Budova Tsukikage
+36
Milli Kamizuru
Yoshita Kanen
Tora Iku
Shiro
Sumi
Yuki Tsuki
Atsuka
Goku
Rei Casius
Akasuna no Pilikka
Seina Akane
Lizzy
Nao Okumura
Sasuke Tobirama
Itama Senju
Aimi Iwatsuchi
Hokori Mai
Crystal Takaishi
Kangae Mizutsuchi
Killunia
Akasuna no Ruki
Misha Haybushi
Reina Kana
Kaya
Mai
Hoozuki Meizu
Junka
Yun Harada
Akio
Ex Libris
Yogi
Shinobi
Tatsumaki (Oga)
Yomi Hikikomori
Kaomi
Ayame Takahashi
40 posters
Strana 31 z 31
Strana 31 z 31 • 1 ... 17 ... 29, 30, 31
Budova Tsukikage
First topic message reminder :
Nejvýše položená budova ve vesnici.
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...
Ayame Takahashi- Počet příspěvků : 203
Registrován : 13. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Mohla zazrieť, ako mi doslova zažiarili oči pri pohľade na už druhú krabičku so sušienkami. To boli sakra dobré ceny! Čo tam po pohároch, na súťažiach by sa mali dostávať dobroty! Šport by potom síce dopadol asi zle, no.. to je fuk. Asi po chvíľkovom váhaní mi súťaž nakoniec odsúhlasila, čomu som bol rád. Usmial som sa a trošku odklonil, aby som pri nej nebol až tak dlho a nevytváral tak divný moment. Pošúchal som si dlane o seba a rozhliadol som sa po kancelárii.
"Hm.. vždy som v takýchto chvíľach navrhoval schovávanie, ale.. to už asi vieš prečo," poznamenal som so smiechom a začal som vymýšľať, čo sakra hrať! Viem, bolo to detinské, stupídne.. ale sakra, mňa to vôbec nezaujímalo!
"Môžme si zahrať hádanky.. eh.. kameň-papier-nožnice.. alebo výdrž v dívaní sa druhému do očí.. ja neviem, je toho toľko, že mi nič nenapadá!" poškrabal som sa vo vlasoch a prehodil na ňu znova pohľad, či si vyberie niečo z tohto a teraz alebo má niečo vlastné.
"Hm.. vždy som v takýchto chvíľach navrhoval schovávanie, ale.. to už asi vieš prečo," poznamenal som so smiechom a začal som vymýšľať, čo sakra hrať! Viem, bolo to detinské, stupídne.. ale sakra, mňa to vôbec nezaujímalo!
"Môžme si zahrať hádanky.. eh.. kameň-papier-nožnice.. alebo výdrž v dívaní sa druhému do očí.. ja neviem, je toho toľko, že mi nič nenapadá!" poškrabal som sa vo vlasoch a prehodil na ňu znova pohľad, či si vyberie niečo z tohto a teraz alebo má niečo vlastné.
Rōen Gekkou- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 29
Registrován : 22. 08. 15
Re: Budova Tsukikage
Zasmála jsem se. Nepochybovala jsem, že musel bý mistrem schovávaček, stačilo vzpomenout si na ten zážitek z našeho seznámení a měla jsem jasno. Jako dítě musel být hvězda, i když kdo ví, kdy se tu techniku naučil. Mě hra na schovku nikdy moc nešla, nebo jsem ji možná hrála se samými profíky, ale v každém případě jsem byla ráda, že v tom soutěžit nechtěl, protože jsem žádnou podobně dramatickou techniku neměla, takže bych to projela na plné čáře a všechny sušenky by byly v nenávratnu. Ne, že bych je tak nutně potřebovala k životu, ale.. prostě sušenky!
S vážným, téměř zadumaným výrazem jsem si vyslechla jeho návrhy a za každým jedním kývla hlavou. Ani jednu z těch her jsem nehrála roky. Ale zněli zábavně! Zazubila jsem se.
"Chci hrát všechny!" nadšeně jsem naprosto akčně schodila nohy ze stolu a zvedla ruku. "Tak třeba kámen-nůžky-papír?" musela jsem vypadat jako dítě, ale nějak jsem si nemohla pomoct, vlil mi do žil to nadšení. Sice jsem litovala, že se mezi těmi slovy nenachází dřevo, to bych zase já vyhrála na plné čáře, ale i tak jsem si věřila, že výhra bude moje. Sušenky jen počkejte!
S vážným, téměř zadumaným výrazem jsem si vyslechla jeho návrhy a za každým jedním kývla hlavou. Ani jednu z těch her jsem nehrála roky. Ale zněli zábavně! Zazubila jsem se.
"Chci hrát všechny!" nadšeně jsem naprosto akčně schodila nohy ze stolu a zvedla ruku. "Tak třeba kámen-nůžky-papír?" musela jsem vypadat jako dítě, ale nějak jsem si nemohla pomoct, vlil mi do žil to nadšení. Sice jsem litovala, že se mezi těmi slovy nenachází dřevo, to bych zase já vyhrála na plné čáře, ale i tak jsem si věřila, že výhra bude moje. Sušenky jen počkejte!
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
K oknu přiletěl můj orel, který zobákem klepal na okno. Měl na noze připnutý vzkaz.
- Vzkaz:
- Dobrý den, Pilikka-sama.
Tréning s Yukim nedopadl přímo podle mých představ. Shukaku je stejný jako před několika lety, nemá žádné slitování a poměrně lehce dokáže Yukiho ovládnout. Potřeboval bych si promluvit, co nejdřív to půjde. Jsme v nemocnici, ztratil po tom všem vědomí.
Shiro, Yonbi no Jinchuuriki
Shiro- Tokebetsu jounin (Yonbi no jinchuuriki)
- Počet příspěvků : 89
Registrován : 02. 08. 15
Re: Budova Tsukikage
Naklonil som hlavu a pobavene som sa ostal usmievať, keď mala očividne chuť hrať všetko vymenované aj nevymenované. Teda, asi až na tu schovku. V tej som skutočne vynikal aj v detstve. Nie žeby som vedel svoju neviditeľnosť používať už ako malý, ale vždy som bol ten, kto sa skryl najlepšie, bol najtichší v presúvaní a tak ďalej. A hlavne.. pre výhru som bol schopný spraviť hocičo! Teraz sme sa ale nemuseli schovávať vonku, vybrala si prvé kameň-papier-nožnice. Uškrnul som sa a sledoval, ako od nadšenia stiahla nohy zo stola. Nemenil som polohu, ostal som takto na stole pri nej, podvihol ľavú ruku do otvorenej dlane a na ňu si priložil päsť druhej ruky, ako sa obyčajne začínalo v tejto hre. V tom však k oknu priletel orol, ktorý začal klopať na sklo. Ostal som bez pohybu, len s mrkaním jak na Pili, tak na okno. Správy.. meh, vždy všetko skazili, čakal som, že to tak bude aj teraz.
Rōen Gekkou- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 29
Registrován : 22. 08. 15
Re: Budova Tsukikage
Se smíchem jsem ho napodobila, ale než jsem stačila vůbec začít se svou určitě vítěznou sérií, na okno zaklepal orel a vytrhl mě ze zábavy. Zvedla jsem k němu oči. Ah, zase se něco děje? Vzdychla jsem a zase se pro jednou zatvářila vážně. Nechtělo se mi zvednout a převzít zprávu, znamenalo to otevřít nějaký problém, který budu muset řešit, každopádně ale nemělo cenu o tom polemizovat. Věděla jsem, že smysl pro povinnost by nakonec stejně zvítězil. Pousmála jsem se omluvně na Rōena a zvedla se z křesla. Několika kroky jsem se dostala k oknu a otevřela ho. Pohladila jsem prstem orla po zobáku a sňala z jeho nohy vzkaz. Očima jsem rychle přejela jeho obsah a zamračila se. V nemocnici? Měla jsem strach. Nejen, že se jednalo o dva jinchuuriky, což bylo pro vesnici extrémně nebezpečné samo o sobě, ale protože jsem je oba brala hlavně jako lidské bytosti, bála jsem se hlavně o jejich zdraví. Tahle záležitost nesnesla odkladu.
Vrátila jsem se ke stolu a napsala na papír krátký vzkaz. Srolovala jsem ho do ruličky a přidělala orlovi na nohu. "Snad ti nebude vadit, že tě trochu zneužiju.." mluvila jsem ke zvířetii, když jsem ho se vzkazem posílala k nám domů. Pak jsem se otočila k hnědovláskovi.
"Je mi to líto, musím vyřešit jednu neodkladnou záležitost." oznámila jsem s omluvným úsměvem. Nechtělo se mi odcházet. "Nechceš jít se mnou? Můžeme si potom dát někde ramen." udělala jsem pár kroků ke dveřím a vzala si plášť. Nepotřebovala jsem jíst a ramen ani nebylo jídlo, které bych kdoví jak milovala.. nejspíš jsem se ale ještě sobecky nechtěla připravit o jeho společnost. Každopádně to bylo na něm a já jen u dveří vyčkávala, jaká bude jeho odpověď.
Vrátila jsem se ke stolu a napsala na papír krátký vzkaz. Srolovala jsem ho do ruličky a přidělala orlovi na nohu. "Snad ti nebude vadit, že tě trochu zneužiju.." mluvila jsem ke zvířetii, když jsem ho se vzkazem posílala k nám domů. Pak jsem se otočila k hnědovláskovi.
"Je mi to líto, musím vyřešit jednu neodkladnou záležitost." oznámila jsem s omluvným úsměvem. Nechtělo se mi odcházet. "Nechceš jít se mnou? Můžeme si potom dát někde ramen." udělala jsem pár kroků ke dveřím a vzala si plášť. Nepotřebovala jsem jíst a ramen ani nebylo jídlo, které bych kdoví jak milovala.. nejspíš jsem se ale ještě sobecky nechtěla připravit o jeho společnost. Každopádně to bylo na něm a já jen u dveří vyčkávala, jaká bude jeho odpověď.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Ruky mi pomaličky klesli naspäť k telu a s nadvihnutým obočím som Pilikku sledoval. Bol som si viac než istý, že moje tušenie sa vyplní a aj sa tak stalo. A bolo po srande! Trošku sklamane som poľavil na vytrvalom úsmeve a mrkol som na krabice sušienok, o ktoré sme mali hrať. Niežeby to bolo to jediné, čo ma teraz zaujímalo kašlúc na jej spoločnosť, to skutočne nie, len som sa na to teraz zadíval kvôli akémusi.. symbolu predošlých chvíľ. Povzdychol som si a otočil po chvíli pohľad znova na ňu, keď už sa ale nachádzala pri dverách. Na jej otázku som iba pokrčil ramenami, načo som vstal a pomaly prešiel k oknu.
"Počkám dole," zamumlal som a jednoducho bez výčitiek som z okna vyskočil. Či už som sa ostal kĺzať po stene, liezť po stene jak pavúk alebo padať voľne.. to už som si sám ani neuvedomoval, káva asi znova trochu zapôsobila, keď mi toto napadlo. A čo sa týka mojej nálady, nebola skutočne tak zhoršená, ako sa mohlo zdať. Len ma vždy sklamalo, keď ľudia aj v tú najmenšiu chvíľu voľna dostali nejakú vážnu správu. V tomto som bol veľmi pozorný, nakoľko som vždy rád rozveseľoval druhých a toto mi to vždy výrazne kazilo.
"Počkám dole," zamumlal som a jednoducho bez výčitiek som z okna vyskočil. Či už som sa ostal kĺzať po stene, liezť po stene jak pavúk alebo padať voľne.. to už som si sám ani neuvedomoval, káva asi znova trochu zapôsobila, keď mi toto napadlo. A čo sa týka mojej nálady, nebola skutočne tak zhoršená, ako sa mohlo zdať. Len ma vždy sklamalo, keď ľudia aj v tú najmenšiu chvíľu voľna dostali nejakú vážnu správu. V tomto som bol veľmi pozorný, nakoľko som vždy rád rozveseľoval druhých a toto mi to vždy výrazne kazilo.
(prípadný presun ^^)
Rōen Gekkou- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 29
Registrován : 22. 08. 15
Re: Budova Tsukikage
Zavrtěla jsem hlavou a musela se smát. Já si vážně naivně myslela, že půjde dveřmi jako normální člověk? Ach ta naivita! Chakrovým vláknem jsem zavřela okno a překontrolovala, jestli je všechno v kanceláři v pořádku. Papírů jsem vyřídila víc než dost a tak jsem se necítila nijak provinile, že kancelář opouštím. No to nádobí jsem mohla umýt.. Každopádně jsem nad tím mávla rukou a dveře otevřela. Kdyby se vrátil Tsukimaru, sice bude mít na stole hrnek od čaje, ale zato dva balíčky sušenek, zkrátka nemůže mít námitek! S tím jsem dveřmi prošla a zamkla za sebou. Náhradní klíč byl u slečny ve vedlejší místnosti a tak jsem neviděla žádný problém. Rychlejším krokem jsem se vydala z budovy a následně do nemocnice.
~Přesun~
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Došel jsem ke kanceláři Tsukikage. Všiml jsem si, že tu jsem sám, jelikož jsem si cestou kupoval potřebný věci pro misi, kdyby se někam šlo tak jsem chvátal a vypadá to, že jsem ani nemusel, nikdo tu totiž není. Nejvíc tu chyběla Mai a vypadá to, že tu každý na mě kašle. Nechtěl jsem tady čekat tak jsem šťastně odhopkal pryč. Kangae říkal, že bude čekat u brány tak k bráně pak taky přijdu.
/přesun
/přesun
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Strana 31 z 31 • 1 ... 17 ... 29, 30, 31
Strana 31 z 31
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru