Cvičiště 3

Slysel jsem zvesti o tom co se stalo a rozhodl jsem se zajit se zeptat Hokageho co se deje a co hodla podniknout.
(Presun)

Po dlouhé době odpočinku jsem vstal a rozhodl se znova trénovat. Kousl jsem se do prstu, udělal pečetě, soustředil chakru, zařval Kuchiyose no Jutsu a dotkl se země. Najednou se objevil mrak kouře a přede mnou se objevilo nějaké štěně.

"Nani?!Tak moc se snažím a přivolám jenom malý štěně?! To se mi snad jenom zdá!"začal jsem si stěžovat.
Štěně se chvíli rozhlíželo kolem sebe a pak se na mě podívalo. "Koho nazýváš malým štěnětem! Buď rád že si vůbec něco přivolal a navíc já jsem syn velkého Akéli, vůdce naší psí směčky!" začalo na mě ječet to štěně.
To mě celkem naštvalo. Co si to vůbec dovoluje? "Co si to dovoluješ na mě takhle ječet?!Já jsem tě přivolal tak bys ke mě mohl mít nějakou úctu! A vůbec mě nezajímá čí si syn!" začal jsem se tam s ním hádat. Po chvilce hádání jsem ho začal ignorovat. To ho nejspíš naštvalo. Po chvilce na mě skočil a sebral mi čelenku. Pak se s ní někam rozeběhl.
"Po-počkej vrať se!" zakřičel jsem na něj, ale on nijak nereagoval a běžel dál. Nezbývalo mi nic jiného než za ním taky běžet. Až ho chytím, tak ať si mě nepřeje.
/Přesun

Došel jsem na cvičiště s rukama v kapsách. Moc lidí tu nebylo a tak jsem měl šanci si trochu odpočinout a zapřemýšlet. To jsem sice mohl i doma, ale tady je lepší atmosféra. Postavil jsem se na jeden ze sloupů a přemýšlel.

Cestou jsem si vzpomněl že jsem toho kluka naposledy viděl na cvičišti č.3. Doběhl jsem na cvičiště a zahlédl jsem ho u jednoho sloupu. Běžel jsem k němu a chvíli se vydýchal "Ahoj, Hokage říká že tady máme sraz." vydechl jsem ze sebe a sedl si na zem.

Když přikývl Raiki, přikývl jsem a seskočil na zem vedle něj. Takže trénink...a šance na přemýšlení je v čudu. Pousmál jsem se a poupravil šálu na krku.

Přišla k nám nějaká holka. Otočil jsem se na ní a odpověděl jsem pyšně: "Pokud myslíš tým Hokageho tak jo." Pak jsem se koukl na Katashiho a pak zase na ní. "Ehm...vy spolu chodíte?" zeptal jsem se jich. Trochu mi to tak připadalo.

Otočil jsem se na ještě nedávno trénující Fuu. Jo...to je Raiki Senju a prý je s námi v týmu. Otočil jsem se k Raikimu a tím přijal povinnost je představit. A to je Hyuuga Fuu, medik našeho týmu.
Trochu zaraženě jsem se po jeho poznámce na Raikiho zadíval a vyměnil si pohled s Fuu. Eee...ne.

Objevil jsem se s Ryuu(Orochimaru) u cvičiště. Čeká nás toho hodně.
Naštěstí tu byli všichni.
"Vítám vás, mí studenti."

Jakmile se Raiki složil, přiskočil jsem k němu a podíval se na něj. Hej, jsi v pohodě? Pak jsem se obrátil na Fuu. To bylo...zajímavé. Odkašlal jsem si a otočil se k senseiovy. Brý večer.

Zvedl jsem se ze země s trochu oteklým obličejem a držel jsem si rukou to místo kam mě praštila. "Au" zasténal jsem, ale nikoho to asi nezajímalo. Všiml jsem si že to štěně někam zmizelo, ale už sem to neřešil. "Jo jsem, dík za starost." odpověděl jsem Katashimu.
Potom přišel strejda s tím chlapem co byl u nás. "Ahoj." řekl jsem ještě trochu rozmrzele.

"Vidím, že jste se už seznámili," poznamenal jsem trochu uštěpačně.
"Už jsme spolu dlouho netrénovali, musíme to vynahradit. Co kdybyste mi ukázali boj proti mému klonu?"

Zpozorněl jsem. Boj proti Hokagemu mohla být zábava, i když to byl jen jeho klon. Jen jsem hlavou kývl na souhlas a poupravil si rukavice na rukou.

Tak na tohle jsem se celkem těšil. "Super!" řekl jsem nadšeně a podíval se na oba spolučleny.

"Hai," poskládal jsem pečeť, když všichni tři vypadali dost natěšeně. Navíc si musím otestovat jejich schopnosti, přece jenom, bude válka a my potřebujeme schopné chuuniny.
Z mého těla vyletěl dřevěný klon, který ihned zaútočil se shurikeny. Na každého jich mířilo několik.

Když po mně vyletěly shurikeny, rychle jsem tasil kunai a snažil se jich pár odrazit a zbytku se vyhnout. Rozhodně nás nehodlá šetřit.

Jakmile na mě letěli shurikeny, uskočil jsem pár skoků dozadu a poté je jedním velkým skokem přeskočil. Pousmál jsem se a pro jistotu si vyndal svůj kunai a pozoroval strejdy klona.

Originál s Orochimarem se vzdálili. Klon natáhl ruku.
"Senei jashu!"  Hodlal s hady útočit pořád.
________________
"Ryuu," poskládal jsem pečetě a okolo mě vyrostly ze dřeva psí hlavy. "Zatím jsem jen pocítil přírodní čakru. Chci se naučit sennin mód Shodai-sama..Přišel jsem na to, že tenhle Mokuton dokáže potlačit případné nesrovnalosti v mé čakře...Ale vůbec nevím jak na to, sensei" dodal jsem s úšklebkem.

Než se ke mě hadi přiblížili, použil jsem Bunshin no Jutsu. Originál se vzdálil o trochu dál a vyčkal až se hadi dostanou ke klonům dost blízko. Do rukou jsem si mezitím připravil několik shurikenů.
Jakmile se tak stalo, vyskočil jsem nad klony a na hady hodil shurikeny. Konkrétně, na každého jeden.

Chvíli jsem pozoroval ty děcka a pak mě Assasin zatáhl kousek na bok a vysvětlil mi, co podniká. ,,Hmm, zajímavé. Takže Sennin mód? To by nemělo být tak těžké, když jsi přeci Hokage! Co vidíš kolem sebe?" ani jsem nečekal na odpověď a pokračoval. ,,Přirodu. A to všechno má svou energii. I to nejmenší stéblo trávy vydává nějakou energii. Nauč se ji pociťovat, ale musíš pocítit i tu nejmenší energii, která je možno cítit a pak ji nasávej. S těmihle věci to máš jednodušší. Ochrání tě. ukázal jsem na to dřevo a pak na něj. ,,Chce to jen soustředěnost a sladit chakru s přírodní energií. Což tě bude stát hodně úsilí."

Tohle znám nazpaměť. Po hlavě mi stekla kapka. "Ale já nevím jak, tohle všechno znám. Jen nevím, jak mám pocítit přírodní čakru, když ji ani nevidím. V Myoboku na to používají olej, ale ten se nemůže přesouvat. Jak ji dokážeš využívat ty?"
pohlédl jsem na něj zvědavě.