Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

"Nejsem bezdomovec. Mam domov nekde mozna jeste." Rekl jsem klidne ani jsem nevedel zdali ma vesnice jeste je.

Kashike

Tak se tam vrať a vyspi se... odseknu mu a dál mu nevěnuji pozornost. Děti... zamumlám si pro sebe.

"Nejdrive ti dva s kteryma Konverzuji jestli se to tak da nazvat. Potom ja a vy. Ale pokud chcete jit prede me tak klidne. Alespon si stihnu zdrimnout." Rekl jsem v naprostem klidu.

 Faito

"Vyřiď si, co potřebuješ. Já chci jednat jedině s kage." řekl jsem Kashikemu a odešel jsem.

//nepřítomnost, nerad bych blokoval postavy

S povzdychem jsem došla k budově Mizukage. Nebyla sem tu dlouho. Na jednu stranu mi to chybělo, na druhou vůbc. Ušklíbla jsem se na sebe v prosklených dveřích a vstoupila dovnitř. Zamířila jsem ke kanceláři, kde se mi nakupili lidi. Vykulila jsem oči. Dobře, tohle mi nechybělo, rozhodla jsem se nakonec.
,,Zdravím všechny." pozdravila jsem klučičí osazenstvo, dívky se tu nenacházely. ,,Omlouvám se, že jste museli čekat." uklonila jsem se na znak omluvy a vešla do otevřené kanceláře, kde se o stůl opíral mladý muž. Zřejmě můj zástup, bliklo mi hlavou. Usmála jsem se na něj.
,,Děkuji, žes to vzal prozatím za mě." věnovala jsem mu ještě jeden ze svých úsměvů a otočila se na kluky na chodbě.

Vesel jsem do Kancelare Akemi zamnou. Akorat jsem se stihl uklonit ale v tom akemi proletela celou kancelar. Ve finale vyskocila nastul tam se vyvalila na zada hlavy naklonila smerem k Mizukage se psim kukucem jako by rikala. Podrbes me prosim????
Ja tam stal a sledoval ten maglajs co Akemi stihla provest. Me ocekavani bylo takove ze asi proletim dvermi. "Omlouvam se Mizukage-Sama. Akemi dolu!!!! Jenze Akemi me mela uplne na haku ted cekala jestli ji nekdo podrbe nebo ne.

Kashike

Když přišla Kage, lehkou úklonou jí pozdravím a vstoupím za ní do kanceláře. Přede mě se nacpe ten spratek se psem, který vzápětí začne dělat bordel po kanceláři. Protočím oči v sloup a nechám to být.

Když vlčice či co to bylo vyskočila na stůl, lekla jsem se. Mám ráda zvířátka, ale tohle byl šok. Vlčici jsem samozřejmě podrbala, když tak na mě koukala, pak jsem se zadívala na jejího majitele.
,,To je v pořádku, ovšem příště bys ji měl krotit, když jsi její pán." pousmála jsem se mírně. Znovu jsem se po klukách rozhlédla.
,,Dobře, nemám ponětí, kdo tu byl první a co potřebujete, tak se dohodněte na pořadí." pousmála jsem se. Sledovala jsem Hoozukiho odchod a následně jsem se posadila do svého křesla.

Spala som za strašne pohodlným gaučom, áno správne... ZA gaučom. Nikdy som nebola veľmi vyberavá čo sa pohodlia týka. Ale ako som sa tam dostala, to netuším. Vystrčila som hlavu spoza neho a zívla som si.
Oh? Hitomi? Ty už si doma? Rozospalo som sa znova zadívala na tú parádu ktorú mala v kancelárií a pretrela som si oči. Potom som si povšimla ľudí a sčervenala som, preglgla som a v snahe byť čo najmenej nápadná som naspäť zaliezla za gauč.
Toto mi tak chýbalo....

Akemi si to uzivala. No nakonec chte nechte si sedla zpet ke me. Ale opravdu se ji nechtelo.
"Emmm... Jeji pan ona me spise bere jako bratra. A divokou vlcici tezko naucite chovat se jako psa. nekdy si dela co chce. Takze se predem omlouvam." Po drbani si Amemi ale zase nasla jinou obet zalezla za botan za gauc a tam se o ni zacala otirat a mazlit se sni. No ja jsem jen kroutil hlavou.
"A Klidne at si pan co je predemnou. Pokud chce pockam venku nejak mi to neprekazi." Uz jsem cekal na Kashikeho reakci a cekal az se zamnou ta vlcice zase dostavi.

Povšimla som si vlčicu ktorá sa zrazu objavila pri mne za gaučom a keď sa mi tak pekne venovala tak som sa zasmiala ale nie príliš nahlas.
Prekonala som teda nervozitu a zdvihla som sa zo zeme, stále som ale vlčicu hladkala po hlave, bola až príliš roztomilá.
Keďže som čakala kedy ma Hitomi - v duchu som ale prosila Jashina aby sa to nestalo - vyprevadí z kancelárie, teda vlastne... vyhodí z kancelárie, tak som stále držala jazyk za zubami. Sem-tam som ale okomentovala správanie roztomilej vlčice u mňa.

Akemi si drbani uzivala nakonec se ale dobrouzdala az ke me. "Mizukage-Sama rad bych se zeptal na tym. Pokud nic zatim nevite zlobit se nebudu." Rekl jsem a cekal na reakci.

Poslechla jsem si Shina a zamyslela jsem se.
,,Pro tým se ještě rozhodnu. Dám ti vědět, nejdřív si o tom s někým musím promluvit." pousmála jsem se.
,,Brzy se to dozvíš." slíbila jsem. Sledovala jsem gauč. Věděla jsem, že za ním je Yuuki, ale neoslovala jsem ji zatím.

"Hai Mizukage-sama." Nakonec jsem se jen uklonil. A vysel ven z kancelare a Akemi se vydala semnou hned jak jsem se otocil.
(presun)

Oh, nuž.. dnes asi umriem... Pomyslela som si keď som sa pozrela na Hitomi. Niečo sa mi na nej nezdalo, akoby jej niečo chýbalo... necítila som z nej to čo niekedy. Nevedela som ale prísť nato čo jej chýba.
Jedným očkom som sledovala okolie a chtiac-nechtiac som si sadla na gauč a čakala som. Bola som predsa ANBU, prítomným mohlo byť jedno či tu sedím a počúvam. Pohľad mi znova padol na Hitomi.
Niečo sa stalo...

Kashike

Když ten prcek odešel, přejdu před stůl a ještě jednou se ukloním. Dovolte mi madam, abych vám předně poděkoval za ty dokumenty o mém klanu. Již jsem se pustil do jejich studia a myslím že výsledky nakonec potěší i vás. Dnes jsem za vámi přišel se dvěma otázkami. Ta první je, stojí li ještě původní sídlo klanu...?

Kývla jsem Shinovi na rozloučenou a vyposlechla si Kashikeho. Pokývala jsem hlavou.
,,Jsem ráda, že to pomohlo a jsem na to opravdu zvědavá. Jen tak někomu takové dokumenty neposkytnu. Důvěřuji Vám, protože se za Vás Faito zaručil, na druhou stranu má důvěra není z donucení, ale proto, že to tak cítím." pověděla jsem mu s úsměvem. Řekla jsem mu to proto, že doufám, že mě nezklame a že si cením toho, že chce pomáhat.
,,K Vaší otázce...Upřímně, nevím. Většina sídel, v podstatě všechna sídla, budovy a místa byla zničena díky Reině Kaně během války, takže opravdu nevím." zavrtěla jsem hlavou.

Kashike

Dobrá... řeknu a na chvilku sklopím zrak. Představa je to děsivá a dost mě zamrzela. A ta druhá otázka... máte k dispozici přivolávací smlouvu s říší štírů? Rád bych jí podepsal a využíval jejich služeb.

Věděla jsem, že ho to mrzí. Mě taky. Já sama o sídlo přišla a mnoho lidí si jej muselo vystavět znovu. Bly to obrovské náklady a nervy.
Přiložila jsem si ukazováček ke rtům a zavzpomínala. Nakonec jsem zavrtěla hlavou. ,,Já osobně tuto smlouvu nemám. Štíři nejdou zrovna summoni, kteří by se v Kiri objevili. Ještě nikdo s nimi smlouvu nesepsal." vysvětlila jsem mu a pro jistotu se prohrabala regálama, jestli se tu vážně něco nevyskytuje. Bohužel. Pak mě ale něco napadlo.
,,S největší praděpodobností by měli mít něco se štíry v Suně. Přeci jen se na poušť hodí více. Jestli budete chtít, mohu napsat Kazekagemu dopis, ve kterém bych ho o smlouvo poprosila. Sám byste si to do Suny mohl donést." pousmála jsem se.

Kashike

Hluboce se ukloním jako výraz díků. Byla byste velmi laskavá madam. Jsem vám vděčen za vaši pomoc... sepište prosím ten vzkaz a předejte mi ho i s ostatní poštou pro Sunu. Rád posloužím jako posel, aby má cesta nepřišla tak úplně na zmar.

Zamyslela jsem se. Byl to dobrý nápad vyslat ho na misi.
,,Dobře tedy." usmála jsem se. Vzala jsem si tužku, svitek a začala psát. Nejprve jsem sepsala žádost o Kuchiyose pro Kashikeho, nakonec návrh na smlouvu o neútočení. Na oba svitky jsem vtiskla pečeť Kirigakure a podala je Kashikemu. ,,Ráda bych, aby šel i Faito. Má dobré vyjednávácí chování a logické myšlení." podívala jsem se na něj. ,, Máte to oba jako misi B-rank, protože se jedná o diplomatickou misi. Sepsala jsem návrh na Smlouvu o neptočení. Nechci mírové dohody se žádnou vesnicí, protože je pak akorát problém, když se poruší. Nikdy jsem s tím neměla dobrou zkušenost, kromě Suny. Přesto se do toho pouštět nechci. S předchozí Kazekage jsme měly dobré vztahy, jak diplomatické, tak osobní, proto mezi Sunagakure a Kirigakure nebyly problémy. Tento klid a mír, který tu vládl po válce se mi nelíbil. V Konoze se bjevil někdo, kdo měl zájem o Bijuu, takže budu opatrná." nadechla jsem se a pokračovala. ,,Pakt o neútočení budu uzavírat i se Sora no Kuni a několika dalšími vesnicemi, pokud na to Kage přistoupí. Řekněte Kazekage či Kazekagemu, že je to zatím jen návrh. Sepsání smlouvy s ním provedu osobně." pousmála jsem se.

Kuchiyose no Jutsu:

Návrh na Smlouvu o neútočení: