Budova vedení vesnice

First topic message reminder :

V centru vesnice se postavila nová budova, která měla pojmout úřední zaměstnance a archiv. Pracuje zde v jednom kolem personální tým, který zajišťuje posílání lékařské péče do okolních vesnic a na jejich výslovné žádosti a koho poslat kam. Každou žádost musí schválit osobně feudální pán vesnice to jest Crystal Takaishi. Do její kanceláře pouští jen velice důležité osoby, ostatních se ujímá buď její sestra a nebo asistentka.


po vstupu do budovy jím dominuje velké a široké schodiště na jejímž konci jsou dubové dveře. Za nimi se nachází zasedací místnost, zde se konají konference, porady, srazy důležitých osobností třeba kage a další. 

 
Kromě archivu, který se nachází pár metrů pod budovou, je celý objekt nestřežený. Je to riziko, ale tady je útok na budovu možný 1:1 000. Budova je přístupna všem, kdo potřebují nebo chtějí zdělit informace nebo si nechat poradit. O všem se dá mluvit, stačí jen se nebát.

Prišla som ku kancelárií, kde čakal nejaký chlapík. Na chvíľku som sa na neho zapozerala a následne som len kývla hlavou na rozkaz.
"Čo potrebuješ?" Spýtala som sa ho, popri čom som odomkla kanceláriu a sadla som si za sestrin stôl. Následne som si len zaloźila ruky pod bradu a čakala som, čo z neho vylezie. Nedalo sa povedať že by ma to až prílIš zaujímalo no aj tak som nemala na výber. Najradšej by som bola zo sestričkou ale, čo som mohla robiť? Poslala som za ňou Yoshimiho a dúfala som, že sa o ňu postará. Musel tu niekto ostať. Už sme raz boli napadnutý, viac menej.. ak sa to zopakuje, musí tu byť niekto z priameho velenia, ako ja.

Na jej slová som sa zobudil a povedal. Prepáčte, zaspal som. Zdravím. Keď som to dopovedal, vydal som sa za ňou do kanclu. Zastavil som pred stolom a spustil. Rozmýšľal som, že by mi už trebalo ísť na nejakú misiu. Povedal som a čakal na jej odpoveď, dúfal som že pre mňa niečo bude mať. Dúfam, že sa niečo nájde, inak sa už asi unudím na smrť. Rozmýšľal som a čakal.

Na chvíľku som sa zamyslela a začala som sa hrabať v papieroch, ktoré tu ségra mala.
"Nerada by som niekoho momentálne púšťala von z dediny.. popravde." zamumlala som, pri čom som sa na chvíľku zamyslela. Po tom som ho však rozhodla využiť k vlastným účelom. Podala som mu papier, na ktorom bol napísaný zoznam rastlín a ingrediencií. 
"Začínajú nám dochádzať isté veci, ktoré tu máš napísané. Ehm.. myslím že by s ničím nemal byť problém ale, dala by som si pozor konkrétne na túto jednu." Ďobla som prstom do položky s názvom "vajíčka".. bolo to divné, nebolo tam napísané aké či podobne. 
"Nachádza sa to v istej oáze kde ťa doprevadí môj kuchiyosen ale, bude to strážené. Tie tvory sa o svoje eh.. plody.. neradi delia." Vysvetlila som mu a následne som trocha podvihla obočie. 
"Môže byť?" Spýtala som sa.

Pozeral som na papier a celý čas ju počúval. Tak to nebude veľmi bezpečné, to sa mi páči. Hovoril som si v hlave a počúval ju ďalej. Hai, s tým nebude problém. S pár "príšerkami by problém nemal byť. Povedal som a pri slove príšerky som nahodil taký, srandovný hlas. Tak zbieranie rastlín, Not Bad, stále lepšie ako venčenie psov. Pomyslel som si a čakal, čo bude ďalej.

Poněkud rozespalá jsem se vracela do kanceláře. Doufala jsem, že to tu Nefrit vzala za mě. Odpočinek mi opravdu prospěl. Bylo na čase začít plánovat sraz kagů. Otevřela jsem dveře do kanceláře a s úsměvem jsem se podívala na Nefrit.
"Ahoooj tak jak sis vedla?" sedla jsem si na pohovku v rohu místnosti a natáhla si ještě chvíli nohy.

Asistentka zaklepala na dveře a vešla. "Je tu ANBU." já se jen podívala na ní a zvedla se.
"Ať jde dál." pokynula jsem jí ale zůstala sedět, Nefrit držela stráž mého křesla. Asistentka vyzvala Yoshimiho ať jde dovnitř

"Tvoje mise v Ame se ruší." posadila jsem se a přešla ke stolu a vytáhla ze šuplíku několik listin.
"Obejdeš vesnice, kromě Iwy, Ame a Oto a zeptáš se jich kdy se jim hodí sraz kage, ať mi hodí nějaké termíny přibližně za 14 dní by se mohl konat ( tak 19.-25. srpen). Pak se vrátíš, vem sebou Nefrit, potřebuje pohyb." mrkla jsem na něj a podala mu svitky, které byli již nadepsané názvy vesnic.

Pomalym krokem jsem dosel k budove vedeni a dosel pomalu nahoru. Postavil se ke dverim a na ne zaklepal a cekal na vyzvani vstoupit.

"Dále?" opřela jsem se o stůl.

Uslysel jsem kouzelne slovicko. Pomalu vstoupil do kancelare.
NoKdyz jsem vesel hluboce jsem se uklonil a snazil se aby se mi nestala nejaka blbost jako vzdy.
"Zdravim Daimyo-Sama. Nemate pro me neco?" Na muj vkus tu bylo az moc lidi.

"No pořádnou misi zatím nemám, ale potřebovala bych zjistit stavy v nemocnici co se týče personálu a materiálu. Oběhneš všechny pavilony a oddělení, zajistíš mi počet personálu včetně uklízeček a tak a zjistíš materiál který tam chybí, ať už to jsou stroje, léky, oblečení, napíšeš mi seznam a pak mi ho přineseš. Vyhovuje? Nic lepšího zatím nemám." pousmála jsem se

"Nemocnice???" No fakt ze jsem moc nemusel ve skutecnosti jsem je nenavidel. Nakonec jsem jen rekl.
"Vite ze nemocnice nesnasim, Ale udelam to pod jednou podminkou." Rekl jsem trochu provokativne.

"Když je nesnáším proč potom bydlíš ve vesnici, která je na nemocniční péči zaměřená?" odpověděla jsem stále mile jeho reakce potom mě dost překvapila. 
"Zopakujme si to, ty si můžeš klást podmínky vůči mě?"

"Tak nemocnicni pece je neco jineho. Nez kdyz tam clovek musi lezet nebo v ni lezet."
Rekl jsem a pak jsem jen stal a premyslel nad svou odpovedi.
"No tak za pokus to stalo, mel jsem v planu vas nekam pozvat." Rekl jsem a snazil jsem se nenabrat barvu rajcete.

"to je do tebe milé ale mám tu práci, nemůžu jít, ale je to od tebe pozorné." zdvořilostně jsem odmítla,i když mi to lichotilo. 
"Až skončíš přijď si pro odměnu." mrkla jsem na něj

"Samozdrejme jsem nemel na mysli hned. Kdyz budete mit cas samozdrejme. Tohel bych bral jako odmenu." Mile jsem se na ni usmal a cekal jeste na jeji reakci. No bylo by mi jedno i kdyby to byllo za rok.

"Ale ani v etikeách a společenského postavení si nemůžu dovolit si teď brát na triko nějaký vztah. Máš Misi Ryuu..." odmůčela jsem se

"Vzdy vazna. No dobra zadne rande." Nakonec jsem si odfrkl. "Dobra tedy. Vratim se jak skoncim." Uklonil jsem se a odesel z kancelare.
(presun)

(já s vás chytám už výtlemy lidi  chudák moje sestřička  )

Za dnešek se tu vystřídalo víc lidí, než jsem čekala, to nebylo normální. Yoshimii s Nefrit měli mít misi a co mám vymyslet pro něj. Zadívala jsem se na Sasukeho. Tomu C-ranková mise stačit nebude. Přesto jsem se na Sasukeho usmála. 
"No ... mám léky na všechno, ale momentálně mě nenapadá, který by byl pro muže tvého postavení vhodný, Sasuke!" odpověděla jsem mu tak nějak neutrálně. Chtěla jsem se zajít podívat do Konohy, ale tak můžu tam poslat jeho samotnýho, ono mi jedině prospěje na chvíli si oddechnout v kanceláři a necestovat. 
"Jak hodně máš rád cestování?" založila jsem si ruce na prsou