Zasedací místnost rady Ohně

"Neni to vase chyba, vzdy se najde nekdo dalsi kdo bude touzit po moci. Nikdy zdrejmne nenastane uplny mir. Vzdy se najde nekdo kdo bude touzit po moci. Ale Kagove jsou ti co tento mir musi udrzovat." Byl to muj nazor ale nevedel jsem jak to prijme.

"Ano, v plnění tohoto úkolu jsme selhali." přikývl jsem. "Teď už se vrátíme do vesnice,chytni se mě za předloktí.." poskládal jsem ruční pečeť a soustředil čakru. "Přeneseme se,"

"Hai" Chytl jsem jej za predlokti a cekal co se stane. No spise jsem slysel ze nekomu to nedela dvakrat nejlepe.

Soustředil jsem čakru a v mysli našel bod, ke kterému se přesuneme. "Hiraishin no jutsu!" dřív než jsem to dořekl, už jsme byli pryč.

Dorazili jsme na místo, kde kdysi stávala zasedací místnost rady Ohnivé země. "Omlouvám se. Já nezdvořilá. Teď mi vlastně došlo, že jsem se zapomněla představit. Není to zrovna za adekvátních podmínek, ale lepší se možná už nenaskytnou. Inuzuka Shisen a tohle je Murasaki." Promluvila jsem k Raikimu opět s úsměvem na tváři. Nerada bych, aby mě viděl pořád jen takovou vážnou, a proto, i když mi nebylo k smíchu a podobně, jsem se usmála. "Plán je následující. Musíme prvně zjistit s čím to vlastně a nebo s kým máme do činění. Buď ve střehu." Nepřítele, kvůli kterému jsme tady, bylo možné spatřit stojícího na troskách budovy. Nehodlala jsem zbrkle útočit, a tak, pokud nám dá nepřítel trochu času, budu se snažit dohodnout s Raikim na nějakém konkrétnějším plánu a postupu. Cestou jsme to řešit nemohli, protože jsme nic nevěděli o okolí, které se vždy v každém plánu využije. To se však nyní změnilo.

Konečně jsem dorazila na místo určení, které mi bylo sděleno poslem. Avšak byl tu jeden zádrhel, ta budova tu již nebyla. Zbyly tu jen trosky, nebyl snad ani čas dívat se po přeživších, a proto jsem se v tom bordelu snažila najít osobu za tohle odpovědnou. Samozřejmě jsem ji i našla a vůbec se mi tahle situace nelíbila. Nevěděli jsme o nepříteli nic, ale to on také ne. Pozorovala jsem ho pozorně aby mi náhodou nic neuniklo. Čekala jsem na zbytek týmu, ale jestli brzy nepřijdou tak si ho budu nucena podat sama.

Byla to skoro náhoda, že se mi Shisen představila chvilku poté, co jsem nad tím přemýšlel. Alespoň už vím, jak na ní volat.  
Takže Inuzuka...
Něco mi to jméno říkalo, ale nemohl jsem si vzpomenout, co. Nejspíš to má něco společného právě se zvířaty. Škoda, že jsem dřív na akademii nedával větší pozor.
"Těší mě. Já jsem Raiki Senju, ale to už nejspíš víte." představil jsem se též trochu tišším hlasem, aby mne nepřítel nezaslechl. Podíval jsem se Murasakiho a natáhl k němu ruku, abych ho pohladil.
Sledoval jsem pozorně nepřítele a sledoval každý jeho pohyb, ať už bez ruky nebo s ní. Všiml jsem si, jak někdo přiběhl nedaleko od nás. Že by posila? Ale pro koho. Nerozpoznal jsem, kdo to je, jelikož byl moc daleko a tak jsem jenom sykl na Shisen a pokynul hlavou směrem k neznámému shinobi.

Přibyli tu další. Naneštěstí byli od Nás dále, a tak jsme je nemohli řádně identifikovat. Pouze jsem hádala, že se jedná o spojence. Neúplně hádala, jelikož jsem cítila pachy, které jsem cítila někdy i v Konoze. Konohu však navštěvují stovky lidí, a proto si ani tímto být jisti nemůžeme. Jedinou možností bylo se pokusit s nimi spojit. "Raiki-kun pokusíš se spojit s právě přibilými jednotkami. Měj na paměti, že se může jednat i o nepřátelé, ale neměli jsme tady být sami, a tak se nejspíš jedná o naše posily. Budu tě krýt." Řekla jsem k Raikimu, prohlížejíc si pozorně našeho nepřítele. Vypadal děsivě. Neměla jsem masky, hlavně ty plynové, v lásce. Když jsem si tak našeho nepřítele prohlížela, postupně mi docházelo, že ta plynová maska nebude jen na okrasu. Věděla jsem o celkem nedávném incidentu v Kisagari no sato. Jednalo se tedy o bio-terorismus. Jen doufám, že tenhle chlápek s tím nemá nic společného. Proti bio-terorismu jsem nikdy nestála. Mohl ji však využívat k mnoha dalším účelům. Každou mou domněnku jsem si musela nějak potvrdit a nedělat před časné závěry. (navrhuji pořadí Já-Shiranui-Raiki-Moru-Fu )

Nakonec mě ti dva dohnali, byla jsem ráda, že je nás tady nakonec víc, protože jsem nevěděla kdo je naším nepřítel. Nebyli jsme však od něj natolik vzdálení abych neviděla na jeho tvář, přes kterou měl plynovou masku. Už podle toho jsem mohla usoudit s čím jsme se tu mohli setkat. Cokoliv společného s kouřem bude naším nepřítelem a nebo prostě jen nemůže normálně dýchat vzduch. Brala jsem však to první a raději někoho takového nepodceňovat. Škoda, že neovládám fuuton, ale nehodlala jsem čekat, až udělá jako první krok. Složila jsem několik pečetí, čímž jsem použila takovou techniku, která ho udrží na jednom místě, pokud ovšem nechce ihned umřít. " Raiton: Juurokuchu shibari " V celkem velké rozloze se ze země vynořila obrovská modrá klec se zaplněnými zdmi. Reagovalo to na pohyb, cokoliv se pohne v tomto prostoru bude zasaženo blesky ze všech stran. Byla to ultimátní technika raitonu vyhovující na zadržení obrovských summonů. Někdo jeho velikosti byl v tomhle ve značné nevýhodě. Reagovalo to na jakýkoli pohyb, nemusel mít ani hmotnou formu. Byla to kompletně izolovaná oblast ve které se nacházel jen on. Stálo mě to celkem dost chakry, ale měla jsem ji ještě dost. Když mi dojde chakra tak si obstarám tu přírodní.

Když mi Shisen dala pokyn, přemýšlel jsem, jak to udělat tak, abych neriskoval to, že jsou to nepřátelé a zároveň se k nim dostal trochu blíže, aniž by si mě všimli jak oni, tak ten týpek s maskou, což je náš nepřítel č.1. Asi jsem se zbláznil, nebo mi skutečně připadalo, že na mě jeden z nich promluvil. Nerozuměl jsem mu, neboť byl moc daleko a já na ně ani pořádně neviděl. Nějak se tam tedy namnožili. Jeden z nich mi ulehčil to váhání, jestli jsou s námi nebo ne. Ať už je to jakkoli, oba jsme proti chlápkovi s maskou. Rozhodl jsem se to risknout a přesunout se k nim pomocí Shunshinu. Když už to nově umím, proč to nevyužít?
Pomocí Shunshinu jsem se přesunul asi dva-tři metry za ty dva Shinobi. Nepřítel byl uvězněn, takže jsem měl dobrou příležitost. Navíc, protivník si radši bude všímat té klece, než mě. Snad.
Objevil jsem se v jakémsi křoví a vzápětí jsem oba ihned poznal. Fuu, která se nedá nepoznat a pak ten Uchiha, se kterým jsem jednou bojoval, ale bohužel jsem zapomněl jeho jméno.
Při pohledu na Fuu mi bylo trochu trapně. Tak dlouho jsem se neukázal. Co asi beze mě dělali? Tím jsem se ale nyní nesměl zabývat. Připlížil jsem se nenápadně k nim.
"Čaues vy dva. Na vykecávání teď není čas. Jak mi již řekla Shisen, prvně bychom měli na nepříteli něco vypozorovat, co je zač, nalézt jeho slabiny a tak podobně. Pokynů je prozatím málo, ale přeci jen jsme v přesile, takže bychom to měli dát. A hlavně se mějte na pozoru." špitl jsem nějaké rozkazy a na oba dva mrkl. Pohlédl jsem na Shisen, jestli nás následuje, nebo bude útočit odtamtud. Nejsem vůdce této mise, takže nechci dělat nic bez jejího pokynu. Pokud to ovšem nebude nutné. Teď mi stejně nepřipadá nic vhodné. Dokud nepřítel nezačne útočit...

Je pravdou, že som si zo začiatku nemohol všimnúť, čo sa deje vo vnútri. No po tom, čo urobil som si mohol všimnúť, že je okolo neho niečo zvláštne a to mi vŕtalo hlavou. "Bude lepšie, ak sa k nemu približovať nebudeme. Okolo neho je akýsi zvláštny dym." Oboznámil som ostatným. Zdalo sa mi, že si to všimnúť oni nemôžu, keďže doujutsu nemali. Maximálne to videla asi len Fu. Čo ak je horľavý ten dym? Možno to bola hlúposť ale za skúšku to stálo. "Katon: Goukakyuu!" Ak by aj nebol horľavý aspoň takto všetci mohli vidieť, ako si poradí s touto technikou. Bola mierená tak, aby šla priamo naňho aj keď presvišťala okolo ostatných no v takej vzdialenosti, aby ostatným nemohla ublížiť, predsa len od toho som mal sharingan, aby som takto manévrovať s touto technikou mohol. Aj keď je pravdou, že letela len rovno, proste išla tou pre nás "najbezpečnejšou"  trasou proti nášmu nepriateľovi.

Událo se toho hodně. Čím déle jsem nepřítele pozorovala, tím více jsem se ho začínala obávat. Bylo hrůzostrašné, že nic neděláním se všem technikám mě neznámým způsobem ubránil. Můj selský rozum mi radil zaútočit přímo. Nebyla jsem od přírody nějak vysoce inteligentní, ale dotáhla jsem to až na jounina, takže zase tak blbá jsem nebyla. Ubránil se všem ninjutsu, tak tedy zkusme taijutsu! "Murasaki jdeme na věc! My už zjistíme, jak toho chlápka sundat."
Murasaki použil juujin bunshin. Nebylo to nic extra, ale byla to nejlepší volba zjistit, jak je na tom s taijutsu. Počítala jsem s tím, že zle. Neexistuje naprosto dokonalý člověk po všech stránkách. Soudila jsem tak, protože jsem do teď na nikoho takového nenarazila. Po světě  pobíhá plno udivujících věcí, ale nikdo z nich zcela určitě není nepřemožitelný. To s jistotou můžu říci. Neváhali jsme a namířili si to proti nepříteli s cílem uspět. Když už ne po stránce vyřazení nepřítele, tak alespoň zjistíme jeho slabinu.

Věci začínaly nabírat zajímavé obrátky. K horšímu pro nás. Shiranui i Ken selhali, což jsem nečekal a ještě horší na tom bylo, že nepřítel se skoro vůbec nenadřel. Tedy alespoň na to vypadal. Snažil jsem se přemýšlet, což už bylo dost těžké, ale hlavně zjistit nějakou jeho slabinu. Nejspíš budu muset dělat to samé, jako Shisen a ostatní- Zkoušet, zkoušet a zkoušet.
Vytvořil jsem čtyři stínové klony. "Dávejte bacha." sykl jsem na ně a hlavou pokynul, kam má každý z nich běžet. Jeden se rozeběhl jistit Shisen, druhý běžel někam pryč a ostatní dva se drželi v blízkosti nás ostatních. Každý měl v ruce jeden kunai. Já sám si připravil Hiraishin Shuriken od strejdy a vyčkával na vhodnou příležitost, která se bohužel zatím nenaskytovala.

Vskutku podivné jak tento týpek si vyrušil všechny techniky bez mrknutí oka, nejspíš se nám zde narodil další Chuck Norris verze 2.0. Nejspíš se nechal někde na zakázku upravit, čímž dostal nějaké ty hračky, se kterými se přišel pochlubit někomu jinýmu. Jenže nikomu se ty jeho modifikace nelíbili, takže byla jeho snaha marná. Každopádně zrušil mou techniku, takže aspoň jsem zjistila, že prozatím ninjutsu neplatí. Moc se mi nechtělo bojovat na blízko, to jsem chtěla radši přenechat schopnějším jako byla tady slečna Inuzuka. Já jsem se zatím soustředila na jinou věc a začala jsem tvořit pečetě, ale tak aby je zase ten týpek neviděl i když budou na něj všichni útočit.