Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

pro **Tatsuya Kaguya** Sun Nov 22, 2015 12:04 pm

First topic message reminder :

Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki) - Stránka 2 Latest?cb=20150425171625&path-prefix=de

pro **Tatsuya Kaguya** Mon Dec 14, 2015 6:57 pm

Na chvilku jsem se zamyslel. Vždyť to byl předkrm před večeřííííí... Sklopil jsem hlavu dolů a když odcházela, jen jsem se zazubil. Udělal jsem si zmrzlinový pohár, polytý karamelem a čokoládou v misce. Došel jsem až do ložnice, kde jsem si lehl za ní, opřený o záď postele. Překřížil jsem nohy u kotníků a pustil jsem si telku, zatímco ona si prohlížela svůj...časopisek o módě. Občas jsem nakoukl a jen nadzvedl obočí a pousmál se. Musel jsem si v hlavě přiznat, že ty holky jsou taky pořádnej kus baby, které se fotí takto do modelingu. Ale představa, že žijou život jako já? Nopéééé, vůbec! Začal jsem si ujídat zmrzku a sledoval telku. "Hele, jak to je vůbec..." Podíval jsem se na Mizuki a nadzvedl obočí. "...jakože když jsi těhotná, tak...s tím...víš co." Trošku jsem mával lžičkou kole její osy, aby pochopila co myslím. "Samozřejmě, čistě teoreticky.." Vlastně jsem nikdy nepotkal těhotnou ženskou...Jsem si tak uvědomil...opravdu mě to zajímalo, jak to je. Zajímalo mě, jestli to ví Mizuki, protože na mě se v tomto spoléhat nemůže, já nevím nic! Jsem spokojený se svou super vytuněnou zmrzlinou a ležím si tu nataženej jak tuleň, dívajíc se na super podívanou v telce...Když jsem si to začínal uvědomovat...Jsem dost super chlap!

pro **Mizuki Netsu** Sun Dec 20, 2015 2:34 pm

Do izby dorazil Tatsuya. Ľahol si za mňa, po chvíľke som odhodila časopis, celkom ma to nudilo. Jeho otázka ma však zaujala. Teda ja som toto vedela, pýtala som sa na to lekára, teda ak myslel práve to. "Ak myslíš práve to, tak to vieš čo... by sme teraz nemali.. teda nie tak často.. a neskôr vôbec..." Odpovedala som mu na jeho otázku, pokiaľ myslel práve "to".
"Hey!!" Zničoho nič som zareagovala pri pohľade na zmrzlinový pohár. "Ako, že mne si nespravil?" Povedala som smutnučkým hlasom a nahodila som naňho psie očká. Viem, že som nechcela, ale pri pohľade na tu zmrzlinu som dostala na ňu chuť aj napriek tomu, že to bolo dosť nezdravé.

pro **Tatsuya Kaguya** Fri Jan 01, 2016 12:49 pm

Měl jsem zrovna lžičku v puse, když mi Mizuki odpověděla na mojí otázku. Jen jsem vykulil oči a pokýval hlavou. "Hmmm, tak to aby jsme si nedávali na čas, co?" Zazubil jsem se do široka. Samozřejmě, byl to vtip...i když. Kdo ví, jak to bude. Najednou ale Mizuki vyštěkla, což jsem se docela dost divil a jen jsem vykulil oči. "Nóó, neměla jsi už hlad, takže jsem udělal jen jednu porci!" Zasmál jsem se a schválně jsem nabral na lžičku zmrzlinu i s čokoládou a karamelem a namířil jí k Mizuki. Na což jsem ale lžičku hned otočil směrem k sobě a sousto zblajznul a vyplázl na ní jazyk a cukl jsem obočím nahoru. S dost pobaveným výrazem. "Chtěla bys taky, viď?" Řechtal jsem se provokativně, docela výser, ale nevadí! Moje zmrzlinaaa!

pro **Mizuki Netsu** Fri Jan 01, 2016 7:42 pm

Trošku som sa pousmiala nad jeho vtipom, aby sme si nedávali na čas. Nebrala som to vážne.. stále takto rozprával. "Ale veď to ani nie je poriadne jedlo." Prižmúrila som oči. Potom však na lyžičke šlo ku mne sústo zmrzliny z karamelom. Jazykom som si jemne navlhčila pery a chystala som sa mu to sústo ukradnúť, keď v tom zmenil smer a zjedol ho on. "Ty mi to robíš schválne!" povedala som trošku zúfalo, ja som chcela aspoň jedno sústo zmrzliny!!! Bola som trošku bezradná, pri tom by nebol ani taký problém ísť a spraviť si taký pohár, ale mne sa nechcelo a naviac toto jeho podpichovanie ma bavilo aj keď skôr ma teraz podpichoval on. "Prines mi pohár!" Povedala som pokojným hlasom a mávla som rukou pred sebou vo vzduchu ako nejaký jedi! Možno to bude fungovať.

pro **Tatsuya Kaguya** Fri Jan 01, 2016 7:54 pm

"To není, ale na chuť to je skvělý!" Zazubil jsem se do široka a pořád se bavil u její reakce. Čekal jsem toto, popravdě, nečekal jsem ani nic jiného a to mě ještě víc pobavilo. Znovu jsem si nabral na lžičku sousto a strčil jsem si ho do pusy. Čekal jsem, že se Mizuki zvedne a udělá si zmrzlinu, ale...ono jaksi nééé?! Ona si mávne do vzduchu na mě jako na nějakého sluhu? To je vtip, nebo past. Jak to mám brát? No rozhodně tam nejdu, to mě ani nehne, mám nějakou svou hrdost. Ale když budu sedět, zase se chytnu do její pasti? Sakra ženská logika je nepochopitelná! Moje myšlenkové pochody začaly hned makat na plných obrátkách a popravdě, kdyby to šlo, začalo by se mi kouřit z hlavy! Jen jsem se ještě víc uvelebil a sjel jsem níž do postele, do takového polosedu, s pohárem zmrzliny a díval jsem se na Mizuki. "Nope." Řekl jsem stroze, bez sebemenšího vtipu v obličeji. Nebyl jsem si jistý, co má v plánu, ale rozhodně jsem byl ve střehu. "Můj zmrzlinový pohár, je můj zmrzlinový pohár. Vlastní prací!" Zazubil jsem se do široka a dal jsem si do pusy další sousto.

pro **Mizuki Netsu** Fri Jan 01, 2016 8:30 pm

Nič podstatného som nepremýšľala, proste som len chcela, aby mi doniesol zmrzlinový pohár. "No tááááák, pohááár." Nahodila som menší úsmev. "Prosím." Zacerila som zuby do úsmevu a kukala som sa mu do tváre pri čom som mu oboma rukami chytila ramená a jemne som ním triasla dopredu a dozadu. Asi som mu mohla pripomenúť nejaké dieťa alebo čosi také, ale čo už. Dúfala som, že to zaberie, lebo by som musela pristúpiť k drastickejším metódam.

pro **Tatsuya Kaguya** Fri Jan 01, 2016 9:27 pm

Chvíli jsem na ní ještě civěl a dal si do úst další sousto zmrzliny. Mizuki semnou najednou začala cloumat dopředu a dozadu. "Néééééé." Křikl jsem a dal si do úst poslední sousto zmrzliny. "Když mě se nechcéé." Podíval jsem se na ní a nadzvedl obočí. "Ale hádám, že tobě taky ne, takžeee...bez zmrzliny." Pokýval jsem chytře hlavou, položil jsem prázdný pohár na stoleček vedle postele a potom jsem si ruce založil do sebe. "Jakožto správný manžel, bych neměl podávat nezdravé pokrmy své manželce. Tudíž mám výmluvu, kterou nemůžeš nijak obejít, protože je to z lásky." Zazubil jsem se lišácky od ucha k uchu.

pro **Mizuki Netsu** Sun Jan 03, 2016 7:01 pm

"Ale ako správny manžel, by si mal svoju manželku počúvať a splniť jej priania. Takže šup! Pohár!" Prikázala som mu a znova tak mávla rukou a žiarivo som sa usmiala. "Alebo sa mám začať vyhrážať alebo vyjednávať?" Opýtala som sa, no mala som ho čím vydierať povedzme si to tak a vlastne som mala s čím vyjednávať. Ale bolo by od neho pekné, ak by mi to priniesol. "Každopádne mi dneska prinesieš zmrzlinový pohár." Prižmúrila som naňho oči a trošku sa zamračila. Viem, že som sa správala arogantne.

pro **Tatsuya Kaguya** Sun Jan 03, 2016 8:51 pm

Mizuki si očividně nedala pokoj. Miloval jsme jí, o tom žádná. Jsem její manžel, to taky vím a čekáme spolu dítě, tím jsem byl taky obeznámen...ale moje hrdost mi nedovolovala jí na povel přinést zmrzlinový pohár! Takže? Sváděl jsem vnitřní boj, ale hrdost má prostě navrch. Vzal jsem si jeden polštář a přehodil jsem si ho přes hlavu, pořád jsem zůstal stejně ležet, vypadalo to, jako kdybych trucoval. "Ale to že jsi manželka neznamená že se mám chovat jak peees! Navíc nesnáším, když si někdo o něco řekne a já to mám udělat! Toto je nefér! Já nikam nejdů a tečká." Mluvil jsem na ní přes polštář, který jsem měl přes celý obličej. Takže to znělo trošku hůř, ale rozhodně mě slyšela. "Mě ničím vyhrožovat nemůžeš a já nevyjednávám...hehééé." Musel jsem se pod polštářem uchychtnout. Na mě jen tak něco neplatí! Horší bylo to, že i ona je tvrdohlavá jak mezek a semnou nehla nikdy ani Reina a ani bratr.

pro **Mizuki Netsu** Wed Jan 06, 2016 10:52 pm

Nešlo to, nemohla som ho presvedčiť, no napadalo ma pár argumentov, ktoré by ho presvedčili, ale tie použijem v horšej situácií, keď niečo vážne budem potrebovať. Dala som sa do sedu a mlčky som ho sledovala. V rukách som držala vankúš. "No dobre." Nahodila som smutnučkú tvár a pozerala som sa do vankúša, ktorý som držala. Táto nálada, že sa budem hrať na smutnú ma rýchlo prešla, na myseľ mi prišla oveľa lepšia myšlienka.. Vankúš som trochu pozdvihla a napriahla sa, začala som ho biť vankúšom, nie nejak brutálne, na to som ani nemala nejakú silu, proste len tak. Mala som dosť hravú náladu a musela som niečo robiť. Neviem ani čím to bolo, niekedy som dokázala nič nerobiť aj niekoľko hodín, ale keď som s ním, tak som proste úplne iná!

pro **Tatsuya Kaguya** Sun Jan 10, 2016 7:37 pm

Celou dobu jsem sledoval televizi a vítězoslavně jsem se usmíval. Jojo, semnou každej v těchto věcech prohraje. Muhehehehe! Chvíli jsem přemýšlel nad tím, jestli bych jí opravdu neměl ten pohár udělat, ale to bych potopil totálně svojí hrdost a to jsem udělat nechtěl.
Přišlo mi zvláštní, že reagovala jenom takto. Mizuki byla v něčem stejné povahy jako já, taky si stála za svým, ale většinou jsem vyhrával já! To bylo dokázané a prokázané, ale její polšťář v ruce mě docela trápil. Taky k tomu byl po chviličce důvod. Začala mě jím mlátit a já jsem před sebe dával ruce, abych jí ho mohl vzít. "Mizukiiiiii!" Křikl jsem s rozesmátím, vzal jí polštářek a hodil ho na zem. Potom jsem na ní přimhouřil oči a moje ruce sklouzly na její žebra. "Šach mat, honey. Semnou nevyhraješ." Zazubil jsem se do široka a začal jsem jí lechtat! Všude možně, kde jí to nejvíc lechtalo, tak na to místo jsem se zaměřil. "Whoááá, paní Kaguya-sama, vzdáváte se?" Musel jsem se zazubit. No co, převezme po mě příjmení, takže jsem jí takto říkat mohl! Navíc, byla to podpásovka, ten její polštářek. Pfff, pokud měla hravou náladu, nemohl jsem jí v tom nechat jen tak. I já měl svou odvetu.

pro **Mizuki Netsu** Sun Jan 10, 2016 9:54 pm

Bolo to fajn, pokiaľ mi nezobral môj vankúšik a hodil ho na zem. Potom zrazu prižmúril oči, vedela som že to nebude znamenať nič dobrého. Začal ma štekliť a ja som sa začala smiať a snažila som sa od seba odohnať, ale nejak sa nedal. "Nikdy!!! " Kríkla som medzi smiatím. Nechcela som sa vzdať, odmietala som to...
Prešla som do ofenzívy, on bol šteklivý a ja som toho využila, svoje ruky som použila na jeho šteklenie na rebrách a pokračovala som na rôznych miestach. Podvedome som si uvedomila, že ak by nás niekto sledoval, asi by si pomyslel, že sme deti alebo čosi podobné. Ale na túto chvíľu mi to prišlo celkom zábavné.

pro **Tatsuya Kaguya** Tue Jan 12, 2016 8:59 pm

Bylo mi zcela jasný už od začátku, že to Mizuki nenechá jen tak. Doufal jsem jenom, že to nepřeženu s tím lechtáním a nedostanu pecku do nosa...ale...ona byla kunoichi, samozřejmě, že vždy měla i protiútok. Dost zrádný protiútok! Začal jsem se smát, když mě začala lechtat i ona. Upřímně? Ženské prsty jsou tenčí, navíc její nehty...fakt jsem málem zdechnul! Neměl jsem sílu jí odporovat. Občas jsem se snažil chytit její ruce, ale nešlo to, byla na mě moc rychlá. "Stane se z tebe opuštěná vdova pokud mě takto zabiješ!" Křikl jsem mezi tím, co jsem se smál a doufal, že na chvíli přestane. Kdyby ne, alespoň jsem jí zaměstnal tím, že jsem něco řekl a boj v lechtání jsem zase vyhrával já tím, že jsem jí odžduchl lehce tak, aby lehla zády na postel. Jen jsem se posadil a pokýval ukazováčkem do stran, jako kdybych dával výchovný dialog! "Nene, toto se nedělá. Ještě jednou toto uděláš a budeš celý týden bez večeře." Popravdě? Trošku jsem se už trénoval na výchovu dítěte. Nebudu rozhodně měkkej otec! "Aby byla rovnováha. Ty jsi měkká mamka, já budu tvrdej taťka...hlava rodina...vůdce...muhahaha!" Řekl jsme ďábelsky s nadšením v obličeji. No coooo! Vždycky jsem chtěl mít navrch, tak proč to teď měnit, ne?

pro **Mizuki Netsu** Thu Jan 14, 2016 4:31 pm

Bolo fajn mať navrch nad Tatsuyom, yosh, vedela som, že aj on je šteklivý a možno aj viac než ja. Jeho výkrik, že ho zabijem šteklením ma viac motivoval. Nakoniec však ma mierne odstrčil a ja som tak ľahla chrbátom na postel. Po jeho otcovských slovách som sa začala smiať. "Uhm... " Len som kývla hlavou po tom záchvatu smiechu, no povedal ďalšiu celkom zaujímavú vetu. "Pche, ty si nejako veríš..." Povedala som dosť výsmešne a potom som sa uškrnula. To, že som mäkká bola asi pravda, v poslednej dobe som dosť zmäkla. No určite nebude na naše dieťa nejako prehnane tvrdý, inak si ocka podám a dokopem ho...
Nálada mlátiť Tatsuyu vankúšom ma prešla. Zábava to bola, ale tak nejak sa mi už nechcelo. Ostala som ležať na chrbáte a len tak som sledovala strop...

pro **Tatsuya Kaguya** Fri Jan 15, 2016 5:36 pm

Začala se smát...ona se opravdu začala...smát?! To byl vrchooool, já to myslel zcela vážně. Opravdu jsem se v tomto chtěl změnit. Zatím jsem se jako děcko chovat mohl, ale to se bude muset napravit. Vychovávat dítě pořád se chovat jak harant, to by nešlo a byl jsem si toho vědom. Ale zatím se to nestlao, takže jsem pořád měl tu možnost si tyto chvilky užívat naplno...ano, se svým plánem a návrhem, který jsem si podal, jsem byl docela spokojený, vlastně víc než to. Byl jsem geniální! Muhehehe.
"Hmm, musí být připravený na všechno špatné, na což ho připravím já. Ale zase si musí užívat a vážit si těch dobrých chvilek, což ho naučíš ty." Usmál jsem se na Mizuki a přepl program v televizi. Reklamy v televizi byli příliš nudný, nechápal jsem, proč tam dávají ty nejhorší, ale ok. Přepl jsem to na nějaký film.
Když Mizuki pořád ležela, přikrčil jsem se a hlavu si položil na její bříško levým uchem. Chviličku jsem takto ležel, až jsem se naklonil na Mizuki a usmál se.
"Arigato." Byl jsem jí za to vděčný. Protože kdybych nepotkal jí, nejspíš teď sedím někde v baru a mám to s tou, která si ke mě přisedne. Nikdy jsem se na nikoho nechtěl vázat, protože by mi vzal mou svobodu, při tom to nebylo špatné. Cítil jsem se ještě líp, za což jsem vděčil jí.
Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki) - Stránka 2 Giphy

Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki) - Stránka 2 Giphy

pro **Mizuki Netsu** Sat Jan 16, 2016 6:46 pm

Na môj smiech nejak moc nezareagoval, škoda.. Len som si tak ležala. Tatsu prepínal niečo v telke a ja som si pokojne ležala. V telke zrejme nič nebolo a Tatsu sa z ničoho nič prikrčil a hlavu si položil na moje brucho. Len som sa naňho pozerala s malým úsmevom. Zrazu mi poďakoval a naklonil sa ku mne. Kto vie prečo presne mi povedal "Arigato", ale vypadal šťastne. "Čo sa stalo?" Opýtala som sa trošku nechápavo...
Pravou rukou som si pohodlne zašla do vlasov a začala som sa s nimi hrať, len tak..

pro **Tatsuya Kaguya** Sat Jan 16, 2016 6:57 pm

Když jsem byl nakloněný nad Mizuk a díval jsem se na ní, jak se usmála, i mě můj úsměv nepřešel. I přes její otázku jsem ještě chvilku zůstal ticho, musel jsem jí nějak zpracovat, v tuto chvíli. Potichu jsem se zasmál a do široka se na ní usmál. "Než jsem tě potkal, seděl jsem s bráchem u baru, každej den nalitej. Ženy jsem bral jako samozřejmnost, mohl jsem mí každou kvůli tomu, že jsem byl takovej hajzl a nebál jsem se si s nějakou užít a pak jí odkopnout. Eeeh...hroznej prevít, jak by řekla máma." Koutek úst se mi vyhoupl nahoru. Pozoroval jsem její obličej. Ruku svou dlaň jsem položil na její břicho a potom na její tvář. "Změnila jsi mě, za to ti děkuju. Kdy nás tehdy neposlala Reina na tu misi, byl bych pořád ten samenj hajzl. Docela jsem se divil, že jsi mě neodkopla už dávno ty. Musel jsem se vůči tobě chovat fakt hrozně." Trošku jsem zrudl. Bylo mi za mě trapně, když jsem si vzpoměl, jakej dojem jsem na ní musel asi udělat. Měl jsem to všechno v háji, nezajímal se o nic...pak jsem se do Mizuki zamiloval. Což pro mě byl nový začátek. "Pako." Řekl jsem po tom a hodil si svoje vlasy do tváře, aby na mě neviděla.

pro **Mizuki Netsu** Sat Jan 16, 2016 7:22 pm

Tatsuya začal rozprávať o tom, aký bol v minulosti. No vedela som, že nebol práve najlepší, ale bolo mi to jedno. Bola to minulosť a on sa zmenil. Neviem ako sa mi to podarilo, ale zozačiatku som mala fakt mu dať facku.. a nie len jednu. Drzý hajzel.. No časom sme sa zmenili aj on a ja tiež.
"Veď nič zlého sa vtedy nestalo." Pousmiala som sa a natiahla som ruku k jeho tvári a odhrnula som mu vlasy preč z tváre. "Minulosť..." Povedala som a natiahla som sa tvárou až k jeho ústam po krátky bozk. "..nechajme minulosťou." Šepla som a lakťami som sa podoprela o postel a pozorne som sledovala jeho oči.

pro **Tatsuya Kaguya** Sat Jan 16, 2016 7:40 pm

Mizuki mi odhrnula vlasy. Viděl jsme jenom její tvář blízko mě, jak mě letmo políbila. Netušil jsem, že řekne toto. Musel jsem se usmát, bylo to víc než jsem čekal. Ani mi to nevyčítala, prostě to hodila za hlavu, protože věděla, že jsme se oba dva změnili. Usmál jsem se na ní, stejně jako před tím u poděkování.
"Um...máš pravdu, je potřeba žít...realitou a budoucností. I přes to ti to ale budu celoživotně splácet." Pousmál jsem se a naklonil se k ní ještě blíž a políbil jí. Pohladil jsem jí po tváři a přitiskl si jí blíž k sobě.

pro **Mizuki Netsu** Sat Jan 16, 2016 8:27 pm

"A i tak si mi nepriniesol zmrzlinový pohár." Zamračila som sa naňho, asi na sekundu a potom som sa zas usmiala. Tatsuya si ma bližšie pritískol ako som to mala rada a dal mi bozk. Cítila som sa bezpečne a šťastná s osobou, ktorú som milovala. Bolo to celkom fajn, mať niekoho takého vždy po blízku. "Ako Anbu ma učili od malička, že city ubližujú, sú prekážkou." Poznamenala som na okraj. "Zdalo sa mi, že som šťastná, keď som nikoho nemala, ale teraz som naozaj šťastná." Dodala som to čo som chcela a dala som mu ešte jeden krátky bozk.

pro **Tatsuya Kaguya** Sat Jan 16, 2016 8:44 pm

Po její větě jsem se musel zasmát a hlavu zabořit do jejich vlasů hned vedle jejího obličeje. "Bože, ty jsi takový pako." Musel jsem se opravdu smát, byl to téměř záchvat smíchu, nebo určitě něco tomu podobné. Když se znovu rozmluvila, jen jsem otřel slzy smíchu a znovu se naklonil těsně nad ní a poslouchal jí. Musel jsem se usmát a pokývat hlavou. "Celkově...síla není v tom být sám. Sílá je v tom mít někoho, komu můžeš důvěřovat a koho miluješ. To zase učili mě." Usmál jsem se na ní a polibek jí opětovat. Potom jsem se převalil na bok společně s ní a pořád jí u sebe držel. Díval jsem se jí do očí, jenom jsem se do nich pronikavě díval a srdce mi bylo čím dál tím rychleji. Je snad toto...opravdu...láska? Znovu jsem se tak šťastně usmál.

pro **Mizuki Netsu** Sat Jan 16, 2016 9:00 pm

Bola som rada, že som ho rozosmiala, predsa len preto som aj povedala svoju poznámku o zmrzline. "Možno máš pravdu aj ty." Pokrčila som ramenami a prevalila som sa s ním na bok. Naše pohľady sa stretli a ja som nevydala ani slovíčko len som sa pozerala do tých jeho modrých očí. Cítila som, že som mala zvýšený tep, nie však moc, bol len o niečo rýchlejší. Rukou som ho pohladila po líci a trošku som sa usmiala. Užívala som si to ticho a jeho pohľad.

pro **Tatsuya Kaguya** Sat Jan 16, 2016 9:07 pm

Nevím proč, ale tato situace byla taková zvláštní, vlastně jsem i vzpomínal, jestli jsme někdy vůbec takovouto situaci měli. Je to snad poprvé, takto v klidu, vedle sebe. Musel jsem se nad touto myšlenkou zase pousmát. Zkoumal jsem její rysy v obličeji, její oči, nos, pusu...její úsměv, když jsem ucítil její dlaň na své tváři. V tom jak jsme leželi jsem jí objal, políbil jí a hlavu si zabořil mírně do jejich vlasů a vnímal její vůni. "Tse...kdo by byl řek, že jednou budu čekat dítě s někým tak překrásným, jako jsi ty." Pousmál jsem se na ní po tom, co jsem opět svůj pohled měl přímo před ní.

pro **Mizuki Netsu** Sat Jan 16, 2016 9:24 pm

Tatsuya ma objal. Mala som pocit bezpečia, ako vždy keď si ma k sebe pritískne alebo objíme ma. Znova si zaboril svoju hlavu trochu do mojich vlasov. "Ja som ani nečakala, že budem mať nejaké dieťa..." Uškrnula som sa a opätovala som mu ten bozk, ktorý mi dal.
"Uhm, dieťa... To už nebudeme mať na seba toľko času." Povzdýchla som si. S dieťaťom prišlo mnoho radostí, ale aj starostí. Výchova bola náročna a vlastne všetko okolo detí bolo náročné a teraz som ja mala mať jedno. "...ale my to zvládneme." Žiarivo som sa naňho usmiala a obe ruky spojila za jeho krkom.

pro **Tatsuya Kaguya** Sat Jan 16, 2016 9:30 pm

Zazubil jsem se nad tím. Pravda, ani jeden z nás nic takového neplánoval. Ale nevěřil jsem, že to byla náhoda. Ty se nestávají, vždycky to je buď plánované a nebo to je osud. Pokud něco mělo být, tak se to stalo, v to jsem vařil zase já. Neexistuje nic takového...jako hloupá náhoda. "Um, na jednu stranu si myslím, že nás to ještě víc sváže." Mrknul jsem na ní a po její další větě jsem se trošku zasekl a představoval si to. Chvíli jsem se trošku mračil, potom jsem se snažil myslet pozitivně, ale potom jsem se zase zamračil. Cuknul jsem pohledem zpátky na Mizuki, tak nějak, vykuleně. "Zvládnem? Hmm, nooo...budeme muset, že? Pfff. Radosti jsou fajn, starosti už míííň" Trošku jsem si u toho zafňukal a zanaříkal. Když sepla své ruce z mým krkem, jen jsem se pousmál, pokrčil rameny a daroval jí dlouhý polibek. Musel jsem si tyto chvilky užívat, no ne?

pro Sponsored content

Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)

Re: Nemocnice v Oto (Tatsuya & Mizuki)