Skrýš Shuuketsu

Koukni se mi do očí! ptáš se jak ho zabít?. Kdybych to sám věděl tak je už dávno mrtvý. Nevím to opravdu to nevím. Co jsem řekl to jsem vypozoroval. Tuším že v určití čas je zranitělní. Ne teda zranitělní ale jde mu oddělit část těla. Snědl si srdce a já cítil tu bolest, myslím si že to pouze u bolesti nekončí. Tuším že mě nemuže ještě zabít a víš proč si to myslím?, kdyby mě zabít mohl tak jsem už mrtvý a na nic by nečekl. Celou dobu maluju krvý plánek Mám nápad!. Pokud nás nenajde a nebo ho udržíš chvilku odemně budu schopnej dokreslit tuhle malbu a pomocí ní použít techniku zvanou Doton: Uitenpen. Měl bych ho znehybnit a potom bychom ho zapečetili. Bud příjdeme jak ho zabít nebo se ho pokusíme zapečetit. Ta druhá možnost je asi rychlejší. Co myslíš ty Kaylo

*Dokreslím onu věcu na mapu kterou mi dál šéf. Nebylo to nic složité pár koleček, čtvercu a trojuhelníku. Mapu jsem si schoval do pláště a vykoukl za kamenem.*Viděl jsem jak Kayla zautočila na Marise. Byl docela blízko a netrvalo by dlouho a našel by nás. Nechci pouze koukat i kdyby v této situaci to bylo nejlepší. Chakru nemám zregenerovanou a zrovna moc jí nemám. Přesto bych ještě pár jutsu zvládnout mohl. Vstanu na nohy, chytnu Katanu která tam stojí zabodlá a vytáhnu jí. Hned jdu do středu boje. Pomocí techniky Shunshin no Jutsu se problesknu k Marisovi a snažím se ho zasáhnout do druhé ruky.

Maris zastavit Katanu rukou stejně jako Kayle. Čekal jsem že jí zastaví ale to že nešla vytýhnout bylo překvapení. Hned jsem Katanu pustil a nechal jí zabodnutou v jeho ruce. Kayla uspěla a probodla mu břicho. Maris opět změnil barvu a tentokrát na bílou. Taková barvu tu ještě nebyla. Tušil jsem že není konec protože takhle jednoduše by nepadl. Symbolu na zemi jsem nevěnoval pozornost a utekla mi změna. Chtěl jsem to už ukončit a doufal že to bude fungovat. Myslím si že jeho břicho na kterým má symbol je jeho zraňitelné místo. Netrvá dlouho a ucítím dost nepříjemní zápach. Takhlou vuňi má stará mrtvola. Pochybuji že zemřel a začal hned takhle smrdět.

Dám obě ruce do zvlašntní pečetě a levou ruku schovám za záda aby jí Kayla neviděla. *Na každém prstu se oběv temně fialová záře. Každý prst symbolizuje jeden živel. Gogyou Fuuin



Rozmáchnu se prudce rukou a snažím se umístit pečet na Marisovo břicho.

Nepriateľ padol na zem a začal smrdieť, ako sto rokov zhnitá vajcová pomazánka, ktorá bola zmiešaná z ďalšou chcíplotinov. To ma ale nezaujímalo ja som sa s šialeným úsmevom zamerala na svojho "spoločníka" ktorý sa chystal na telo možno mŕtveho nepriateľa pripevniť pečať. Teraz to urobíme, je najvyšší časť a príležitosť.Nachystala som si za jeho chrbtom katanu a až po tom, čo použije svoju pečať som mu mala v pláne zo zadu prebodnúť jeho hruď. Ak by sa niečo pokazilo a on by nestihol pripevniť svoju pečať nezaútočila by som, predsa len som si musela byť istá, že tu neoživne spoločný nepriateľ. Možno som bola šialená ale niekedy aj dosť prefíkaná.

Vypadá to že je to pro Marise už konec. Nechci táhnout celé tělo zpět do vesnice. Pouhá hlava by mohla jako důkaz stačit ale na drůhou stranu Marisovo tělo budu moc použít na jeden experiment. Když to ale vezmu v uvahu tak kdyby se náhodou znova oživil ve vesnici tak by to mohl být dost velký problem. U experimentu platí pravidlo čím více tím lépe ale nechci si to risknout. Proto hlava bude muset jako důkaz a material stačit.

Záhlednu že Kayal má v ruce katana v louži krve která tvoří přirozené zrcadlo či spíše odraz. Mám zakrvacené ruce od louže do které koukám, stačila chvilku nepozornosti abych si je tam položil.

Kayl mohla bys mu useknout hlavu když máš svojí Katanu v ruce. Skoro jsem zapoměl něco ti mužu dát teda alespoň zbytek. Nepřestávám Kaylu ani na sekundu v kaluži sledovat. Zjevila se tu jako důch a pomáhala v boji. Co když není vůbec z vesnice a je to ANBU která přišla pro mojí hlavu či něco uplně jiného.

Setřu trochu krve z rukou a poskládám pár pečetí. Položím pomalu ruce na Marise a oběví se druhá černá pečet.

Môjmu spolubojovníkovi sa to podarilo a aj keď som sa pripravovala, že ho prebodnem neurobila som tak. Proste ma ten môj stav prešiel, predsa len som bola šialená a náladová, takže sa to môže stať kedykoľvek, však ešte bude čas mu vraziť kudlu do chrbta. Bolo to ale skôr preto, že mi povedal, nech mu odrežem hlavu a keď môžem urobiť niečo tak skvelé, prečo by som to neurobila? Pristúpila som teda k telu nepriateľa a odsekla mu jedným ladným švihnutím hlavu. "To by bolo... ale niesť ju nebudem." Povedala som rázne. Mala som mu tu vypomôcť a nie zaňho nosiť hlavu nejakého smradlavého dedulu, ktorý žil už príliš dlho na túto dobu. Zapichla som túto katanu do zeme a zmizla som. Objavila som sa u všetkých svojich zvyšných katan pobrala si ich a objavila sa zasa na mieste, kde som zapichla práve tú pred ním. Tie som potom pobrala a uložila do pochiev, aby boli u mňa. Predsa len svojich miláčikov by som si len tak nedala. "Čo teraz?" Opýtala som sa ho a dala som si na chvíľu dole svoju helmu, lebo mi bolo príliš horúco. Pohodila som vlasmi na stranu a vydýchla som si. Na to, že som takmer nič neurobila som sa možno aj dosť zadýchala. Alebo sa mi to len skôr zdá, lebo ma moje druhé ja až príliš nabudilo a ja som chcela tak zabíjať, že ma to mohlo. Hej, to je skôr kvôli tomu. Predsa len som teraz neočakávala ďalší boj, jedine, žeby som po ňom zaútočila ja sama., preto mohla ísť helma dole.  

Kuchiyose no Jutsu Druhá pečet která se oběvila byla právě Kuchiyose.
Kouř zahalí celé mé tělo. Hned kouř zmízí a jsem pokrytý hadem. Had začne požívat zbytek Marisovo těla.
Tuto část těla použiju později na pokus. Šel bych asi zpět do vesnice.
V této skrýši jsem byl už dostatečně dlouho abych jí konečně opustil. Právě si všimnu že had už celé tělo snědl a muže být odvolán. Tato metoda je celkem učiná v přenašení věcí. Pokud odvolán hadama tak se odvolá i tělo. Až budu potřebovat Marisovo tělo tak si hada znova zpět přivolám a vytáhnu ho z hada.
Není to zrovna moc pěkná metoda, nazval bych to spíš nechutné ale svůj učel to dokonale splní.
Had zmízí skoro stejně rychle jak se oběvil. Jak zmízí had tak zmízí i Marisovo tělo v jeho břiše.
Kayla usekla hlavu velmi rychle a ani nedržkovala že si jí mám useknout sám jak jsem očekával.
Zrovna si Kayla sundala helmu.Hlavu vezmu samozřejmě sám.
Nebudu tě nutit tahat něco takového. Na druhou stranu jsem nečekal že si sundáš helmu.
Bez té helmy ti to sluší vícMožná blbá lichotka v špatný čas.
Vezmu si hlavu kterou Kayla drží a chytnu jí do své ruky.. Měl jsem to tělo prohledat ale to udělám později. Otočím se a bez více slov odejdu. Možná to muže připadat že mě Kayla nijak nezajímá a ono je to celkem pravda ale větší zásluhu na odchodu má to že už chci být zpět ve vesnici a učit se techniky které mám za tuto misi dostat Pokud to chceš mít konečně zasebou tak bych co nejrychleji odešel, protože já už odchazím. Sayonara Odejdu

//PŘESUN//

Cestovali sme cez noc, takže sme sa mohli pohybovať ticho a nepozorovane. Za celú cestu som neprehovorila ani slovo. Nebola som príliš zhovorčivá alebo skôr som možno ani nič hovoriť nechcela aj keď som sa chcela opýtať Rinku, že čo to vlastne malo znamenať. Dorazili blízko územia iwagakure a ja som už po pamäti šla na miesto, ktoré by ma malo doviesť k vchodu do tejto skrýše. Netrvalo to dlho a po pár minútach sme sa ocitli vo vnútri. Keď som sa tu poobzerala vyzeralo to, že sme dorazili, ako prvé. "Asi si budeme musieť počkať" Prehovorila som po prvý krát počas celej našej cesty.

Nebola som senzibilom, keďže svojimi schopnosťami som bola najviac podobná samurajom, takže nebolo prekvapivé, že som čakala a skôr dúfala, že si nás ten dotyčný nájde. Než sa ale tak stalo Rinku mi oznámila, že už tu niekto je. Chytila ma za ruku a vydali sme sa jeho smerom pri čom som nevidela nič zaujímavé, keďže tu až tak svetlo nedosahovalo. Možno ďalej bude. "Nevedela som, že to je také veľké." Už raz som tu bola ale nemala som potrebu to tu skúmať. Po ceste som sem tam o niečo zakopla ale nebolo to nič závažné, len som na to jednoducho nevidela.

"Ja zasa druhý. Pri prvej návšteve som nemala čas to tu skúmať. " Pri pokračovaní sa nám podarilo naraziť na postavu, ktorá mala podobný, možno aj rovnaký plášť, ako Misha, takže by to mala byť tá správna osoba. "Prišli sme sem preto, aby sme zistili čo najviac informácií o tom votrelcovi s ktorým som ja a Misha bojovali." Neviem, či o tom Rinku vôbec vedela ale bola som sem poslaná na misiu, pri čom som mala podporiť Moruovho kolegu. Bolo by pomerne blbé, ak by som tu hovorila niečo také a tento človek, čo tu bol by nepatril k nám. Takú trápnu a blbú situáciu som vážne nechcela zažiť, takže som po tých slovách len vnútorne dúfala, že je všetko v poriadku.

Moru prehovoril asi po tom, čo sa uistil pri pohľade na nás, že sme tie správne osoby. Po jeho dvoch vetách som mu ešte nevedela, čo na to povedať. Ostávala som ticho a vypočula si aj jeho ďalšie slová pri čom ma napadlo len jediné miesto, kam by sa dalo zájsť. Bolo to miesto, kam som si v minulosti chodievala hľadať nejakú prácu. "Jediné miesto, ktoré by bolo vhodné za vyskúšanie je Zlaté oko. Je tu menší problém a to je cena informácií. Keď som tam kedysi bola a hľadala si tam prácu, všimla som si tam zopár jedincou, ktorý potrebovali informácie ale mastne za ne zaplatili. " Hovorila som to k Moruovi, lebo je možné, žeby poznal ešte nejaké miesto, ktoré je lepšie než to, čo som poznala ja. V tom prípade by sme mohli zájsť tam. Aj keď som to mala na pláne platiť, určite by som o tom povedala Tsukikagemu, aby mi to potom preplatil. "Ja by som teda mohla vyraziť, ak nepoznáš lepšie miesto." Opýtala som sa ho nakoniec.