Konoha nemocnice

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 7:58 pm

First topic message reminder :

Konoha Nemocnice, zde se léčí všichni zranění.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V nemocnici jsou přítomné dvě NPC Iryo supešalisuto xD (Lékařský specialista).

Shizune a Sakura Haruno.

pro **Rokuro** Sun Jul 20, 2014 10:01 pm

Prebudil som sa po niekoľkých hodinách so šátkom okolo očí. Nikto v miestnosti, kde so msa prebudil nebol. Nevedel som presne, čo prebehlo za operáciu, ale myslel som si, že niečo to bude mať spoločné so Senju klanom. Po operácií som nemal ani stopu, ale popáleniny po tele mi spravili jazvy, tak isto sa stalo aj na tvári. Na niektorých miestach som mal popáleninu a presne tam sa mi spravila tá jazva. Samozrejme, že časom mi zmiznú. Presnejšie som v to dúfal, lebo teraz aj keď som sa nevidel som si rukami prešiel po tvári a vedel si predstaviť, že z polky tváre vyzerám dosť neprírodzene. Dal som sa do polohy sedu. Oči som mal naďalej obviazané a otočil som hlavu. Zas som začal počúvať chrápanie. Počkal som si, kým sa zobudí. "Senju Maro?" Opýtal som sa, vedel som, že to bol on už len kvôli Sakure, veď ho tak oslovila. "Etoo ani neviem čo si presne spravil, ale vďaka... " Mierne som sa uškrnul. Nemohol som ho vidieť, tak som sa pozeral rovno pred seba. Teda nepozeral, lebo som mal naďalej šátok okolo očí. Už teraz som vnímal svetlo, ktoré sa predieralo cez látku. Tušil som, že tu je možnosť opäť vidieť. Cítil som sa trošku inač, ale ten pocit zašiel ďalej. Vlastne som bol rád, že som prežil aj napriek tomu, že sa mi nepáčili jazvy na tvári, ktoré som dúfal, že mi zmiznú čo najrýchlejšie.

pro **Hana Ichiro** Sun Jul 20, 2014 10:16 pm

Dozvedela som sa, že už môžem Rokura navštíviť. Síce som chcela najprv Seita, ale vzhľadom k tomu, že zrejme ešte nebol uzdravený, keďže tam Airis ešte stále trčala.
Povzdychla som si a pomalými krokmi som zamierila k Rokurovej izbe, odkiaľ sa ozývalo hlasné chrápanie. Vážne? Opýtala som sa samej seba. Nemohla som uveriť tomu, že toto Rokuro vôbec dokázal. Nevedela som, že je tam aj Maro.
Vstúpila som teda do miestnosti a rozhliadla sa. Na jednej posteli ležal, teda sedel určite Rokuro a čosi si mumlal popod nos, a vedľa...Až mi zabehla slina, keď som si uvedomila, že tam je mladučký Maro, ktorý sa ma počas bitky pred Konohou snažil zbaliť. Teda si aspoň myslel, že je to balenie.
Poškrabala som sa rukou za hlavou a nervózne sa usmiala, aj keď to Rokuro asi vidieť nemohol. Ahoj. Pozdravila som ho, pričom som si rozopla čierny plášť, aby mi nebolo tak horúco a len tak stála pred jeho posteľou ako stĺp. Zaregistrovala som, že to nehorázne hlasné chrápanie nepatrilo Rokurovi, ale Marovi. Strašné. Ehm, ako sa máš? Položila som mu základnú otázku a naklonila hlavu na stranu. Fírnen sa mi opäť omotal okolo hrude a vražedným pohľadom si premeriaval Mara, zjavne ho to chrápanie nesmierne vyrušovalo.

pro **Rokuro** Mon Jul 21, 2014 6:58 am

Zrazu som počul príchod niekoho. Podľa hlasu som vedel, že to je Hana. "Ahoj" Odzdravil som s úsmevom. Na jej otázku som mal dosť odpovedí, bolo vo mne veľa pocitov. "Bolo aj horšie. Sakura Haruno je skúsená, no a podarilo sa jej nejakým zázrakom mi pomôcť so zrakom. Takže je to lepšie, než som predpokladal. Samozrejme jazvy na tvári mi celkom prekážajú, ale to sa musí stratiť." Toto bola moja odpoveď. Bol som tiež zvedavý, ako na to všetko zareagoval Assasín.

pro Yuri Sarutobi Mon Jul 21, 2014 8:15 am

"Uuhm mňa tiež teší." Prikývla som a následne som rovno prešla k tej otázke.
"Neviem či si svoje zranenie schytal pri obyčajnej misii ale.. nebol si pri nej so Sarutobim Sasukem?" Predniesla som moju otázku. Bol to predsa len môj pokrvný príbuzný a hlavne.. môj sensei.

pro **Hana Ichiro** Mon Jul 21, 2014 9:58 am

"Budeš zase vidieť?" Opýtala som sa s nádejou v hlase, konečne nejaká dobrá správa. Tvár sa mi rozžiarila a na perách sa mi objavil úsmev. Viditeľne ma to potešilo. "Aspoň niečo. A tie jazvy...No neviem. Pokiaľ ti nezmiznú, stále tu je možnosť plastickej operácie, ale na tvojom mieste by dom to nerobila, jazvy na tvári sú sexy, možno prilákaš nejakú slečnu." Zasmiala som sa a sadla si na kraj jeho postele.
Firnen sa odmotal a usalašil sa ba Rokurových nohách. Čakal, že ho pohladká. Bol to totiž nesmierne pritulný mladý drak.

pro **Rokuro** Mon Jul 21, 2014 10:17 am

"Sám neviem ako vypadám, ešte som nemal tú možnosť dať dole šátku z očí a pozrieť sa." Pousmial som sa, bolo na čase vyskúšať či vôbec vidím. Mierne som vyhrnul šátok a pootvoril pravé oko. Videl som, síce dosť podráždene a svetlo mi momentálne nerobilo dobre, ale videl som. Hneď som zatvoril oko a zas si dal šátok. "Asi áno budem vidieť." Povedal som celkom radostne. A hneď ako sa mi usalašil Firnen na nohách, začal som ho hladiť. "Neviem či som práve ten typ, ktorý prilakáva slečny. " Zasmial som sa pre zmenu ja. "Bola si za Hokage-sama? No a ako je na tom Seito?" Dostal som zo seba niekoľko otázok.

pro **Hikaru Hyuuga** Mon Jul 21, 2014 10:44 am

Jeji otazka me celkem prekvapila ale nic vic jsem stejne nemel co tajit." No Tak se Sarutobim Sasukem jsem byl na jedine misi a to bylo v Ame. Jinak jsme jej uz dlouho nevidel. Ma zraneni jsem schytal pri sve posledni misi pri likvidaci jednoho z Generalu IWy." Podival jsem se na ni no nevedel jsem proc se ptala ale nebylo to ze jsem neco rekl co jsem nemel informace byly striktni a ne prehnane duvody jsem neuvedl coz mozna pochopila ze zdrejme nejsou podstatne.

pro **Hana Ichiro** Mon Jul 21, 2014 11:04 am

Sledovala som ho. Dal si dole šatku a vyskúšal svoj zrak, zrejme trochu videl, ale asi mu to prekážalo trochu ešte, tak si šatku nasadil späť.
"Neboj sa, vyzeráš dobre. A nejaká žienka sa nájde, určite." Zvonivý smiech sa rozoznel po celej miestnosti.
Pri jeho otázke som sa mierne zamračila. "Hokage tu momentálne má nejakú dôležitú prácu, nemohla som s ním hovoriť. A Seito...neviem, Airis ho ešte lieči." Informovala som ho.
Firnen pri jeho hladkaní spokojne zafučal a privrel oči.

