Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :


Kirigakure je zahalená mlze, tudíž ani brána není vidět. Najít Kirigakure je celkem těžké a většina lidí, kteří zde zatím nebyli, bloudí. V blízkém okolí jsou však shinobi, kteří cestu do vesnice hlídají, takže Vám můžou pomoct.
U brány je několik ANBU, kteří hlídají všechny, kdo přichází i odchází. Po několika hodinách se stráž vystřídá. Dále se tu střídají dva Jounini, kteří zapíší každého, kdo z vesnice odchází a právě přichází dovnitř. Samotřejmě jsou tu i dva medici, kteří jsou připraveni na vše.
Ti, kteří přicházejí do vesnice potřebují nějaké povolení či prohlášení od svého Kage, proč do vesnice přicházejí. Nemají-li ho, pobýt ve vesnici můžou až na základě rozhodnutí Mizukage.
Ti, kteří z vesnice odcházejí, musí mít povolení od Mizukage, že můžou opustit vesnici. Povolení předloží u brány.
Brána vesnice se uzavírá přesně ve 21:00. Poté už nikdo neodejde z vesnice ani se nedostane dovnitř. Výjimky pouze v případě nouze (napadení, válka, na příkaz Kage/Kageho)

Kashike

Přicházím k bráně do Kiri a mým očím se naskytne pohled na jednu postavu, která drží v rukou druhou. Nejsem senzibil, takže necítím žádnou hnusnou chakru... a tak přejdu ke strážným a optám se jich: Co se tu děje?

Jinchuurikiho tělo na centimetr přesně překročilo bránu Kiri. V tom momentu z jeho těla vycházela ohromná čakra a během momentu mu roztrhla tělo. Objevil se Nanabi Choumei v plné síle a měl pěkný vztek. Začal naplňovat ústa svou čakrou a tvořit ohromnou bijuu damu, kterou mířil na Shinobiho, který byl nejblíže. Kashike.

Kashike

Očima přelétnu okolí a uvědomím si jednu zásadní věc. Mám kapitální průšvih. Jediný alespoň trošku slušný úkryt mi nabízela kamenná pata hradeb, nicméně má důvěra v její pevnost nebyla valná. Lepší než nic... rozhodnu se a po hlavě se vrhnu do úkrytu. Pokud mi ještě zbývá trošku času, vytvořím před sebe z kostí jakýsi zkosený štít, který by mě chránil před úlomky kamenů a jehož úhel by mohl odklonit část energie pryč.

Nečekal jsem na nic. Vypustil jsem obrovskou vlnu energie na jednoho obětního beránka. "BIJUUDAMAA!" Mezitím jsem svým velkým tělem a křídly rozmlátil skoro celé hradby. Určitě už to museli vědět všichni, že na vesnici útočí bijuu.

Kashike

Na můj štít dopadla hromada trosek, které mě zarazili hlouběji do hlíny. Že mě to zachránilo od jisté smrti jsem si mohl jen domýšlet. Otočím se pod štítem a pomocí z kosti vytvořené lopatky začnu pomalu hrabat. Bude to lepší než se snažit zvedat trosky hradeb.

Již z dálky jsem cítila sálající chakru, nemusela jsem být senzibil, abch nepoznala, že tak velká chakra musí patřit bijuu. Rozeběhla jsem se k tomu míst, odkud jsem chakru cítila nejvíce. Pak už jsem ani hledat nemusela, během chviličky jsem zahlédla Nanabiho v celé své kráse. Zůstala jsem úplně ohromená. Zatla jsem ruku v pěst a kousla se do rtu, krev jsem si rozmázla po ruce s pečetěmi a vyvolala malou Kitsune. Poslala jsem ji za Hoozukim. Pak jsem znovu pospíchala k bráně.
Ještě než jsem tam doběhla, viděla jsem, jak Nanabi nabíjí Bijuu damu. Kso! Rychle jsem poskládala pečetě a doufala jsem, že to ještě stihnu.
,,Hyouton: Souryuu Boufusetsu!" Proti Nanabimu se začalo tvořit velké černé tornádo. AŤ to alespoň odkloní. PRo jistotu jsem se kamsi za ruiny, které Nanabi stihl vytvořit.
https://www.youtube.com/watch?v=hPBl52JsmSk

Hitomina technika zafungovala dokonale. Bijuudama která byla blízko Kashikeho úkrytu se odklonila a mířila přímo za hranice Kirigakure někam do moře.
Roztáhl jsem křídla a ještě více to tu rozmlátil. Vznesl jsem se do vzduchu a ze svého těla vypustil chakru, která musela rozmlátit okna xD

Kashike

Podle zvuku to vypadá, jako by přímo nade mnou zuřila ohromná bouře. Vyhrabu se ven z trosek a koukám na tu zkázu kolem. V dálce uvidím Mizukage a tak k ní rychle vyrazím. Pohybuji se od krytu do krytu v maximálně 3 vteřinových intervalech. Rozkazy? optám se jí když k ní dorazím.

Nemohl jsem si nevšimnout, že se ve vesnici něco děje. Se zvýšenou opatrností jsem se dostal až na bojiště. Sledoval jsem co se děje. Mé pozornosti neunikla obří vážka poletující nad branou. "Měli by jsme zavolat deratizéra, lítá tu obří hmyz!" zakřičel jsem a ukázal při tom na Nanabiho. Myslim, že se tu asi zdržím. Podíval jsem se s kým Nanabi bojuje, konečně jsem zahlédl Himi. Neváhal jsem a přispěchal k ní. "Zdravíčko."

Začínala jsem panikařit. Útok jsem sice odklonila, ale i tak má Bijuu neuvěřitelnou sílu. To už vedle mě stál Kashike a hned po něm Daisuke.
,,Dobře, jediný rozkaz vám dám. Za každou cenu ho musíme udržet u brány, nesmí se dostat do vesnice. Znovu si vesnici zničit nenechám." zavrčela jsem a znovu jsem použila krev ze rtu. Tentokrát jsem přivolala princeznu Yuki.
Jen jsem jí ukázala na Nanabiho a ona pochopila. Jenže on má křídla, to se nám nepovede, zakníkala jsem v duchu. Já mezitím poskládala pečetě na další techniku.

Přistál jsem na zemi před nimi. Jen jsem na to malé smetí letmo pohlédl a už jsem nabíjel opět bijuu damu.

Kashike

Bylo mi ctí, Mizukage-dono... pronesu na potvrzení rozkazu a vyběhnu směrem od skupinky. Zatímco Nanabi nabíjí další výstřel a nemůže se pořádně hýbat, vypálím mu několikrát Teshi Sendan na oči.
Mám v úmyslu ho buď oslepit nebo alespoň upoutat na mě... aby jeho výstřel nezasáhl vesnici.

Magor.. pomyslel jsem si, když se Kashike vrhnul na bijuu. Kdyby si alespoň nejdřív zajistil krytí. Ta vážka teď nelétá a dokud se soustředí na bijuudamu, tak nepoužije křídla, no ne? přemýšlel jsem pro sebe, poté jsem neváhal, složil pečetě a použil Kirigakure no jutsu, abych zajistil Kashikemu alespoň nějaké krytí.

Zamračila jsem se, když znovu vypouštěl Bijuu damu. To je zlý, to je zlý... Věděla jsem, že Meizu má Samehadu, ale...Dobře, musím doufat, že tu Bijuu damu samehada spolkne do posledního kousíčku.
,,Yuki? Připrav se s tvým raitonem." prhodila jsem ke své lišce a postavila jsem se za ni.

To snad nebylo možné! Nejdřív mlha, pak nějaké otravné kůstky které se jen neškodně odrazily od mé kůže. Nastal čas na bijuudamu! Měla být obrovská, ale nějakým způsobem ztrácela na síle.

Je čas ho chytit, jinak tu s ním můžem válčít do vyčerpání sil.. našich sil. Přiskočil jsem blízko k Nanabimu a složil pečetě na Kuchiyose no jutsu, ale hned dvojnásobně. "Kuchiyose no jutsu!" položil jsem obě ruce k zemi a v tom okamžiku se na bojovém poli objevili dva krabi - Shigeru a Toru.

Uctivě jsem pozdravil své kraby a ti následně udělali, co jsem žádal. "Potřebujem ho chytit." Jelikož byl Nanabi na zemi, byl pro ně lehkým cílem a oba ho pevně sevřeli svými klepety.

Pousmála jsem se, když se Meizovi dařilo pohlcovat Bijuu damu. A když Daisuke vyvolal své dva mega kraby, byla jsem spokojená. Stále jsme však neměli vyhráno.
Jelikož jsem měla už dávno poskládané pečetě, stačilo jen techniku přivolat. ,,Hijutsu: Kirisame." Z oblohy začal padat déšť. Nebyl to ale obyčejný déšť, tenhle odebíral chakru. Sice po troškách, ale přeci jen odebíral.

Neměli tak zdaleka vyhráno. Bijuudama sice ztratila na své zničující síle ale i přesto vybouchla u samehady.
Nanabiho tělo pevně sevřely krabi a začal pršet podivný déšť, ale já měl čakry dost! Vzpíral jsem se a snažil se vykroutit z jejich sevření. Otevřel jsem tlamu a vypustil tlakovou vlnu na ty otravné šváby.

Jelikož se Nanabi až moc hýbal, potřeboval trochu zklidnit a tak jej krabi o něco víc zmáčkli, stačilo trochu tvrdší sevření a Nanabi by byl na pět bijuu nudlí. "Hlavně nepoužívejte drtící techniku, nepotřebujem z něj udělat polévku.. nebo ano Himi ?" sledoval jsem jak Samehada pojídá chakru a čekal.

Když Bijuu dama vybuchla, lekla jsem se, že se Meizovi něco stalo. Naštěstí...se mu nic vážného nestalo. Se mnou to otřáslo, když pak putil tlakovou vlnu, zavrávorala jsem tak, že jsem hodila placák na zem. Přede mě se postavila Yuki, která to schytala.
,,Yuki!" křikla jsem. Naštěstí byla v pořádku díky své velikosti, ale.. Ta se rozeběhla, aby pomohla krabům. Svými pěti ocasy Nanabiho spoutala a občas do něj jedním z ocasů pustila trochu blesku, aby se na pár vteřin přestal hýbat. Já ale nevěděla, co dál. Vlastně věděla, měla jsem jedinou možnot, jak ho zlikvidovat.
,,Musíme ho zapečetit!" zakřičela jsem a kousla do rtu. Ale do koho, navíc...Pečetit umím já. Došla jsem k Daisukemu.
,,Nikdo jiný tu není, zapečetím ho do sebe. Věřím, že mi Assasin pomůže, abych ho ovládla. Pak už nenapáchá žádné škody." podívala jsem se mu do očí. Stále ještě trvala má technika s deštěm, který odebíral chakru, ale to stále nestačilo.