Cvičiště 3

aPrisel jsem na cviciste. A sel na misto kde vetsinou nikdo nechodil. Misto kde jsem se kdysy naucil vir proroctvy za pomoci meho pritele. Byla to nostalgie a zaroven dost smutne jelikoz prisel o zivot kdyz chranil me. Chvili jsem cetl svitky co jsem si pujcil v knihovne. Po chvili cetby jsem si postup technik zapamatoval Nebylo to tak tezke na zapamatovani ale spise na provedeni. Ja se nemel na koho obratit a tak mi nezbyvalo nic jineho nez to zkouset pored dookola atd.
Nakonec jsem se postavil a pripravoval se na techniku. Aktivoval Byakugan a zacal s treninkem.

Hakke Hasangeki (drtič hor)

Podtavil jsem se a zacal koncentrovat cakru do sve prave ruky a miril na jeden balvan ale a snazil se vyvynout vetsi tlak nez u vzzdusne dlane. No ale to bylo zbytecne Po vypusteni techniky se balvan posunul . A tak jsem to zkousel Porad a porad dokola nakonec jsem se zastavil a premyslel co delam spatne tech pokusu bylo ze jsem je nepocital a cakra mi dochazela. Nakonec jsem se to snazil rozdychat a prijit na techniku jak to doopravdu udelat. Nakonec jam se zhluboka nadechl a pouzil co nejvíce cakry co jsem mohl a bych ji provedl spravne. Vypadalo to ze se nic nestalo ale balvan byl popraskany sice ne rozdrceny ale zacal jsem prichazet na způsob jak to udelat a nespletl jsem se ted uz jsem vedel ze se to povede za několik dni treninku. Nakonec jsem si jen sedl a zacal oddechovat a z kimona si vzal potravinove Piliulky které jsem při treninku potreboval. Několik jsem jich rozkousal a polkl chutnaly hnusne ale ja bez nich nedokazal trénovat. Mel jsem na to malo cakry obzvláště při novych technikách Bylo hodne vyplytvane cakry z nezdarenych pokusu. Nakonec jsem se jen rozhodl pripravit se na další techniku.

Jūho Sōshiken (Jemný krok: Lví pěsti)- Jūho Ryuuken (Jemný krok: Draci pesti)

(Stejne jako Jūho Sōshiken (Jemný krok: Lví pěsti) Pouze se lisi tvar cakry proto změna nazvu.)
Když pilulky zabraly Tak jsem si pripravil na tohle tohle byl Sileny masakr Vededel jsem ze tohle bude tezsi jelikož udrzeni bude vyzadovat vice soustredeni.
Nakonec jsem se nadechl a soustredil svou cakru do rukou pomalu se zacinalo něco tvorit co k memu zdeseni absolutne nepodobaly Lvim hlavam ale spise Hadovi ale po chvili zmenil svůj tvar na draka. Spise me to i dost sokovalo, a Prekvapilo další z dukazu ze jsem odlisny. Ale cakra během chvile zmizela. Bylo to presne jak jsem si myslel není problém techniku vytvořit jako ji udrzet. Nadechl jsem se a znova se snazil pesti vytvořit. Tentokrat byly zretelnejsi hlavy byly draci. Tentokrat me to nerozhodilo . Rozbehl jsem se k nejvissimu stromu a snazil se do nej prastit technikou ale drive nez se technika dotkla stromu zmizela a ja prastil svou pesti coz bolelo. Takto to pokracovalo snad pul hodniny padl jsem an kolena a snazil se vydechnou nakonec jsem zavrel oci a vzpominal na důvod proc jsem se tu8 techniku ucil.
Vzpominka
Shinjiro- „Hikaru az se vratime z mise tak se zacnem ucit Jūho Sōshiken (Jemný krok: Lví pěsti), Uvidime kdo to zmakne drive. „Řekl a tak priblble se usmival.

Nakonec jsem si vzpomel na jinou vzpomínku.
„Hikaru, ja jsem silnejsi nez ty ale to není důvod proc me nikdy neporazis. Ten důvod je ze si nevěříš. Jsi o něco obratnejsi a rychlesi nez ja. Muzes me lehce porazit. Ale tvůj problém je ze si nevěříš. Ja jsem mozna rebel v klanu ale ty si jednou muzes získat jejich respekt. Jenom si musíš vice verit to je tvůj problém. Ty jsi nevěříš. Tim ze te odvrhovaly a nezajimaly se o tebe něco v tve hlave zpusobilo ze nepoužíváš svůj plny potencial. A ten mas vetsi mozna jednou překonáš i cleny hlavni rodiny. Ale musíš najit tu svou odvahu a odhodlani stejne tak jako tvou viru v sebe sama ale také vuli ohne kterou ma každý z vesnice. Jestli se z te mise nevratim zivy. A uvidim ze ses porad stejny tak se objevim jako Edo tensei a nakopu ti zadek.“

Tahle vzpomínka sice bolela ale mel pravdu ja jsem si moc nikdy neveril a mozna pro to jsem se ještě porad nevzpamatoval z te mise. Stále jsem se citil zodpovedny. Nako nec jsem se postavyl A zacal Koncentrovat cakru do rukou. Pesti se az po lokty obalily cakrou. A opet se zjevily draci. Zdrejmne to bylo necim co bylo ve me. Nakonec se to povedlo rozbehl jsem sem se k nej vyššímu stromu co tu byl nebyl buh vi jak mohutny ale vysoky byl dost. Obema pestmi jsem prastil vsi silou do stromu a ten se zlomil asi v polovine a padl kousem mezi stromy od hokageho a ostatních ale tak ze se jim nic nestalo. Hned když se strom zlomil tak cakra zmizela a ja dopadl na kolena a z tezka oddechoval nakonec jsem se snazil nezkolabovat a podival se na sve ruce které bylky zkrvavene a abvaly byly roztrhane a klouby rozedrene. Ale technika se mi povedla to bylo vse na cem zalezelo.
Byl to takovy rachot jak strom padal ze to musely postřehnout všichni na cvicisti.

(Techniku pridam do vlastnich později Domluveno s Hitomi.)

,,Já už se ji prostě naučil cítit." podíval jsem se na něj a povzdechl si. ,,Nevíš jak pocítit přírodní chakru? Tak mi řekni z čeho je ten tvůj Mokuton a jestli při něm něco necítíš, tak to budeš mít těžké."

Pokračující filler učení Senina

Bože je mi třicet tři a tady se rozčiluji se svým idolem. Také jsem si povzdechl.
"Mokuton, je téměř jediný element, který dokáže tvořit život, to vím taky.." pak mi svitlo.
Posadil jsem se do tureckého sedu. Připadal jsem si neuvěřitelně trapně, asi to tak bude, že je otec jako syn a naopak. Jsem stejně zabedněnej jako Tobiru.
Dal jsem ruce k sobě a snažil se zaměřit na úplně něco jiného. Na stejný pocit, jako když tvořím Mokuton. Na živou přírodní čakru.
Z počátku jsem necítil nic. Vůbec nic. Snažil jsem si představit si, jak se sám stávám stromem, jak se mé nohy zakořeňují do země a jak z ní čerpám sílu. Představil jsem si, že jsem starý a pevný strom, který se jen tak nezmění. Na kterém se nepodepsal ani zub času. Rostl jsem do výšky i do šířky, byl jsem svědkem světových změn a věků, náhle jsem v té změti pocitů, barev, vůní pocítil něco, co dřív ne.
Bylo to tak mocné, ale zároveň tak povědomé. Cítil jsem, jak kolem mě se vytváří další a další stromy, které však neměli hmotu. Byli z energie, z přírodní energie. Přírodní energie neboli shizen enerugi byla všudepřítomná. Seděl jsem se zavřenýma očima a nechal se unášet přírodní energií, zatím jsem s ní nijak nepracoval. Cítil jsem se trochu jako feťák.
Musím říct, že nic tak hustého jsem se dosud neučil. Tohle je opravdu vážně skvělé! Otevřel jsem oči, usmál se a udeřil svou pravou pěstí do levé.
"Yosh! Mám to!"

O hady se již postarala Fuu. Kývl jsem na ni. Čas přejít do ofenzívy. Rychle jsem složil pár pečetí. Sanzengarasu no Jutsu. Za mnou se objevilo hejno vran.¨

Větší část hejna se rozlétla na senseiův klon, zatímco zbytek se mi zformoval nad hlavou. Jakmile byly vrány u senseie, složil jsem další pečetě. Karasu bunshin no Jutsu.
V hejnu se objevily dva mé klony, které zaútočily na senseie. Jeden z leva, jeden zprava.

,,Konečně." zazubil jsem se a postavil se kousek na bok. Zatím jsem ho sledoval a čekal, co bude dál.

Objevil jsem se u Assasina a jelikož jsem byl skoro bez charky, tak jsem spadl rovnou na břicho a tím si i trochu nabil tvář. Když bolest trochu přešla, otočil jsem hlavu na něj a promluvil. ,,Odpusť mi. Nedokázal jsem ho chytit. Už jsem ho skoro měl, ale pak se tam objevil Edo tensei Kakashi a měl i rinengan. Dělal jsem, co jsem mohl, ale uprchli." když jsem domluvil, tak jsem zůstal stále ležet, protože jsem byl ještě pořád zesláblý. Ame no mai, ta technika bere tolik síly, musím ji používat jen ve výjimečných případech.

Hadi mířili na Raikiho dál, bunshini nic nezmohli, hadi jimi jen proletěli, navíc bylo snadné zjistit, kdo je pravý, bunshini přece nemají stín a Hokageho přelstít pomocí bunshinu by bylo dost nemožné.
Fu si vybrala působivou strategii. Zaútočila na hady, po jejím zásahu hadi zmizeli a objevili se další, několik jich chňaplo po jejich nohách, další se snažili omotat okolo rukou.
Sanzengarasu? o můj výhled se postarali vrány. Pořád jsem útočil jen jednou rukou. Nyní jsem zapojil druhou. Z ní vylezl had a z hada jsem vylezl já. Kawarimi..
Přestal jsem útočit s hady a plazil jsem se okolo nich. Až jsem byl dostatečně daleko od těch vran, které se mohli objevit znovu, použil jsem tentokrát SeneiTajashu, hadů bylo víc.

_________________
Usmál jsem se na mého nového mistra.
"Eh, tak co dál Sensei?" ušklíbl jsem se při vyslovení posledního slova. Pak dorazil Seito, trochu jsem se zamračil. Takže jsme zklamali?
"Kakashi s rinnegan? To je vážně vážné, ale když utekl znamená to, že jsi měl navrch. Pokud je to edo tensei můžeme si domyslet, že se jedná o Hebim a že jde do Iwy." skončil jsem s úvahami.
"Sensei, jediný kdo dokáže porazit Hebiho jste možná vy.."

,,Ano. Asi máš pravdu. Bude v Iwě." pomalu jsem se postavil a teď viděl, že je zde i Orochimaru. Nechtěl jsem dále rušit, tak jsem dokulhal k nejbližšímu stromu a lehl si pod něj.

Kso, s tím klukem to bylo lehčí. Rychle jsem nad něčím přemýšlel než se ke mě hadi dostali. Napadla mě jedna věc a to použít Kawairimi no Jutsu. Rozhlížel jsem se kolem sebe po nějaké věci se kterou bych se mohl nahradit. Zahlédl jsem nedaleko větší kámen, který by se jednomu hadovi vešel přesně do pusy.
V klidu jsem vyčkával, až se ke mě hadi dostanou a těšně, než na mě zaútočili jsem se s tím kamenem nahradil. Tím jsem si hady trochu zmátl, alespoň na nějakou chvíli. Napadlo mě použít Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu. Zahrabal jsem se pod zem a prohrabával se směrem ke klonu strejdy.
Když jsem se podhrabal přesně pod něj, chvíli jsem vyčkával a pak vystřčil ze země ruku a chytl ho za nohu. "Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu!" zařval jsem a pokusil se ho stáhnout pod zem.

,,Teď když ji cítíš, tak ji musíš vstřebávat a sladit se svou chakrou, ale pozor na to, aby přirodní energie nebylo více. Pak by z tebe mohl být třeba strom, ale jak už jsi říkal, tohle tě ochrání." ukázal jsem zase na ty dřeva a pak se ukázal Seito. ,,Kakashi s rinnenganem? Zajímavé.."

Podrážděně jsem sykl a přemístil celé vráno ke mně. Oba mé karasu bunshiny se rozpadly na vrány, které též vylétly ke mně. Prozatím jsem si je zformoval nad hlavou, kde kroužily v menších kruzích. Mohly se ještě hodit.
Když se vynořil sensei, hodil jsem po něm dva výbušné kunaie, zatímco v hlavě jsem si začal tvořit strategii.

Klon

Následovalo překvapení ze strany Raikiho. Doton.. uskočil jsem právě včas, abych zahlédl jeho ruku, která se mě snažila dostat chytit.
He? sledoval jsem s Fuu s úsměvem. Zvládla to na výbornou, ale zaútočil Katashi. Jsou docela sehraní. Klon zvedl ruce a do něj narazily výbušné kunaie. Dřevěný klon byl v polorozpadlém stavu, ale ještě schopen posledního útoku. Vrhl se kupředu a z těla vyrazily kořeny.

Originál

"Yosh, díky za radu. Teď potřebuji, abys šel a vystopoval Hebiho. Určitě to zvládneš, jste skoro stejní." ušklíbl jsem se a pak si opět sedl do tureckého sedu. Krátce jsem pohlédl na Seita. Ten dostal teda zabrat, ale musím, že je dost dobrej.
Mám dobrou čakrovou kontrolu a slušnou zásobu. Teď musím nějak začít vstřebávat přírodní čakru.

"Kso" řekl jsem a vylezl z díry, kterou jsem vyhrabal. Rozhodl jsem se po tom jít už pěkně pěstmi, tak jsem se proti tomu klonovi rozeběhl a chtěl mu dát pořádnou pěstí.

,,Dobrá. Najdu ho." nečekal jsem na nic dalšího a pomalu odcházel pryč. Bylo vidět, že Assasin už to začal pomalu ovládat, takže má práce zde byla ukončena.
/přesun

Kdyz jsem se vzpamatoval zasel jsem za Hokagem ktery byl kousek ode mne. "Opet zdravim Hokage-sama. To nebylo hezke jen tak zdrhnout." Rekl jsem z usklebkem. Nobylo to ze bych k nemu nemel uctu ale spise ze jsem mel uz takovy pritupo od posledniho boje ktery byl tezky i pro nas. "Hokage-sama myslym ze behem naseho setkani s M. Jste kvuli memu vystupu mohl zmenit nazor na mou zadost tudis vam vracim svitek s vasim doporucenim pro Naoto-sama." Rekl jsem a z kimona jsem vytahl svitek s doporucenim a svou ruku se svitkem natahl k nemu.

"No jo, jsem Hokage a nestíhám všechno," ušklíbl jsem se. "Musím zesílit," vstal jsem. Dnes možná bylo dost Senjutsu tréninku.
"Už nechceš být ANBU? "Svitek jsem si nevzal.

"Zesilit musime vsichni Hokage-Sama. A pri tom co se deje nejsem si jisty co nas ceka a pokud to vubec muzeme vyhrat. Vym mozna to zni pesimisticky ale to ce se deje. Zacina presahovat hranice mozna i toho co se stalo v minulosti. Mozna ze toto je bitva ktera mozna neskonci dobre pro narody." Nemel jsem plne informace ale kousky skladacek ceho jsem byl svedkem a veci co se staly a kterych jsem byl svedkem ze jsme byly teprve na zacatku.
"Neni to o tom ze bych nechtel, Pouze jsem pripustil moznost ze jste mohl zmenit svuj nazor na mou zadost." Svitek si nechtel vzit takze jsem to povazoval za odpoved.
"Hokage-sama da se povazovat nekoho za nejlepsiho pritele pokud vas i vzpominka na nej dokaze vytocit do nepricetna?" Potom jsem se nadechl a mel jeste jednu otazku. "Je tady jeste jedna vec mohl by jste me naoucit pecete a veci potrebne na privolavani? Nepotrebuju zadnou smlouvu od vas ale potrebuju aby mi nekdo tu techniku vysvetlil. Jelikoz mam smlouvu doma po svem otci ackoliv netusim co se tam zkryva." Nakonec sem cekal na odpoved.

Povzdechl jsem si. "Je to pravda, čekají nás těžké chvíle, ale nezájem..Neprohrajeme. To nepřichází v úvahu a nezajímá mě jak to bude těžké. Nezajímá mě jak velká bude zeď, zvětším se nebo tu zeď rozbiju a prostě ji přejdu." pohlédl jsem na něj se zápalem v očích. "Odmítám prohru, odmítám ztratit svět, odmítám ztratit vše, co jsme vybudovali." pak začal mluvit o něčem jiném.
"To ano, dá se považovat. To jsou tajemství, které ani nejsilnější ninjutsu nedokážou odhalit," začal jsem pomalu skládat pečetě na přivolávání. "Přivolávací technika, Kuchiyose no jutsu je druh časoprostorové techniky, kdy přivoláváš určitou věc z jednoho místa k sobě. Obvykle při ní obětuješ trochu krve a podepíšeš smlouvu se zvířetem. Tato technika je třetí, co se týče obtížnosti, C-rank.

"V tom souhlasim je mi jedno co to bude stet ale jen tak vesnici nenecham padnout i kdybych se musel vzdat vseho." Nakonec zacal skladat pecete. A ja si je zapamatoval.
"Dekuji za ukazku. A vysvetleni pokusim se o to za par dni momentalne si musim dopilovat jine techniky. Ale to nebude zadna sranda. Prece jen trenovat Ciste Ninjutsu neni zadna legrace. Doufam ze se budu mit cim chlubit az se naucim Kuchiyose no jutsu a ze to nebude zadna zizala. No necham se prekvapit. co z toho bude." Pak jsem si vzpomel jak jsem zapasil s tema technikama. "Nikdy drive me nenapadlo jak obtizne je trenovat techniky pokud vam nekdo neradi jak je provadet nebo kdyz musite prijit na chyby Sam. Verim ze vy to asi maate s Mokutonem podobne jako ja. Nesnasim to. Myslyte ze bych si za par dni vzit na nejakou dobu volno?"

Celý den jsem skoro proležel pod stromem, ale teď už jsem se cítil fajn. Ani jsem neměl z depku z toho, že jsem zklamal, ale cítil jsem i lepší náladu. Usmál jsem se a pomalu vstal a odešel pryč.(přesun)

"No, abych pravdu řekl, tak se Sharinganem to bylo všechno jednodušší. Člověk ho nedocení, dokud o něj nepřijde. Navíc už nedokážu používat tolik genjutsu, jsem značně oslabený, proto jsem se rozhodl, že se naučím něco jiného," ušklíbl jsem se.
"Nebudu ale prozrazovat co," psí hlavy zalezly zpět do země. "Volno? Co když bude pohotovost?"

"No Tak vy jste mozna prisel O sharingan ale to nebyla vase hlavni sila. Jste Senju Jeden z nejsilnejsich klanu mozna na celem svete. Takze to neni co vas dela silnym. Navic jste Hokage. Narozdil ode mne ja jsem bran jako Kdo by nemel byt. Muj klan nesnasi ba nenavidi misence. Mozna je to krute je to pravda. Mozna proto se snazim Dostat k ANBU. A mozna je to duvod ze Naoto-Sama dal svoleni jen proto ze mu to jejedno." Nadechl jsem se a pokracoval. "Bezpeci vesnice je pro me dulezite mozna i dulezitejsi nez Klan. Ale taktez jsou pro me duleziti lide kteri mi pred par mesici zachranily zivot. A Ja se musim postarat o jejich bezpeci. Musim najit vudce tech nukeninu kteri mi zabily tym. Mozna jsem prahl po pomste donedavna ale ted to ma i jiny duvod. To co se stalo v zemi ohne mohlo souviset s informacemi ktere jsme nesly a nemusi to tak byt. ALe pokud zjistilyze me ta vesnice ukryvala muzou byt jejich obyvatele v nebezpeci mou vinou a to je duvod proc tam musim. Mam neblahe tuseni ze se neco stalo nebo stane. Mozna me chapete mozna ne ale jsou to lide diky kterym mam take zavazky. NO muzu jen doufat ze se tak nestane." Cekal na jeho reakci a doufal ze to chape.