Bojiště před Konohou

"Nenecháme tě utéct!" křikl jsem a pak zvedl ruce do vzduchu a hledal. "Allii, Hikaru za mnou!" (přesun za Torem)

"Hakke Kyusho!" Neji zopakoval stejnou techniku jako Shijin, čímž ji vynegoval. Opět se na ni vrhl, ale tentokrát se chystal na něco horšího. "Hakke Hasangeki!"

"Hakke Hasangeki!"
Zarazila jsem se. Moc daleko se nedostaneme, když budeme používat stejné techniky. Ale my už jsme se dostali dál. Po obraně jsem se pustila do vlastní techniky. Neji Hyuuga, žádný Hyuuga, nemá chakrové vrány. Moje vlastní technika je moje jediná naděje.
"Chakura no Karasu!"
Z dlaní se mi postupně vynořily čtyři vrány. Dvě se rozlétly na Nejiho. Juukenová chakra. Jedna z jedné, druhá z druhé strany. Možná jsme Edo Tensei nemohli zabít, ale pokud by ho trefily do rukou, jak jsem doufala, jistě by mu zablokovaly proudění chakry v nich jako každému. Další dvě jsem si nechala zatím za zády.

Rozbehl jsem se za Hokagem Tohle jsem si nemohl nechat ujit. I kdyz jsem potom pocital s kazanim od Shijin nebo nekoho jineho. Ale zabil mi pred oima guvernerku a to jesem nehodlal Akceptovat ze vyvazne.
(Presun)

Nějakou dobu jsem sledovala situaci na bojišti. Snažila jsem si zapamatovat jak kdo z našich nepřátel bojuje. Doufala jsem, že padnou ještě dnes a dostatečně rychle na to, abych si s tím nemusela zatěžovat hlavu. Ale jeden nikdy neví.

Proboha... Neji... Co tu dělá? Kdy už konečně přestanou zneužívat nejmocnější členy našeho klanu? Shijin, doufám že ho z tohoto nepříjemného prokletí osvobodíš, musím to nechat na tebe.

Jishaku se rozhodl kamsi utéct. Pochopitelně jsem to nemohla nechat jednom tak. Byakugan jsem měla už dávno aktivovaný a proto mi jednoduše nemohl zmizet ani na zlomek sekundy. Za to co on a ten jeho Aburame provedli tátovi, draze zaplatí.
Přesun

Byl to opravdu génius! Použít dvakrát po sobě tak silnou techniku bylo něco. A navíc použít na vrány techniku, kterou se obvykle spíš rozbíjí skály.
Zajímavé...
Přesto v technice byla i chakra a tak samozřejmě vrány doslova roztrhala na kusy. Zamračila jsem se. Musela jsem útočit rychle a účinně, nemohla jsem si dovolit váhání.
"Chakura no Tatsumaki!"
Vrány jsem si zatím nechala za sebou. Vybrala jsem si chvíli, kdy byl zaměstnaný ničením vran, o kterých netušil, že jde vlastně jen o Juuken na dálku. V dlani se mi začala formovat chakra do malého tornáda. Tuhle techniku nebude lehké vyblokovat, protože ani já ji po vypuštění nemohu ovládat. Jakmile bylo tornádo dostatečně velké, doslova jsem jím hodila o zem a ono se točilo kolem k němu a zanechávalo v zemi hlubokou rozšiřující se stopu.

Tornádo vrazilo do Kaitenu a zase se od něj odrazilo. Rozpadlo se pak kousek od nás samo, když nenašlo žádný cíl. Zamračila jsem se.
Jak dlouho to zvládnu? Musím!
Nesměla jsem ho nechat vydechnout, ani sebe.
"Chakura no Nami!"
Když se mi nevyvedl rázný útok, zvolila jsem plošný. Velké množství chakry, která Hyuugu obklopuje a dává mu možnost tvořit Kaiten, se zvedlo v dlouhé, vysoké vlně podobné vodě, jen průsvitné a vyrazilo směrem k němu. I přes Kaiten by se to mělo jen převalit a stejně člověka v něm po jeho konci zasáhnout. Jednoduché údery zase nepokryjí celou plochu, kterou vlna chakry. Nezbývalo, než doufat, že tohle ho paralyzovat dokáže.

Tohle jsem opravdu nečekala. Přeskočit vlnu chakry pomocí Hakke Hasangeki ale byl dobrý plán, protože ta se, když do ničeho nenarazila, rozpadla a tak už dopadl do bezpečných prostor. Využila jsem chvíle, kdy byl ve vzduchu a rozběhla se blíž, abych mu nedala šanci na mě zaútočit a vyslat proti mě další techniku, kterou bych musela opětovat, abych mě nezasáhla, což by mi znovu ubralo větší množství chakry. Jakmile tedy dopadl na zem, neměl čas zaútočit, protože jsem se na něj vrhla s technikou, které se nejspíš bude umět bránit.
"Hakke Hyaku Nijuuhashi Shou!"
Začala jsem s údery, které znal. Vlastně mu stačilo se normálně bránit, přesto rychlost těchto úderů musela plně zaměstnat jeho pozornost. Ve chvíli, kdy jsme byli téměř u konce a údery byly čím dál rychlejší, se mi za zády vynořily dvě chakrové vrány, které se za nimi od jejich vytvoření na začátku bitvy skrývaly. Jejich chakra se doslova ztratila v našich úderech. Chtěla jsem, aby ho v nestřeženou chvíli nutné obrany praštily do rukou a přerušily tak tok chakry v nich, respektive zablokovaly patřičná tenketsu.

Neji

Neji chtěl použít naprosto stejnou techniku, jako použila Shijin, ale něco mu v tom zabránilo. Vyčerpání uživatele Edo tensei. Neji, pomalu se regenerující se postavil proti Shijin. Sundal si čelenku, aby ukázal svou prokletou pečeť.
"Byl jsem volný, ze svého prokletí jsem se uvolnil, ale teď jsem tu byl zas. Zemřel jsem při ochraně ne hlavní rodiny, ale při ochraně přítele a položil život pro lepší budoucnost. Byl jsem nazýván géniem. Ochraňuj klan Hyuuga, předávám ti svou vůli, předej ji dál," zašeptal. Neji se osvobodil, nechtěl už dál bojovat proti člence klanu Hyuuga. Chtěl být opět svobodný, jako pták...Místo Nejiho před Shijin leželo tělo neznámé ženy.
_____
Seskočil jsem dolů ze svého úkrytu a přistál před Shijin. Pohlédl jsem na to ženské tělo. "Hm, nechápu, jak se mohl uvolnit." s úšklebkem a s hadím syčením jsem pohlédl přímo do bílých očích Hyuugy.

Vyšlo to. A on tu přede mnou stál. Můj vzor. Člen mého klanu. Génius. Hltala jsem v té chvíli každé jeho slovo. Nemohla jsem to kazit svým vlastním hlasem. Jen jsem tedy přikývla.
Kéž by klan měl v dnešní době takového člověka.
My měly mého otce a Mikomi. Ale Neji by náš klan jistě také dokázal pozvednout a možná ještě víc. Na druhou stranu jsem mu přála, že je konečně volný, zasloužil si to. A zasloužil si to víc než kdokoli jiný. Přede mnou o chvíli později leželo jen neznámé tělo. Zvedla jsem pohled k obloze.
Odpočívejte v pokoji, Neji-sama.

Jen o pár vteřin později jsem dala jednu dlaň za záda, aby se mi v ní utvořila prozatím malá chakrová vrána. A vzhlédla jsem včas na to, abych spatřila, kdo se ke mě přiblížil.
"Kdo jste, pane?"
Had. Tedy sennin. A podle slov i ten, kdo stál za technikou, která přivedla Nejiho zpět. To bylo neodpustitelné!

"Jsem ten, kdo stojí za vším, jsem akademik a knihomil, který se schovává a řídí osud celého světa z kouta své laboratoře. Jsem ten, kdo je velmi blízko k odemknutí tajemství Rikudou sennina, jsem Hebi!"

Akademik a knihomil?
Dostala jsem tik do oka.
"Představení hodné světového vůdce," ušklíbla jsem se cynicky.
Doufám, že tu laboratoř i s vámi někdo brzy vyhodí do povětří.
Přemýšlela jsem, jestli teď zemřu. Hyuugové jsou možná jedním z velice hrdých a úspěšných klanů, ale co zmůžu proti Senninovi? Proti někomu, kdo přivolával mrtvé?
"Proč jste vylezl ze stínů a neschováváte se dál?"
Tohle byla slepá ulička. Hrdost mi útěk nedovolí. A stále jsem nevěděla, proč on přišel ke mě. Zabít mě mohl i zdálky.
Asi touží po sociálním kontaktu.

Zachechtal jsem se.
"Kdo ví, mohl bych říct, že jsem to plánoval, nebo jen tak z rozmaru, kvůli válce či pro dosažení míru," jedno bylo jisté, nepřišel jsem bojovat. Ne osobně, i když tato myšlenka se mi začínala pomalu, ale jistě líbit. Jednotky Tora umírají, povstání je potlačeno. Tak proč jednoduše neodejdu?

Založila jsem ruce na hrudi, aby nebylo příliš nápadné, že mám jednu za zády. Vránu jsem udržela i bez toho, stačilo mít aktivovaný Byakugan. Trochu jsem ji zvětšila. Stále se za mě hezky vešla a nebyla vidět, ale v případě potřeby se mohla rychle zvětšit ještě víc a hezky by se na ní uletělo.
Ačkoli si to asi příliš idealizuji...
"Proč jste vylezl ze stínů zrovna přede mnou?"
Samozřejmě mě i napadlo, že by mohl jít po Byakuganu. Jelikož jsem byla z hlavní rodiny a neměla ho chráněný, bylo by to opravdu nemilé.

"Možná kvůli byakuganu, nebo jen proto, aby si vzkázala světu, vzkázala Hokagemu, že kola války byla roztočena. Iwagakure no sato, Konohagakure no sato, ukážu Vám, kdo skutečně jsem a zaplatíte za to, že jste mě přehlíželi," otočil jsem se a můj hadí ocas na ni pohlédl.
"KuKu? Chceš si snad zatančit?"

Znovu tik v oku. Obočí vylétlo vzhůru a snažila jsem se jeho ocas ignorovat.
"Nepamatuji si, že bych vás znala, natož, že by vás někdo v Konoze přehlížel," odvětila jsem. "Že válka začala, to už všichni, kdo dnes bojovali, vědí. A kdo jste, to jste mi řekl - akademik a knihomil."
A ti války nevyhrávají.