Uchíhům přátelský vztah. Netrvalo ale dlouho a zvykli jsme si se sanbim jeden na druhého. Tehdy, když jsem prošel poslední zkouškou k plnému ovládnutí bijuu, jsem se sanbim uzavřel dohodu, on mi půjčí jeho sílu, a já s jeho pomocí z vesnice a dokonce i světa udělám lepší místo. Z mé minulosti jsem se ale nepoučil, pořád jsem to byl hlavně já, a až pak sanbi a ostatní. Sobecky jsem se sám hnal za tímto cílem, vtloukaje si do hlavy, že to zvládnu. Nezvládl jsem to, stejně jako předejít vzpouře Uchíhů v Konoze. Tenkrát jsem to byl taky hlavně já. Sanbi se snažil ještě něco říct, ale... dřív než jsem cokoli z jeho slov uslyšel mě celého pohltil žár.

pro **Hakuei** Fri Aug 21, 2015 5:39 pm

KURAMA KATSUMI = KURUMI

Náš súboj sa neodvratne priblížil do samotného konca. Svet, ktorý Itachi pomocou Tsukuyomi stvoril, bol spálený na popol a spomínaná ilúzia teda už definitívne pominula. Udržiavať techniku očisty tak isto viac nebolo možné, keďže mozog obete prestal fungovať. To posledné, čo tu ešte stále platilo, bola sopečná genjutsu bariéra vytvorená mojim kekkei genkai, takže sa ku mne naďalej nemal nikto ako dostať. To znamenalo jediné. Za predpokladu, že by som skutočne bola schopná replikovať Itachiho najsilnejšie genjutsu a uplatniť ho v kombinácii s tým mojim, by pre mňa bolo najlepšie ukončiť to minimálne s tými najnebezpečnejšími ľuďmi takto pekne z bezpečnej vzdialenosti. Uchihova smrť tak predznamenala koniec Konohagakure.

"Aký prenádherný deň. Škoda len, že sa pre túto prekliatu dedinu neúprosne zmráka," prehovorila som so širokým úsmevom na tvári, odhaliac, že som si sem do archívu až na už vopred dokončené obrazy priniesla i moje takmer kompletné maliarske náčinie.
"Tak si po mňa poďte. Som zvedavá, či zistíte, kam som schovala telá a obrazy skôr, než sa vás všetkých pekne jedného po druhom zbavím. Na úvod by to ale asi chcelo niečo na odlákanie pozornosti," hovorila som viacmenej sama pre seba, započnúc čo najintenzívnejšie a najrýchlejšie kreslenie, akého som bola schopná. Chystala som sa minimálne načrtnúť centrum Konohy s jednoduchým zámerom zoslať na ňu takú pohromu, ktorá odpúta pohľady od archívu. Moje možnosti boli takmer neobmedzené. Manipulácia a pretvárka ma už dávno prestala baviť.
"V najbližšej dobe mi budeš robiť spoločnosť len ty, Itachi-kun. No čo, ani za života si nebol o nič ukecanejší," prehlásila som pri pohľade na jeho zúbožené telo, nachádzajúce sa vedľa mňa s očami otvorenými dokorán, skoro ako keby sa mi zo záhrobia snažil vypáliť dušu. Vedela som síce, že je už mŕtvy, no chcela som, aby mal výhľad na to, čo sa chystám urobiť.

pro **Itachi Uchiha** Fri Aug 21, 2015 6:02 pm

Kurumi, jak jsem čekal, deaktivovala všechny své techniky až na svou lávovou iluzi, a přišla k mému spálenému tělu, aby se chvíli pokochala svým vítězstvím. Její pýcha nakonec bude její zkázou. Považuje se za nejsilnějšího současně žijícího uživatele genjutsu, kým nepochybně je, ale pořád je jen omezena na genjutsu. Neovládá na rozdíl ode mě ninjutsu ani taijutsu. Má na to příliš křehké tělo. Se sharignanem se proto nikdy nemůže měřit. Předčí jej pouze v genjutsu, ale pořád tu jsou zbylé dvě odvětví, ve kterých by měla mít alespoň nějaké základy. Vyhrála, ale kvůli toho, že se chtěla vysmát mému mrtvému tělu, se z výhry dlouho těšit nebude.
S mou smrtí jsem ke konci svého života počítal. Nenašel jsem žádný způsob, jak se z lávového genjutsu dostat, a nedokázal jsem si vzít zpátky pod kontrolu prostor v Tsukuyomi. Že bych ale umřel, a o nic se nepokusil? Ne, nemůžu Kurumi nechat vyhrát tak snadno. Když Uchíha a nebo kdokoli se sharignanem probudí mangekyou sharingan, nejen že získá přístup k silným technikám, ale jeho doujutsu mu umožní své doujutsu techniky dokonce časovat, jak bylo předvedeno v Madarově případě s Izanagi, ale také u Sasukeho, kdy jsem jeho mangekyou sharingan po tom, co jsem mu předal své techniky, naprogramoval, aby aktivoval amaterasu, když se střetne s Obitovým sharinganem. Totéž jsem udělal teď i já. Měl jsem na to dost času vzhledem k tomu, že v Tsukuyomi byl několik krát zpomalený čas od toho, který byl v Kurumině lávové iluzi, takže od toho zároveň i skutečného. Když jsem zjistil, že je všechno marné, a v Tsukuyomi mé všechny repliky sežehla ta podivná měsíční zář, všechny své zbývající síly jsem použil na Tensha Fūin: Amaterasu a naprogramoval ho tak, aby aktivoval amaterasu hned na první osobu, kterou mé MS uvidí. Může se to zdát docela riskantní, ale... aby amaterasu nebylo použito na nesprávnou osobu, kdyby se nikdo v zorném poli mého mangekyou nenašel do desíti minut, technika by propadla, a už by amaterasu nikdy neaktivovala.

Naneštěstí pro Kurumi, ona se do těch desíti minut objevila v mém zorném poli. Ne ale hned na začátku, když kontrolovala mé tělo, jestli ho vůbec kontrolovala, ale pak po tom, co vytáhlá své malířské náčiní a začala u mě kreslit obraz o názvu Apokalypsa Konohy. Dokonce byla tak hodná, že se ujistila, že na to velkolepé dílo budu mít dobrý výhled. No, do teď má hlava ležela na zemi rovně se zavřenými očima. Byla jen otázka času, kdy spadne doleva nebo doprava. A když se tak stalo, zvedlo se jedno z mých obočí, z mého druhého oka, které bylo pořád zavřené, vytekl jeden pramínek krve, a následně já podpálil díky amaterasu vše, co jsem měl v dohledu.

pro **Hakuei** Fri Aug 21, 2015 6:49 pm

KURAMA KATSUMI = KURUMI

Situácia sa behom okamžiku obrátila v hotovú pohromu. Je pravdou, že som bola informovaná o tom, že poniektorí Uchihovia majú schopnosť prekonať dokonca aj matičku smrť, čo je aj jeden z hlavných dôvodov, prečo som Itachiho telo ponechávala vo svojej bezprostrednej blízkosti a na očiach, ak by sa náhodou o voľačosi také pokúsil. Ako náhle by to navyše i spravil, ihneď by ucítil moju vôňu a opakovane vpadol do hypnotického spánku, nad ktorým som mala kontrolu ja, takže i za predpokladu, že by sa obrátil na Izanagi, nič by to na situácii nezmenilo. Kto by si avšak bol pomyslel, že využije jeho smrť? Chytiť do genjutsu mŕtvolu je dokonca i pre mňa nemožné, takže to bola jediná možnosť, ako ma mohol zasiahnuť niečim ako je Amaterasu. Očividne som bola až príliš neopatrná a fatálne na to doplatila. Vyzeralo to so mnou zle.