pro Senju Maro Mon Jul 21, 2014 12:53 pm

Tak chrápal jsem poměrně hodně, ale to jim ještě nedávalo právo tady klábosit do nekonečna. Ono Já spal! Pokud to Rokurovi nedošlo, když mě oslovoval, a Já na něj nereagoval, a nebo Haně, tak je s nimi očividně něco v nepořádku. Každý má právo na nějaké to pohodlí a soukromí. Navíc z pravidla, když někdo spí, chováme se tiše. Nezačneme mu kecat téměř u postele. Víte… Já mám strašně citlivé uši, a tak se stalo, že mě Rokuro s Hanou vzbudili. "Dattebayo!!!" Vyskočil jsem z postele. Byl jsem v nejlepším stavu, v jakým jsem se mohl nacházet, a tak jsem nechápal, co dělám ještě v nemocnici. Takhle mě tady nechat vyspávat, že se nestydí! Já mám ještě hodně práce! Musím se zapsat jako hrdina celého světa do kronik všech vesnic! Důležitějším než trénink byla jedna věc. Došlo mi totiž, že jsem nic ví o zákroku, na který jsem jim dal svolení, nevěděl. "Kso… Rokuro-chan… co se stalo?" Rokura jsem znal jak od brány Konohagakure no sato, tak i od Shisen. Tenkrát ho ale pronásledoval ten uchyl. Chtěl prý znásilnit své vlastního bratra, nebo jak pak to řekl? Co hůř ten uchyl byl na ženy i na muže. Před tím to táhl s Lucy, a nepochyboval bych o tom, že už možná přešli ve svém vztahu dál… no vlastně jo. Vždyť Já jich viděl s jejich dětmi! Ten vztah už byl v pokročilém stavu! Zajímavé, co se stalo s těmi dětmi po smrti Lucy. Sám jsem její smrt nesl těžko, co teprve Ty nemluvňata? Možná, že nechápou některé věci ještě, ale vždytˇpotřebuji pít… a mamka by jim měla dávat… však všichni víme, co a z čeho. Nepoznamená jich to náhodou do budoucna? Umělé mléko se nikdy neosvědčilo. Dělal jsem na to totiž seminář na akademii. Nebo to nebyl seminář? To už je fuk…

pro **Rokuro** Mon Jul 21, 2014 4:42 pm

Bolo celkom povzbudzujúce počuť od ženy, že nevyzerám zle. Vlastne ani Hana nevypadala zle, ale vedel som, že je staršia a mne to tak trošku prekážalo, preto som sa o nič nepokúšal. "Dúfam, že sa tých obväzov zbavím čoskoro. Chcel by som sa pozrieť ako sa darí Seitovi. Airis, nie je to náhodou taká červenovláska sestra Lucy? Hmm... zaujímalo ako sa má Lucy." Poznamenal som, o smrti Lucy som netušil, hneď ako som prišiel z jednej misie ma poslal Assasín hneď na druhú. Nemal som moc času a ani som sa o tom nedopočul. V tom sa zobudil Maro. Na jeho otázku som nevedel odpovedať, tiež by som chcel počuť, čo zázračné spravila Sakura."Maro-chan, ja ani neviem, ale Sakura ťa potrebovala, aby mi navrátila zrak. Tak by som ti chcel poďakovať, že si mi pomohol... Sakura-sama o tom vie o niečo viac, mal by si za ňou ísť." Odpovedal som mu, v podstate by som mu mal ďakovať, ale ja som to nepovažoval za potrebné. Stalo sa to pri záchrane jeho príbuzného, preto som si nemyslel, že by som mu bol nejako moc zaviazaný. "Predsa, ak by si potreboval s niečim pomôcť, daj mi vedieť." Dodal som, predsa len som nebol až tak arogantný. Moje telo Senju bunky prijímalo celkom fajn. Necítil som nejaku nevoľnosť a niečo podobné. Práve naopak, cítil som sa veľmi dobre, čo bolo len moje šťastie.

pro Yuri Sarutobi Mon Jul 21, 2014 5:01 pm

"Generálov Iwy?" Prekvapene som sa na neho pozrela. Následne mi to došlo.. vojna. Stále tu bola.. a ja som stále bola mimo. Na chvíľku som znova sklesnuto pozrela do zeme, tento krát tam však bol aj podtón naštvanosti.
"Nerobiť nič.. má svoje následky hm?" Šepla som skôr pre seba. Na chvíľku som zatvorila oči. Moje zdravie nebolo nič moc, no stále to neznamenalo že by som sa tu mala schovávať.. večne. Trpela som, no spravila som chybu.. pretože som sa bála že by som mohla trpieť znova.. a práve pre tento strach zomrel niekto, kto mi bol blízky. Nemienila som ten pocit pocítiť znova.
"Koľko ti potrvá, kým sa zotavíš?" Spýtala som sa ho, aj keď oči prezrádzali že som mysľou trocha mimo.

pro **Hikaru Hyuuga** Mon Jul 21, 2014 5:08 pm

Mozna ze tise septla ale ja byl dost blyzko na to abych slysel. "Vis Yuri-san nekdy je jedno co udelas a vzdy se neco stane. Je jedno jestli delas neco nebo nic ale vse ma nasledky." Rekl jsem a pohladil ji po ramenu svou levou rukou co byla v obvazech. stale ne v typickych co jsem pouzival normalne ale stale tu byly. Pak jsme se na ni podival a odpovedel. "No technicky vzato jsem prisel jen na kontrolu. Takze zatim nevim. Ale snad uz to bude dobry. Brzy chci vyrazit na Misi." Slovo mise nebylo zrovna spravne ale preci jen jsem nelhal pouze nerekl plnou pravdu pro me to mise byla at sem se na to koukal jakkoliv.

pro Senju Maro Mon Jul 21, 2014 7:07 pm

Rokuro byl stejně špatně informován jako Já, což mě vytáčelo. Že Já jim dál to svolení, že jim pomůžu! Ne že bych toho litoval, ale takhle jsem vypadal jako někdo, kdo nepřemýšlí před tím, než něco udělá, a to nebyla pravda. Já jsem ostražitý, rozumný, a hlavně nejsem zbrklý! Když jste si to alespoň na malinkatou chvíli mysleli, styďte se! "Však Já jim to spočítám…" Vypadlo ze mě. Tu mi ale Rokuro nabídl pomoc. Věděl jsem, že je z klanu uchíha, tak též jsem věděl, že již ovládl mangekyou sharingan. Podle mých informací z akademie, sharingan pomáhá vidět ve tmě! Páni! Já si tak přál hrát si na sovu! Sharingan v jednom z mých očí by mi otevřel dveře úplně do jiného světa! Už bych nemusel chodit spát, protože nic v noci nevidím. Jak Já nim záviděl. "Ponocuješ často?" Tak na akademii jsem samé jedničky neměl, ale pozor jsem dával! No… částečný. Já si vážně myslel, že sharingan pomáhá vidět ve tmě, takže jediná vysvětlivka, proč Rokuro skoro oslepl byla ta, že příliš ponocuje. Já mu dám! Kdo ví, kde se po nocích fláká?! Ještě abych pomáhal dalšímu úchylovi. Já věděl od samého začátku, že s Kisukem táhne za jeden provaz. "Jak často děláš Ty své potřeby? Však víš, co myslím." Nyní přišla chvíle, abych Rokura vyzpovídal. Pokud se mé obavy o tom jeho vnitřním úchylovi potvrdí, hodím ho na operační stůl a odeberu si své DNA! Prvně ale na to musím přijít… takže se na podrobnosti budu muset zeptat Sakury, a nebo… nejlepší by bylo to celý začít vyčítat Hokagemu. Začal by cítit vinu za to, co se stalo a chtěl by se mi omluvit, a Já bych si jako odškodnou vzal svitky na Edo Tensei, Sennin mod, Susanoo, Kotoamatsukami…. A další. Nevěděl jsem, že na některé z nich jsou potřeba jisté věci. Na hodinách, když jsme se toto učli na akademii, jsem jaksi chyběl.

pro Yuri Sarutobi Mon Jul 21, 2014 7:17 pm

Prikývla som.
"Máš pravdu.. asi by som mala začať robiť.. niečo... a prestať robiť nič." Povzdychla som sa, na čo som sa postavila a hodila som po ňom pohľadom.
"Rada som ťa poznala, verím že sa ešte uvidíme len.. si musím ísť pre lieky." Žmurkla som na neho. Predsa len nebol tu jediný zranený.. aj keď moje zranenia boli pravdpeodobne vážnejšie, no zároveň ma neobmedzovali tak, ako jeho tá sádra.

pro **Rokuro** Mon Jul 21, 2014 8:19 pm

"He?" Nechápavo som sa otočil za hlasom Mara. Rozhodol som sa mu odpovedať, predsa len mám jeho bunky v tele. "V poslednej dobe ani nie. Jedine na misiách." Odpovedal som a zas som pohladkal Firnena. V poslednej dobe som bol len na misií a keď som bol v Konohe, bol som rád, že som sa mohol vyspať. Jeho ďalšia otázka bola čudná. Nechápal som, čo presne Maro odo mňa chce."Aké potreby? Nemám vôbec tušenia, čo myslíš." Naozaj som netušil, čo má na mysli.

pro **Hikaru Hyuuga** Mon Jul 21, 2014 9:03 pm

Moc jsem toho nemel co dodat. "Opatruj se Yuri-san. Taky doufam ze se jeste uvidime." Rekl jsem a pak jen tak brouzdal nemocnici a snazil se najit Aris ale nebyla to sranda a Byakugan sem pouzivat nechtel ne v nemocnici. Kdo vi jake pohledy by se mi naskytly a ja nebyl zadnej uchyl.

pro **Hana Ichiro** Mon Jul 21, 2014 10:05 pm

Fírnen zdvihol hlavu a pohľadom spražil Mara. Nejako si ho neobľúbil, chrápal horšie ako Snorlax, a to je už čo povedať. Jednoducho sa mu nepáčil.
Natiahla som k malému dračikovi ruku a poškrabkala ho za rohom, ako to mal rád. Dostatočným poďakovaním pre mňa bol ten jeho spokojný výraz v tvári.
No, prajem ti to, aby si už mohol konečne normálne vidieť. Si zjavne dieťaťom šťasteny, Rokuro, buď rád. Usmiala som sa, máloktorý Uchiha mal tú možnosť opäť vidieť po tom, čo kvôli MS stratil zrak. Myslím, že áno, mala by to byť sestra Lucy. Trochu sa aj podobajú. Poznamenala som a pokrčila ramenami. Rovnako ako on, som o smrti Lucy nevedela, nikto mi o tom nepovedala. Potom som zmĺkla. Ďalší rozhovor prebiehal jedine medzi ním a mladým Marom, ktorý sa správal ako trd. No, ako vždy. Nemala som k nemu už radšej žiadne komentáre.

pro Senju Maro Tue Jul 22, 2014 12:04 pm

Já hned věděl, kde je problém. Hana se totiž chovala jinak než posledně. Že by to bylo tím, že dospěla k závěru, že mě odkopnout byla chyba, a teď ji to nehorázně štvalo? Stála tam tak nabručená, a ani jedno slůvko mi nechtěla říct. Co takové ahoj? Možná i jak se vede? Štěstí, že jsem ji tenkrát odkopl… ještě bych litoval. Udělala by mi ze života peklo. Rokuro si hrál na neviňátko. Dělal jako by nevěděl o čem to mluvím. "Však Já to z Tebe dostanu…. jednou." Promluvil jsem k němu, probodávajíc ho pohledem. Co pak jsem v budoucnu zamýšlel? Měl jsem plán, který se Rokurovi rozhodně líbit nebude. "Nyní musím jít… jdu si k Assasinovi-chan pro svitky na Susano, Kotoamatsukami a Edo Tensei, takže z cesty!!!" S touto větou jsem se vydal pryč. Jaksi jsem se zapomněl i rozloučit, ale Hana mě ani nepozdravila, takže jsem si u ní nemusel nic vyčítat, a však u Rokura… trochu jsem toho litoval. Můj soucit ale vzápětí zmizel. Přece jsem si šel pro svitky k Hokagemu, jako odškodnění za tuto operaci, o které nic nevím. Znal jsem strýčka z osmdesátého kolene dobře… byl to citlivý člověk, takže co nevidět budu umět Susano, Kotoamatsukami a Edo Tensei!!!

Přesun

pro **Airis Shiroyaki** Tue Jul 22, 2014 1:25 pm

Usmála jsem se na Seita a vyšla na chodbu nemocnice, ale ještě se na něj podívala. "Měl by jsi tu být ještě chvíli, ale jestliže se budeš už cítit lépe, můžeš jít. Vy Senju máte velmi dobrou regeneraci. Takže záleží na tvém vlastním uvážení." Veškeré vnitřní zranění měl v pořádku, jen pár obvazů na těle a škrábance snad nebyly takový problém, avšak citlivost tam stále musela být. Všimla jsem si, že je na chodbě víc lidí. Před chvílí kolem mě proběhl Maro, netušila jsem, kam se tak žene, ale určitě k tomu měl důvod. Z mého zamyšlení mě vytrhl Hikaru. "Ach, omlouvám se, měla jsem práci, pojď, sundám ti tu sádru." Došli jsme na konec chodby, vstoupili do ordinace, kde jsem vzala nůžky a rozstřihla jí. "Tak, měl by jsi být v pořádku." Usmála jsem. Zajímalo mě, jak dopadla operace Sakury..."Hikaru, pokud mě omluvíš, podívám se na jednoho z našich pacientů, jak to zvládá. Slyšela jsem taky, že odcházíš. Jestliže je to tak, přeji ti hodně štěstí do života." Znala jsem ho chvíli, ale i tak to byl shinobi Konohy a proto se toto hodilo říct.
Potom jsem vyšla z ordinace a zamířila ke dveřím, kde měl ležet Rokuro. Zaklepala jsem a hned poté vešla. Byla tu nějaká žena. "Zdravím, omlouvám se, jestli ruším, jen bych si ráda přečetla stav Rokura Uchihy, jestli s tím tedy nemáte problém." Mile jsem se na ně usmála, nerada bych je v něčem rušila.

pro **Hikaru Hyuuga** Tue Jul 22, 2014 1:40 pm

Ruce byly v poradku no diky bohu uz sem premislel ze tu sadru rozbiju. Nakonec vse bylo vporadku. "Dekuji a chapu vidim ze nevite kam drve skocit." Nez jsem neco stihl rict Aris byla zase v tahu takze mi uz moc veci nezbyvalo teda krom toho ze si sbalim veci a vydam se na cestu osudem.

pro **Rokuro** Tue Jul 22, 2014 4:15 pm

Najskôr som nechápal, čo chce zo mňa Maro dostať, potom tak rýchlo zmizol, že som mu nestihol povedať ani ahoj. Stále som mal na cez oči tú šatku. Takže som nič nevidel a ďalšia osoba, ktorá vošla cez dvere bola žena. To som zistil podľa hlasu, ale nemal som poňatia kto to je. Najskôr nejaká sestrička alebo niečo podobné. "Nie, to je fajn. Etoo a kedy si budem môcť zložiť ten šátok cez oči?" Spýtal som sa, čo sa tohto týkalo bol som netrpezlivý.

pro **Airis Shiroyaki** Tue Jul 22, 2014 5:06 pm

Přečetla jsem si jeho stav. Sakura-sensei, překvapujete mě každým dnem. Usmála jsem se sama pro sebe. Tato operace byla náročnější, než si kdo mohl pomyslet, ale oči se mu neoperovali, pouze se uzdravili díky rychlému zákroku Sakury-san. Došla jsem k oknům, které jsem zatáhla, aby sem nesvítilo tolik slunce. "Vzhledem k tomu, že očí se Sakura ani nedotkla, by jsi mohl pomaličku začít. Avšak nesmíš to přehánět, ztratil jsi na určitou dobu zrak, bude se ti hůř zvykat na světlo....zkus to zatím takto, zatáhla jsem žaluzie, nepronikne sem tolik světla." Usmála jsem se a čekala, jaká bude jeho reakce. Nebylo tu až takové světlo, ale mohl si začít zvykat, klidně a ne šokovaně.

pro **Rokuro** Tue Jul 22, 2014 5:42 pm

Najskôr som počul zatiahnutie žaluzií. Následne slová neznámej ženy ma celkom potešili. Stiahol som šatku z očí a pomaly ich otvoril, nebolo to úplne prijemné na oči, ale pocit, že som nestratil zrak bol pre mňa tak radostný, no v duchu som sa tešil a najradšej tu každému jednému daroval veľké objatie. Navonok som sa len usmial. Svetlo, ktoré prešlo do miestnosti mi len jemne dráždilo oči. Najskôr som pozrel na Hanu a potom na očarujúcu neznámu. Očarili ma dlhé červené vlasy, doslova. Vlastne som premýšľal, kto je táto sestrička alebo doktorka. Napadlo mi, že je to práve tá sestra Lucy menom Airis. "Je super znova vidieť. Vďaka slečna..." Nedokončil som vetu, chcel som z nej dostať to meno.

pro **Airis Shiroyaki** Tue Jul 22, 2014 5:51 pm

Jeho reakce byla pro mě překvapivá. Vždy mě zajímalo, jaký tento zákrok může mít výsledky a už tak jsem se dost divila, že to přežil. Jeho oči vypadali normálně, doufala jsem, že i jeho Sharingan bude pracovat tak jak má. Když mě oslovil "slečno", docela mě to zarazilo. Tento výraz jsem neměla moc ráda a pak jsem si uvědomila, že jsem se ani nepředstavila. "Airis...A mě neděkuj, pravé dík si zaslouží Sakura-san, odvedla skvělou práci, jako vždy." Usmála jsem se na něj. Ten jeho pohled na mé vlasy mě docela dostal do rozpaků, většinu lidí to spíš odpuzovalo, než aby se na mě koukali tak v úžasu. "Nevím jaký tento zákrok má mít negativa, ale doporučuji nepoužívat Sharingan, dokud si nezvykneš na světlo. I když, to nebude očividně až tak těžké." Usmála jsem se na něj a pomalu a po kouskách roztahovala žaluzie a skoro nepozorovaně sem vnikalo víc světla, ale nesměla jsem to unáhlit, proto jsem je otáčela velice pomalu.

pro **Rokuro** Tue Jul 22, 2014 6:06 pm

Ďalšia dobrá správa bola, že som nestratil sharingan. Síce som ho nemohol používať a asi si teraz na pár dní tiež odpočiniem od práce, vyhovovalo mi to. "Hai, Sakura-sama je naozaj skvelá kunoichi." Milo som sa usmial. Mal som s ňou už niekoľko skuseností. " Uhm Airis, mám len jednu otázku, nechcem vás ďalej obťažovať. Ako sa má sestra?" Spýtal som sa na Lucy, celkom ma zaujímalo, ako sa má. Rozmýšľal som aj o tom, že ju pôjdem navštívit mal som predsa teraz veľa voľného času a ona mala deti a bola na materskej. Ja som však netušil, čo sa jej stalo.

pro Sponsored content

Konoha nemocnice

Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice