Brána Tsukigakure

pro Ayame Takahashi Sat Jul 13, 2013 9:22 pm

First topic message reminder :

Vstupní brána do Tsukigakure.
Místo je strážené 24 hodin denně, pravidelně se střídajícími hlídkami.
U brány jsou vždy 2 jounini a 1 chuunin + 2 skrytí chuunini. Ve vesnici jsou neustálé hlídky v týmech - 1 jounin a 3 chuunini.
Vesnicí poletují lístky irisu, upozorňují Tsukikage na přítomnost a pohyb lidí ve vesnici. Každou hlídku, jak u brány, tak ve vesnici, doplňuje jedna šelma, většinou leopard.
Brána se zavírá kolem 10 hodiny večerní. Při vstupu do vesnice je nutno odevzdat všechny zbraně a nahlásit se, popřípadě předat povolení od svého Kage.
Vstoupit do vesnice bez ohlášení se u brány je nesmyslné, nastává okamžité stíhání a vetřelec se trestá.

pro **Faito Dansaku** Thu Nov 13, 2014 5:09 pm

K bráně tiše přiběhl posel z Kirigakure. Předal vzkaz a opět odběhl.
Na vzkazu bylo napsáno jediné:
"Kangae Mizutsuchi je za své zločiny aútěk z vesnice prohlášen nukeninem. Odměna na jeho hlavu je 80 000 ryo.
Podepsán Hachidaime Mizukage Faito Dansaku"

Standartní hlášení o nukeninovi, který napadl člověka, pokusil se někoho zabít nebo odcizil vcelku slušnou sumu. Kdo ví. Každopádně Tsukigakure teď má informace, žepo něm pátrají Oinini.

pro **Hokori Mai** Thu Nov 13, 2014 6:19 pm

Killunia se nejspíš nechala trochu unést. Prozatím ale měla situaci pod kontrolou. Ten drak v ní se někdy chce dostat na povrch a projevuje se hned několika způsoby. Otázka, která mě ale jako hráče trápí je ta, zda její sebe ponižování a negativní pohled na svět může taktéž drak, a nebo v tom hraje roli osobní prožitek. Možná obojí. Ať už si Killunia myslela cokoli o logice kapitánky Hangetsubu, která ji vyzvala k tomu, aby dokázala svá slova, nevybídla ji k něčemu takovému bez důvodně. Vybídla ji k tomu, aby ji přesvědčila o tom, že neumí lhát, ale kdo říkal, že toho lze pouze dosáhnout tím, že to poznáte podle nějakých příznaků jako je například zvýšený tep a podobně? Zvýšený tep samozřejmě k poznání něčeho takového pouze nestačí, ale toto mělo sloužit pouze jako příklad. Kapitánku Hangetsubu postačilo pouze obeznámit více s její dračí podstatou (křídly, kůži etc.) a zbytek si již sama domyslela.

"Myslela jsem, že to je jen pouhý mýtus." Vypadlo z ní, když se zdálo, že nemůže uvěřit vlastním očím. Něco o legendárních dracích slyšela, ale její informace vůbec nestojí za zmínku. Seznámila se s něčím takovým spíše v lidovém prostředí. Žádná odborná literatura, kde by se o něčem takovém psalo. Jako malé ji o něčem takovém vyprávěla babička, ale sloužilo to pouze k uspání malého dítěte, které na spánek nemělo ani pomyšlení. "Běžte, ale příště slovo idioti používejte s větší rozvahou." Killunia měla štěstí, že si toto kapitánka nevzala k srdci. Přeci jen prvně měla počkat na její reakci po seznámení s její dračí podstatou, a pak kdyby se ji její verdikt jakkoli nelíbil, by si pustila pusu na špacír. U brány zbyl jeden volný shinobi, který ji doprovodí do kanceláře. Snad si to nebude brát osobně, ale víc shinobi s ní jít nemohlo, někdo musel hlídat bránu.

Kapitánka si zprávu od posla Kirigakure no sato převzala, a však nečetla ji. nemohla si to dovolit, i když byla prakticky i teoreticky druhým nejvýznamnějším člověkem ve vesnici po Tsukikagem. Toto bylo určeno výhradně jemu. Tato zpráva pak byla dále předána do rukou dalšího shinobi, téhož, který měl doprovodit Killuniu, a ten ji měl doručit Tsukikagemu.

pro **Killunia** Thu Nov 13, 2014 7:55 pm

Když člověka celý život někdo odsouvá na okraj společnosti s tím, že je odpadem, že se nikam nehodí, že je akorát zrůdička, člověk si časem tato slova zapamatuje a začne mít pocit, že tou zrůdičkou a odpadem skutečně je. Jenže se jedná o docela složitý psychologický proces, takže protentokrát jej nechme být.

V tento moment jsem se skutečně a opravdově rozesmála. Jejich překvapený výraz mě uvedl do dosti lepší nálady. A zároveň mě potěšilo, že se vůbec o Dracích někdo bavil jako o mýtu. Dlouhou dobu jsem si myslela, že na ně všichni ti lidé s chakrou zapomněli, že se pro ně mýty stali legendární ninjové, Juubi a jeho části - dnešní Bijuu. Slétla jsem zpět na zem a křídla s ocasem jsem nechala zmizet.

"Na každé legendě či mýtu můžeme nalézt něco pravdivého. Někdy více, někdy méně..." promluvila jsem klidným hlasem. Jak labilní osobou jsem byla, že? No, někdy takoví lidé prostě jsou. A někdy i nelidé. Nakonec jsem byla vpuštěna, i když se zdálo, že mi to prošlo jen taktak. "S těmi idioty. Když se nad tím zamyslíte, každý z nás je svým způsobem idiot. Já, vy, každičká osoba na této planetě. Protože idiotem je každý, kdo nevidí pravdu. A přestože můj drak dokáže rozpoznat pravdu díky svým očím, nikdy nespatří skutečné myšlenky člověka a skutečnou pravdu, kterou v sobě dotyčný ukrývá." S těmito slovy jsem se pak vydala do srdce vesnice spolu se svým jednočlenným doprovodem. Bylo mi jasné, že nějaký skutečně byl nutný. A to, že se jednalo pouze o jednoho shinobiho mi vyhovovalo, protože jsem neměla ráda, když jsem byla obklopena více lidmi.

(přesun)

pro **Kangae Mizutsuchi** Thu Nov 13, 2014 8:49 pm

Kangae Mizutsuchi

Se zraněnou obvázanou rukou a myšlenkami někde, kdo ví kde se vracím do Tsukigarure, stráže by mě měli již poznat, podle čelenky a členství v této vesnici. Byl jsem zrovna po docela těžké misi a ještě než se stavím za Kagem, tak jsem chtěl odpočívat někde v parku. Přeci jen má ruka dost bolela a hojit se nějakou chvíli bude. Zdravím, hlásím příchod, Mizutsuchi Kangae. Nahlásím se strážím a pokračuji dál do vesnice.

//přesun

pro **Kaya** Fri Nov 14, 2014 4:27 pm

Od budovy som sa dostala pomerne nepozorovane k bráne. Akosi som nechcela nikoho stretnúť, preto som sa vyhla akémukoľvek človeku aj všetkému živému po ceste. U brány som sa už vyhýbať nemohla, preto som ňou prešla a oznámila, že som bola vyslaná Tsukikagem na misiu a to bolo asi tak všetko, než som opustila dedinu.
(presun)

pro **Yomi Hikikomori** Mon Dec 22, 2014 9:22 pm

Dorazila jsem k bráně Tsukigakure. Na první pohled se mi okolí téhle vesnice docela líbilo. Přehodila jsem si vějíř přes rameno. Ještě jsem měla dostatek času, než se budu muset vrátit domů a chtěla jsem se podívat do jiných vesnic. Možná jsem i doufala, že najdu nějakou podobnou domovu, ale na to tu bylo příliš málo písku. Nakrčila jsem nos a s vcelku roztomilým výrazem jsem si to zamířila ke strážím.
"Konichiwa," usmála jsem se.
Lépe řečeno jsem se rozzářila jako sluníčko. Lidská společnost tak společenskému tvorovi, jakým jsem byla já, rozhodně chyběla.
"Cestuji po světě a ráda bych navštívila vaši vesnici. Je to možné? Je nutná návštěva nějaké důležité osoby? Mám tu nechat zbraně? Zdržím se... asi tak týden."
Vychrlila jsem na ně naprosto upřímné otázky přesně tak, jak by to asi udělal špeh, který chtěl vypadat naprosto upřímně. Ale já to skutečně myslela dobře! Naklonila jsem hlavu zvědavě na stranu, zvědavá na jejich odpověď.

pro **Hokori Mai** Mon Dec 22, 2014 9:35 pm

Stráže pozdrav opětovaly, ale ne tímtéž příjemným tonem jako Yomi. Tsukigakure no sato již dávno přišla o pozitivní náhled na svět. Místo toho v srdcích každého shinobi či kunoichi bylo tolik bolesti, že bylo těžko uvěřitelné, že to jedna osoba dokáže snést. V Tsuki nebylo nikoho, kdo by neztratil všechny a nebo většinu svých příbuzných. Následkem toho ulice vesnice byly takřka prázdné. Jelikož bylo málo pracovní síly, opravy od zničení vesnice doposud trvaly a pravděpodobně ještě nějakou tu dobu trvat budou.

"Něco čím se můžete prokázat?" Promluvil jeden ze strážných bez života, bez ničeho co by jeho životu dalo jakýsi smysl. Morálka Tsukigakure no shinobi byla špatná, a však toto se netýkalo všech shinobi. Ve vesnici se i nadále nacházeli shinobi, kteří vkládali svou naději v lepší budoucnost. Jednou přeci bude muset být lépe... hned se to vše nezmění, ale snad jednou...

pro **Yomi Hikikomori** Mon Dec 22, 2014 9:38 pm

Vytáhla jsem hned dva "průkazy." Karty ninji? Občanky? Nikdy jsem netušila, jak tomu říkat. A dvě čelenky. Jedna patřila k Sunagakure no Sato. Mluvila o mě jako o Chuuninovi. Druhá k Otogakure no Sato. Podle té jsem byla Jounin, takže musela být novější.
"Yomi Hikikomori," představila jsem se a uklonila. "Omluvte mou neslušnost, měla jsem se představit hned na začátku."
Ta chladnost přivítání mi trhala srdce. Žádná změna od Otogakure. Možná se tu nezdržím tak dlouho, jak jsem předpokládala.
Copak už na světě není žádné místo, kde je... teplo?

pro **Hokori Mai** Mon Dec 22, 2014 9:49 pm

Stráž řádně zkontrolovala Yomin průkaz, a pak pohlédla na Yomi zprvu kamenným obličejem, ale pak nastala nevídaná změna. Stráž nechtěla Yomi vpustit do vesnice, jelikož podobných Yomi tady bylo, a další problémy ve vesnici zapotřebí nebyly. Když se však stráž tak dívala na Yomi jakoby spatřila ženský obraz Naruta, který byl světově známou osobností. Toto přišlo stráži k smíchu, a tak navzdory tomu, že se snažila si uchovat vážný přístup, mile se pousmála. Zda Yomi je skutečně podobná Narutovi, řekněte si sami.

"Můžete projít. Měli by jste se ale pro jistotu prvně ohlásit u Tsukikageho-sama, aby později nedošlo k nedorozumění." Po těchto slovech stráže ustoupila, aby Yomi udělala místo k průchodu branou do vesnice. Stráž by skutečně ráda věřila tomu, že udělala správnou věc, pouště Yomi do vesnice, ale něco v ní se ji snažilo přesvědčit o opaku. (Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvá, ale nějak mi blbne notebook... napíši post a ten se pak sám smaže... to už se mi stává po několikáté Sad

)

pro **Yomi Hikikomori** Mon Dec 22, 2014 10:05 pm

// V pořádku, v pořádku. Můžu počkat. xD

Ta změna se mi líbila, ale víc jsem ji nepromýšlela. Stejně bych asi nepřišla na to, co ji způsobilo.
"Hai!" pronesla jsem se symbolickým zasalutováním a pak jsem prošla branou vesnice.
Chvíli jsem se rozhlížela, než jsem se vydala prvním zajímavě vyhlížejícím směrem. Nebo jsem se prostě pro jeden z nich náhodě rozhodla a doufala jsem, že mě dovede k Tsukikageho kanceláři.

// Přesun

pro **Itama Senju** Wed Dec 24, 2014 9:24 pm

Byly to už dlouhé měsíce, co jsem unikl z jednoho souboje a pak se jen toulal po světě a sbíral informace. A že jsem těch informací nasbíral. Každopádně mě, jako senzibila, něco velkého táhlo zrovna do této vesnici a chtěl jsem si to ověřit. Objevil jsem se tedy před bránou a pomalu k ní kráčel. Nepřicházel jsem zde dělat nějaké rozbroje a tak když jsem došel k bráně, odložil jsem všechny zbraně a podíval se skrze masku na stráže. ,,Vyřiďte šéfovi, že věrný pes se vždycky vrátí domů." Pod maskou jsem se pousmál a čekal, jak stráže tuto zprávu přijmou. Nebyla to sice úplná pravda, ale pořád jsem mu byl nějakým způsobem věrný, protože to byl vždycky on, kdo mi poskytl azyl a práci.

pro **Hokori Mai** Thu Dec 25, 2014 8:59 pm

Itama náhodou u brány nenarazil na stráže, které zde běžně čekají, ale na elitní oddíl Tsukigakure no sato, jednotky Hangetsubu. Stalo se tak, protože stráže byly v současné chvíli potřeba někde jinde. Být Itamou to neberu jako nějaké zneuctění, ba dokonce naopak. Hangetsubu tvořili po zničení Tsukigakure no sato skutečně ti nejlepší z nejlepších. Jejich velitelkou byla mladá bělovlasá kunoichi s vlasy do koňského ohonu. Té Itama připadal povědomý, konec konců se přeci zúčastnil ničení Tsukigakure no sato. Hrál však svou roli v hlavním souboji, který se naštěstí pro Ayame a další neodehrál. Měl jsem totiž v plánu nejlepšími členy Shuuketsu zabít Ayame a vzít si bijuu v ní. Bijuu jsme ukořistili, ale poněkud jinou cestou. Itama se tedy přímo neúčastnil devastace vesnice, ale i tak neunikl tehdy zraku této mladé všímavé kunoichi, která nutno dodat, měla jako druhá největší autoritu zde v Tsuki.

Chvíli zvažovala, zda nebude lepší Itamu hned na místě, lidově řečeno, odkráglovat. Pak si ale vzpomněla na poslední případ se Shuuketsu. Tehdy Tsukikage-sama prokázal svou sílu, porazíc sám jednoho člena obávané skupiny Shuuketsu. Vyslala tedy, nic neříkajíc, do Tsukikageho kanceláře s otázkou, jak pak s tímto shinobim naložit. Logicky, bude lepší opět, aby se s ním vypořádal sám Tsukikage, jelikož se takto minimalizují ztráty. Posel se za okamžik vrátil.
Tu pohlédla kapitánka Hangetsubu na Itamu se slovy, "šéf Vás očekává." Rozhodla se s Tsukikagem očividně hrát Itamovu hru. Jen ať ale nemyslí ani na to, že ve vesnici bude nepozorován. Vesnice je navzdory jejímu nízkému počtu obyvatel hojně hlídána. Současný Tsukikage se totiž sanží svým poddaným zajistit alespoň tu minimální úroveň zabezpečení před bandity, nukenínmi etc. Nedávno podnikl také patřičný krok k udržení jakési stability ve vesnici tím, že vyslal Rukiho, aby se se zdejší nebezpečnou skupinou banditů a nukenínů, která od dob zničení vesnice, terorizuje vesnici, vypořádal. Zda to Ruki zvládné, brzy zjistíme.

pro **Itama Senju** Sat Dec 27, 2014 7:21 pm

Tak takové přivítání jsem tedy nečekal. Moje představa byla hodně odlišná. Čekal jsem otázky typu: Odkud jste? Jak se jmenujete? Co je váš záměr návštěvy? Atd. Ale takhle mi to vyhovovalo.
Podíval jsem se tedy na ženu, která měla bílé vlasy a jen přikývl. Vypadalo to, že tomu tady velí, takže jsem si ji ještě jednou pořádně prohlídl. Vyzařovala z ní taková ta autorita, což je asi pro ni dobře. Každopádně jsem měl vstup povolen, takže jsem už na nic nečekal a vydal se vstříc novému dobrodružství.
/přesun

pro **Mai** Tue Jan 13, 2015 5:29 pm

Dorazila jsem k bráně a zastavila se. Čekala jsem na Reie s Yomi. Přemýšlela jsem, jak to na bojišti bude zhruba probíhat, a jak bych měla do bitevní strategie zapojit Yomi s jejími technikami a i Reie. O Reiovi jsem z informací, které mi kdysi poskytl otec o mém týmu, věděla, že ovládá suiton. Pokud však poblíž nebude žádný zdroj vody, jeho techniky budou nepoužitelné, alespoň z části. Některým suitonovým technikám postačí k jejich tvorbě pouze voda poskytnuta z těla uživatele techniky jako např. u Suiton: Mizurappa.

Měla jsem očividně čas než dorazí ti dva, a tak jsem se nevěnovala pouze přemýšlení na téma aplikace technik do boje, ale po chvíli jsem vytáhla svitek, který mi poslal otec s instrukcemi ohledně mise a hlavně na svitku byla zobrazena poloha Kangaeho a dalších. K technikám, bylo zbytečné si v hlavě tvořit obraz toho, jak by to mohlo vypadat, protože pravděpodobnost, že by to tak skutečně vypadalo je mizivá.

pro **Yomi Hikikomori** Tue Jan 13, 2015 5:43 pm

Byla jsem tu skutečně brzy. Trochu jsem si přesunula popruh na rameni, aby mi vějíř nepřekážel - což byla sama o sobě velmi zvláštní myšlenka, protože jsem bez něj neudělala ani krok a aby mi překážela má nejmilovanější věc, to snad ani nebylo možné. Zastavila jsem se kousek od Yomi a překontrolovala jsem si zásoby, ať už jídlo (kterého jsem měla málo) a vodu (které jsem ještě měla dost) nebo zbraně, ať už shurikeny nebo kunaie. Byla jsem se svou výbavou naprosto spokojená.
Na nic jsem se neptala. Neměla jsem otázky. Jen jsem se usmívala a čekala, až dorazí i Rei.

pro **Rei Casius** Wed Jan 14, 2015 9:18 pm

Při cestě k bráně dokoupil to, co potřeboval (ZVN). "Omlouvám se, trochu jsem se opozdil." Překontroloval výbavu par kunuai a shurikeny, zakoukal se na, výbušný lístky. A snad je nebude potřebovat. Pak už bez otázek koukal na Mai a Yomi kdy vyrazí. Snad Mai bude alespoň trochu platný.

pro **Mai** Thu Jan 15, 2015 9:02 pm

"V pořádku Reii." Uklidňovala jsem Reie, který dorazil delší dobu po nás. To mi ale dalo čas si všechno promyslet. Nevěděla jsem proti čemu budeme stát, takže jsem se příliš do bitevních taktik nepouštěla. Nejvíce jsem snad přemýšlela nad Kangaeho polohou. Podle mapky na svitku mi přišla povědomá, ale nemohla jsem si vzpomenout na nějaké podrobnosti o tomto místě.

Jelikož se pravděpodobně jedná o sídlo zdejších banditů a nukenínů je nepravděpodobné, abych tam někdy v minulosti byla a nepamatovala si to, ale přesto jsem měla takový zvláštní pocit. Možná vyznačená poloha na mapě byla pouze podobná s něčím, s čím jsem se v minulosti setkala. Za život jsem stihla prohlédnout řadu různých míst od Ame po Iwu a Tsuki, a to nemluvě o malých bezvýznamných vesnicích. "Držme se pohromadě." Je důležité udržet nějakou formaci, protože už to tak vypadá, že bojištěm bude pro nás teren neznámý a taktéž i schopnosti nepřítele.

=PŘESUN=

pro **Yomi Hikikomori** Fri Jan 16, 2015 11:05 pm

Měla jsem v plánu jí dodat sebevědomí čímsi jako "Rozkaz, Kapitánko!," ale nakonec jsem si jakékoli podobné výstřednosti nechala pro sebe, přikývla jsem a následovala jsem je. Držela jsem se těsně za nimi. Koneckonců jsem byla vždy bojovník na delší vzdálenosti, vést formaci by mi nesedlo ani kdybych o to stála.

// Přesun

pro **Rei Casius** Mon Jan 19, 2015 6:20 pm

"Jak si přejete." Odpověděl Mai na rozkaz a snažil se držet u Mai a Yomi ale marně trošku jeho zranění zpomalovalo. A začal trošku myslet, že to byl opravdu blbý nápad jít v tomhle stavu ale co už naděla byla to jen naneštěstí myšlenka a fyzicky možná to nebude tak horší. Yomi a Mai byly rychle a tak se mu začali trosku vzdalovat ale trošku přidal a začal je dohánět.

/Přesun

pro **Nao Okumura** Sun Jan 25, 2015 5:05 pm

Netrvalo až tak dlho, a moje nohy ma zaviedli práve k týmto bránam. Mohutné brány Tsukikagure no sato. Neponáhľal som sa, ale napriek tomu boli moje kroky rýchle, a aj za pomoci magnetického priťahovania, som sa dostával k miestu určenia oveľa rýchlejšie. Na dediny padala noc, na nebi sa začali objavovať prvé hviezdy, pretože slnko začalo zapadať za obzor a už nedokázalo osvetľovať oblohu tak jasne. Ukazoval sa mesiac. Mesačná dedina, zaliata úsvitom mesiaca, bola nádherná, a aj arogantný človek ako ja samotný, musel na chvíľu od úžasu zastaviť svoje kroky a pohliadnuť na tú krásu údolia, aká sa mu naskytla.
„Kto vie ako tu vyzerajú miestne ženy..“ Zasmial som sa pod maskou a pokračoval v ceste, kým som nevstal pred obrovskými a zatvorenými bránami tejto mocnej dediny. Nebol ešte večer, ale o mne vedeli už z diaľky a asi to bolo opatrenie. Pretože som bol bez čelenky, tá bola pevne ukrytá v brašničke, s preškrtnutým znakom Kumogakure. Na znak že som odteraz Nukenin. Zastavil som sa a počkal, až si ma stráže všimnú. Nemienil som sa k nim trepať, oni si za mnou prídu. Opierajúc sa o neďaleký strom som čakal.

pro **Hokori Mai** Sun Jan 25, 2015 5:18 pm

Tato situace byla opravdu komická. Nao odmítal přijít blíže, aby se identifikoval. Stráže odmítali opustit bránu, protože by se tím vystavili zbytečnému nebezpečí. Tady měli své jisté pozice. Aby bezpečně mohli Naa u toho stromu, u kterého stál, prověřit, musela by jich tam jít většina, čím by zas vystavili bránu přímému ohrožení. Sice v okolí žádná další chakra nebyla, ale není tajemstvím, že někteří shinobi dokážou mistrovsky svou chakru potlačit.

Doufám tedy, že se Nao u toho stromu měl dobře. Přitáhl na sebe pozornost. Ano. Jenže nešlo to nejspíš přesně tak, jak čekal. Neříkám, že tímto chováním cesta nevede, ale určitě si to Nao sám zkomplikoval.

pro **Nao Okumura** Sun Jan 25, 2015 5:28 pm

Áno, situácia ktorá nastala pri bráne bola vrcholne komická. Hralo v tom Naove ego a zodpovednosť, a možno aj strach zo smrti, zo strany stráži pri bráne. Na malý okamih by sa aj zazdalo že sa Nao odlepí od stromu a podíde k nim, predsa len, boli to spojenci, aspoň pre túto chvíľu kým s nimi spolupracoval pri svojej pomste, ale poznáte. Naove ego bolo oveľa väčšie ako sa mohlo zdať. Prešla pol hodina a nepohol sa. Pochopil že ani oni sa nepohnú. Nikto sa nechcel pohýňať. Nepohol sa ani vták, ani vietor. Proste nikto sa nepohýňal. Lebo pohyn. Nakoniec sa pohol Nao. Pohol som nohou, potom chrbtom. Potom som sa pohol. Zase sa pohol. Hýbal som sa len chvíľku, potom ďalšiu. Stráže na mňa pozerali ale nepohýňali sa. Zase som sa pohol, pohol som niečím, batohom, zase som sa pohol a pohol sa posledný krát. A potom som si ľahol, lebo som si pod stromom pohybmi urobil stan.

pro **Hokori Mai** Sun Jan 25, 2015 5:41 pm

Nao byl cestou unavený. Možná i vystrašený. Bylo to pochopitelné. Cestoval sám. Kdyby mu někdo na jeho cestě dělal společnost, Nao by se už nemusel bát. Kdyby mu došly síly, někdo by jej nesl. Kdyby to byla žena, možná by jich přišlo víc než z vesnice odešlo. To však není hlavní. Důležité je, že Nao, sám, je před bránou a táboří. Na pohled nic nebezpečného. Jenže jde o princip. Nakonec to dopadne, že všichni turisté, co míří do Tsukigakure no sato, se zastaví těsně před její branou, a utáboří se tam.

Stráže to prozatím ale nehodlaly řešit. Měly Naa pořád na očích, případně senzibilských smyslech, a čekali, co se bude dít. Pořád totiž nikdo nedovedl Naa zařadit do jedné ze skupin lidí, co míří do Tsuki, a to nukeníni, členové Shuuketsu (nedělám si srandu, už se tak u brány ohlásili tři), Kagové, nebo obyčejní lidé či shinobi. Vypadalo to, že Nao skutečně bude před bránou nocovat, takže stráže u brány si rozdělali oheň, začali vařit polévku a něco si mezi sebou o neznámým ve stanu šuškali. Takové ty klepy... však to znáte.

pro **Nao Okumura** Sun Jan 25, 2015 6:03 pm

Bol som sám. Po celý čas. Sám, každý je sám. Tí pri bráne boli tiež sami, než neboli sami. Niekto prišiel. Sám. Neboli sami, ale prv boli sami. Každý je sám. Bol aj Nao, v stane. Varil si. Guľáš. Po ceste stretol babku. Bola sama. Spolu chvíĺu išli, neboli sami. Rozprávali sa, dala mu polievku, recept a prá ingrediencií. Odišila, sama. A Nao ostal sám. Lebo chcel. A tak si sám varil v kotlíku guľáš. Bol tiež hladný. Bol sám, takže bol sám hladný. Preto varil sám guľáš. Videl v diaľke ako sa zabávajú. Neboli sami. On bol sám. Nechcel, ale varil. Musel variť sám. Lebo tu nikto iný nebol. Tak varil. Sám. Až dovaril a začal jesť. Sám. Keďže bol sám, lebo tu nik iný nebol, zjedol toho málo. Lebo bol sám. Svetlo zmizlo, bola tma.

pro **Hokori Mai** Sun Jan 25, 2015 7:21 pm

Nao byl sám. Stráží u brány bylo hned několik. Jak se zdá, tento večer se budeme pohybovat nejspíš v kontrastech. Sám Nao. Několik stráží. Nao nebyl schopen se sám smát. Stráže si to u ohníčku a teplé polévky užívaly. Z toho můžeme odvodit další kontrast... smutný (neveselý) Nao, veselé stráže. Stráže se totiž náramně bavily. Ten hlasitý smích šel nepochybně slyšet až ke Naovi, kde mu mohl narušit jeho rozjímání. Byl sám. Asi protože hledal klid. Jenže stráží bylo několik a nedokázaly si pomoct. Smích přeci jen prodlužuje život.

Tma byla. Jenže v té tmě byly patrné malé kousky, části světla, světelné skládanky, která dávala dohromady celou Tsukigakure no sato. Jen si představte ten pohled. Všude tma. Nao byl ve tmě, i když si trochu svítil tím ohněm, kterým si přihříval guláš. Srnka, která byla o několik desítek metrů za ním, byla ve tmě. Byla to jistě pro Naa a tak i srnku temná doma. Stráže si však svítily pochodněmi, ohýnkem, a dokonce i svým optimismem. Smutný temný Nao vs. Veselé světlé stráže.

pro Sponsored content

Brána Tsukigakure

Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure

Re: Brána Tsukigakure