"Jak... ako si mohol?!" zdesila som sa pri prvom pocítení neutíchajúcej páľavy. Moju doposiaľ dobrú a uvoľnenú náladu rázom vystriedala agónia súvisejúca s pravou nefalšovanou bolesťou. Musela som zauvažovať, a to rýchlo. Prvú vec, ktorá ma napadla, som bohužiaľ mohla hneď aj vylúčiť.
Ako keby si si myslel, že ma to zastaví! Prinútim ťa to zrušiť! zvolala som vo svojej pobúrenej mysli, no márne. Nech som sa už snažila akokoľvek, Itachi bol fakt mŕtvy, takže ovládnuť ho vôbec neprichádzalo do úvahy.
To je ono! Chytím niekoho zvonku rýchlo do genjutsu, získam kontrolu nad časopriestorom v jeho vnútornom svete a nájdem nejaký spôsob, ako sa z toho krásne dostať! potešila som sa nad zdanlivo vynikajúcou stratégiou.

Ako náhle som sa však opäť chopila maliarskych potrieb, uvedomila som si, že aj tie, vrátane môjho pripraveného obrazu, boli tak isto v intenzívnych čiernych plameňoch. Zostávala mi teda posledná možnosť. Ihneď som bez váhania prerušila lávovú genjutsu bariéru.
Takto to neskončí! Ak to nedokážem urobiť na diaľku, vybehnem von a dostanem prvú osobu, s ktorou prídem do kontaktu! bojovala som odhodlane, vybehnúc v plameňoch spomedzi regálov v snahe dostať sa k dverám archívu. Bolo avšak očividné, že Itachi do svojej finálovej techniky zakomponoval obrovské množstvo chakry. Môj stav totiž prestával byť zlúčiteľný so životom a klesla som k zemi, plaziac sa z posledných síl von. Ani tak som to žiaľ pochopiteľne nedokázala.
To je nezmysel. Ja predsa nemôžem zomrieť! Mám toho ešte veľa, čo musím dokázať... predsa sa neodpojím takto uprostred rozohratej hry! Mashima-kun! Ichishima! Taketori! Sora no Sen! Niekto... rýchlo... prosím... s týmito oprávnene ponurými myšlienkami som vydýchla naposledy.

pro **Seito Senju** Fri Aug 21, 2015 7:59 pm

Tak nakonec jsme se do nějakého konce společně se Satsuki dostali. Chvíli to sice trvalo, ale nedá se nic dělat. Pozitivní na tom bylo, že je na naší straně. Docela se mi ulevilo, protože kdyby i radní byla na straně Hakuei, tak by to byl docela veliký problém pro Konohu.
Každopádně Hideo si musel ještě vyslechnout své. Taky jsme se znovu dostali k těm dveřím. Tentokrát se ale jednalo o tý kancelářské. Taky mě štvalo, že je Hideo zničil. Klepalo se na ně tak parádně. Takové dveře už na světě nejsou. Její podmínkou však bylo to, že Hideo poputuje zpátky za mříže. Nic jsem zatím nenamítal. Když už nic, tak aspoň nebude vysedávat v hospodě a ušetří svoje zdraví. Takže Hideovi vlastně to vězení může i prospět.
,,To by mě taky zajímalo, jak se dostaneme dovnitř." Sotva jsem to dořekl, světlo za dveřmi uhaslo a už od nich nešel ani takový žár. Byl jsem dveřím nejlblíže, takže jsem k nim přešel a prostě je otevřel. ,,Nakonec to tak těžké nebylo." To, co jsem ale uviděl uvnitř, mě šokovalo. Dobrá, nebyla tu sice láva, což bylo fajn, ale zbytek nevypadal o moc lépe. Jako první jsem si všiml ležící Kurumi a jak její tělo postupně spaluje Amaterasu. Kousek za ní ležel Itachi. Podle polohy jsem usoudil, že je taky mrtvý. Nedokázali jsme mu pomoct, takže jsme zklamali. To ale nebylo všechno. Všude kolem byly černé plameny a pořád se ještě šířily. Já byl naštěstí od nich dále, takže mě zatím neohrožovaly.
Pak mi to ale docvaklo. Itachi má v sobě Sanbiho a pokud je Itachi mrtvý, tak... Udělal jsem krok zpátky, aby se pohled dovnitř otevřel pro všechny přítomné. ,,Vypadá to, že nás čekají další problémy." Měl jsem na mysli Sanbiho a plameny Amaterasu, které musíme nějak zastavit, aby všechno nezničily. Doufal jsem, že Satsuki má s sebou nějaké odborníka na pečetění.

pro **Hideo Hatake** Sat Aug 22, 2015 1:19 pm

Pravda, celá táto situácia ktorá vznikla pred vchodom do archívu bola nenávratne komická. Okamžite po Satsukiných slovách som ma chuť niečo odseknúť, avšak ostal som ticho, čo muselo určite prekvapiť aj ju. Mal som množstvo argumentov, ktorými by som vyvrátil pár jej argumentov, ale vôbec nemalo zmysel sa tu hádať, keď sa len pár metrov od nás odohrával naozaj dôležitý súboj v Konohe. Mal som pár pripomienok k tomu prečo som odišiel a prečo som sa nevrátil, prečo som rozbil neúmyselne dvere aj to že som Seita vôbec nenapadol, no teraz nato nebola vhodná doba. A práve v niečom mala naozaj pravdu, naša neukáznenosť bola ako osina v zadku. Predsa len bola naša nadriadená, aspoň v túto chvíľu a aj keď som si to nechcel veľmi priznať, vedel som že trest ktorý mi navrhla a to ako sa teraz zachovala bolo z jej strany naozaj oprávnené. Preto som nechcel prilievať olej do už tak veľkého ohňa. S výdychom som sa pozrel k dverám, keď sa situácia zmenila a dvere prestali preukazovať známky podpálenia. Len som pohliadol k dverám ktoré Seito otvoril a šokovane som sa postavil, ďakujúc Saradinej spoločnici že mi pomohla sa udržať na nohách.
„Itachi-sama..“ Šepol som keď som videl to čo sa dialo vo vnútri. Celá miestnosť horela nekonečným čiernym ohňom a uprostred toho som zahliadol Itachiho mŕtve telo, na ktoré som zazeral Sharinganom. Na malý okamih som sklopil oči, keď som videl tento jeho hrdinský čin a aj to ako som sklamal. Ako sme sklamali a nedokázali mu pomôcť, vďaka čomu prišiel o život takto veľký Shinobi. Pomaly kráčajúc za Seitom som sa postavil vedľa neho a pozrel do vnútra, ako Kurumine telo horí spoločne s ohňom. Mohlo sa však jednať aj o Genjutsu o nejaký trik súpera, všetko ale naznačovalo že bol koniec. Ale oheň ani jeden z nás zastaviť nemohol. Hlavne, o Sanbim som vedel. Na malý moment som sa pozrel na Satsuki, hľadajúc v jej tvári nejaký náznak niečoho. Až potom som sa zase otočil k čiernym plameňom. Ak by sa ale teraz naozaj Sanbi prebudil, našťastie som bol pripravený so Sharinganom sa ho pokúsiť skrotiť.

pro **Sarada** Sat Aug 22, 2015 2:52 pm

Hned jak Satsuki domluvila, jsem se jen podívala na ty dva na dveře, které přestaly vyzařovat známky plamenů, nebo lávy tepla. Když se otevřely, jen jsem z dálky nakoukla dovnitř. Blíž jsem nechodila, protože všude okolo byly plameny z Amaterasu. Pohlédla jsem na Sanagy, která v ten moment kývla na Hidea na znak, že nemá zač. Itachiho jsem si ale všimla až po nějaké době. Pootevřela jsem jenom šokovaně pusu. Oba dva vůdci klanů. Senju a Uchiha padli? Zamračila jsem se a podívala se na Hideaa a na Seita. Neměli jsme Hokage, neměli jsme vůdce klanu Uchiha, ani Senju, klan Uzumaki s pečetěmi tu byl zřídka...a byl tu Sanbi. Stále jsem jeho tělo pozorovala, jestli se začne něco dít, nebo ne. Kdyby se však něco stalo, doufala jsem, že se to nedotkne tak brutálně vesnice. Seito měl totiž pravdu...čekají nás další problémy. A kdo ví, jestli tento nebude ještě větší.

pro **Hodnostári** Sat Aug 22, 2015 3:50 pm

HYUUGA SATSUKI - radná

Náš dlhosiahly rozhovor zdá sa konečne dospel do náležitého konca. Teraz už len zostávalo vyriešiť, ako sa dostaneme do archívu bez toho, aby sme sa ocitli uprostred činnej sopky, no sotva sme dostali príležitosť, bolo po probléme. Znamenalo to teda, že Kurumi fakticky uspela, chystajúc sa vyliezť vonku? Nie že by som v Itachiho schopnosti nemala dôveru, ale nedokázala som si predstaviť, ako by ju mohol v tak relatívne krátkom čase poraziť. O to viac ma šokoval pohľad naskytnúci sa mi vďaka môjmu ešte stále aktivovanému byakuganu. Dokonca som tomu spočiatku odmietala veriť a vnímala to len ako jednu z jej ďalších ilúzií. Nech už to ale bolo akokoľvek, potrebovali sme jednať, a to okamžite. Zaprisahala som sa, že sa postarám o vypratanie scény, preto som nemienila zlyhať a podporiť tak podozrenia Konožanov.

"To máte teda pravdu," reagovala som na Seitovu poznámku ohľadom očakávaných problémoch, analyzujúc predovšetkým Itachiho mŕtvolu. Všetko nasvedčovalo tomu, že nemáme čas.
"Zatiaľ to síce nie je až tak viditeľné na povrchu, ale malé množstvá chakry sanbiho unikajú. Nie som si istá, v akom vzťahu bol so svojim spoločníkom, no tak či tak nemôžeme riskovať. Odignorovať temné plamene a nechať celý archív spopolnieť by však tak isto nebol najlepší prístup," riekla som prekvapivo pokojne. Pravdou bolo, že na rozdiel od nedávna som jednoznačne nechcela, aby do môjho úsudku vstupovali emócie.

"Dobre ma počúvajte, vážení! Na oplakávanie padlých bude čas neskôr, teraz musíme v záujme Konohy hneď jednať," zvolala som v snahe upútať pozornosť.
"Sarada-chan, obleť skalu a na môj rozkaz vyzvi všetkých naokolo rozostavaných ANBU k zoskupeniu a evakuácii najbližšieho okolia! Seito-san vezme Itachiho telo a teleportuje ho aj s mojim spoločníkom čo najďalej od ľudí, ideálne však v rozsahu Zeme ohňa," vydala som prvých pár povelov, ukazujúc popritom práve na onoho blonďavého ANBU stojaceho vedľa mňa.
"Môžete sa fakt spoľahnúť na to, že so svojimi schopnosťami sanbiho udrží pod kontrolou dostatočne dlho na to, aby som mala čas zostaviť tím špecialistov a poslať ho za ním. Ako náhle sa už postaráte o transport, Seito-san, bez váhania sa aj vráťte naspäť a pomôžte Hideovi s upratovaním. Ten medzičasom urobí všetko preto, aby sa plamene nešírili ďalej. Na mňa zostane spomínaný zvyšok," rozkázala som dosť jasne a za predpokladu, že neboli žiadne námietky či otázky, som sa rýchlo vybrala vykonať svoju časť záchranného plánu.

pro **Hideo Hatake** Sat Aug 22, 2015 6:03 pm

Mala pravdu, neozvali sa žiadne následky. Aspoň odo mňa. Okamžite sa chytila vedenia, a pretože bola stále moja nadriadená, aj keď to bola ona kto ma chcela znova nechať poslať do väzenia, pomohol som jej. Avšak nie preto, že by mi to rozkázala, ale že bol rozkaz správny a ak by sa ohne naozaj rozšírili niekam do okolia, spôsobili by dosť závažné škody. Preto som sa okamžite otočil k archívu, ktorý horel ohromnými čiernymi plameňmi, čakajúc kým Seito odíde. Potreboval som aby vzal Itachiho telo a s ním sa teleportoval niekde preč, a keď sa tak stalo, v krátkom okamihu som zložil pečate, a aj napriek môjmu stavu, práve tie pečate som zložil extrémne rýchlo. Ale ako som spomenul. Môj stav mi teraz nedovoľoval hrať sa na boha, tak som klesol k zemi, presnejšie som si čupol, dotýkajúc sa zeme.

„Doton: Tajū Doryūheki“ Prehovoril som, načo sa zem zatriasla a začali sa z nej rašiť obrovské kusy skaly, ktoré obkolesovali celý archív, snažiac sa v tom slede doslova „uväzniť“ oheň vo vnútri budovy, aby sa ďalej nerozširoval. Navždy ho to zadržať nemohlo, páliace ohne Amaterasu horeli večne, ale isto tieto obrovské kusy stien dokázali zastaviť pochod ohňa na dostatočne dlhú dobu, aby sme stihli niečo vymyslieť, ako ho zastaviť úplne. Následne som sa zdvihol a otočil smerom k Satsuki, opierajúc sa o jednu z mojich stien. Teraz totiž nastala tá trápna chvíľka ticha, pretože sme mali medzi sebou nezhody avšak museli sme spolu spolupracovať, kým sa to všetko nevyrieši. Tiež som si zatvoril oko so Sharinganom, predsa len, teraz som nepotreboval mínať čakru na toto. Avšak svoj pohľad som mal upretý na ňu. Rozmýšľajúc nad boh vie čím.

pro **Sarada** Sat Aug 22, 2015 6:56 pm

Ani jsem se na Satsuki nepodívala, můj pohled byl celou dobu na Itachim, jen jsem poslouchala. Očividně se rozhodla jednat. Momentálně tu byla vůdcem ona a bylo to jak pro Konohu, tak pro lid v ní, proto jsem jen kývla hlavou a sedla na Sanagy.
"Hai." Kývla jsem na Satsuki a Sanagy jsem dala pohledem vědět, že může. Obletěli jsme skálu a dali rozkaz, aby evakuovali nejbližší okolí. Nikdo poblíž archivu by se neměl za pár minut ocitnout. Pro jistotu jsem však ještě slétla se Sanagy dolů a pročesala jsem každý dům, abych se ujistila, že do určité vzdálenosti nebude nikdo. ANBU nejspíš přepravili obyvatele na druhou stranu vesnice, což bylo dobře. I tak jsem se ale obávala jisté věci, proto jsem vytáhla svitek a brkem a něco na něj napsala. Uvázala jsem jej Sanagy kolem krku a vyslal jí pryč. Já jsem jen stála na protější budově od archivu, koukajíc se na ty stěny, které vytvořit Hideo. Neřekla jsem ani půl slova. Já nebyla zrovna ukecaný člověk, když se jednalo o tak závažnou situaci.(Sanagy přesun)

pro **Seito Senju** Sat Aug 22, 2015 9:17 pm

Situace byla určitě pro každého šokující. Naštěstí Satsuki začala rozdávat rozkazy. Byl jsem rád, že tu je někdo, kdo má zkušenosti s vedením, protože byla potřeba rychle jednat. Taky jsem byl rád za to, že Sarada dostala za úkol informovat jednotky Anbu kolem archivu. Takhle se ji alespoň nic nestane a zůstane celá.
Já měl však teď za úkol dostat Itachiho a toho společníka od Satsuki někam pryč. Šel jsem tedy s ním až k mrtvému Itachimu a zároveň si dával pozor na to, abychom náhodou neskončili někde v Amaterasu. To by se nám asi nelíbilo. Každopádně jsme došli k němu a já je oba chytil za ruce. Přesunuli jsme se do okolí Konohy. Tam už jsem byl dále zbytečný, takže jsem znovu použil Hiraishin a vrátil se zpět do archivu. Itachiho měl teď na starost jen ten blonďák a doufal jsem, že to s pečetěmi fakt umí. Jinak by to byl pro nás obrovský problém. Takhle bojovat ještě proti Sanbimu.

Dostal jsem se tedy zpátky do archivu, kde už začal Hideo jednat. Konkrétně použil zeď na to, aby zadržel plameny Amaterasu. Nejlepší by bylo plameny zase někde zapečetit, ale takový člověk, který by to zvládl, tu asi nebyl. Asi budu muset znovu použít Hiraishin a plameny zkusit někde přesunout. Nedokážu je však přesunout, když budou všude kolem...

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 23, 2015 4:46 pm

Pozrel som sa na Seita, v momente ako Satsuki odišla a nechala nás tam aj s ohňom. Na malý moment som stíchol a rozmýšľal, prečo si sakra dovolila nechávať ma tu samého, keď som mohol tak jednoducho so Seitom ujsť. No nato som teraz nereagoval, potrebovali sme sa zbaviť plameňov, ktoré sa začali aj napriek mojej technike pomaly rozširovať.
"Seito! Vedel by si teleportovať so sebou nejaký veľký kus zeme?" Spýtal som sa, načo som priložil ruky k zemi znova a vyvolal takú istú techniku, čo som použil doteraz. Avšak teraz neobkolesovala celý archív, skôr tvorila kocku, s uzáverom na vrchu, snažiac sa uväzniť oheň do vnútra. Ak aj by nedokázal, táto kocka by dokázala zadržať oheň na dosť dlho, oveľa lepšie ako moja predchádzajúca technika.

pro **Seito Senju** Sun Aug 23, 2015 6:58 pm

Hideo měl dobrý plán. Kus země bych mohl teleportovat, ale tvar by musel být celistvý. I to dokázal Hideo vytvořit. Uzavřel plameny do tělesa. ,,Dobrá. Jdu na to." Přešel jsem blíže a přiložil dlaně na povrch. Bude to mnohem těžší, než teleportovat pár lidí. Jednalo se totiž o objekt, který byl dost velký a měl i mnohem větší hmotnost. Musel jsem však pohnout, protože kdybych u toho stál déle, plameny by mohly proniknout skrz a tím by mě ohrozily. Zavřel jsem tedy oči a začal se soustředit. Čerpalo to ze mě mnohem více síly, než jsem čekal, ale nemohl jsem zklamat. Už se zdálo, že plameny proniknou na povrch, ale v dalším momentně jsem byl pryč. Podařilo se všechny plameny uzavřit dovnitř a já to úspešně přenesl na místo, kde už nebudou nikoho ohrožovat...

Jakmile jsem se přesunul zpět k Hideovi, musel jsem se zachytit o jeho rameno, abych neklesnul na koleno. Doufal jsem, že má dost síly a tohle zachytnutí tak ustojí. Sebralo mi to mnohem více síly, než jsem si chtěl přiznat a proto jsem se tvářil, jakoby se nic nestalo. ,,Tak to vypadá, že jsme to zvládli. Je mi líto, jestli tě zase zavřou do vězení. Zkusím se za tebe přimluvit, ať tam alespoň nejsi tak dlouho." Zůstali jsme tu zatím s Hideem jen my dva a kdo ví, kdy se tu objeví někdo z Anbu, aby ho zase odvedli.

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 23, 2015 8:32 pm

Chvíľku som čakal že to nebude schopný zvládnuť a práve my budeme musieť niečo s tým ohňom naozaj urobiť, pretože mňa už nič nenapadalo, zvládol to. Po dotknutí sa chvíľku sústredil a ja som len so Sharinganom pozoroval, aké to bolo pre neho náročné. Kiež by som mohol, pomohol by som mu, ale práve v momente ako sa s tým portol preč, okamžite sa dostal ku mne a položiac ruku na moje rameno sa pridržal. V ten moment som všetku energiu vložil práve tam, aby som ho udržal, načo som ho zachytil aj rukou. Tak ako ma on doteraz držal, pretože som nevládal, chytil som ho na oplátku ja. Predsa len odviedol poriadny kus práce.
„Si v poriadku?“ Spýtal som sa, sledujúc práve naše okolie. Celý archív bol zničený a ja som vedel že sa bude musieť rekonštruovať. Ešte aj to hodia na mňa a fakt si hodím slučku, už tak musím opraviť dvere v kancelárii Hokágeho. Chvíľu som si povzdychol, než sa ku mne znova ozval. Samozrejme šlo o moje väzenie.
„No nič, zaslúžim si to. Nemal som robiť hovadiny.. ách.. rád by som ešte pred tým videl Natsuki, donieslo sa mi čo robila ako Kyuubi nedávno..“ Prehovoril som, predsa len sme si boli ako rodina. Boli sme fakt blízky priatelia a v niečom som ju bral ako moju žiačku, ako nejakú mladšiu ségru ktorá proste teraz potrebuje najviac podporu, hlavne teraz keď sa Kurama prebudil a začal robiť blbosti. Bolo jasné že budú nadávať práve na ňu.
„Myslím že teraz ma fakt potrebuje a ja budem hniť vo väzení. Som to ale dobrý kamoš čo?“ Zasmial som sa, samozrejme v sebaľútosti. Bolo mi zo mňa hrozne, hlavne teraz keď som v srdci cítil bolesť za Kisukeho.

pro **Seito Senju** Sun Aug 23, 2015 9:14 pm

Hideo mě udržel, což bylo dobře. Nerad bych ho totiž svalil na zem. ,,Bude to dobré. Já jen... Bylo to docela těžké, ale podařilo se." Pousmál jsem se a trochu se oklepal. Pak mi ale úsměv z tváře zmizel, protože Hideo začal vykládat o tom, že si to zaslouží a pak zmínil i Natsuki. Vypadalo to, že ti dva jsou si opravdu blízcí. Možná bych mu mohl nějak pomoct. Přeci jen chvilková návštěva by nemusela nikomu vadit.
,,Takže s Natsuki? Hm. To bych ti mohl zkusit pomoct." Položil jsem mu ruku na rameno a podíval se na něj. V posledních dnech jsem s ním strávil docela hodně času. Hodně bláznivých. Nejdříve ho chytám, pak rozbijeme dveře v kanceláři, následně se ocitáme ve vězení a nakonec likvidujeme Amaterasu. A to byl jen malý souhrn věcí, které se udály. Přesto jsem mu věřil, takže jsem mu chtěl i pomoct se setkat s Natsuki.
,,Připravený?" Ani jsem pořádně nečekal na odpověď a pomocí Hiraishinu nás dostal pryč. Přeci jen, práce zde pro nás už skončila, takže jsme tu byli zbyteční.(přesun)

pro Sponsored content

Konoha archiv

Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv

Re: Konoha archiv