Hokage monumenty

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 8:03 pm

First topic message reminder :

pro **Uchiha Benjiro** Tue Jun 23, 2015 2:32 pm

Skočila, což mě nepřekvapilo. Nedali jsme ji na vybranou. Byōdō e no kenri se již chýlí ke konci, takže to možná i přežije. Ovšem... opravdu byla Kyuudaime Hokage tak na dně, že se rozhodla skočit ze své hlavy, doufajíc v zázrak, že bude opět moci použít své ninjutsu techniky? Mám za to, že má lepší plán. Nemyslím si, že je toto zrovna ta hrdinská smrt, kterou si Hana přála. Hikaru použil techniku, která, jak se zdá, kolem něj utvořila jakýsi štít. Ten ustál kunaie i výbuch. Hikaru byl navíc tak štědrý, že neuchránil jen sebe, ale i mne. Vidno, že spolupracujeme a dbáme na zdraví druhého...

Výbuch však Hikaru nepohltil, takže s námi oběma zatřásl. Naštěstí to nebyl tak silný výbuch, že by sesypal Haninu hlavu, a nás s ní. Opatrně jsem přišel blíž k okraji Haniny hlavy a podíval se dolů, maje sharingan stále aktivovaný. Rozplácla se. Škoda. Byl to dobrý souboj. No, popravdě... nerozplácla se. Pořád padala, a když se již zdálo, že se střetne s neuvěřitelně tvrdou zemí, najednou opět mohla používat ninjutsu techniky. Ovšem jak to zjistí? Pokud neměla žádný plán, asi zkoušela jakékoli ninjutsu používat pořád během svého pádu. To muselo být stresující, když celou dobu nic, a až ke konci se ji povedlo nějakou ninjutsu techniku použít.

pro **Hana Ichiro** Tue Jun 23, 2015 8:06 pm

Bola som čoraz bližšie k zemi. Cítila som ten nápor vetra, ale nevedela som to zastaviť. Myslela som si, že proste...zomriem takto. Rozčapená na zemi ako palacinka. Doslova ma k tomu donútili. Niekde v hĺbke svojej duše som ale verila, že to tak proste neskončí, preto som sa neprestávala sústrediť, keď v tom...

Som prudko roztvorila oči. Mám to! Pery sa mi roztiahli do širokého úsmevu, keď sa moje telo začalo rozpadávať na papier. Aktivovala som totiž techniku Shikigami no Mai, ktorá mi ponúkala prakticky neobmedzenú moc nad papierom. Na chrbte sa mi objavili obrovské krídla, ktoré ma tesne nad zemou vyniesli do vzduchu. Cítila som úľavu. A konečne som si opäť pripadala silná, papier bol už mojou neodlúčiteľnou súčasťou. Žila som s ním prakticky už odmalička. Zvyšok papiera zastavil padajúce skaly a jemne ho uložil na zem. Nedošlo tak k zbytočným zraneniam. Nechcela som ublížiť nevinným, iba tým, ktorí si to zaslúžili, i keď tí dvaja hore si len robili svoju prácu. Nevideli túto situáciu rovnako ako ja. Mali sme odlišné názory, aj keď pravdupovediac, ANBU členovia sa asi neriadia podľa svojich názorov, ale príkazov, nech už sa im to akokoľvek prieči.

Zamierila som prudko hore. Vyvinula som obrovskú rýchlosť. Lietala som už dlhé, predlhé roky, mala som v tom obrovské skúsenosti a poznala som veľa trikov, ktoré mi dopomáhali k mnohým veciam. Málokto sa mi v tomto rovnal. Uprela som na nich chladný pohľad. Benjirovi som sa už do očí nedívala, nechcela som zopakovať tú istú chybu. Mohla som na nich zaútočiť, ale neurobila som to. Pre bezpečnosť obyvateľov. Zdemolovala by som celé monumenty a to by prinieslo obetí viac než dosť. Práve preto som vyletela trochu vyššie a zamierila niekam preč. Niekam, kde nás nikto nebude rušiť.

PRESUN

pro **Hikaru Hyuuga** Tue Jun 23, 2015 8:16 pm

Tohle mi trosku zhatilo plany Hana se dala na ustup. Neresil jsme to nebyl na to cas. Proste jsem se pustil za Hanou pocital jsem ze tenhle boj pro me bude velice kratky pokud si nepospisim budu mit problem. Rozbehl jsem se za Hanou a stejne tak i me klony ktere tohle prezily. Tusil jsem ze tohle bude past ale co uz Mise byla mise.
(Presun ja + Klony)

pro **Uchiha Benjiro** Thu Jun 25, 2015 3:02 pm

Uletěla. Hana má dost dobrou výhodu, a to tu, že dokáže lítat. Když se tedy dala na útěk, nemohli jsme ji pronásledovat cestou, kterou utíkala, oblaky. Naštěstí díky Hikarovému byakuganu se před námi nedokáže schovat. Ačkoli ji teď ve vesnici nemůžeme dohnat, neztratí se nám. Snad. Hikaru si je jistě vědom, že si nemůže dovolit selhání, takže ať se snaží. Jeho přítomnost na této misi je značným přínosem. Nebýt jej by jsme Kyuudaime Hokage tak brzo nenašli, a teď by nám určitě upláchla. Beze slov jsem se vydal za Hikarem. Nechal jsem se vést.

Přesun

pro **Ryutaro Shizeki** Sat Jul 04, 2015 11:58 am

Ja neviem, ako sme sa z baru mohli dostať sem.. fakt to netuším, ani len mi nenapadlo sem ísť v takomto stave, teda horšie na tom bol môj kolega, no ale už sme tu boli a tak nejak sa mi ani nechcelo rozmýšľať prečo či nebodaj, že ešte by som mal ísť inde. Shigureho som podopierajúc ho posadil na zem, tesne pred hlavou jedného z kagov a ja som ostal stáť pri ňom, zatiaľčo som mu vzal fľašku z ruky a odpil som si.
"Nabudúce platíš ty," poznamenal som len tak mimochodom s pousmiatím a kukol som na neho.
"A tie farby už nerieš, lebo si ich fakt spod očí stiahnem," dodal som ešte s menším výstražným tónom, ale to ma prešlo zas behom sekundy, znova som sa uškrnul a ostal som kukať smerom na dedinu, odpijúc si ešte raz z fľaše, ktorú som následne podal svojmu spoločníkovi, ktorý toho už síce mal dosť, ale môj názor vlastne bol, že nie, takže pil! Posadil som sa ku nemu, oprel sa dozadu rukami o zem a len tak letmo som sa zas na kolegu kukol, ako zvláda svoj aktuálny stav.

pro **Nara Shigure** Sat Jul 04, 2015 12:39 pm

Pomalu jsem lezl do schodů a tak trochu zmateně jsem se koukal kolem. Kde to sakra jsem? honilo se mi hlavou a jen matně jsem rozeznával monumenty Hokagů. Co tu sakra dělám? koukl jsem se na svého kolegu který mi pomáhal s chůzí.
"Plátím? Co platím?" zeptal jsem se zmateně a podíval jsem se kolem jako by měl někdo přijít a říct si o vstupné. Byl jsem na tom vážně špatně. Jako hodně špatně. Byl jsem docela rád že jsem dokázal sedět bez toho aniž bych se převalil na stranu. Při narážce na stíny pod jeho očima jsem se na něj podíval s hlavou mírně nakloněnou na stranu. Potom se mi po tváři roztáhl úsměv.
"Hehe... vypadáš jako moje babička. Taky nosila takový stíny. Aby zakryla ty ... jak se tomu říká. Vaky pod očima. Nefungovalo to..." řeknu s úsměvem a podívám se na flašku kterou mi natahoval. Najednou mě jaksi zabublalo v žaludku a byl jsem rád že jeho obsah zůstal uvnitř. Dám si ruku před ústa a druhou signalizuji že mám dost, jako by to nebylo zřejmé.

pro **Ryutaro Shizeki** Sat Jul 04, 2015 1:38 pm

Keď zjavne odmietol fľašku, pretože mal asi dosť, slaboch, vrátil som si fľašku k ústam a znova si odpil, načo som si ju len o seba mierne oprel a ostal v predošlej opierajúcej sa polohe.
"Čo chceš platiť?" prekvapene som na neho kukol po chvíli a zdalo sa, že to konečne stúplo do hlavy trošku aj mne, pretože som nevedel, ktorá bije, čo sa týkalo teda platenia. Následne som len prestal na túto tému dávať pozor, hodil ju zas za hlavu a viac som sa snažil zamyslieť nad jeho druhou odpoveďou.
"Hej ale.. to je celkom dobrý nápad. Bohužiaľ ani mne by to nepomohlo.. skôr mi to príde, že to ešte viac.. toto.. no.. oe, zvýrazňuje!" vyhlásil som s nadšením, že som na to slovo tak rýchlo prišiel a zas som si odpil, aby fľaška nemala pocit, že ju ignorujem. A tak nejak zabudnúc na to, že už Shigure nechcel, som mu znova ponúkol odpitie, akoby predošlá situácia ani neubehla.

pro **Nara Shigure** Mon Jul 20, 2015 11:42 pm

Napil jsem se tedy, byť jsem opravdu věděl že to nebude nejlepší nápad. Vyskočil jsem na nohy rychle se nahnul pře zábradlí a už jsem to hrnul dolů ze skály. Obsah mého žaludku teď pomalu svištěl dolů na ulice Konohy.
V tu chvíli jakoby se do mě dostala nová krev. Někdo by řekl druhý dech. Rychle jsem se obrátil, utřel si ústa ,pořádně jsem se protáhl a podíval se na všechny strany.
"Ryu!" řekl jsem s úsměvem."Noc je ještě mladá co říkáš! Jdeme si trochu povyrazit já mám najednou energie na rozdávání!" řeknu, což mě samotného docela překvapilo. Poté jsem vyrazil hluboko do ulic hledajíc nejbližší klub či něco na ten styl.

-Přesun-

pro **Ryutaro Shizeki** Mon Jul 20, 2015 11:47 pm

Hm.. ani neviem, či to bol teda dobrý alebo zlý nápad mu núkať pitie, ale asi dobrý. Myslím.. ktovie! Vygrcal sa dole monumentom a odrazu akoby do neho vletela nejaká baterka, až takú energiu pochytil. Nadvihol som obočie a v mojom aktuálnom stave s menšími ťažkosťami som ho sledoval, ako sa hrnie preč kým ja som sa len pomaly dvíhal.
"Keby táák aj baby mali toho stále na rozdávanie veľa," zamumlal som si pobavene z vlastných slov a ľahko sa tackajúc som ho nasledoval preč.
-Presun-

pro **Natsuki Uzumaki** Wed Aug 19, 2015 12:01 am

Moje nohy dopadli až k miestam, v ktorých boli postavené hlavy všetkých doterajších kagov. Teda takmer všetkých, taká Hana sa ešte ani nestihla stavať. Sama som si sadla pod jeden zo stromov v priestranstvách za hlavami. Bolo tu pár budov a minimum ľudí, pomerne dokonalé miesto na odpočinok. Nie že by som práve chcela odpočívať ale, nemala som momentálne moc náladu na nič. Len.. tak nejak.. existovať.

pro **Haki** Sun Aug 23, 2015 10:54 am

Po mém dlouhém a náročném tréninku, který ale přinesl výsledky a já spokojen došel domů a tam si po dlouhé době uklidil.Byl tam pořádný bordel, přirovnání jako v tanku by bylo příliš uklizené.Po dlouhém úklidu, kdy jsem našel spoustu věcí, které jsem myslel, že jsou již nadobro ztracené."Rozbil jsem prasátko" a za část našetřených peněz jsem se pozval po tom úžasném výkonu na večeři do první hezky vypadající restaurace.Byl jsem tam sám, ale byl jsem na to už zvyklý, a tak jsem si nad tím nelámal hlavu.
Po dojedení toho výborného jídla jsem se vydal relaxovat na mé oblíbené místo.Na samotné hlavy hokage, nejradši jsem vysedácal na hlavě druhého, protože tam byl krásný chládek a stín většinu dne.

pro **Shiranui Heiwa** Sun Aug 23, 2015 3:52 pm

Po únavném tréninku se mi zachtělo se nechat ochladit vánkem na hlavách hokágů pro příjemný pocit. Byl to velmi těžký trénink, stále má své mouchy, obzvlášť tamtu určitou, při které bych radila nebýt v mé blízkosti okolo 200 metrů. Pořád je to složité ovládat, ale to se časem podá. Neměla jsem náladu na misi, ani na další trénink. Chtěla jsem si užít i trochu odpočinku když se stále někde něčemu nebo někomu věnuju. Kéž by se vrátil sensei, bylo by zas chvíli veselo. Pamatuju když mě učil své techniky. Ze stromu jsem za jedno odpoledne snad spadla dvaadvacetkrát. Nebo kdo by čekal, že Yamato no Jutsu zbavuje oblečení, trošku šok tenkrát a navíc mě tak viděli ostatní v bitve. Snad už na tu událost zapoměli, nejradši bych udělala totéž, když jsem potom bojovala o život. Potřebuju zesílit, jenže když někdo trénuje sám, jen upevňuje své chyby. Proto mi trénink trval tak dlouho, jelikož jsem na něj byla úplně sama. Možná by mi mohl pomoci Orochimaru, o kterém jsem kdysi četla, ale ještě neviděla. I když jsem byla přímo u něj, ale představil se jiným jménem. Hakuja Sennin se mi taktéž neukázal. Něco mi říká, že je něco špatně. Nejdřív odejde sensei, pak i Sennin a své blízké přátelé jsem už taky nějakou dobu neviděla. Udělala jsem snad něco špatně, že jsem si tohle zasloužila? Nemám potuchy v čem by mohl být ten problém. Seděla jsem tam na kamenné tváři páté Hokage, princezny Tsunade, legendární naivky. Měla spoustu jmen a byla to velmi silná a obětavá žena. Navíc měla nadlidskou sílu a byla eso mezi mediky. Proto jsem seděla zrovna zde. Koukala jsem nejdřív v tureckém sedu na vesnici z té výšky, ale potom když začlo zacházet slunce tak jsem se dívala dál za hradby vesnice na krajinu pokrytou posledními slunečními paprsky.

pro **Natsuki Uzumaki** Sun Aug 23, 2015 9:02 pm

Naďalej som sedela na jednom zo stromov.. ktorý sa nachádzal za monumentami. Mala som však na ne pomerne dobrý výhľad a tak som si všimla oboch osôb. Naozaj.. obaja sa asi postavili k svojim obľúbencom a mne to prišlo trocha ironické. Nechcela som však ani s jedným nič mať. Preto som sa len tak viac utiahla do svojho úkrytu a ponorila som sa do svojej vlastnej depkárskej nálady. Znova ma to nejak zastihlo nom.. bolo to teda celkom nanič. Človek nezabije 30 ľudí každý deň, a mne sa to nejak podarilo. Pri tej myšlienke mi až nabehol mráz po chrbte. Ako sa na mňa teraz budú ostatný pozerať? Bola to moja chyba a ja som si to veľmi dobre uvedomovala. K tomu môj rozhovor s Kuramom.. chcelo sa mi grcať.

pro **Seito Senju** Sun Aug 23, 2015 9:29 pm

Spolu s Hideem jsme se objevili u Natsuki. Tedy konkrétně pod ní, protože ona seděla na stromě a Hiraishin nefunguje na takovou vzdálenost úplně přesně. To však bylo dobře, protože by nás asi jedna větev všechny neunesla. A myslím, že já i Hideo jsme toho měli za sebou dost, takže spadnout ze stromu nám vůbec nebude chybět.
,,Tak jsme tady." Řekl jsem Hideovi, ale musela to slyšet i Natsuki. Snad se nás nevylekala, protože kdyby se lekla, tak by z větve mohla spadnout. A když už jsme nepadali my, tak by nemusela i ona. ,,Tím moje část asi končí." Pousmál jsem se na Hidea a odešel kousek dále, kde jsem se posadil na zem a opřel se o strom. Určitě si budou chtít hodně popovídat, takže jsem jim nechtěl rušit soukromí.

