Jezero Kiri

pro **Hitomi Yamada** Sat Jul 13, 2013 7:21 pm

First topic message reminder :

Pověst praví, že v tomto jezeře žil kdysi vodní drak. Byla to dračice, které stačilo slabě fouknout a zvedla se obrovská vlna. Vesničané jí začali říkat Tsunami. Dodnes někteří tvrdí, že obrys jejího těla vídají v období dešťů, kdy dračice nejradši vylézala z jezera a sedávala na břehu.
Také je to nejkrásnější místo ve vesnici, kde se dá příjemně odpočívat^^

pro **Hirin** Sat Sep 14, 2013 7:39 am

Suiton: Bakusui Shōha
2.9-9.9

Přišla jsem k jezeru a nikdo blízko mě nebyl, sedla jsem si k vodě. Vytvořím svého tréninkové ho partnera. Roztáhla jsem svitek a začala ho číst po pár slovech podívám se na klona ,který mi funí jako býk na rameno, zamračím se na něho. Strašně mě to iritovalo a proto jsem si lehla na břicho před sebe jsem položila svitek. Klon si lehl vedle mě,byl zvědavý,a začali jsme číst pro sebe a potichu svitek Když jsem četla ten svitek kopala jsem do vzduchu nohama a to samé dělal i můj klon .Když jsem to dočetla poprvé převedla jsem si to do svých slov ve svitku to bylo moc odborně. Pro jistotu jsem si to přečetla ještě jednou abych se ujistila že jsem nic nevynechala nebo nepřehlédla. Když jsem dočetla i po druhé vstala jsem svitek jsem srolovala a strčila zpět do kapsy odkud jsem ho vytáhla .Na tváří jsem měla velký úsměv konečně technika ,která nepotřebuje k vytvoření vodní prostor.
„Co budu dělat já?“ zeptal se klon „No dobrá otázka“ odpověděla jsem mu úplně mi to vypadlo z hlavy proč jsem ho vůbec vytvořila. Šla jsem dal od jezera a chvilku jsem přemýšlela pak i to došlo „Ty mě budeš kontrolovat jestli to dělám dobře nebo ne. Když tak mi to přečteš znovu. Jo? “ řekla jsem klonu a hodila jsem mu svitek s technikou. Klon jen přikyvoval a na tváři mu šel vidět úsměv který se mi moc nelíbil a jak ještě chytil svitek. Tak jsem si v duchu řekla „No,to dopadne“
Když jsme se konečně vykecali,pustila jsem se do praktické části techniky. Naučení pečetě nebyl žádný problém byla jen jedna. Lehce jsem zaklonila jakoby vyzvracela vodu to se ale nestalo,nestalo se vůbec nic.„Víš že ti z úst má jít voda“ řekl klon který seděla na zemi blízko jezera a měl roztáhnutí svitek „jo vím“ řekla jsem si pro sebe a zazubila jsem na něho a zpátky jsem se začala soustředit na techniku. Složila jsem pečet a s úst mi vyšla voda která se formulovala do vlny v mém případě spíš vlnka i přesto jsem měla radost ale furt mi vrtalo hlavou když ta vlnka bude velká vlna,tak jak se dostanu na ní když jí udělám před mnou ,klon zas něco mlel ale já jsem ho ignorovala. Praštila jsem se do čela,já hloupá zapomněla,že mám dělat namíří skoro pod sebe a ne před sebe. „Bože to se může stát jen mě“ řekla jsem si v hlavě a zkoušela to samé ale už ne před sebe ale skoro pod sebe. Pokaždé to mělo stejný výsledek a to že vlna měří okolo dvou metru a já na ní. Bylo to skvěle ale chtěla jsem tu vlnu mít vetší. „Konečně!“ vykřikla jsem radostně když se mi povedla velmi velká vlna.„No to ti to trvalo “ řekl posměšně,zamračila jsem se na něho „Hod mi ten svitek“řekla jsem dost naštvaně. Klon smotal a pak mi hodil svitek,který jsem chytla schovala do kapsy. Složila jsem pečet „Suiton: Bakusui Shōha!“ řekla jsem z úst mi vyšla voda formulovala se do velké vlny a smetla jsem klona. Byl to skvěli pocit zbavit se klona a ještě lepší naučit se tuhle techniku , to že jsem byla vyčerpaná mě v tuhle chvílí nijak nezajímalo

pro **Akio** Sat Sep 14, 2013 3:37 pm

Nevypadala jako zdejší a stejně tak i její chakra byla taková teplejší než většiny členů Kiri. No mě to vyhovovalo. Moje domněnka o tom že není zdejší se potvrdila. Můj nedůvěřivý přístup mi teďka moc nepomůže. S klidem jsem složil meč na své místo a úsměv se změnil na pouhý úškleb. Můj nedůvěřivý přístup mi teďka moc nepomůže.
"Jezero Kiri" tichým hlasem jsem nadnesl a všiml jsem si jak se naši návštěvníci tváří "obvykle tu není tolik mlhy,..." jen tak jsem se rozhlédl kolem a všiml jsem si že ve městě je přehnaně velký klid. Asi už je po všem, hmm,... Na chvíli jsem byl trochu zamyšlený a tak to mohlo chvíli působit divně.
"Dobře tedy, když jste tu cíleně tak co nebo koho hledáte?" s překvapeným výrazem jsem na ně hleděl.

(dvě hlavy jsem spíš trochu zveličoval ^^)

pro **Hirin** Sat Sep 14, 2013 3:47 pm

Když jsem si odpočinula vydala jsem se pryč z toho to klidného místa.

//přesun

pro Emilia Akatatsu Sat Sep 14, 2013 6:02 pm

Objevil se teleport, z něhož vyletěl asi pět metrů vysoký drak se světle modrými šupinami, skoro bílými. Dosedl na zem a z jeho hřbetu seskočila mladá, tmavovlasá shinobi s čelenkou Kiri kolem krku a malý chlapec, taktéž tmavovlasý.
"Tak povídej," vybídla jsem svého studenta. Mezitím jsem svého draka propustila zpět domů, do světa draků. "Sehnal sis i druhého spojence?" Na tváři se mi objevil úsměv a v mých očích náznak zvědavosti. Poté, co jsem si dovolila usnout, jsem Kisekiho nedokázala nadále sledovat, tudíž jeho další počiny jsem neviděla. A to je škoda.
Nejlepší by bylo, kdybych si tam nezdřímla... Nemusela bych se strachovat o jeho život... V ten moment jsem se o něj vážně bála. Ani Akio jej neviděl tam zeshora. A to je to drak s lepším zrakem, než mají lidé. No, už bych na to neměla myslet.

pro **Killunia** Sat Sep 14, 2013 7:31 pm

Chvíli jsem se na něj dívala, čekala jsem na jeho odpovědi. Během chvíle se má pozornost ale přesunula k Makimu, který si čel hrát mezi stromy. Možná si tam hledal i něco k jídlu. Jelikož tu teď můj dračí společník nebyl, vrátila jsem svůj pohled zpět k tomu mladíkovi. Tázal se mě na důvod našeho zdejšího výskytu.
"Zaprvé, chci navštívit různé vesnice a poznat život v nich. A zadruhé... jsem se rozhodla hledat nositele Draků Živlů. Ale to asi jde mimo vás, že?" Zazubila jsem se, nečekala jsem, že by o Dracích mohl něco vědět. Kdyby jej mé zuby více zajímaly, mohl by si všimnout výrazných špičáků na horním i dolním patře. Skoro jako zuby šelmy. Brzy jsem však svá ústa zavřela a pevně semkla, až z nich zbyla jen úzká čárka. Znejistěla jsem. Nelíbilo se mi, když jsem nemohla zalhat. Zrovna teď by se mi to hodilo. Třeba o svém původu, to nesmím sdělit nikomu. A začala jsem se obávat, že mi pouze mlčení nepomůže. Rozhodla jsem se to tedy nějak rychle zahrát do autu. "Asi bych se vám měla představit, že? Jsem Killunia Nekotatsu..."

pro **Akio** Sat Sep 14, 2013 8:24 pm

Návštěvnice cizinka, podle všeho rádoby cestovatelka co hledá draky. V duchu jsem si rekapituloval co všechno o ní vím a pozorně jsem si jí prohlížel. Ostré zuby a má docela dobrou postavu hmm,... V jednu chvíli to mohlo vypadat že doslova zírám, ale radši jsem se otočil aby mi nebylo vidět do obličeje a jen jsem na ní mávl rukou gestem aby šla zamnou po břehu.
"Takže říkáš že hledáš draky jo?" nadhodil jsem rozpačitě "s tím ti opravdu nepomůžu,.." řekl jsem jen tak do prázdna a jedním okem jsem jí sledoval přes vlasy, které mi spadali do obličeje.
"Jestli se chceš jen tak potulovat vesnicí, asi by jsi měla zajít za Mizukage. Ale jestli tam bude takový bělovlasý chlápek, tak asi moc nepochodíš" věnoval jsem jí nepatrný úsměv a když jsem si vzpomněl na Faita tak jsem ho radši rychle polknul. Ten chlápek mi pořád naháněl docela hrůzu. Chvilku bylo jen takové ticho, kdy jsem zase jen doumal.
"Já jsem Akio" hodně tiše jsem špitl, ale v tom tichu to určitě šlo slyšet dobře. Nerad se jsem se představoval jen tak, ale situace si to žádala.

pro **Kiseki Mirakuru** Sun Sep 15, 2013 5:29 pm

"Obaja draci ktorých som našiel sú úžasný!" Ešte sa v živote nestalo žeby som bol do niečoho viac zapálený ako do snenia no teraz bolo vidieť že som hovoril naozaj s veľkým zapálením. "Po tom ako som sa vybral ďalej som našiel akúsi obrovskú jaskyňu niečo ako labyrint. Khairuni mi hovoril aby som tam nešiel lebo že kto vie čo sa stane a mal pravdu." Ty sa tomu ešte div Prehovoril tak trocha karhavým hlasom keďže som ho neposlúchol ale popravde to bolo teraz aj dobre. "No myslel som si že tam nič nenájdem a tak že si odpočiniem a sadol som si ehm na obrovského medveďa. Ale musím povedať vyzeral ako obrovský balvan! Bol o dosť väčší akých asi máme tu no a poriadne ma ponaháňal po tom priestore kde som bol. Potom som nevedel ani ako no podarilo sa mi oslobodiť Ria to je červený obrovský drak ktorý ma zachránil. Ak by som ho neoslobodil asi by som tak silného spojenca nenašiel ale som rád že som mal také šťastie. Musel mať minimálne 10 metrou aj keď tým si niesom istý lebo som ho nemeral." Zazubil som sa na ňu tým mojím prazvláštnym úsmevom keďže nie je vždy vidieť americký úsmev s takými zubmi aké som mal ja. Popravde som ale takto veľmi nikedy nerozprával aj keď bolo pravda že som nenašiel človeka s ktorým sa dalo rozprávať alebo ktorému som sa chcel vyrozprávať s toho čo som robil. Možno dôvod toho že som toto všetko hovoril svojej senseiike bol ten že sa to stalo v ďaka nej a k tomu to bola moja senseii čo bol vlastne asi ten hlavný dôvod keďže jej ešte určite budem za veľa vecí vďačný.

pro **Killunia** Sun Sep 15, 2013 6:42 pm

Celou dobu jsem ho sledovala. Nejprve mě jeho dlouhé zírání trošku znepokojilo. Netušila jsem, proč to dělá. Když se otočil, jen jsem krátce zatřepala hlavou a vydala jsem se za ním podél jezera. Čekala jsem, že mi s hledáním nepomůže. Taky se mi zdálo, že nerad vyzradil své jméno. No, aspoň mohl lhát.
"Takže myslíš, že by mi tu nedovolil krátký pobyt?" zeptala jsem se jej. Jak jsme tak šli, minuli jsme nějakou tmavovlasou ženu a chlapce. Cítila jsem, jak Killuni ztuhl.
"Cítím... Právě jsem ucítil jednoho z draků..." sdělil mi. Mé kroky pomalu ustaly.
"Kterého?" zněla má otázka.
"Myslím, že Khairuni. Nedokázal jsem to rozeznat přesně... Mezi těmi chladnějšími elementy se nevyznám..." Zdálo se, že on sám byl dost zmatený. Trochu jsem pootočila hlavu směrem k tomu chlapci, v němž Killuni postřehl dalšího z pěti Draků Živlů.
Tohle by mohlo být ještě zajímavé...

pro **Ruko Terumī** Sun Sep 15, 2013 7:21 pm

Povzdechl jsem si mistr odešel bojovat a ještě se nevrátil kdo ví co se mu stalo doufám ,že nic vážného.Pak se objevila nějaká holka za kterou šel Akio.Složil jsem pečet "Mizu bunshin no jutsu" řekl jsem a vytvořil jsem klona aby se nenápadně díval a popisoval co děla Akio."Nic zvláštního,jen balí nějakou holku" myslel jsem si když mi klon popisoval co dělají.Zase jsem si povzdechl když jsem se rozhlédl "Vypadá to že jsem ve vesnici nejmladší genin.Chci být straší." tahle myšlenka mi proletěla hlavou jako blesk při bouřce.

pro **Kiseki Mirakuru** Sun Sep 15, 2013 8:03 pm

Ešte než niečo mohla k tomu povedať moja senseii zdalo sa mi ako keby drak vo mne doslova niečo "zaostril" skôr teda niečo vycítil. A to práve v tej chvíli keď okolo mňa prechádzalo to neznáme dievča na ktoré som sa ako prechádzala otočil. Asi som zacítil Killuniho žeby to dievča? Prehovoril Khairuni keďže Killuni mal vlastne jeden s najvýraznejších elementou. Aj keď niečo také povedal akosi som nevedel či ju osloviť. "A-ahoj?" Naozaj neorginálne pozdravenie ale chcel so msa dozvedieť či je to tak. Nebol som dobrý v oslovovaní ľudí.

pro **Killunia** Mon Sep 16, 2013 9:44 pm

Jakmile se ten chlapec zvedl a promluvil ke mně, potvrdilo se mi, že právě on v sobě draka má. I Killuni se tiše pochechtával. Dokonce dokázal již přesně určit, který z těch "chladných" draků to je.
"Khairuni. Jednoznačně Khairuni," tvrdil. No, neměla jsem sebemenší důvod mu nevěřit. Když jsme byli teď tak blízko a ještě o něco delší dobu, identifikace by neměla být obtížná. Otočila jsem se na černovláska.
"Ahoj," opáčila jsem a pokusila jsem se o úsměv. Ani netuším, zda se mi povedl. Netušila jsem, jak dál pokračovat, neuměla jsem rozjíždět rozhovory. Patřila jsem spíše mezi tiché lidi, mezi ty, kteří jsou někde skrytí a jen poslouchají. Nakonec se mi ze sebe podařilo vypravit něco, co mělo jakousi myšlenku či logiku. "Copak ode mě potřebuješ?" otázala jsem se. Snažila jsem se neznít chladně jako vždy, pokusila jsem se do svého hlasu přidat příjemnost.

pro **Kiseki Mirakuru** Mon Sep 16, 2013 9:57 pm

Rovnako aj ona mala asi problémy so mnou hovoriť ja som mal také isté. Aj keď ja som to na nej nepoznal keďže kde by som si ja niečo také všimol keď som mal dosť problémov spracovať sám seba xD. Keď prehovoril tou dlhšou vetou som si bol úplne istý že má v sebe toho draka keďže mala podobné zuby ako ja. Nie žeby som Khairunimu neveril je vlastne jediný komu som veril ale uistiť som sa musel. Mal by si na to čo hovorím viac dať. Mal som šťastie že ma chápal inak by sa možno na mňa aj nahneval čo sa ale zatiaľ nikdy nestalo. Nevedel som ani ako ale napadla ma aj na jej otázku dobrá odpoveď ktorá mi to 100% potvrdí. "Ono ide o to žé ... by som chcel vedieť že či náhodou nevieš niečo o Drakoch elementov alebo či si náhodou o nich niečo nepočula." Aj ja som sa pokúsil po mojej otázke o menší úsmev. Poslednú dobu som sa vážne usmieval na moje zvyky až príliš.

pro **Killunia** Tue Sep 17, 2013 5:12 pm

Byl nejistý, možná i nejistější než já (a to je co říct). Sedla jsem si na zem, tohle by mohlo zabrat delší dobu. Obzvlášť, když je tak zvědavý. Nebo na to alespoň vypadal. Ty jeho otázky... Ne, obyčejný člověk by je nemohl mít. Lidi nějací draci nezajímali, pokud s nimi nebyli spříznění. Vyslovil otázku, jejíž obsah se mi chvíli převaloval v mysli. Nechtěla jsem být ta, kdo vyzradí svou identitu jako první.
"Ano, vím něco o Dracích živlů..." odpověděla jsem. Mezitím jsem si připravovala další věty tak, abych mohla proklouznout i bez lhaní. "Je jich pět, každý stvořil jeden živel. V dnešní době se buď volně potulují světem, nebo jsou zapečetění v nějakém člověku, který následně oplývá částí jejich schopností. Kdo jsi vlastně ty, že chceš znát tyto informace." Netušila jsem, zda se jen tak ptá, nebo jestli chce ze mně jen vytáhnout vše, co vím
Ale Killuni cítí Khairuniho... Zase mě zaplavila vlna pesimismu. Jenže jestli je to nějaký mist v genjutsu, jsem si jistá, že by nás dokázal takhle napálit...

pro **Kiseki Mirakuru** Tue Sep 17, 2013 6:11 pm

Dúfal som že sa jej odpoveďou uistím že hovorím k správnemu človeku ale predsa len ja som Khairunimu veril a nemyslel som si až tak žeby bola ona nejaký zlý človek preto som sa predstavil. "Tak ja som Kiseki Mirakuru a som genin s kirigakure no sato." Odpovedal som jej na jej otázku ale vlastne niečo som nepovedal ale napadla ma dobrá otázka. "No a pýtal som sa hlavne preto lebo by som chcel vedieť že či náhodou v sebe jedného z nich nemáš." Dúfal som že týmto ju uistím že mám v sebe draka aj ja keď som vycítil že aj ona v sebe nejakého má. A ak by som sa mýlil vlastne by som asi povedal nie. Bolo zvláštne hovoriť týmto štýlom a nehovoriť úplne všetko aj keď som to nemal prečo tajiť keď som bol vo svojej dedine ale ju som tu nikdy predtým nevidel.

pro **Faito Dansaku** Tue Sep 17, 2013 10:38 pm

Faito

Když jsem došel k jezeru, v jedné ruce jsem měl hadr se svitkem, štětcem a tuší, v té druhé jsem držel za pouta jakéhoi otrhaného chlápka. Nebylo těžké poznat, že je to vězeň odsouzený k smrti, kterého jsem si z věznice vyplatil, aby mi pomohl v mém malém experimentu.
"Tentokrát to vyjde. Tentokrát..." šeptal jsem a hleděl kamsi o prázdna, takže jsem si ani nevšiml té sebranky, co tu byla.
Došel jsem až k jezeru, několik metrů od všeho živého, a postavil jsem vězně na kámen. "Opovaž se hnout..." řekl jsem mu ledovým hlasem, ve kterém bylo zároveň jakési škodolibé veselí. Rozložil jsem svitek a namočil štětec v tuši. Přesně tady...jak jsem to jen mohl nevidět? Faito, jsi hlupák! pomyslel jsem si a dodělal několik znaků. Koutky mi cukly ve spokojeném úsměvu. Vstal jsem a ještě jednou si přečetl svitek. Pak jsem se podíval na vězně. "Čeká tě peklo..." řekl jsem a můj hlas řezal vzduch jako břitva.

Z prstů jsem složil pečeť tygra a zadíval se vězni přímo do očí. Pak jsem je zavřel. "Mé jméno je Faito Dansaku. Odmala se zajímám o genjutsu a snažím se probudit čtvrtý stupeň Kekkei Genkai- genjutsu hlasem..." Ruce se pohnuly a pečeť tygra se zastavila přímo před ústy. Chakra okolo nás začala vířit a zvedat prach na břehu. Vězeň musel být vystrašený k smrti. Otevřel jsem oči a olízl si rty. "...a to se mi právě...povedlo..." řekl jsem a poslední slovo mělo skoro nekonečnou ozvěnu nesoucí se přes jezero. Chakra okolo nás zavířila a vězeň začal křičet v agónii.

Jeho tělo bylo přivázáno ke kůlu a lana se každým jeho marným pohybem utáhla a zařezávala do kůže. Všude okolo byly stovky kunaiů, které se pomalu blížily. V jednu chvíli ale několik z nich zrychlilo a projelo vězně skrz naskrz. Hned, jak se to stalo, vylétly další a pak další. Mohlo to trvat několik minut. Bylo to děsivé, ale já mál radost. Konečně jsem prolomil tenhle rébus. Konečně jsem našel cestu! Konečně se má snaha opět začala vyplácet! Kunaie létaly a vězeň pomalu ale jistě vykrvácel. Jeho tělo bylo zohyzděné, kusy masa se válely všude kolem. Myslím, že by za trest smrti dal cokoli na světě...

Síly mě rychle opouštěly, cítil jsem, jak mi z nosu teče krev, pohled se mi zatemňoval a ruce se mi třásly. I přesto ale můj spokojený, sebevědomý úsměv neupadal a genjutsu nesláblo...až v jeden moment, dlouho potom, co byl vězeň už dávno mrtvý a já si jen hrál s jeho tělem, jsem padl na koleno, následně na druhé a na břicho. Poslední, co jsem udělal před ztrátou vědomí, bylo chycení svitku a vsunutí ho pod sebe, aby ho nikdo neukradl...

pro **Killunia** Wed Sep 18, 2013 4:56 pm

A dopr... Zahnal mě do rohu. Na chvíli jsem uhnula pohledem do strany, přemýšlela jsem, jak bych mohla pokračovat. Sice se představil, ale vlastně mi neprozradil vůbec nic. Rozhodla jsem se tedy mu to hezky vrátit.
"Já jsem Naomi Nekotatsu." Schválně jsem mu sdělila své lidské jméno, aby nic nepoznal. Kdybych mu řekla své pravé jméno, to od Killuniho, bylo by mu to více než jasné. A sice jsem se lidského jména vzdala, ale pořád jsem ještě nelhala - bylo to snad mé jméno, ne? Dali mi jej přeci rodiče. "A jsem taky genin, i když bych už asi měla dávno být výš..."
Vždyť to cítíš, tak proč se sakra ptáš? nadávala jsem v mysli. Stejně bych to... mohla udělat i já.
"Když jsi tak zvědavý a ptáš se mě... Určitě s tím máš něco společného, že?"
Samozřejmě, že má... Vždyť má v sobě Khairuniho! Ale to už sem nebudu tahat... Pořád jsem to ještě nehodlala vzdát. Stále jsem toužila po vítězství v této slovní bitvě.

pro **Kiseki Mirakuru** Wed Sep 18, 2013 5:08 pm

Wáááááááááááááááá!!! Tak ako ona ani ja som sa nedozvedel nič užitočné a tým pádom toto naťahovanie pokračovalo. Bola to taká zvláštna konverzácia hovorili sme obaja pravdu ale pritom sme aj tak nepovedali nič užitočné. Nakoniec sa to zvrtlo na niečo ako hru čo sa mi páčilo teda aspoň sa mi to tak zdalo horšie bolo to že som akosi nevedel čo povedať a nechcel som byť dlho ticho. Preto som to možno tak trocha vzdal a prehovoril som. "Ak by som nemal tak by som sa len tak nepýtal nie?" Odpovedal som jej na jej otázku otázkou a dúfal som už že sa to rozhýbe už trocha iným smerom nech pokročíme v konverzácii nech sa niečo dôležitého dozviem predsa len sa tu často neukázal niekto s drakom v sebe ako ja.

pro **Akio** Wed Sep 18, 2013 5:30 pm

Mlha se rozprostírala okolo nás a bylo těžko vidět do větší vzdálenosti, ale tady bych mohl chodit i po slepu. Cítil jsem před námi docela silnou chakru a po chvíli se před námi objevila nějaká dívka a o něco menší chlapec. Když jsme přišli blíž, poznal jsem Emilii. Jednou jsem jí už potkal, ale neměl jsem příležitost s ní mluvit nebo tak něco. Ten kluk byl asi její student.
Všiml jsem si že Killunia se lehce zarazila když jsme prošli kolem nich a o krok později se ozval ten kluk. Začali spolu mluvit. Mluvit, no byl to docela zvláštní rozhovor. Nemluvili přímo, skoro jako kdyby spolu mluvili v hádankách. Stál jsem dalo by se říct v pozadí se založenýma rukama a sledoval jsem jejich rozhovor. Na tváři se mi objevil nepatrný úsměv.
Draci živlů, hmm,... to mě docela zaujalo, přece jen se o nich už zmiňovala. V tuhle chvíli jsem byl v dobré pozici pro to, abych o tom něco zjistil. Přejel jsem jen tak očima po Emilii a po jejím studentovi. Ale i nadále jsem jen poslouchal co se stane, třeba se dozvím něco zajímavého.

pro **Faito Dansaku** Wed Sep 18, 2013 6:54 pm

Faito

Asi po hodině jsem se probral. Tělo jsem měl rozklepané a zesláblé. Dobelhal jsem se k jezeru a podíval se na sebe. Zaschlá krev u nosu, kruhy pod očima, vyčerpaný pohled. Nabral jsem trochu ledové vody a chrstl ji na obličej. To by mě mohlo trochu probrat. Pak jsem si sedl. Byl tu klid, až na skupinku, které jsem si všiml až teď. Celkem velká koncentrace chakry na pár geninů...možná ta cizí slečna. Ještě jednou jsem si opláchl obličej a pak jsem se s námahou postavil. Okamžitě se mi zamotala hlava a já opět klekl na jedno koleno. Konečně jsem ocenil sluhu, kterého jsem měl doma při trénincích a tady mi chyběl. "Dop*dele..." sykl jsem a rozhodl se ještě chvíli sedět.

pro **Hirin** Wed Sep 18, 2013 7:02 pm

Přišla jsem k jezeru,Byla tu docela hustá mlha a najít tu Shina nemusí být zas tak lehké jak sem si myslela.Místo toho jsem tu našla někoho koho bych tu vůbec nečekala a to Faita."Zdravím,co vy tu?" pozdravila.

pro **Killunia** Wed Sep 18, 2013 7:19 pm

Zdá se, že na tu hru přistoupil. I když to zase na druhou stranu vypadalo, že to lehce vzdává. V tom případě by stačilo jen lehce zatlačit a vyhraji. Svou identitu prozradí jako první on. Už jen kousek...
"A kdo v sobě draka má? Nějaký tvůj příbuzný? Nebo dokonce i ty sám?" Snažila jsem se hrát neutrální, i můj výraz tváře byl na chvíli chladný. Pokládání otázek byl totiž také jeden ze způsobů, jak se vyhnout lhaní. Při tázání se totiž dožadujeme informací, avšak sami nic pevně netvrdíme. Takže jsem vlastně nelhala, když jsem se takhle přihlouple ptala, i když vím, že má v sobě Khairuniho. Ale co, nikdy nevíš, zda nějaký jeho příbuzný v sobě draka taky nemá...
Už to skoro mám... Už tě skoro mám, hochu... Nedokázala jsem to déle zadržovat. Na mé tváři se objevil démonický úsměv. Líbilo se mi, že jsem měla navrch. I Killuni se v mé mysli pochechtával. Jen tak tiše, nenápadně. Ale zjevně jej to bavilo.

pro **Faito Dansaku** Wed Sep 18, 2013 7:36 pm

Faito

Podíval jsem se okolo sebe. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že Hirin mluví na mě. Její hlas zněl jakoby z dálky a tlumeně, hlava mi třeštila a nechtěla se vzpamatovat. "Trénoval jsem..." řekl jsem a znovu se pokusil vstát. Noha mi poklesla, ale druhý krok už byl jistější.

pro **Hirin** Wed Sep 18, 2013 7:38 pm

"No vypadáte že jste si dál pořádně do těla" pousmála jsem."Nechcete nějak pomoct?" zeptala jsem se ho,nevypadal že by dokázal udržet rovný směr chůze.

pro **Kiseki Mirakuru** Wed Sep 18, 2013 7:42 pm

Bolo asi pravda že už mala na vrch a ja som nebol súťaživý typ ktorý by na niečo takéto pristupoval ale keďže sa nevyjadrila tým presne dala mi priestor zahrať to tak aby som neodpovedal tak ako by som mal."Nó ja si myslím že asi ty, aj keď ty asi moja príbuzná asi nie si však?" Odpovedal som jej nakoniec zasa takou zodpovedanou otázkou. Kto vie čo sa s toho vyvinie ak to trochu ešte ponaťahujem? Možno to bude ešte zaujímavé. Alebo to ako vždy aj tak necháš tak lebo ty na niečo takéto niesi. Prehovoril Khairuni ktorý ma veľmi dobrý poznal a vedel ako to skončí. Povzdychol som si a potom som sa usmial nechcel som to naťahovať na mňa proste niečo také vážne nebolo. "Ale hej máš pravdu mám ho priamo ja." Aj keď som to mohol naťahovať neurobil som to a priznal som sa .

pro **Faito Dansaku** Wed Sep 18, 2013 7:46 pm

Faito

"Jo, potřeboval bych panáka..." zamrmlal jsem a rozhodl se jít zpět do kanceláře...nebo možná radši někam na klidné místo. "Prosímtě, vyvěs na dveře kanceláře, že jsem dnes mimo. Díky..."
Pak jsem vyrazil malátným krokem pryč.

//přesun

pro Sponsored content

Jezero Kiri

Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri