Kannabi Kyo

To co se stalo me dost prekvapilo ale zaroven me to vratilo opet do minulosti. "Fuu!" byla jedina vec co se ozvala nez na jednoho z tech co zustaly vyletelo Hakke Hasangeki (drtič hor)  jelikoz byl prilis blyzko me teda pro jeho smulu  predpokladal jsem ze cestou veme par stromu nez se zastavi o nejaky.

Periferním viděním jsem zahlédl kouřovou bombu a hned poté stíny postav, z nichž mě jedna odkopla pryč. "FUU!" Vykřikl jsem, když jsem zaslechl její výkřik. Rychle jsem se postavil na nohy a složil pečetě. "Hikarasu no Mai!" Vykřikl jsem a za mnou se vynořila desítka ohnivých vran, které se všechny vrhly na jednu z postav přede mnou. Jednak jí škrábaly a klovaly, jednak i nesnesitelně pálily.

Vrhla jsem se hned po tom třetím když začali odpadávat ti ostatním. Objevila jsem se hned za tím třetím a omráčila ho jedním chvatem. Něco mi tu však nehrálo, že se nechali tak snadno porazit potom co unesli Fu. Museli jsme je začít hned pronásledovat. Ale byla tu i mise, kterou jsme měli splnit jako hlavní.

Tři shinobi z Kumo se proměnili v hromadu zeminy. To co shinobi z Konohagakure zničili byli jen kloni. Samozřejmě že neskočili do bitevní vřavy nepřipravení. Praví byli jen ti co utekli. Ti tři se stále schovávali v okolí čekajíc na vhodnou příležitost jim dát lekci, zatímco jim budou vyslýchat jednoho z nich o něco dál.
Mezitím Jin s dalšíma dvěma dorazili k jeskyni tou největší rychlostí. Na Fu bylo uvaleno genjutsu a mezitím se z ní snažili získat informace zatímco ji mají v držení. Jin tu však dlouho nezůstal a vrátil se na své stanoviště u mostu kde očekával shinobi z Konohy, kteří mohli udělat i strategický tah, přičemž by nejdřív zničili most a pak šli zachránit jejich kamarádku.

"Takze klony jo. Se*u na vas." Necekal jsem a oreol  jsem na Infra videni(teplo. Kde jsem zjistil pozici tech tri. Na jednoho jsem se vydal primo s [color=#ff0000]Hakke Rokujūyon Shō (hmat 64 úderů)

nemel jsem v planu je setrit a ani sebe. Tentokrat jsem sel do vseho na plno a  bez velkeho prremysleni.

Naštvaně jsem sykl, když jsem zpozoroval, že se jedná jen o klony. Prakticky okamžitě se ohnivé vrány stáhly kolem mne jako jakýsi ochranný štít. Samozřejmě dost daleko na to, aby mě nespálily.
"Shiranui! Navrhuji plán. Já se vydám pro Fuu a vy dokončíte misi. Jakmile se mi ji podaří zachránit, vrátíme se k vám a pomůžeme vám, pokud to bude potřeba." Houkl jsem na Shiranui a doufal, že to povolí. Tušil jsem, že Jin nebude hloupý a nenechá most nechráněný. Tudíž by mohla být Fuu hlídána "jen" ostatními shinobi. A to už bych mohl zvládnout. Ale věru... takový hněv jsem v srdci již dlouho necítil...

// ať víte jak ty vrány přibližně vypadají

Myslela jsem na to jak zachránit Fu, zlikvidovat nepřítele a zároveň splnit misi. Mise byla samozřejmě přednější, ale jakožto člověk jsem nemohla nechat Fu shinobi z Iwagakure. Zradila bych samu sebe a svou ohnivou vůli chránit vše co mi je drahé. Katashi však přišel s plánem, měl však jednu chybku, samotného ho jít nenechám. Zachráníme ji všichni společně. " Zamítá se. Fu je jedna z nás. Mise počká, neztratím nikoho kdo mi byl svěřen. Samotného tě jít nenechám. Budeme pokračovat až ji zachráníme " Prohlásila jsem celkem rozhodnutě. Kolem mě se vířila chakra a vlasy mi vlály ve vzduchu. Tohle těm shinobi z Iwagakure nedaruju. " Pojďte si pro mě " a vystartovala jsem kupředu i když jsem je konkrétně neviděla. Mám dobré reflexy, takže dokážu reagovat.

Hikarovi se povedlo znehybnit jednoho ze tří shinobi, kteří zde byli. Taky chtěl zaútočit na něj, bohužel jeho taijutsu nebylo tak dobré a místo toho schytal plnou dávku a padá k zemi bez chakry, avšak snaží se stále hýbat.
Zbývají však ještě dva, kteří se zaměřili na naštvanou Shiranui. Ve velké rychlosti proběhli s dlouhým ostnatým řetězem kolem Shiranui, kterou tím rozseknuli vejpůl. Byli si hodně jistí, že ji dostali. Dál si ji už nevšímali a soustředili se na Hikarua a Katashiho. Shiranui si dále už nevšímali. Jeden se vrhnul na Katashiho tím, že využil Doton: Domu aby se probil přes vrány svými údery. Další zase se vrhl na Hikara a opřel se do země. " Doton: Doryō Dango " a hodil kus země na něj.

Vydel jsem co na me leti. No dostal sem tik do oka. Si ze me dela prd*l?! To me ma zastavit?" Proletelo mi hlavou  ale to uz se mi zacala formovat cakra kolem predlokti. Jūho Sōshiken (Jemný krok: Lví pěsti)- Jūho Ryuuken (Jemný krok: Draci pesti) Technika vypada stejne krome tvaru ten  ma tvar draka.)   Ten kus zeme co na me vyhodil se rozletel na male kousky pri stretu s mou technikou. Nemel jsme v planu se snim parat.. Ten co lezel bez cakry me nezajimal uz nebyl zadnym nebezpecim. Dale sem se ritil na toho typka co po me hazel ten balvabn hliny ci co to bylo. "To si myslys ze me sejmes takovou srac*ou!!!! Nepodcenuj Hyuugy Smejde." Teda pokud neuhnul coz byla velice mala pravdepodobnost tak mel velky problem.

Kývl jsem na Shiranuino zamítnutí. Tenhle přístup se mi líbil. Iwagakure zas jednou podcenila Ohnivou vůli. Smrtelná chyba, ze které se snad již mohla poučit.
Můj ochranný štít se ukázal jako zbytečný a já tedy všechny vrány zrušil, využil dýmu jako krytu a odskočil o tři metry dozadu. Rychle jsem složil pečetě a nadechl se. "Katon: Goukakyuu no Jutsu!"

Z mých úst vyletěla koule ohně, přímo na útočícího shinobiho. Samotného mě zajímalo, jestli tohle ustojí. Pro každý případ jsem si do ruky připravil kunai s výbušným lístkem a připravil se do obranného postoje taijutsu. Ne, že bych zrovna v tomhle aspektu exceloval.

To co se mi právě stalo jsem s největší pravděpodobností čekala, že na mě zaútočí. Proto jsem využila své Kawarimi no Jutsu abych se vyhnula. Tím, že si mě pak nevšímali z důvodu mé smrti tak jsem na ně mohla kdykoliv zaútočit. Počkala jsem však než je Hikaru a Katashi ke mě dostanou blíž. Vyčkávala jsem v křoví a přichystala si ruce. Chtěla jsem je vyřídit jedním chvatem.

Jeden z shinobi, který bojoval zrovna proti Hikarovi měl namále. Musel se ubránit jeho silnému útoku a tak zvolil moudře lstivou techniku, která Hikarovi způsobí problémy. " Doton: Doryū Taiga" Pod jeho nohama se vytvořili znenadání proud tekutého bahna po kterém mohl jedině sjed a vedlo ho to až ke Katashimu. Shinobi pak přeskočil k jeho parťákovi, který se právě kryl před Katashiho katonem vytvořením kamenné stěny z půdy. Nechtěli se vzdát a chtěli získat mezitím nějaký čas na výslech.

Mezitím co se odehrával boj v lese tak v jeskyni se z omámené Fu snažili dostat informace. Fu byla odolná a nechtěla nic prozradit, avšak pomalu polevovala pod silným vlivem genjutsu. Potřebovala nutně záchranu jinak se shinobi z Iwagakure dozví o plánu Konohy a dalších informacích.

Cim dale vice me zacinaly stvat. Technika se zrusila. Zatim co jsem jel po bahne. sklopil jsem svou dlan k bahnu a vypustil Hakke Kūshō (prázdná dlaň) Smerem do zeme. coz me vymrstilo do vzduchu a ja po nich hodil kunai s vybusnym listkem. jelikoz jeden vytvarel stenu aby ochranil partaka tak kdo vi co udelal ten druhy kdyz uvidel letici kunai.

Před mým útokem se ochránil stěnou ze země. Já jen sykl, kousl se do palce a uspořádal nové pečetě. Poté jsem dlaní praštil do země.

Když se vzniklý dým rozptýlil, ukázalo se jednak hejno vran, s přesným počtem vran 30 a také má "osobní" vrána, Chiyo. Té jsem ukázal na kamennou stěnu. Ona přikývla, vzlétla a z jejích křídel vyletělo několik peříček, které se ale hned po dopadu chovaly jako výbušné kunaie. Zkrátka a jednoduše, vybouchly.
Já se mezitím věnoval jiné technice. Znova jsem složil pečetě. "Karasu Bunshin no Jutsu!" Z vran v hejnu se staly dvě mé přesné kopie. Ty se rozeběhly na dvojici shinobi. Jeden zaútočil na toho, jenž se před tím chránil kamennou stěnou a druhý na jeho partnera.

Katashi s Hikaruem mi dali dostatek času a rozptýlili je. Zatímco byli víc než zaneprázdněni jejich útoky já jsem se pustila do díla. Za jejich zády jsem se při jejich uhýbání objevila já. Byli u sebe což mi nahrávalo a já je chytila silně pod krkem čímž jsem je začala dusit do omdlení. Dávala jsem však pozor aby mě nezranili útoky mojich společníků. Pokud se to povedlo tak jsem se usmála na oba dva. " Zdar " řekla jsem jako bych se vrátila z dovolené.

Oba dva se prozatím drželi a kryli se navzájem, jenže při posledním úderu už nemohli ubránit svoji nynější pozici při které byli a museli uskočit zpět. Jenže než si toho co se za nimi skrývalo všimli, Shiranui oba chytla kolem krku a začali se oba dusit až nakonec odpadli. Na ženu měla celkem sílu v pažích, ale i tak shinobi bojovali udatně. Hikaru i Katashi bojovali bravurně proti nim a díky jejich rozptýlení se jejich odstranění povedlo. Teď však zbývaly dvě věci. Vypořádat se s dalšími shinobi u Fu a pak vyřídit samotného Jina, který chrání most.

Kdyz Shiranui viridila ty dva byl koinec zatim.
"Shiranui Katashi. Ja jdu pro Fuu vy dva se postarejte o most. Je to moje chyba ze ji zajaly, takze to musim napravit." Rekl jsem a pomalu se vydal k mystu kde byl paralyzovany jeden ze Shinobi kteri nas napadly. Nakonec jsem jej chytl pod krk a pritlacil ke kmeni stromu. Vytahl Kunai a bodnul jsem jej do jeho stehna a pomalu snim pootaccel do stran s jedinou otazkou. "Kde je?!!!!" Muj pohled mu rikal jedine neodpovis zabiju te!. A vyckaval jestly se neco dozvim a dale pootacel s Kunaiem v jeho stehne. Ale daval jsem si zalezet abych nezasahl tepnu nebo neco vaznejsiho. To muselo bolet a hodne.

Shiranui nám vydatně pomohla, což jsem kývnutím ocenil. Zrušil jsem oba klony a tak kolem mě lítalo oněch třicet vran a Chiyo se mi posadila na rameno. "Kde přesně je to tvoje chyba, Hikaru? Fuu počítala za a) s tím, že jí zachráníme a za b) rizika znala. Jak řekla Shiranui, je jednou z nás. Já s ní byl prakticky od začátku v týmu. Nenechám jí tam." Tady jsem zariskoval, protože jsem prakticky neuposlechl rozkazu nadřízeného. Ale hodlal jsem se řídit pokyny Shiranui.
Otočil jsem se tedy na Wakanu, která vedla ono hejno vran. "Určitě znáte čakru Fuu. Rozprostřete se po lese a snažte se jí najít. Jakmile ji najdete, vraťte se." Vrány udělaly jak jsem řekl, jen Chiyo mi zůstala na rameni. "Umí vycítit čakru." Poznamenal jsem ke svým spolubojovníkům.

Přišla jsem k ním blíž abych taky něco řekla. " Půjdeme všichni společně. Nepřítel je silný, bude potřeba nás všech abychom ho porazili. Nejvyšší prioritu teď jako velitelka týmu dávám k záchranně Fu. Je to definitivní a po misi si beru za její únos odpovědnost. Teď ji hlavně potřebujeme najít. Shinobi z Iwagakure jsou hrdí, tihle nám už nic neřeknou tak ho nech být. Bojovali dobře. " Jakmile jsem domluvila tak jsem položila ty dva shinobi k jednomu stromu a svázala je. Potom jsem přišla k tomu třetímu, kterého držel Hikaru. " Tohohle taky ať neuteče později. " Vzala jsem si ho a připoutala ho k ostatním. " Tak to by bylo. Teď najít Fu "

Shiranui měla pravdu, opravdu nehodlal nic říct a stále mlčel se zamračeným výrazem i když ho Hikaru mučil. Bolelo ho to děsně, ale nepřinutilo ho to zradit svou vesnici. Taková byla hrdost Iwagakure no Sato. Byl připoután ke svým padlým kolegům, kteří byli v bezvědomí.
Mezitím v jeskyni výslech stále pokračoval, ale shinobi zpozorněli po výbuchu. Začali se proto připravovat na přepad.

Tohle nemelo cenu mel jsem chut jej zabit ale to bybyla ztrata casu. NAkonec jsem zacal patrat. "Mam vas!" Nic sem neresil a rovnou vyrazil kupredu. Nebyl cas cekat a zamiril k jeskini. a Cestou ve sve hlave vytvarel plan.

Přikývl jsem na příkaz Shiranui. Měla pravdu a koneckonců, nevíme, co tam na nás bude čekat. Zahlédl jsem, že už se vrací mé vrány, když tu Hikaru vyrazil. "Počkej, potřebujeme..." Ale to už byl pryč. "Plán." Dořekl jsem a povzdechl si. Vyslechl jsem si hlášení Wakany a poté jí propustil, nicméně Chiyo jsem si stále nechal na rameni. "Dle mých vran a i podle směru Hikaruova útěku by měli být nějaké čakry v jeskyni v lese." Oznámil jsem Shiranui. "Mohu to tam zkusit v podobě vrány prozkoumat, ale zrovna v této oblasti se moc vrány nevyskytují." Navrhl jsem jeden z možných plánů a počkal na její instrukce. Samozřejmě jsem chtěl Fuu zachránit, ale bez plánu by to jen znamenalo se nechat zabít.

Hikaru vyrazil okamžitě, nestihla jsem mu ani nic dál říct. Otočila jsem se na Katashiho. " Na plán není čas. Udělám návnadu a jakmile zaútočí tak je odrazíte a já je zasáhnu když budou nekrytí dobře? " Navrhla jsem Katashimu a vyrazila jsem za Fu. Čekala jsem že on udělá to samé a bude mě následovat.

Dorazil jsemk jeskyni kde se skryvaly. A cvyly jsem premyslel jestly pockat na Shiranui a Katashiho. Byl jsem rychly. Mozna jsem se radi i mezi jednoho z nejrychlejsich Chuuninu ve vesnici. Nakonec jsem vyrazil do jeskyne a vzal to stropem. Cesou jsem videl dva shinobi kteri nestihli ani pipnout jelikoz presne mirene Kunaie do hrtany byla jista smrt. Nakonec jsem cekal v jedne male chodbicce nez se ti dva dostanou sem.