Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

Faito

"Ano, Kashike byl povýšen. A práce je tu nad hlavu, ale pro tu nejdůležitější si ještě nikdo nepřišel..."
Pochopitelně. Legendární šermíři a jounini se flákaj, zatímco vesnice živoří. A až bude ticho po pěšině, zase budou chtít všichni misi.
"Můžeš samozřejmě, vzhledem k tvému zdravotnímu stavu, odmítnout. Potřebuji, abys tento dopis donesla do Konohy. je to skutečně důležitá zpráva. Jedná se o několik informací a hlavně o žádost o pečetící techniky. Ve vesnici je velmi málo lidí, kteří umí pečetit, jak Edo Tensei, tak bijuu. Potřebujeme to někoho naučit. V knihovně ovšem tyhle svitky chybí.
Hokage ale určitě má techniky na zapečetění a ty se postaráš o to, aby nám je zapůjčil..."

"Můj stav není zrovna nejlepší,ale tohle zvládnu v konoze jsem už byla. A cesta pro mně zajisté nebude tak těžká , jak se na první pohled zda." odpověděla jsem. A natáhla jsem ruku pro dopis.

Faito

"Perfektní. Věděl jsem, že neodmítneš. Vyraž co nejdřív, je to velmi urgentní..." řekl jsem a podal jí zapečetěný dopis.

"Vydám se okamžitě na cestu, FAito-sama" řekla jsem a schovala dopis do kapsy. Vstala jsem a vydala jsem k odchodu. U prahu jsem se zastavila "Brzy na viděnou." dodala jsem a pokračovala jsem směr pryč. Na schodech jsem byla více opatrná. Přeci jen pád po schodech nemusel být příjemný. Sešla jsem až dolu do přízemí. Trvalo mi to, ale furt lepší než to sejít v kotoulech. Vyšla jsem ven a šla jsem směrem k bráně.
//přesun

Celou cestou až sem som zapichol pohľad pred seba. Môj pohľad bol veľmi chladný, neprístupný, pre niekoho možno skazený. Áno, cítil som odpor. A dal som to vedieť. Cítil som odpor k človeku, ktorý sa cítil dosť naivne na to, aby sa pokúsil o prevrat vo svete. Kto by niečo také necítil. Prežil som si kvôli nemu zážitok, na ktorý nikdy nezabudnem. A to isté znamená, že mu nikdy neodpustím. Sám sebe som sľúbil, že tomu človeku sa pomstím. Chcem byť pri tom, keď zomrie. Chcem sa pozerať ako mu z očí bude vyprchávať život. Ani neviem kedy som si uvedomil, že som došiel na miesto. Cestou som musel vyzerať asi hrozne, keď som ani nevnímal okolie. No dorazil som tam, kde som mal namierené. Nový Mizukage-sama so mnou musel veľmi súrne niečo prebrať a ja som už teraz dôkladne meškal. Nakukol som do chodby a div čo nevidím. Človek asi v mojom veku sa snaží dostať do kancelárie. Každopádne moja nálada bola tak zlá, že som mu nijako nedal vedieť, že som ho postrehol. Akurát možno tým, že pred dverami som doň nevrazil, ale postavil sa vedľa neho. Zaklopal som na dvere a pozeral sa priamo na kľučku, a dúfal že sa čoskoro pohne.

Faito

Zrovna jsem chtěl zajít pro něco domů, když se ozvala dvě zaklepání. Otevřel jsem tedy dveře a podíval se ven.
"Pojďte oba, s Gatsem to půjde rychle..." řekl jsem vážně a zašel zpět do kanceláře.
Tam jsem vzal do ruky svitek a podal ho Gatsovi.
"Vzhledem k událostem před branou jsem se rozhodl Vám, Gatsi Terumi, rozhodl udělit řád Hrdina Kirigakure. Jste vzorem pro všechny ostatní a doufám, že Vaše schopnosti i v nadále budou pomáhat zvelebení vesnice..."
Předal jsem mu svitek a jestli už nic nechtěl, otočil jsem se na Toujoua.

Faito

Lehce jsem se pousmál. "Asi je to tím, žes ještě moc misí neplnil..." řekl jsem a došel ke stolu. Tam jsem přečetl papír se splněnými misemi a vyndal odpovídající částky, plus něco málo navíc.
"...za každou misi dostáváš peníze. Zkušenosti jsou jen bonus. Byla tu i pochvala za vyčištění starého potrubí. Mému oku také neuniklo, žes všechny mise dělal prakticky bez odpočinku. Jsem rád, že alespoň někdo si uvědomuje závažnost věcí, které potřebují ve vesnici udělat. Doufám, že bude více lidí tak svědomitých jako ty. Teď si ale odpočiň. Tyhle peníze by měly na lepší katanu stačit..."

Faito

už to byla nějaká doba, co nikdo nepřišel. Seděl jsem v kanceláři a přemýšlel. Nakonec jsem vstal a vyrazil domů. Na dveřích jsem nechal vzkaz:

Mizukage je pro tuto chvíli pryč, vrátí se za několik hodin.

//přesun

//Faito je pohroužen do cvičení, najdete ho u Jezera.

Zvitok som zobral s čo najväčšou úctou a mierne som sa uklonil. Pár sekúnd po tom som zmizol a zostal po mne iba hustý dym, ktorý sa rýchlo rozplynul.
/presun

Pomalým krokom som dorazil pred dvere kancelárie na ktoré som zaklopal. Potreboval som zistiť, ako na tom som zo senseiiom, keďže teraz som žiadneho nemal a potreboval som aby mi nejakého pridelili. Ak nie tak by som sa asi musel učiť sám, čo by nebolo tiež od veci.

V kanceláři nikdo není a nebude. Na dveřích visí cedule, že Mizukage trénuje u jezera.

Netrvalo dlho a všimol som si cedule, ktorá je na stene. Preto som sa odtiaľto pobral preč.
(presun)

Přišel jsem ke kanceláři mizukageho. Všiml jsem si cedule na dveřích. "Aha" řekl jsem si pro sebe, když jsem přečetl ceduli. Otočil jsem se a vydal jsem se místu kde by měl být mizukage.
//přesun

Přišla jsem do kanceláře s trochu větším doprovodem, jenže Mizukage zatím nedorazil. Nejspíš dorazí během chvíle podle reakce ostatních. Na dveřích byla totiž cedule, že je u jezera, ale když mě dovedli sem tak už je určitě na cestě. Proto jsem zde musela sečkat než dorazí. Nevěděla jsem jak si zkrátit čekání tak jsem se zatím jen porozhlížela a přemýšlela co bude až se vrátím.

Faito

"Zdravím Vás..." řekl jsem, když jsem vyšel ke kanceláři. ANBu odešli, Oinin vešel s námi a postavil se ke dveřím.
"Prosím, posaďte se..." pokynul jsem Shiranui a posadil jsem se proti ní.
"Pevně věřím, že jste zde kvůli jednání s Konohou a že jsou zprávy pozitivní..."
Celou dobu jsem ji zkoumal pohledem. Dlouhá mise v otogakure mě naučila paranoie.
Heiwa si mohla všimnout popraskané kůže a sharinganu podobných očí.
"Tak co nám nesete?" zeptal jsem se nakonec.

Nevypadal zle, tedy až na tu vizáž. Ale tentokrát jsem nechtěla soudit člověka podle pleti. Na jeho žádost jsem se posadila ráda. " Děkuji " Když jsem se posadila vyndala jsem celkem tři svitky. Na dvou byly techniky a na třetím byl vzkaz od Hokageho na který jsem ukázala. " Tento má uvnitř vzkaz pro vás. Já podrobné informace neznám, měla jsem to doručit. Tak doufám, že aspoň v tom jsem prospěšná " Usmála jsem se na Faita jak nevinná holka. Kdyby tak věděl co jsem prováděla v Ame tak by mě za tak nevinnou nepovažoval. Mezi tím vším byly i podepsané smlouvy, které Mizukage žádal.

Vzkaz:

Faito

Díval jsem se na ni s neskrývaným zájmem, ale i s obavami. Vypadala...moc nezkušeně na to, aby byla silnou kunoichi. Dobře skrývala svou pravou sílu. Smlouvy jsem strčil do šuplete a sklopil jsem oči ke vzkazu.
"Smím se zeptat..." řekl jsem a podíval se jí přímo do očí. "...Kdo je u vás kage?"

Podívala jsem se na něj trochu zmateně. " Že by se sensei nepodepsal? Nikdo jiný než můj sensei Assassin Senju není hoden být hokage. " Řekla jsem hrdě, jelikož jsem ho obdivovala a byla vděčná za to, že mě vzal o učení a dobře se o mě stará. " Sensei je totiž nejsilnější muž, kterého znám. " i když Amekage byl taky dost silný, ale kdyby tam byl sensei, určitě by ho vyřídil rychleji.

Faito

Koutky úst mi cukly v posměšném úsměvu, ale byla to jen vteřinka.
"Když jsem byl nedávno u vás ve vesnici, přivítal mě jeho bratr. Plánuji sraz kagů a proto chci vědět, kdo tam bude. Protože jestli přijdou oba, budu velice...velice zklamaný...Prosím, vyřiďte jim to."

" Jistě Mizukage-sama. Vyřídím mu vás vzkaz. Jsem si jista, že i tak měl v plánu jít sám. I když bude smutno když vesnici na čas opustí. " Ke konci jsem zněla trochu smutně, ale zase jsem si nahodila náladu. " Chcete se ještě na něco zeptat nebo je to všechno? Nebo přeposlat ještě jeden vzkaz? " Zeptala jsem se trochu se zájmem, třeba bych za to dostala i příplatek. Pousmála jsem se nad tou myšlenkou. Pro mě byla však odměna strávený čas se senseiem když mě trénuje. Vždy se naučím něco nového.