Brána

First topic message reminder :

Jediný vchod do vesnice tvoří právě písečná brána, která je střežena dnem i nocí jednotkou v podobě jonina a chunina, kteří jsou připraveni okamžitě podat zprávu Kazekage o pohybu někoho nežádoucího.
Požadavkem na každého vstupujícího je se prokázat a odevzdat všechny zbraně.

Cestou od kageho jsem došel pro věci požadované na misi a výbavu na cesty, u brány jsem ukázal dekret a vyrazil jsem směrem k Iwě.

//přesun

Když jsem došla k bráně a byla jsem připravena vyjít, tak jsem uslyšela jak na mě někdo volá, otočila jsem se a hle (xD) najednou přede mnou stal Sora No Sen (  ) . "Zdravím Sora No Sene, kde jste se u vzal? a jak se vám daří ?^^bombardovala jsem ho různymi otázkami. "(xD) ale pak jsem si uvědomila, že bych ho asi něměla bombadovat různyma otázkama "Ou promňte mi, že jsem vám dávala tolik otázek, zrovna jdu na misi takže jsem trochu rozrušená" povzdechla jsem si.

Nejdříve jsem chvíli stála na  místě jako socha a pak jsem se usmála ^^ "Um, ja se zrovna chystám do Iwy na misi........takže se už nemužu dočkat.....nevím jestli to zvládnu sama a proto jsem se vás chtěla zeptat jetli byste mi s tou misi nepomohl....což?" pak jsem bloudila v myšlenách.... 
 

Jakmile Sora No Sen odešel tak jsem se vydala na cestu také.

(přesun)

Blížila jsem k bráně..byla jsem unavená takže jsem se těšila jak odevzdám nějaké ty plány z mise a pujdu si odpočinout. Jakmile jsem prošla bránou rychle jsem spěchala do kanceláře. 

(přesun)

Pomalu jsem přešla přes bránu a vydala se po cestě do Konohy....potřebovala jsem si něco vyřídit....měla jsem před sebou dlouhou cestu takže jsem přemýšlela o několika věcech.

(přesun)

Dorazil jsem i se svým novým spolucestujícím k bráně.
"Takeshi Kenpachi se hlásí zpět ve vesnici. Byl jsem v Kirigakure za osobními cíli. Tento mladík je zde se mnou, chtěl bych o něm mluvit s Kazekagem." řekl jsem jednoduše a počkal, až nás stráže prohledají.

Dorazil s Takeshim k bráně Sunagakure.  "Dobrý den." S úsměvem vyslovil slovo a čekal, co stráže budou chtít od něj.

Takeshi

"Hai!" řekl jsem s úklonou a klidně vstoupil do vesnice. Vyšel jsem rázným krokem až k budově Kazekageho, ale kontroloval jsem si, že jde Rei za mnou.

//přesun

Uklonil se též.  A šel za Takeshim. Při tom začal přemýšlet a usmívat se. „Je mi 20 a měřím 185 cm. A řekl mi prcek? To jsem se za to dobu zmenčil? To je divný, ale na druhou stranu je to zajímavé.  Jsem prcek!!!“  A furt se usmýval.  

//Přesun

Dva páry očí, skryté v písku tak aby je nebylo vidět, už několik hodin pozorují bránu a přilehlé hradby. Když padne soumrak, vytratí se a pospíchají zpátky do pouště, kde armáda Iwy rozbila svůj tábor. Zvědové nelenili a vpadli rovnou ke generálovi do stanu. Podali hlášení o standartní aktivitě kolem brány a generál je propustil. O 20 minut později z ležení vyjíždí karavana obchodníků, kteří byli pro tuto akci najati už v Iwě.

Vůdce karavany

Dovedu svou karavanu k bráně Suny. Už několikrát jsem tu byl a tak mě strážný pravděpodobně pozná. Ani noční příchod není nic neobvyklého, v poušti je dobré cestovat v noci, když je chladněji. Zdravím vás, vzácní páni. Vezeme nějaké zboží pro vaše tržiště. Karavana veze nějaké potraviny a dva vozy jsou plné alkoholu. Má pouze klasickou ostrahu žoldáků.

Stráže I.
Očkem jsem po něm mrknul, a pak k němu přistoupil blíž. Znát jsem ho znal, a však vždy byly nutné taková ta běžná opatření. "Zdravím... jako obvykle?" Zeptal jsem se ho trochu pobaveně. To že přijížděl v noci dělal pořád, a tak se nemusel vůbec za co omlouvat. Nějak jsem si prostě zvykl. Co však ale hůř, když ho uvidí Shinji zase bude mít nějaké ty jeho blbé kecy, a tak jsem si chtěl dát záležet aby prohlídka jeho karavanu nebyla zdlouhavá...

Stráže II.
"Kazamo!!!" Zakřičel jsem na svého partáka u brány. To si dělal legraci? Pokud chtěl vpustit toho odbchodníka, který vždy přijíždí k večeru, ba dokonce v noci, dopadne s nim to špatně. Když jsem přišel blíž, mé očekávání se vplnily. "Nepletl jsem se... zase ty, ale tentokrát budeš muset počkat do rána!!!" Zkřikl jsem ho, probodávajíc jej pohledem. Už minule jsem ho varoval, aby si dal pozor na to, kdy přijíždí, ale on si pořád dělá co se mu zlíbí. "Tento krát ne... rozumíš!!! Hezky si počkáš do rána!!! Brána je v noci zamčena z důvodů banditů atd.!!!" Pořád jsem řval. Nejspíš jsem se nechal unést, ale tento můj hněv nebylo tak lehké vztřebat bez jakýchkoli následku. Toto jedoduše vážně přehnal...

Stráže I.
"Ale no tak... vždyt to je jen pouhý převozník a kupec." Zastal jsem se ho. Přece jen nebyl důvod zde nějak hysterčit. Navíc u prověřeného obchodníka. Prohlídku karavany jsem z důvodů Shinjiho hezkého vyjadřování ani nezačal, a jen tak postával vedle jedné z karavan. Nejspíš bylo na čase, aby i kupec něco řekl. Nechtěl jsem se ze Shinjim znova pohádat. Známe se
již nějakou tu dobu, a tak jsem to ani za potřebí neměl...

Vůdce karavany


Trpělivě snáším řev toho strážného s pobaveným úsměvem. V pořádku, mohu tu počkat do rána. Omlouvám se za problémy. S tím odvedu karavanu stranou brány a rozbijeme tábor. Neměl jsem důvod být nervozní, generál i s touhle variantou počítal. Když je tábor hotový, odeberu se s vůdcem ochranky zpátky k bráně. Můj doprovod drží pod paží soudek s pivem. Dárek pro odvážné strážce klidného spánku žen a dětí Sunagakure. Soudek jim tam nechám a vrátím se do tábora.

Stráže I.
A tak se stalo, že se tento problém naštěstí vyřešil, a co lépe Shinji se začal uklidnovat. Vypadalo to na to, že by tato noc mohla být opět jednou z těch poklidných... V čem mě ujištovala dobrá nálada všech stráží okolo.

Stráže II.
Najednou se zdálo, že ten kupec dostal rozum a rozhodl se počkat do dalšího dne, a tak když jsem dosáhl svého, pohodlně jsem se uvelebil, opříc se o bránu. Trochu se mi chtělo sice spát, ale nic čemu bych podlehl, a tak jsem v mé pozornosti nepolevoval. Právě naopak z mého aktuálního místa jsem měl spíše větší přehled o dění v okolí, takže mi nemohl uniknout ani ten soudek piva, který kupec přinesl. Po chvíli váhání jsem se rozhodl, že by jeden soudek uškodit nemohl...

Stráže I.
Shinji jak se zdálo ten soudek ochotně přijal, a tak jsem taky nic nenamítal. "Hele!!!... Ne že se nepodělíš!!!" Zkřikl jsem ho, a už jsem byl u něj připraven se pustit do práce. Sice trochu netradiční, ale přece jen práce. Nevím jak to bylo možné, ale ani ne po dvaceti minutách Nás u toho soudku bylo pět, pak šest, poté sedm... až nakonec pivo v soudku došlo...

K Suně se blížila podivná skupina 6 lidí zahalených v plášti. Temnota a zloba z nich sršela. Já Hebi jsem se zastavil několik set metrů před branou a rozložil si mapku před sebe, ukryl jsem se v hluboké jámě a skryl svou přítomnost. Teď se konečně odreaguju! Šestice tajemných se přiblížila k bráně Suny.
"Nyní Suna zažije svou poslední noc!" prohovořila prostřední postava, zvedla hlavu a objevil se stíň, oči hrozné; světlo šedé a rudé. "Rozchod!" zavelela a všechny postavy se rozprchly do všech stran. Velitel prosvištěl přes bránu až ke strážím. Vystřelil proti nim s bleskovou dlaní a padly na zem mrtvý.

Anbu/Stráže
Jakmile se ke bráně Sunagakure no Sato přiblížila jedna z záhadných šesti postav, stráže zaujaly bojovou pozici. Netušili však co mají čekat. Takže to že se postavě podařilo úspěšně zabít pár shinobi Sunagakure no Sato u brány bylo dosti předvídatelné. Nejhorší však na tom bylo to, že shinobi ze Suny pořád netušili, co mají od svého nepřítele čekat. Ale i přes to nepanikařili. Rozhodli se vyslat posla ke Kazekagemu s hlášením o pokusu o invazi. Mezitím senzibilové u brány spostřehli, že tato postava zde není jediná. Situace se zdála být zlá, ale i přes to se shinobi Sunagakure no sato odhodlaně rozhodli zjistit nepřítelovy slabiny... Následoval útok jednoho shinobi za duhým. Ať už kunaiem, či výbušným lístkem, ba dokonce nějakou C rankovou technikou XD... odhodlání zde bylo... byla zde jejich silná vůle!!! A to leda co zmohlo...

Všech šest postav se zastavil uprostřed brány. Objevil se uvítací výbor a provedl svůj pošetilý útok. Nevěděli s čím si zahrávají, věru ne.
Tendou zvedl ruku a kápě mu spadla. Mohli vidět tvář slavného bojovníka.
"Shinra Tensei!"
Ostatní pět využili zmatku a kouře, pokusili se nepozorovaně vniknout do vesnice.

Anbu/Stráže
Shinra Tensei byla nepochybně legendarní technika, která v minulosti napáchala mnoho škod, a tak bylo zřejmé, že shinobi u brány nemají šanci. Ovšem pokud se zde najde nějaký schopný mladík... mohl by neznamému ukázat, že s Sunagakure no Sato si není radno zahrávat. Naštěstí se zde někdo takový našel... bude ale schopen se ubránit i tak mocné technice? I když k tomu neměl dostečně silné techniky... měl své odhodlání... odhodlání ochránit Sunagakure no Sato za každou cenu. 

Přeživší
Jakmile jsem se probral a otevřel oči. Viděl jsem pouhy kouř. Všude byl kouř. Kéž bych tak byl senzibil. Pak bych byl schopen zjistit, co se zde stalo... mohl bych něco zmoct. Ukázal bych zde všem přítomným můj talent. Naštěstí se však zdálo, že se viditelnost zlepšuje. Když se však zlepšila... nebyl důvod k radosti. Všichni... opravdu všichni byli mrtví... jak pak dokázal pouze jednou technikou zneškodit všechny shinobi u brány s výjimkou mě, a dál celou bránu Sunagakure no Sato? Nebyl zde žáden senzibil a Já senzibil nebyl, a tak jsem se nemohl spolehnout na to, co vidí mé oči... Neviděl jsem nikoho... žáden nepřítel... nic víc než ruiny slavné brány Sunagakure no Sato s hromadou mrtvých těl...