Bar ,,Kirin Nectar"

First topic message reminder :


Tento bar se specializuje na alkohol s názvem Kirin Nectar (jednorožčí nektar...BTW: podle naturopedie je to specialita Kirigakure, ale nikdo o tom neví nic bližšího xD). Doporučujeme ochutnat! Říká se totiž, že každému to chutná jinak - někomu sladce- někomu hořce... ^^ Sto lidí, sto chutí ^^
Je tu ale alkohol všeho druhu, stačí si jen vybrat ^^

,,Já tě chápu..Člověk, který viděl tu spoušť v Soře....by se asi neměl jen tak usmívat." pousmála jsem se.
,,Viděla jsem už tolik obětí. Zažila tři války, přičemž jsem se dvou přímo účastnila. Navíc se blíží další válka." povzdychla sem si. ,,Viděla jsem více takových spouští, jako byla ta v Soře, že už mi to snad ani nepřijde, přestože s tím samozřejmě nesouhlasím." pokývala jsem hlavou.
,,Ale je to život Shinobiho. Každý, kdo se rozhodně být ninjou, musí počítat se zodpovědností, kterou si na svá bedra vezme." pousmála jsem se, zvláště když mi nabídl semínko.
,,Dal ses na zrní?" smála jsem se mu, ale pár jsem si jich nasypala do dlaně.

Tím, že mi ukazoval svoje zoubky mě donutil, abych si ho prohlédla. Trochu mi zčervenaly tváře. Raději jsem se zamyslela nad tím, co mi řekl.
,,Často jsem měla stejný pocit. Chtěla jsem od všeho utéct. Láska k vesnici a těm normální lidem, kteří neví, co je to být ninjou, mě ale přinutila vydržet. Dělám to hlavně pro ně." usmála jsem se, přičemž jsem zavřela oči. Když ale ukázal na alkohol a na dívky za námi, které z něj samozřejmě nespouštěly oči, pokrčila jsem se.
,,Každý má svůj životní styl. Pokud se mu to nepříčí s jeho povinnostmi, pak to záleží jen na něm." odpověděla jsem na jeho otázku. Narovnala jsem si čelenku pro maidky. Ten kostýmek není špatný. Že bych se dala na cosplay?, pousmála jsem se.

Sledovala jsem jeho počínání, až jsem se musela smát. Bylo vidět, že má dost. Naklonila jsem hlavu na stranu.
,,Zatím to zvládáš, ne?" pokrčila jsem rameny. ,,Jestli ano, problém nikde není." pousmála jsem se. Ač nerada, seskočila jsem ze židličky. Znovu jsem doťapkala do kuchyňky, kde jsem si oblékla něco jiného. Jelikož jsem měla své kimono potrhané, půjčila jsem si nějaké bílé zvláštní tričko s krátkou červenou sukní, od které se táhl bílý plášť. Vypadalo to zajímavě a začínala jsem tento podnik podezřívat, že se tu barmanky a číšnice převlékají do cosplayů. Prohlédla jsem si sebe v zrcadle a neodolala jsem, abych si nevzala i neko uši.
,,Nya." usmála jsem se. Vzala jsem si sebou ještě jedny a pak se vrátila k Meizovi. Zase jsem se šplhala na tu nejvyšší židli, na které jsem kdy seděla. Tentokrát to ale šlo mnohem lépe.
,,Poprosila bych o další jahodový džus." usmála jsem se sladce na tu barmanku. Ta se jen zamračila a jen nerada mi splnila mé přání. No jo, Mizukage zase perlí, když si vezme jen tak neko uši na hlavu do baru. Oči na zádech jsem cítila více než předtím. Momentálně mi to bylo jedno, dokud mě nkdo neotravuje, je to v pohodě.
,,Je ti vůbec k něčemu ten coplay?" zeptal se mě Nanabi a já se musela ušklíbnout. Samozřejmě, že mi byl totálně k ničemu!
,,Ano. Pro můj dobrý pocit." odpověděla jsem mu spokojeně.

Usmála jsem se při jeho reakci. Lichotilo mi to, jestli jsem ho zaskočila.
,,Sama nevím. Mají tam těch kostýmků hodně." zazubila jsem se na něj. Všimla jsem si, že si mě prohlédnul a vzápětí uhnul pohledem. Musela jsem se znovu usmát.
,,Nelíbím se ti snad?" optala jsem se a usmála jsem se. Zatvářila jsem se co nejvíc kawaii, natáhla ruce a zkusila napodobit mňoukání.

Pak jsem se usmála. ,,Neko uši mi přišly kawaii. Neodolala jsem." pohladila jsem jemnou látku, ze kterých uši byly vyrobeny.
,,Navíc mám své kimono potrhané, tak jsem si od nich vzala toto." ukázala jsem na své oblečení, které jsem měla na sobě, přičemž jsem si stáhla sukni níž, aby neodhalovala nic, co by neměla.

Vejdu dovnitř.
Hm minulý rok by mě sem ještě nepustili. Pomyslím si a příjdu k pultu. Nic jsem si nekoupil pouze jsem pozoroval jestli se něco neděje.
Heh kdybych si něco koupil musel bych ukázat celej svůj ksicht a to já nechci. Pomyslím si a sedím dál přitom sleduji všechny okolo mě.

Pochválil mě a já byla spokojená. Klimbala jsem nohama ve vzduchu sem a tam do rytmu pohupovala i hlavou. Pak jsem se napila džusu a zase se zadívala na Meiza. Ve chvíli, kdy natočil hlavu ode mě jsem využila šance. Vzala jsem ty druhé uši a co nejrychleji, aby mě nemohl zarazit, jsem se k němu naklonila, div jsem ze židle nespadla, abych mu je nenasadila.
,,Nyaaa...Tak sladké." usmála jsem se, když jsem ho viděla s těmi oušky. Ummm....úžasné...dokonalé..., zrůžověla jsem. Kluci, jako je Meizu nebo Daisuke, jsou s takovými věcmi na hlavě úžasní. To bylo světoznámé a já si to musela ozkoušet osobně!
,,Zamňaukej taky." poprosila jsem ho a nervózně si kousala spodní ret.

Nejprve jsem se lekla, že mi vynadá, když tak přivřel oči. Pak ale zamňaukal a mně se zatajil dech. S pootevřenou pusou jsem ho sledovala a nemohla uvěřit tomu, že to udělal. Čekala jsem, že mě seřve nebo že si to sundá a odmítne, ale...On to udělal. Polkla jsem a strašně potěšeně se usmála.
,,Sugoi." okomentovala jsem to a raději se napila. Olízla jsem si jahodové rty a zase se usmála.
,,Dokonalé a naprosto sladké." pousmála jsem se s nakloněnou hlavou. Pak jsem se k němu trochu natáhla, tak, abych byla u jeho ucha.
,,A k sežrání, abys věděl. Takhle sbalíš holku raz dva." pošeptala jsem, kousek jsem se odtáhla a usmála se. Pak jsem si zase sedla normálně. Napila se a zase si rty olízla. Byla jsem jednoduše nadšená. Frajírek, jako je on, si nasadí kočičí uši a na každém prstě bude mít dvě holky. Tím jsem si jistá, navíc když se mu daří i bez těch oušek. Rozhlédla jsem se kolem. Mladé dívky, dokonce i ty starší ženy se po Meizovi mlsně otáčely. Nepotěšil tím jen mě, usmála jsem se, zvláště když se některé na mě koukaly dost nevraživě, žárlivě. Samolibě jsem se usmála a víc si jich nevšímala.

Všiml jsem si jak ten jeden týpek si vzal uši. Nemohl jsem z něj spustit zrak.
Tak tohle je trochu trapné.
Pomyslím si a dívám se stále na něj a na Mizukage.
Hm neměl bych na něj koukat ještě z toho budou problém.
Otočil jsem se zpět na pult ,ale tajně jsem se díval už na ty dva.
Koupil jsem si jedno saké ,ale nepil ho nechtěl jsem ukázat svou celou tvář. To saké jsem tam měl jen kvůli tomu ,aby to nebylo tak nápadné. Aby to vypadalo ,že jsem se přišel jen napít

Pousmála jsem se. Vida, nakonec se mu to líbí. Pomaličku jsem upíjela ze svého džusu. A zatímco on je ke všemu chladný, se mnou to dost zamotalo. Opět jsem si stáhla sukni níž, protože odkrývala víc, než jsem chtěla. Džus jsem mezitím dopila, ale další jsem už nechtěla. Nechtěla jsem běhat na záchod. Nějak mi došly nápady, čím tenhle večer zpestřit. Skončit se mi totiž ještě nechtělo. V hlavě jsem si alespoň broukala jakousi melodii a pokyvovala hlavou do rytmu, přičemž jsem si hrála s pramínkami vlasů. Pak mě napadla otázka.
,,Máš už alespoň trochu lepší náladu?" skousla jsem si ret a poívala se na červenovláska.

Něco se mi tu nezdálo, cítila jsem se zvláštně, jako by mě někdo sledovl. Nakonec jsem nad tím ale jen zakroutila hlavou. Dívá se na mě hodně lidí, něco si jen nalhávám. Ačkoliv jsem nebyla smutná, něco mi chybělo. Možná, a nebo to bylo tímhle místem, že na něj nejsem zvyklá.
,,Hai. Mnohem lepší než předtím." odpověděla jsem nakonec stroze. Na co se tak rozpovídat o ničem. Podívala jsem se na něj a přidala úsměv. Natáhla jsem se, abych ho mohla cvrnknout do oušek.
,,Vidím, že se ti nakonec můj plán poškádlit tě, líbí." uhnula jsem pohedem, čímž jsem se setkala s pohledem číšnice. Dost nepříjemným pohledem. Těšilo mě, že žárlí, ale začínalo mně to i lézt na nervy. Když jim to vadí, mají něco podniknout samy! Vyplázla jsem na ni jazyk a ase pohedem vrátila k Meizovi.

Začínám si připadat jak policie...od doby co jsem ve vesnici pořád každého sleduji.
Pomyslím si. Přijdu blíže k nim.
Dobrý den Mizukage-sama.
Uklonil jsem se a podíval na toho druhého týpka.
Neměj mi to za zlé ,ale prozradíš mi prosím tvé jméno a klan? Rád bych si ho zapsal a hlavně bych se cítil o něco lépe.
Řeknu a čekám na jeho reakci

,,Um takže se chystáš balit holky?" naklonila jsem hlavu na stranu. No jo, nic jiného než sex kluky nezajímá, zašklebila jsem se v duchu.
,,Myslel jsem, že s tebou má jiný plán. Asi jsem se zmýlil." ozval se Nanabi po dlouhé době.
,,Proč zrovna se mnou?" podivila jsem se upřímně.
Nanabi mi neodpověděl, řekl ale zajímavou poznámku, která mě pobavila. ,,Kdybys nebyla zadaná, jedná s tebou úplně jinak."
Zasmála jsem se, akorát že nahlas, což jsem si neuvědomila. Asi jsem některým teď mohla připadat jako blázen. ,,Nemyslím si, Sedmičko." pousmála jsem se. Mezitím k nám došel nějaký ANBU, nebo Oinin. Oinin dle masky.
,,Dobrý večer." odpověděla jsem mu na pozdrav a pak pozorovala rozhovor mezi ním a Meizem. Zatím jsem to nechala tak. Nemůžu odpovídat za jiné lidi. Já se na toho Oinina alespoň usmála.

Potřebuji tvůj klan a jméno ,abych si tě zapsal kdyby jsi něco provedl. Například utekl z vesnice. Věděl bych aspoň kdo jsi nebo jestli jsem tě někdy viděl. A teď mi ho laskavě řekni
Řeknu a dívám se na něj.
Nebo jsi snad nukenin ? Proto mi nechceš říct své jméno
Zeptám se. Na chvilku jsem se podíval na Mizukage ,ale hned zpět na toho týpka. Kdyby byl nějaký problém třeba jako ,že by na mě zaútočil tak jsem radši měl ruku blízko kunaie.

Vůbec se mi nelíbilo, kam tohle směřovalo. Nebyli na sebe zrovna nejmilejší. Nejdřív jsem si oba vyslechla, nakonec jsem se do toho musela vložit já sama. Chytila jsem misku, kterou Meizu málem shodil a odsunula ji kus dál. Položila jsem svou ruku na tu jeho, čímž jsem mu řekla, aby se zbytečně nenervoval.
,,Není to nukenin. Je to člen Kirigakure, kterého znám a kterému věřím natolik, že byl můj doprovod na srazu Kage." anonymně jsem Meiza představila.
,,Není třeba mít starosti." uklidnila jsem ho a seskočila ze stoličky. Vytáhla jsem peníze, abych zaplatila za sebe, Daisukeho a Meiza taky. Vzala jsem Meiza za ruku, abych ho stáhla ze stoličky. Druhou rukou jsem chytila Samehadu za rukojeť a dala ji Meizovi do druhé ruky.
,,My už jdeme. Brzy se uvidíme." kývla jsem na Onina hlavou, což měl být pozdrav a za ruku jsem Meiza vytáhla z baru pryč. (Přesun)