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 23, 2015 9:56 pm

Kto vie kto koho teraz držal. Seito bol snáď unavený rovnako ako ja po tom všetkom, čo som vďaka Kurumi zažil, ale práve vďaka tomu ako ma po celý ten držal a uveril mojim slovám, ktoré som aj povedal Itachimu, sa moja energia vrátila a dokonca aj depresia sa zmiernila. Teraz to bolo iné, pretože sme sa objavili pod stromom, kde teraz sedela Natsuki. Rovnako ako on, aj ja som bol rád že sme sa neobjavili tam, keďže by som sa už určite neudržal na nohách a padol by som rýchlo k zemi a namiesto väzenia by ma čakala nemocnica. Ale teraz to nehralo rolu. V tichosti som poďakoval Seitovi že ma sem zobral, aj napriek tomu že riskoval. Vedel som že budem mu veľkým dlžníkom. To som ale teraz vymanil z hlavy a pohliadol hore na konár, kde sedela ona.
"Ak tu má niekto právo mať depresiu, ty to nejsi.." Povedal som síce vážne ale aj ona vedela že som sa jej skôr snažil pomôcť ako byť proti nej. Trochu to znelo tvrdo ale nato aby som ju od strachu objal že sa jej nič nestalo, nato bola ďaleko.

pro **Natsuki Uzumaki** Sun Aug 23, 2015 10:25 pm

Ďalej som sa potápala vo svojich vlastných myšlienkach na rôzne veci. myslela som na.. no všetko? Kto vie. Možno aj na celú konohu? Na ľudí ktorých tu už neuvidím kvôli mojej vlastnej chybe. Normálne ma zamrazilo v kostiach. V tom sa však niečo pohlo podo mnou. Teda skôr sa tam objavil Seito a Hideo.. Chvíľu som na tých dvoch pozerala úplne nechápavo, keďže som si myslela že bude Hideo minimálne ďalšie mesiace niekde vo vezení a kto vie čo všetko. Seitove slová som ani nevnímala no keď na mňa prehovoril Hideo, slabo som sa pousmiala, poposunula som sa na konári a už som letela na Hidea ktorého som chcela objať.
"Si v poriadku.. si v poriadku.. ja.. ah.. bála som sa o teba.. ani si nevieš predstaviť ako som sa o teba bála." Vyhlásila som takmer so slzami v očiach. Na všetky tie veci, na ktoré som myslela pred tým som.. ani nie že zabudla, len mi momentálne neprišli až také podstatné. KeĎ som posledne videla Hidea, mala som pocit že minimálne umiera.. a teraz tu bol, živý, zdravý.. a rozprával na mňa.

pro **Hideo Hatake** Sun Aug 23, 2015 11:18 pm

V momente ako som zahliadol že si ma všimla, som sa len pod maskou zľahka pousmial. Samozrejme som ju tu takto rád videl, aj keď som jej tú bolesť v očiach nemohol neignorovať, bol som rád. Predsa len som mal voči nej istú povinnosť a hlavne po tom čo sa stalo s ňou a Kuramou tu toho bolo dosť na vysvetľovanie. Kiež by som ale na to všetko mal čas. Len ako na mňa letela, nepohol som sa. Síce som bol oslabený ale dokázal som sa udržať na nohách aj keď na mne pristála a doslova som jej objatie vrátil. Bol som rád, keď som ju tak držal vo vzduchu, keďže bola o dosť nižšia, a taktiež chvíľu trvalo než som ju pustil.
"O mňa by si sa nemala starať.. som rád že si v poriadku ty a nič sa ti nestalo.." Môj pohľad na malý okamih skĺzol na jej brucho, bolo očividné že sledujem jej pečať. Hlavne kvôli tomuto som tu prišiel. Musel som si s ňou o tom pohovoriť, než na dlhšiu dobu zmiznem v cele.
"Viem že asi o tom hovoriť nechceš, ale bude lepšie sa v tomto zveriť. A hlavne vypočuť si pár rád.." Prehovoril som po chvíľke a znova sa jej pozrel do očí oboma mojimi. Ako čiernym okom, tak aj červeným. Uisťoval som ju týmto, uisťoval pohľadom že to bude v poriadku a môže mi veriť.

pro **Natsuki Uzumaki** Mon Aug 24, 2015 7:34 am

Odstúpila som o krok dozadu a chvíľu som len sledovala Hideov pohľad. Hlavne keď na mňa hovoril. Musela som pohľadom uhnúť a s rukami za chrbtom som trocha sklonila hlavou. Popravde som sa cítila viac na to vezenie, než on.
Mal pravdu, nechcela som o tom hovoriť. No nemienila som mu to takto povedať. Predsa len mi chcel len pomôcť. Preto som sa len zhlboka nadýchla a pohľad som znova zamierila práve k jeho tvári.
"Hovorila som s ním... po .. "tom"." Zamrmlala som. Kto vie, či to mohla byť práve tá najradostnejšia správa. Asi moc nie. Stále som z toho rozhovoru bola pomerne dosť otrasená. Predsa len tá nenávisť. Ešte teraz ma striaslo keď som si na to spomenula.
"Znova je to ten nenávistný Kurama... akým bol v dávnej minulosti.. ale nemyslím si že sa je čomu diviť." Nie že by som jeho akcie ospravedlňovala. Predsa len som nim pripisovala hlavne moju vlastnú chybu a vinu.

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 24, 2015 8:37 am

Chvíľu som ju pozoroval. Bola pravda, pomôcť som jej nemal ako. Predsa len, nevedel som aký je to pocit mať v sebe chvostového démona, nikdy som si to nezažil ani nezažijem. Ale pri spomienke na bývalého študenta ktorý mal tak isto v sebe Kyuubiho som sa na chvíľu pozastavil. Spomínal som čo mi hovoril keď som bol n hranici života a smrti a on sa mi zjavil. Samozrejme, bol to len výplod mojej fantázie, možno. A možno to bol fakt, nebol by som prvý kto takto na hranici niekoho stretol. To som ale rozoberať nechcel. Len som zdvihol ruku a položil ju na jej hlavu.
„Tak to si budeš musieť jeho dôveru získať. A tú nenávisť z neho dostať..“ Prehovoril som s úsmevom. Ten znamenal jedno, že jej verím.
„Ak je tu niekto v Konohe kto to dokáže, si to ty Natsuki. Hlavne sa netráp pre tie veci čo sa stali, ty zato nemôžeš. Každého človeka ovplyvňuje nenávisť a hnev, je normálne že to dovolilo Kyuubimu ujsť. To ale neznamená že za to môžeš ty. Nikoho si sa neprosila aby do teba Kuramu vložili, nikdy si nechcela aby takto zdevastoval Konohu. A teraz ťa hryzie svedomie aj keď by ťa nemalo. Také veci sa stávaju a mi ich neovplyvníme. Nechcela si to ale stalo sa. S tým už nikto nič nenarobí. Jedno ale môžeš urobiť. Ak už sa chceš trápiť pre tie životy ktoré padli. Tak využi to trápenie a zvládni to. A ako hovorím, ty to zvládneš..“ Predsa len, z časti bola aj moja študentka a ja ako jej sensei som do nej mal povinnosť vložiť všetku nádej a vieru, veriť jej a viesť ju ďalej kým ma nepredbehne a jedného dňa dosiahne svojho snu.

pro **Natsuki Uzumaki** Mon Aug 24, 2015 4:54 pm

Chytila som sa za vlasy a trocha som si ich znova postrapatila. Na jednu stranu som mala rada, keď ma niekto poťapkal po hlave.. na druhú som to neznášala, celkom paradox.
"Hmm." Odvetila som na jeho prvú časť preslovu. Jemu sa to hovorilo.. musieť si získať dôveru niekoho, kto len čaká kým umriem, aby mohol zdrhnúť. Nebola som si istá či by som niečomu takému dokázala dôverovať ja sama.
"Ďakujem." Odvetila som nakoniec a znova som sa usmiala. Aj keď tento krát to bolo trocha príjemnejšie a úprimnejšie než to pred tým.
"Budem sa snažiť nesklamať ťa Hideo-san." Dodala som rozhodne a pohľadom som znova pozrela na Seita.
"Čo bude teraz s tebou?" Spýtala som sa Hidea, keďže.. no.. predsa len by mal byť vo vezení. Ani neviem ako sa mu odtiaľ podarilo dostať. Predsa len... že by znova porušil nejaký zákaz a tak?

pro **Hideo Hatake** Mon Aug 24, 2015 5:14 pm

Videl som na nej že ju to nejako vzalo, predsa len, nemal som v sebe Bijju, nevedel som ako jej porozumieť v tomto. Ale niečo ma napadlo, nebolo to rovnaké ako mala ona, ale aspoň podobné a možno si zoberie sama z toho príklad.
„Mal som kedysi priateľa, toho najlepšieho. Boli sme ako bratia, vždy spolu a všade. Nekonečná dvojka ktorú nikto neporazil lebo sme si navzájom dôverovali. Ale potom ma začal nenávidieť, chcel ma zabiť. Niečo sa medzi nami stalo a bol ešte horší ako Kurama. To on mi urobil toto..“ Ukázal som na jazvu na oku, kde som mal Sharingan. Kedysi som nemal to oko, prišiel som o neho vďaka Kisukemu, to on mi ho vypichol od hnevu. Chcel ma zabiť pretože bažil po moci. A potom sa to ešte zhoršilo.
„Získal som Sharingan. A jeho snom bolo zabiť ma. Bol to celý jeho život, naozaj bažil po mojom živote. A predsa, len pred mesiacom mi zachránil život.. Ja som mu odpustil a dal mu novú šancu, znova sme vybudovali tú istú dôveru a stali sa kamarátmi.. na chvíľu..“ Nepovedal som jej že Kisuke umrel, ale stačilo to. Spraviť si priateľa je ťažké a cesta je niekedy bolestivá, ale stojí to zato. A nie je to nemožné, kvôli snu sa vzdal aj Pilikky a to ju miloval. Ale ja som to nevzdal a vrátilo sa to späť. Nato som si povzdychol.
„No, teraz pôjdem na vypočúvanie a na pár dní zmiznem, budem sa flákať a tak.. ale hneď sa vrátim..“ Klamal som, ale pravdu som jej povedať nechcel. To že ma čaká väzenie na dlhú dobu, neviem akoby to vzala.

pro **Natsuki Uzumaki** Mon Aug 24, 2015 7:23 pm

Počúvala som jeho príbeh o priateľovi, ktorý ho chcel nakoniec zabiť.. teda istým spôsobom. Kto vie prečo ma vtedy napadol práve Ken. Možno to s ním niečo malo? Chudák teraz ležal v nemocnici pretože som ho priviedla na dlhý.. dlhý čas na lôžko. Proste.. nah. Na druhú stranu mi sám povedal, že sa nemám kvôli nemu trápiť, že som to nebola ja.. hovoril mi to aj Hideo ale.. vedela som že som za to naozaj mohla. Predsa len som sa mohla viac ovládnuť, mohla som poprosiť Rokura o pomoc skôr, než to prerástlo v besnenie ale nie, ani jednu z tých vecí som nespravila. Preto som mu ani nič na jeho príbeh neodpovedala. No bolo vidieť že nad ním rozmýšľam.
"Aha.. " Povzdychla som si trocha skleslo. V skratke mi povedal že ide do basy a ja som s tým nemohla nič urobiť.
"Držím ti palce." Usmiala som sa na neho a rozstrapatila som mu tú jeho sivú hrivu na hlave. Bolo škoda, že mu ani nemôžem ukázať čo všetko som sa naućila. Predsa len to bol už nejaký čas, čo sme spolu naposledy trénovali.

pro **Hideo Hatake** Tue Aug 25, 2015 7:58 am

No to bolo na nej, teraz som jej viac určite pomôcť nemohol. Videl som že sa stále trápi, ale to potrebovala čas, čas trochu do seba vstúpiť a všetko si premyslieť. A časom až presvedčí Kuramu, uvidí sama že to všetko zato stálo, pretože v ten moment sa stane hlavou zložkou Konohy. Nato ale som už čas nemal, predsa len prešlo pár hodín a ja som už mal byť vo väzení.
„No než pôjdem, musím ťa o niečo poprosiť, daj prosím ťa pozor na Pakuna, niečo nie príliš dobré zjedol takže asi potrebuje čas s niekým..“ Pousmial som sa, načo som ho privolal. Ten sa ale netváril príliš nadšene, keď sa musel hrať na chorého, pričom ešte pred tým než ublížene podišiel k Natsuki na mňa hodil nie príliš prívetivý pohľad. Skôr sa zdalo že šlo o pohľad, ktorým ma chcel zabiť. Nato som sa z kľaku postavil a pozrel sa na Seita, pričom som mu pohľadom naznačil že je čas.
„Tak ja ťa tu nechám, onedlho sa ozvem. Takže nerob vylomeniny, inak si obehneš 500 krát celú Konohu..“ Prehovoril som v žarte a pousmial sa, vôbec si už neupravujúc vlasy, ktoré mi rozhádzala. Sakra, aj keby som si ich upravil, vyzerali by divne a práve sa Natsuki podarilo, kto vie akým zázrakom, mi ich upraviť do fakt dobrej podoby.

pro **Seito Senju** Tue Aug 25, 2015 4:23 pm

Seděl jsem si v klidu pod stromem a koukal někam do prázdna. Bylo tu docela příjemně. Chvílemi se mi chtělo i spát, ale vždycky jsem tomu pokušení odolal. Alespoň jsem načerpal nějakou sílu a pořádně si odpočinul, takže jsem se zase cítil dobře.
Párkrát jsem zaslechl i to, o čem se ti dva baví, ale nijak jsem tomu nevěnoval pozornost, protože to byl jejich rozhovor. Vypadalo to, že toho na probírání mají dost, ale bohužel čas stále běžel. Kdyby to bylo na mně, nechal bych je tu klidně celý den, ale to nyní nešlo.
Hideo pak na mě kývl na znamení toho, že už je připraven. Postavil jsem se tedy postavil a přešel k němu. ,,Bude to dobrý." Tohle patřilo Hideovi i Natsuki. Pak jsem znovu uchopil Hidea za rameno a v dalším okamžiku oba zmizeli.(přesun)

pro **Haki** Thu Aug 27, 2015 3:57 pm

Sedím na hlavě druhého, která není tak moc udržovaná, takže tu již byla místa, která se začínala rozpadat, ale nicméně busta vypadala stále stejně monumentálně.Druhý byl asi ten nejgeniálnější hokage všech dob.Vymyslel neskutečné množství výborných technik, ale ne všechny byli nakonec bohužel využity dobře jako třeba Edo tensei.Někteří lidé si o něm myslí, že 4.Velká válka ninjů byla z největší míry způsobena jeho rozhodnutímy, ale já si myslím, že jeho rozhodnutí byla vždy pro vesnici nejlepší.Koukal jsem se kolem sebe.Foukal vítr a poletovaly kolem mě lístky stromů.Přišel jsem si tam sám.Koukal jsem se kolem sebe a vidím v dálce na hlavě páté hokage, která je osobně má nejméně oblíbená, nějakou mladší dívku, tak jsem se pomalu vydal.Jak jsem se k ní přibližoval, tak jsem si všiml, že bude asi starší, než vypadala z dálky, respektive, vypadá starší než já.Zastavil jsem se asi 10 metrů od ní a chvíli jsem jí pozoroval.Z počátku mi přišla smutná, ale pak jsem poznal, že je zde ze stejného důvodu.Chvíli jsem se přemlouval, než jsem se vydal k ní.
,,Ahoj, co tu děláš?" Řekl jsem se sebevědomím.Až po chvilce mi došlo, že je nejen starší, ale určitě je minimálně chuunin.,,Gomen, já si myslel, že jste někdo mého věku a hodnosti."řekl jsem pokleslým tónem.a podíval se se zarudlými tvářemi a zklopeným pohledem směrem k ní.

pro Sponsored content

Hokage monumenty

Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty

Re: Hokage monumenty