Zasedací místnost rady Ohně

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 7:19 pm

First topic message reminder :

Zasedací místnost rady Ohně - Stránka 5 Titulni

pro **Ken Uchiha** Sat Dec 13, 2014 1:32 pm

Než som sa tam stihol dostať ja Seito sa už stihol dostať k Fu a dostal ju odtiaľ. Aj keď pri tom utrpel mierne zranenie našťastie to nebolo nič hrozné a dostali sa do bezpečia. Ja som sa preto stiahol taktiež a mieril som už do úzadia, aby ma nemohlo trafiť nič nebezpečné, predsa len ja som už chakru nemal takmer žiadnu aj keď som použil tie pilulky. Nemal som už čo urobiť, preto som mal na pláne sledovať ďalšie dianie tejto bitvy. Netrvalo dlho a bol som už určite z dosahu rúk tej sochy a pri tom som tentoraz mieril od jedného stromu k ďalšiemu až k miestu kde mala byť Fu. Dúfal som, že ju ten Uzumaky, ktorý tu teraz je vylieči, lebo ona toho schytala naozaj dosť a ešte sa premáhala nad svoje sily. Určite niečo také uvíta aj ona sama, keďže byť celý doráňaný nieje nič príjemné.

pro **Uzumaki Shinji** Tue Dec 16, 2014 12:16 am

Bylo opravdu složitější sledovat Seita v jeho rychlosti i přes moje velmi dobré senzibilské schopnosti. S touhle rychlostí je opravdu velmi nepředvídatelným a určitě toho můžeme využít. Dokud stojíme v bezpečné vzdálenosti od té sochy tak je to v pořádku. Já sám jsem se v první řadě staral o to, abych držel zadní řady a případně zraněné dostal znovu na nohy. Jedna z nich byla i Fu. Přiběhl jsem k ní a Kenovi.
"Jsi v pořádku?" podíval jsem se na mladého Uchihu, ale rovnou jsem už prohlížel Fu. "Ajeje,.. ty jsi to teda přehnala holka,.." řeknu trochu ustaraně a prohlédnu jí zběžně oči, už na první pohled šlo poznat že jde o Hyuugu a nejspíš po takové akci bude muset na chvíli dát očím klid. Není to ani tak o tom, že bych tomu rozuměl, ale řekněme že to je klasický problém Hyuugů když příliš namáhají oči. Každopádně Byakugan by jsme mohli využít. Lehce jsem jí změřil tep, zvedl jí hlavu a z koutků úst jí tekl tenký pramínek krve. To není dobré, mohlo by to být nějaké vnitřní zranění, každopádně jí to musí bolet. Přiložil jsem jí dlaň na čelo a aktivoval Kinkyū fuuin, která by jí měla aspoň dočasně ulevit od bolesti a zároveň jí to trochu probudí ta prvotní bolest abych jí mohl pomoct. Potom jsem si stáhl rukávy kolem mojí levé ruky, která ještě nebyla moc okousaná a natáhl k ní ruku.

"Slyšela jsi někdy o tom, že někteří členové klanu Uzumaki mají schopnost léčit když je kousneš? Vlastně to funguje tak, že saješ krev." mírně jsem se na ní pousmál "Kousni a budeš hned fit" natáhl jsem k ní blíž ruku a snažil jsem se nadále usmívat a vysvětlit jí o co jde, protože bylo by divný kdybych asi přišel a řekl "Kousni mě! Vysaj mě!!". Ne, to by bylo fakt divný. Každopádně jsem doufal že to pochopí,..
Všechny tři klony jsem poslal nakonec k tělu Shisen. Když se vynořili u jejího těla a tak nějak nemohli diagnostikovat nic jiného než smrt. Ona i její pes, byly tak nějak prošpikovaní těmi větvemi a tak nezbylo nic, než jí odnést mimo bojiště. Má právo na důstojný pohřeb, stejně jako všichni ostatní ninjové. Dva z klonů vzali jí a jeden z nich jejího psa a rychle se pokusili dostat k bezpečnému bodu

pro **Raiki Senju** Fri Dec 19, 2014 4:30 pm

Oddechl jsem si. Byl jsem rád, že jsou oba dva v pohodě. Ale stále tu chyběla Shisen. Seito se vypořádával s nepřítelem, ten chlápek, jehož jméno neznám, léčil trochu zvláštním způsobem Fuu a Ken odpočíval. V dálce jsem zahlédl dokonce i Shiranui, která byla celá.Měl jsem pocit, že se situace zlepšila. Chtěl jsem pomoct Seitovi. Na bojišti bych mu spíš překážel, ale mohl bych mu alespoň krýt záda. Přeci jen se tu někde může potloukat ještě ten druhý chlápek.
Vzal jsem do ruky pár kunaiů a vyskočil na nejbližší vyvýšeninu. Bedlivě jsem sledoval nepřítelovi kroky a přitom neustále dával pozor na okolí. Zároveň jsem ještě pozoroval Shiranui, jestli na ni nepřítel neútočí, abych alespoň trochu mohl ten útok od ní odrazit.

pro **Zetsu** Sun Dec 21, 2014 10:32 am

Seito si dával záležet, přeci konec konců zde šlo o životy. Jeho postup byl perfektně naplánován do několika fázi. V první fázi se mu úspěšně podařilo hodit obloukem jeden ze svých kunaiů. V druhé fázi se byl schopen úspěšně dostat ke Fu, kde naštěstí pro něj přišel k úhoně pouze tak, že má bouli na svém boku. Ta však byla způsobena pořádnou ránou, takže bolest ní způsobena jen tak neodezní. V třetí fázi... žel, tato fáze záležela na tom, zda se mu povede fáze první, což celou tuto třetí část vystavilo velkému riziku. Když Seito mířil pro Fuu, uvědomil jsem si proti čemu zde vlastně stojím, Hirashin no jutsu. Pro mnohé shinobi se tato technika stala osudovou. Vědom si ohrožení, ve kterém jsem se nacházel, poskládal jsem pečetě a vyskočil vstříc místu, kde Seito přemístil do bezpečí Fuu a Kena. Byl jsem pozoruhodný senzibil, takže jsem jejich polohu určil s 99,99% úspěšností.

Mezitím, co jsem se již nenacházel na soše, socha se sama od sebe zhroutila, jelikož jsem do ní již nekoncentroval svou chakru. Seitova technika pak již zničila obyčejnou obrovskou dřevěnou sochu. Není pochyb o tom, že bych proti Seitově druhořadé technice obstál, protože bych něco vymyslel, ale kvůli Seitově načasování by to bylo o vlásek... o vlásek pro něj nebo pro mně, to však již nezjistíme. Nemohl jsem si dovolit zde blbnout se Seitem, když to nebyl jediný protivník proti kterému jsem zde stál. Mé tělo bylo značně pokryto kdejakým plevelem a rostlinou. Bylo jasné, že svůj další krok musím pečlivě zvážit. Nejsem Shodaime Hokage, abych dokázal používat jeho techniky na stejné úrovni bez žádných vedlejších následku. Každou svou silnější technikou jsem riskoval své slynutí s přírodou. Používal jsem totiž vysoko úrovňové techniky mokutonu využívaje k tomu synchronizaci s prostředím jakožto speciálně vyšlechtěný Zetsu, a proto jsem nepotřeboval stejně jako Shodaime vstoupit prvně do sennin modu... prakticky bych jej použít ani nedokázal, a proto jsem našel jiný způsob, jak použít vysoko úrovňové techniky mokutonu. Vše však má svou daň.

Nejspíš jsem se nechal příliš unést celou touto válečnou atmosférou. Již dlouho jsem nezažil takový pořádný souboj. Rozhodl jsem se použít navzdory svému stavu, který jsem odhadoval, že podobnou techniku ještě snese, techniku Mokuton: Mokujin no Jutsu k tomu, abych dodělal ty dva, Fuu a Kena, případně zneškodnil i toho otravného Uzumakiho, který se ostatní snažil vyléčit.

Před touto trojicí se zformovala další dřevěná socha, která byla ale jiná než ta předchozí. Nedalo se však ale říci, že je slabší, jelikož svou silou se je schopna měřit i Kyuubimu. Na začátku jsem zmínil, že jsem se nechal unést, a to proto, protože vše nešlo podle mých plánů. Mokutonova socha se sice zformovala, ale když jsem dopadl na zem dál od právě vytvořené sochy, jelikož nejsem klokan, abych skočil takovou vzdálenost z jedné sochy na druhou, nedopadl jsem ve stavu, který jsem čekal. Na zem dopadla již pouze má dřevěná socha, na které rostla nejedna květinka. Opravdu jsem přecenil své vlastní síly. Mokutonova socha se tedy vytvořila ale dále nepohnula, čím nikoho neohrozila.

Když pomyslím, že tento souboj byl vyvolán pouze kvůli toho, aby mi Moru předal patřičné informace, abych mohl Reinu zpátky vrátit mezi živé, co jsme ji slíbil, cítím se trapně. Doplatil jsem na to, že jsem si hodlal tento souboj zároveň užít a splnit své slovo, které jsem dal Reině.

pro **Hyūga Fū** Sun Dec 21, 2014 7:31 pm

Jemne som sa na Seita usmiala, ani si neviete predstaviť, aká som mu bola v tej chvíli vďačná. Je pravdou, že som to možno trochu prehnala a mala som si viac dávať pozor, ale...Už je to proste tak. Veľa odvahy, štipka rozvahy. Takto by som sa v krátkosti mohla popísať.
Seito ma odniesol niekde mimo, kde sa ma ujal nejaký červenovlasý chlapec. Nepoznala som ho. V živote som ho nevidela. Zaškerila som sa naňho. Myslím, že sa už ani niet čo diviť. U Hyūgov to je bežné. Postaral sa o mňa, mala by som sa z toho učiť, keďže i ja budem jedného dňa plnohodnotný medik. Možno. Prekvapilo ma, že mi zrazu miernil bolesť, po tomto som sa cítila oveľa lepšie, na čo som si len potichu vzdychla a usmiala sa.

Zasedací místnost rady Ohně - Stránka 5 Large

Keď ma oboznámil s tým, o čo pôjde ďalej...Zvráštila som divne obočie a vyvalila naňho oči, pričom som sa tvárila ako totály magor, nehovoriac o tom, že mi stúpla červeň do tváre. Možno mu to prišlo komické. Ja som sa zvykla takto zvláštne tváriť vždy. T-to snáď nemyslí... Zasekla som sa. Nevedela som, či mu tykať alebo vykať, vyzeral len o pár rokov starší, typla by som mu tak 16-17. ...te vážne! Predsa len som sa rozhodla vykať mu. Čo keby sa pri tykaní urazil? No to mi ešte chýbalo! Veď...Veď... Presunula som pohľad k jeho ruke. Bolo tam vidno niekoľko jaziev. Ja vám nemôžem piť krv, je to nemorálne! Zvláštne, ako som sa vedela správať, i keď som tak povediac bola v dosť zlej situácii, čo sa týka mojich zranení. A...a...Keby to niekto videl...Viete, aké by z toho boli pletky?! Keby sa to dopočula moja mama...Kriste pane, boh ma ochraňuj. Zbledla som ako stena. Avšak dosť bledá som bola i bez toho, keby som zavrela oči a zadržala dych, vyzerala by som asi ako mŕtvola.
Bolo vidno, ako nerada som to robila. Bolo to pre mňa také neľudské a divné, príliš upírske. Ale asi to nešlo inak, keď som zbadala jeho pohľad. Myslel to vážne. E-ehm...Tak teda...Dobre... Už len keď sa na mňa pozrel, videl, ako sa mi to hnusí. Chytila som jeho ruku a pritiahla si ju k ústam. Váhala som. Nechcela som. Pomaly som roztvorila pery...Už už to vyzeralo, že sa zahryznem, keď som sa od tej ruky opäť oddialila. Neublíži vám to? Opýtala som sa pre istotu, v tej chvíli sa ale vedľa nás opäť vytvorila socha. Pre iných to bol dôvod ku vykopávanie si vlastných hrobov, pre moje telo spása, pretože som si uvedomila, že tu nechcem pôsobiť ako piate koleso na voze, keď boj bude pokračovať a okamžite sa mu zahryzla do ruky. Čo najjemnejšie, nech ho to nebolí. Z tej krvi mi ale prišlo zle. Pár krát som sa až napla, ale nemusel sa báť, že mu ovraciam ruku. Každopádne, každým prehĺtnutím som sa cítila lepšie a lepšie, a pokiaľ tá technika liečila i zlomeniny, tak to bolo teda fajn. Krátko po tom som mu ale ruku pustila, pričom som mu na ranu priložila ruku obalenú zelenou vrstvou chakry, ktorá mu ju síce nevyliečila, ale aspoň zastavila krvácanie. Ďakujem vám... Čakala som, že tá socha snáď proti nám niečo vyšle, zase tie tisícky rúk, ale nestalo sa tak. Ani sa nepohla, čo mi prišlo zvláštne, keď sme pri nej boli tak blízko. Že by toho Zetsua Seito porazil? Aktivovala som Byakugan, aspoň na chvíľku, nech vidím čo sa deje. Zetsua som už ale nenašla. Teda našla, ale bola z neho...Socha. Alebo ako by som ho nazvala. Strom. Nie, to je príliš. Jednoducho skamenel ako keby. Asi je koniec... Povzdychla som si a deaktivovala Byakugan, príliš som namáhala svoje oči, preto som videla mierne rozmazane, ale to prejde. Vedela som to, len mi stačí sa najesť poriadne, napiť a relaxovať.

pro **Uzumaki Shinji** Wed Dec 24, 2014 3:06 pm

Sledoval jsem Fu a její rozmar a jen jsem se uculoval, protože jsem měl pocit bezpečí a nenapadlo mě že by nás napadl když jsme úplně mimo dosah. Rád bych jí sice něco řekl, ale nečekal jsem že bude tak výmluvná a skoro mě nepustí ani ke slovu. Takže jsem se snažil nevrátit svojí nabídku zpět a stále být tím good guy medikem, co veškerou svojí specialitu založil na tom že si nechá zhyzdit tělo kousanci. Nicméně to funguje, ale lidi se opravdu dost často zdráhají. Po chvíli se z mého úsměvu stal spíš krapet otupělý výraz a chtěl jsem jí už chytnout za hlavu a nechat jí si to vyžrat, ale držel jsem se. A pak že Hyuugové jsou vážní lidé. Pousmál jsem se při té myšlence a na chvíli jsem podcenil bezpečí a objevila se u nás dřevěná socha a ve stejnou chvíli se zakousla a já to fakt nečekal, takže jsem jen lehce syknul překvapením. Koukal jsem na sochu a nic se nedělo, ani z ní nebyla cítit žádná chakra. Takže tohle je fakt konec jo,..

Zasedací místnost rady Ohně - Stránka 5 Tumblr_m6rn7d5gTs1qhfqwv

Trochu rozpačitě jsem se pak podíval na Fu, když to tedy vypadalo že je konec. "Eh,.. není zač slečno,.." mírně jsem se na ní pousmál, lehce se začervenal a pomohl jí na nohy. "Ksó!! To je v háji, už vypadám tak starý že mi holky vykají." asi takhle na ní křičelo moje vnitřní já. Procházel jsem totiž tou fází kdy mi děti říkají pane, ale dospělý pořád něco ve stylu - hey kiddo! Ale na venek jsem si jen povzdechl a rozhlédl jsem se okolo a snažil jsem se vycítit nějakou chakru, ale marně. Jediné co jsem cítil byly moji kloni, kteří se objevili na obzoru a tahali za na zádech Shisen a jejího psa. Zpozorněl jsem a když kloni došli k nám a položili nám Shisen i jejího psa na zem. Hned jsem měl tendenci zkontrolovat zda se bude dát něco dělat i přestože jsem věděl že ne.

"Sááákra,.. ta je jako cedník!" to byla asi první věc co ze mě vyšla když jsem jí viděl, protože měla v břiše díru v průměru 12 centimetrů a několik dalších po důležitých orgánech. Tohle by bylo těžké vyléčit i kdybych tady byl ve chvíli kdy se to stalo. Na pohled to ovšem také nebylo příjemné, ale byl jsem na nějakou tu krev zvyklý. Tedy,.. každý říká že si na to časem zvykne, ale to se prostě nedá. Ovšem snažil jsem se tvářit jako profesionál.

pro **Seito Senju** Wed Dec 24, 2014 9:12 pm

Můj útok skoro vyšel. Tedy já jsem si to alespoň myslel. Zetsu byl však rychlejší a už mířil k místu, kde se nacházela většina. Toho jsem si ale nevšiml a svou techniku dokončil. Když se socha rozpadla, tak jsem myslel, že je konec. Ten však ještě nebyl.
Najednou se objevila socha druhá, kterou jsem vůbec neočekával. A sakra... Určil jsem polohu sochy a když mi došlo, kde se nachází, tak jsem lehce znejistil. Okamžitě jsem se přesunul na ono místo a byl připraven je bránit. I když jsem vůbec netušil, jak bych proti této technice obstál. Socha se však vůbec nehýbala, ale já i tak stále zůstával ve střehu.
Všiml jsem si, že Fu už je na tom lépe, ale Shisen už asi bohužel nebude pomoci. Škoda každého dobrého člověka. Každopádně celé okolí bylo dost zdevastované a to včetně budovy se zasedací místností.

pro **Shiranui Heiwa** Thu Dec 25, 2014 7:39 pm

Byla jsem naštěstí mimo Zetsův dosah, jelikož se zaměřil na ostatní. I když tak trochu využil předtím mého oleje, který to vycíméně neutralizovalo tak jsem měla dost času se připravit na jednu rozsáhlejší techniku pro případ nouze, že by měl Zetsu nějaké to eso v rukávu. Ukázalo se, že ho přeci jen má a já byla připravená se do toho dát zatímco byl plně zaměstnán a mě si už nějakou dobu nevšímal. V neuvěřitelné rychlosti se kolem sochy co Zetsu vytvořil objevila obrovská klec, která sochu zadržela. V momentu vytvoření do sochy začaly létat blesky takovou rychlostí, že i kdyby měla nějakou hyper regeneraci tak by nestíhala se regenerovat. V momentu vytvoření jsem taktéž vyslovila název techniky, který nejspíš ani Zetsu z takové dálky nemohl slyšet. Mohl být senzibil ale nadpřirozený sluch nemá. " Raiton: Juurokuchu shibari " Já se zatím soustředila na udržení techniky a byla jsem si jistá, že ta technika klapne. Taky to byla jedna z mých nejsilnějších technik co znám.

Jenže něco se stalo. Zetsu se jaksi proměnil v něco neškodného a tamta socha byla už nepoužitelná, avšak i tak ji má technika zničila. Byla jsem překvapena jak se to všechno událo, ale byla jsem ráda, že je po všem. Moc jsem toho ale zde nedokázala. Jediné co se mi podařilo, byl únik toho chlapce, který běžel pro pomoc. Přišla jsem o spoustu sil, byla vyčerpaná a dehydratovaná. Potřebovala jsem dovolenou v nějakých lázních, kde se o mě budou alespoň týden starat. V tomto boji jsem taktéž přišla o hydru, ale měla bych ji být schopna přivolat za nějakou dobu. Dobelhala jsem se nějakým způsobem k Fu a ostatním a mávla na něj se zmoženým výrazem ve tváři. " Zdar "

pro **Hyūga Fū** Mon Dec 29, 2014 6:37 pm

Zaškerila som sa. Konečne som bola v poriadku, cítila som sa fajn. Ale po tomto si budem musieť vážne zabezpečiť trochu pokoja a relaxu, moje telo, a hlavne moje oči, to prestávajú zvládať.
Zamračila som sa, keď sem dotiahli Shisen. Bolo mi jej ľúto. Bola tak mladá, toľko toho ešte mala pred sebou. Nepoznala som ju, napriek tomu sa mi hrnuli do očí slzy. Už jej nebolo pomoci. Stratila mnoho krvi, nehovoriac o tom, akú veľkú dieru mala v bruchu. Je to moja vina... Slopila som zrak. Cítila som sa previnilo, urobila som veľkú chybu, keď som sa príliš zameriavala na toho človeka z Černobyľu, ako som ho teda nazývala, a Zetsua si ani nevšimla.

pro **Raiki Senju** Mon Dec 29, 2014 10:08 pm

Sledoval jsem, jak květináč padl na bojišti, s pootevřenou pusou. Zároveň jsem se díval na Seita a Shiranui, jak si s ním skoro hravě a bez problémů poradili. A já neudělal vůbec nic. Zíral jsem i na mrtvou Shisen a zabolelo mě u srdce. Sice jsem ji znal jenom chvíli, ale i tak mi ji bylo dost líto. Možná kdybych se alespoň víc snažil a necivěl jenom do blba. Připadal jsem si jako pasivní člen. Všichni se tak snažili a já neudělal nepříteli ani škrábanec.
"Takže...je konec?" promluvil jsem k ostatním. Nevypadali moc vesele, i když jsme vyhráli. Ale nedivím se.

pro **Seito Senju** Tue Dec 30, 2014 1:24 pm

Tak už to vypadalo na konec. Navíc když ještě k tomu dorazila se svojí technikou Shiranui. ,,Tohle už by snad mohl být konec." Otočil jsem se na ně a změřil si je všechny pohledem. Vypadali unaveně, ale tomu jsem se vůbec nedivil, protože bojovat proti něčemu takovému není zrovna jednoduché.
Každopádně už jsem se chtěl pomalu vrátit domů. Bude tu pak třeba vyslat nějaké pracovníky a budovy nechat postavit znovu. Zatím jsem však stál na místě a čekal na reakce ostatních. Možná, že se zde nějaká práce pro mě ještě naskytne.

pro **Ken Uchiha** Sat Jan 03, 2015 12:54 pm

Prvá socha, čo sa podobala budhovi s miliónmi rúk sa našťastie rozpadla. Vyzeralo to, že bude kľud a ja som stál u Fu a toho Uzumakiho a počul som, čo mala spraviť. Potom, ako sa začala vyhovárať ma začala naozaj baviť, div som sa tam nerozosmial a vlastne som sa tam tak potichu hyhotal, snáď si to nevšimne. V tom, ako mu zahryzla do jeho ruky sa tu objavila ďalšia veľká socha, ktorá sa nepohla a predsa bola zničená Shiraniu. Nevedel som, či bola tá socha nebezpečná ale takto som cítil, že to bezpečnejšie. Potom sem priniesli telo našej mŕtvej spoločníčky a v tedy ma hnev prešiel. Keď sa nad tým zamyslím, celú dobu, čo som tu bol som toho príliš nespravil. Maximálne som sa nechal chytiť do stromou, ktoré ma takmer zabili a nebolo by Fu, už by som tu asi nebol. Potom mi zasa zachránila život pri čom skoro dostali aj ju a ešte tu aj niekoho zabili. Ak by som bol silnejší a všetko nebral na tak ľahkú váhu a nebol bláhový, možno by som toho urobil viac ... Bol som veľký optimista ale ak sa nad týmto zamyslím, bral som sa tu, ako najmenej prospešný. Slávny Uchiha klan a nezmohol nič. Nedal som na sebe poznať, že čo si teraz myslím, preto som prehovoril k ostatným. "Čo teraz? Vrátime sa domov?" Opýtal som sa ich a pozrel radšej stranou a nie na nich. Potrebujem nájsť niekoho z nášho klanu...potrebujem zosíliť. A ak to bude nutné a dospoejem k záver, že inak to nepôjde, tak aj za každú cenu.

pro **Uzumaki Shinji** Wed Jan 07, 2015 2:34 pm

Jenom jsem sledoval unavené a zmožené výrazy mých spolubojovníků. No pravda je ale jiná. Nakonec jsem přišel jenom jako podpora a sledoval jestli to tedy vyjde, nebo ne. Nemohl jsem ani zdaleka tušit co se tu událo, ale podle všeho to byl boj,.. ve kterém by prohráli i mnohem zkušenější ninjové. Já jsem viděl stále relativně mladé ninji a všichni se tváří jako kdyby byl konec světa. Někdy si člověk v tuhle chvíli připadá strašně zbytečný a nemůže skoro nic dělat.

Jenom jsem sundal cestovní plášť a přehodil ho přes tělo Shisen, kterou jsem následně zvedl do náručí. Já jsem se pořádně nadechl a mírně pousmál, spíš povzbudivě než vesele.
"Nejvyšší čas vyrazit domů, přece jenom si ten odpočinek zasloužíte" pohlédl jsem na ostatní a moji kloni pomalu vzali toho psa a dali se k odchodu. Sám jsem uvažoval nad tím, jak se stát užitečnějším a příště se mi třeba podaří někoho zachránit. Vyrazil jsem pomalu s pohledem zabořeným na tělo Shisen a i když jsem nemohl nic dělat,..

//přesun?!

pro **Seito Senju** Wed Jan 07, 2015 7:03 pm

Jako první se dal do pohybu Shinji, který nesl i Shisen. Na nic dalšího už jsme čekat asi nemuseli, proto jsem se otočil a pomalu vyrazil za ním. Byl čas se opět vrátit domů.
Celou cestu zpátky jsem šel mlčky a uvažoval, kam se v Konoze vydám. Jelikož jsem byl na misi jen jako podpora, tak jsem se rozhodl, že do kanceláře zbytečně nepůjdu a hlášení o misi nechám některému z těch, co tu byli od začátku. Alespoň tam nevznikne dlouhá fronta.(přesun)

pro **Raiki Senju** Sun Jan 11, 2015 12:45 pm

Dal jsem ruce do kapes a mlčky s pohledem do země jsem následoval odcházející. Trochu jsem pokulhával kvůli té noze, ale nic to nebylo, když jsem dokázal předtím i celkem běhat. Po pár krocích jsem se otočil na Kena, Shiranui a Fuu a pokusil se pousmát. "Jdete?" Čekal jsem, až se i oni dají do pohybu a potom jsem zmizel z tohohle hrozného místa.
/Přesun

pro **Ken Uchiha** Sun Jan 11, 2015 3:23 pm

Stál som tam a čakal, kým sa ostatný dajú do pohybu. Ja som rozmýšľal, čo urobím, ak prídem do dediny. Potom na mňa ale prehovoril Raiki, aj keď to bolo vlastne na všetkých. "Ja už idem." Povedal som a vybral som sa odtiaľto preč. Nemal som na pláne tu byť už ani o sekundu dlhšie.
(presun)

pro **Hyūga Fū** Mon Jan 12, 2015 7:37 pm

Konečne bol koniec. Bola som už unavená, potrebovala som oddych, musela som zregenerovať svoje sily, než sa opäť pustím do tréningu. Neovládala som ešte toľko techník! Budem musieť navštíviť Mikomi-sama, nech mi predvedie niečo ďalšie!
Venovala som jemný úsmev Raikimu. Idem... Pomalým krokom som sa teda vybrala späť do Konohy. Už som sa nemohla dočkať, až si ľahnem do svojej milovanej postele! (presun)

pro **Shiranui Heiwa** Mon Feb 09, 2015 6:25 am

Nějakou dobu jsem se zde ještě zdržela abych vše překontrolovala zda tu nikdo další nezůstal. Odešla jsem za úsvitu jako poslední, přičemž jsem nikam nespěchala. Byla jsem zvědavá co mezitím ostatní podnikli v mé nepřítomnosti, jelikož jsem se neukázala velice dlouhou dobu. To poznám až se vrátím. Každopádně už zde nebylo nic co by mě tu drželo, a tak jsem se vydala zpět do vesnice.
/přesun

pro Sponsored content

Zasedací místnost rady Ohně

Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně

Re: Zasedací místnost rady Ohně