NÁMĚSTÍ A ULICE

pro **Kagayaki Rin** Thu Jul 18, 2013 10:37 am

First topic message reminder :

pro Crystal Takaishi Sun Sep 07, 2014 9:08 pm

"To každopádně. Dostanete upozornění s mím ctěným podpisem." usmála jsem se a zvedla jsem se.
"Omlouvám se, al eje už pozdě a já bych se měla jít připravit na cestu. Ráda jsem tu s vámi poseděla, bylo to příjemné zakončení mého pobytu tady." podala jsem mu ruku

pro **Yotsuki Sorata** Sun Sep 07, 2014 9:10 pm

Na tú jej prvú vetu som len prikývol a keď vstala, tak som vstal aj ja sám. "Nevadí, som rád, že ste si to užila, tiež môžem povedať, že to bolo príjemné vyvrcholenie môjho povýšenia." Tiež som jej podal ruku.

pro Crystal Takaishi Sun Sep 07, 2014 9:11 pm

"Budu se těšit na srazu, Raikage. Ať se vám vede." mrknu na něj a pomalu odcházím z restaurace připravit se na zítřejší odchod z vesnice
(přesun)

pro **Yotsuki Sorata** Sun Sep 07, 2014 9:13 pm

"Dovi." Odzravil som nakoniec a aj ja sám som sa pobral domov. Zajtra ma čaká určite náročný deň, tak som sa potreboval prespať.
(presun)

pro Tatsumaki (Oga) Sun Mar 08, 2015 2:52 pm

/Neviem nájsť prístav xD/

Ak ma aj niekto následoval, pravdepodobne to nebola ľahká úloha. V zdrhaní som bola naozaj dobrá. Natao bol zabalený v mojom plášti a tak to vyzeralo tak, že mám cez plece prehodený nejaký matrac alebo čo. Navyše som zdrhla do prvého davu ľudí, ktorý som uvidela. Aj Senzibilovia by mali problém udržať so mnou krok.
Každopádne som dorazila do prístavu. Nastúpila som na prvú prázdnu motorovú loď, alebo skôr čln. Nataa som položila na palubu a odviazala som lano, ktorým bol čln uchytený k prístave. Zapla som motor a ešte raz sa porozhliadla po okolí. Ak všetko išlo tak ak malo, odplávala som spolu s Nataom do diaľky... niekam do teplých krajín. Možno doslova.
/Ak nebude žiadne.. ehm "odchytenie" tak presun/

pro Z Sat Aug 01, 2015 9:08 pm

Zatím jsem měl náskok. Nikde za mnou jsem ho neviděl. Sanjiho ale nehodlám podcenit. I když v poslední době nevyšel z baru U bavlněné ponožky, může být schopen mě předběhnout. Soustředil jsem se na závod. Zahnul jsem doprava, směrem na hřbitov, kudy vedla naše trasa. Tato ulice byla ale přeplněná. Všude se roztahovali obchodníci. Prodávali melouny, citrony, brambory, ryby... všechno typické i netypické pro naší vesnici. Zastavil jsem se u prvního stánku. Uklonil se. "Omlouvám se pane, ale bráníte v průchodu mě a mému společníkovi. Zrovna závodíme. Prosím Vás tedy pěkně, uhněte na bok dřív než sem dorazí."

Obchodník, s kterým jsem mluvil, nevypadal nadšeně. Měl na ulici dost velký krám. Kdyby ho měl uchýlit na kraj, zabralo by to něco přes deset minut, a to je dlouhá doba, za kterou jeho stánek může minout několik desítek lidí, kteří by si jeho zboží normálně koupili. Uklonil jsem se dřív než se stačil ozvat a běžel ulicí, nevšímaje si obchodníku a lidí kolem. Nechtěně jsem šlápl do jednoho z melounu. Ten jsem měl teď nazutý na noze jakoby to byl papuč. Sundávat jsem ho neměl čas. Sanji mi je určitě v patách. Pokračoval jsem proto bez zastávky dál.

pro **Kuroashi Sanji** Sat Aug 01, 2015 9:23 pm

Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl, aniž bych do někoho vrazil. Dnes tu bylo celkem dost lidí kvůli trhu, ale to mě nezastavilo. Díky vynikající práci nohou jsem dokázal kolem lidí prosvištět, že si mě skoro ani nevšimli. V dálce jsem viděl uličku plnou stánků kudyma jsme měli běžet. Ten chlápek ode mě nebyl daleko, vlastně jsme byly skoro u sebe, jen jsme se očima minuli kvůli mnoha objektům v zorném poli. Zatímco se on snažil vypořádat s obchodníkem, tak já to vzal po střeše. Uměl jsem dost dobře ovládat svou chakru v nohou, takže žádný problém. Když jsem běžel kolem po střeše, tak jsem na něj posměvavě zavolal. " Uvidíme se v cíli. " Usmál jsem se a běžel dál k hřbitovu.

pro **Yotsuki Sorata** Sat Aug 01, 2015 9:35 pm

Z kancelárie som sa vybral do ulíc, kde som lepil informačné letáky o novo zvolenej Raikage a o jej prípadnom preslove na pravé poludne. Plagáty mierili smerom k cvičisku a čím viac som sa k tomu miestu blížil tým pomalšie som šiel. Nevedel som, či sa vážne chcem zasa konfrontovať s Akemi. Než som sa tam dostal už som porozlepoval vyše 30 letákov, takže ešte pár mi ich ostalo.
(presun)

pro Z Sat Aug 01, 2015 9:37 pm

Obchodník mě zdržel víc než jsem čekal. Sanji se už kvůli tomu dostal přede mě. Dohnal bych ho, ale s melounem na noze se špatně běželo. Trochu to klouzalo. Občas se meloun otočil kolem své osy na mé noze, takže jsem měl, co dělat, abych udržel rovnováhu. Sanji si určitě všiml, že na rovině proti mě nemá šanci. Když jsme v baru začínali, má rychlost byla dvakrát větší od té jeho. Mohl za to rozdíl mezi námi v BOS. On má 2,5 a já 5. Ulice jako je tato hrají ale v jeho prospěch. On je na nich více opatrnější, a nezastavuje se, aby s někým pokecal.

Silněji jsem dupl nohou, na které byl meloun, a ten se rozpadl, čím mi nohu uvolnil. Hned se běželo líp! V ulici jsem byl nucen kličkovat mezi obchodníky a nakupujícími, takže jsem se rozhodl vydat na střechu za Sanjim. Dostal jsem se tam, běže po stěně jednoho z domů. "Moc si nevěř, Sanji-kun." Sanji se mi nepředstavil, ale v baru pracoval už delší dobu, takže jej mnozí znali. Stalo se, že i mě se doneslo jeho jméno, a s ním i jeho pozitivní hodnocení zákazníků. Teď jsme byli na rovném, plochém terénu, takže jsem Sanjiho začal neuvěřitelnou rychlostí dohánět směrem k hřbitovu.

Přesun

pro **Akemi Kagayaki** Sun Aug 02, 2015 10:32 am

Doběhla jsem na náměstí. Tady už bylo spoustu obyvatel, proto jsem se snažila nějak prosoukat. Avšak, chtěla jsem mít dobrý výhled, proto jsem vyskočila na jednu z lamp a z ní jsem se dostala na jeden ze sloupů zde. Sedla jsem si do tureckého sedu a sledovala dav. Pořád jsem se tak mírně usmívala. Stihla jsem to, heh. Byla jsem za to ráda, když měla kdysi proslov Rin, byla jsem včudu a od toho dne začaly mé největší chyby. Teď jsem se rozhodla je neopakovat takovým kalibrem.

pro **Yotsuki Sorata** Sun Aug 02, 2015 10:45 am

Nakoniec som sa po ceste sem stavil doma, aby som si hodil sprchu, keďže som asi nebol naj-voňavejší. Vyzeralo to ale tak, že som to stihol. Keď som sa tu poobzeral vyzeralo to tak, že už sa tu zhromáždilo pomerne veľa obyčajných ľudí a ani niektorí shinobi tu už nechýbali aj keď som čakal ešte väčšiu účasť. Neprajte si ma, ak do pár minút sem nenaklušete ďalší. Nebudete to vy ale JA! kto to schytá. Nie žeby som sa bál ale vedel som si predstaviť reči Atsuki. Nakoniec som sa vyšplhal na jednu z budov, keďže byť v tom dave sa mi dva krát tak nepáčilo.

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 12:46 pm

Stála som na jednej z budov už nejakú.. chvíľu. Teda pochopiteľne na tej najvyššej. Pod budovou stálo niekoľko Anbu jednotiek ktorý tam boli skôr pre efekt. Ruky som mala založené na hrudi a klobúk zatiahnutý do tváre.
Stále ich tu nie je.. dosť.. Pomyslela som si. Chcela som začať už dávnejšie no stále prichádzali ľudia a tak nejak.. som nechcela tieto veci riešiť z kancelárie cez mikrofón. To by teda dopadlo.. Nevedela som čo povedať, stále som však mala čas na rozmýšľanie. Keby že to je po mojom, tak by som proste oznámila zmenu vedenia a popriala im pekný deň no.. to by sa asi mnohým ľuďom práve nepáčilo.

pro **Kuroashi Sanji** Sun Aug 02, 2015 12:57 pm

Poté co jsem dorazil domů jsem se postaral o kočku a nechal ji vytažené nějaké zásoby, kdyby něco potřebovala. Poté jsem se vydal na procházku kolem náměstí. Měl jsem volno, ale popravdě jsem nevěděl co s ním dělat, takže jsem se zatím jen tak procházel po náměstí jestli se náhodou něco nesemele. Dneska byl poněkud nudnej den, takže se mi chtělo i trochu spát. Posadil jsem se na nějakou lavičku a sledoval okolí.

pro **Ken Hiashi** Sun Aug 02, 2015 1:07 pm

Ja a Yuna sme sa objavili na streche nejakej budovy práve na námestí v Kumo. Na to ako som sa tu dostal som si nejako nepamätal a netušil som ako som sa tu dostal. Pamätal som si len na Yokua, pamätal som si jeho plán a ďalej len veľké okno a zrazu som v Kumo. Neviem ako nás tu ten Yoku dostal , ale mohli sme byť radi.
Neviem čo sa tu dialo, ako keby sa chystal nejaký príhovor a na budove stála Atsuka. Zatiaľ som nevedel, o čo som prišiel a čo sa presne stalo v Kumo za ten čas, ale niečo mi nahováralo, źe teraz sa to dozviem.

pro **Seishin Yuna** Sun Aug 02, 2015 1:09 pm

Ani neviem ako, proste som sa z ničoho nič objavila na nejakej streche na námestí. Nevedela som, ako je to možné, nepamätala som si z presunu absolútne nič. Proste to bolo len také...neviem...čudné. Kartu som stále držala v ruke. Čo to bolo...? Nestačila som sa diviť, bola som tak trochu mimo z toho, čo sa udialo, ale konečne som bola doma. Späť v Kumo. Pousmiala som sa.
Všimla som si, že tu je nazhromaždených nejako veľa ľudí. Medzi nimi som si všimla i nášho Raikageho, teda, prekvapilo ma, že nemá ten svoj plášť a že vyzerá ako obyčajný Jounin. Čo sa to tu deje pri Merlinovej brade? Keďže som bola preč, samozrejme som nevedela o tom, že sa menil Raikage. Vlastne, doplo mi to potom, čo som uprela zrak trochu vyššie a zbadala postavu v klobúku. V poslednom čase sa hlavy Kumo striedajú ako na bežiacom páse. Nechápem prečo. Sorata mi neprišiel ako zlý vodca, hoc bol dosť mladý. Zoskočila som zo strechy, kartu som skryla vo vrecku. Škoda, že na sebe nemám ANBU oblek, je u mňa zvykom, po prvý krát sa novému Raikagemu pokloniť práve v ňom. Zaškerila som. Vedela som, že pod tým klobúkom sa skrýva Atsuka. Rozpoznala som jej chakru na základe svojich schopností.

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 2:06 pm

Začalo sa tu zhromažďovať čoraz viac a viac ľudí. Síce poniektorý stále chýbali no, povedala som si že na tom až tak nezáleží. Nie že by som im teraz išla diktovať bibliu alebo čo. Rukou som si poupravila klobúk a prezrela som si dav, ktorý sa tu poskladal. Muselo to vyzerať komicky. Kumogakure snáď nikdy nemala tak malého Raikageho. Necelých 157 centimetrov.. well.. S povzdychom som si poupravila mikrofón pripnutý o plášť, zapla som ho a po priestranstve sa ozvalo puknutie reproduktorov, ktoré tu v noci rozmiestnili.
Stále som nevedela čo povedať.. bolo to tak deprimujúce. V podstate som bola deviaty Raikage, pri čom sa posledný štyria vystriedali v priebehu posledných štyroch rokov. Čo som im mala povedať? slúbiť? Nové začiatky? Sama som bola pomerne spokojná s tým, ako to tu vyzeralo doteraz.
"Obyvatelia Kumogakure no sato. Vítam vás tu v tento slnečný deň a prosím vás o chvíľku vašeho času. Poniektorý ma poznáte pod menom Atsuka, iný pod istou prezývkou, ktorú tu radšej nebudem spomínať." Nemohla som si pomôcť a jednoducho som sa musela uškrnúť. Dúfala som, že to nebolo moc vidieť. Predsa len.. Kumogakure no Akuma ako deviata Raikage.
"Dnes k vám však prehováram ako Juudaime Raikage." Ďalšia chvíľka ticha. Pravdepodobne si začali šepkať.. hovoriť.. ako je to možné? prečo práve ona? Kto vie, ja som ich z tejto výšky nepočula. Počkala som kým sa dav trocha utíši však sme predsa len mali čas.
".. ako začať, čo vám povedať. To sú otázky na ktoré nepoznám odpoveď. Pravdepodobne je to už pre vás taká rutina. Ľudia sa v poslednom čase na tomto poste striedajú pomerne rýchlo no pevne dúfam, že vo funkcii vydržím, získam si vašu priazeň a zaslúžim si vašu pomoc." Neprehnala som to? Kto vie. Naozaj som sa necítila práve príjemne. Ani som si nepamätala či niečo takéto vlastne robil aj Sorata. Kto vie... jeho zvolenie bolo tiež pomerne narýchlo.
"Pravdepodobne ste už počuli mnoho slov, mnoho sľubov ale.. ja nie som žiaden rečník. Nebudem vám hovoriť o tom čo plánujem spraviť, nepoviem vám že bude všetko bezproblémové a v poriadku. Taktiež vám neslúbim bezstarostný život. Nebudem vám do hlavy vtĺkať niečo, o čom som si nie istá, že dokážem splniť." Mala som si rýchlo večer zájsť za nejakým rečníkom, aby mi niečo napísal. Toto bol fakt des a hrôza. Celkom som začala obdivovať Faita, že mu to šlo tak dobre.
"Týmito slovami by som tiež chcela poďakovať bývalému Raikagemu Yotsuki Soratovi za čas, ktorý strávil vo vedení a za to, že pomohol Kumogakure no sato v jej najkritickejších chvíľach. Shinobi, ktorým na svete niet konkurencie a ľuďom, za ich ochotu a výpomoc v obnovovaní Kumogakure no sato, do jej dnešnej krásy. Sorata-san mi ponechal na starosť prekrásnu dedinu, disciplinovaných a silných shinobi, milujúci a pracovitý ľud.. budem robiť čo je v mojich silách, aby som v dedine zachovala mier, pokoj a aby som tento odkaz naďalej rozvíjala, až ho jedného dňa ponechám môjmu nástupcovi.." Rozfúkal sa vietor a ja som si klobúk prychitila rukou, aby mi z hlavy nezletel.
"Ďakujem za váš čas , ochotu ma vypočuť a teším sa na našu vzájomnú spoluprácu." Po týchto slovách si pozornejší ľudia mohli všimnúť, ako sa z môjho plášťu začínajú odtrhávať sakurové lístky. Neostalo to však len plášťom. Po chvíľke sa na ne rozpadlo celé moje telo a samotné lístky nakoniec rozfúkal už spomínaný vietor.

(presun)

pro **Akemi Kagayaki** Sun Aug 02, 2015 2:58 pm

Seděla jsem na jednom ze sloupů a pomalu se tu začali kupit i ostatní. Viděla jsem tu i Kena, proto mě spadl kámen ze srdce, že to celé dopadlo dobře. Teď už ten velký kámen u srdce, který jsem měla, opadl. Atsuka měla krásný proslov. Bude určitě úžasnou Raikage, jako byla moje sestra, dávala jsem do ní takové naděje, že možná i lepší. Kéž by jsi jí viděla, Rin. Tvůj žák to dotáhl tak daleko...co víc si můžeš přát. Pousmála jsem se sama pro sebe. Chtěla jsem ještě pozdravit Kena, ale byl čas vyrazit. Můj cíl ještě nebyl naplněn a můj slib také ne. Svedla jsem se ze sloupu, když Atsuka začala odcházet a přidala jsem se k obyvatelstvu, které začalo tleskat. Bylo mi jasné, že Atsuka zamíří přímo do kanclu. Byl čas se zase rozloučit.

Přesun

pro **Ken Hiashi** Sun Aug 02, 2015 3:02 pm

Yo.. nakoniec bola Atsuka novým človekom na poste Raikage. Asi sa niečo stalo, keď sme mali nového Raikageho. Príhovor bol taký normálny. Aspoň povedala pravdu a nedávala tu žiadne sľuby alebo nejaké predsavzatia. Len som sa sám pre seba uškrnul. Potom spravila Atsuka taký dosť zaujímavý odchod. Všimol som si, že Yuna zoskočila zo strechy. Nešiel som za ňou, lebo som spozoroval Akemi, ktorú som nevidel dosť dlho na to, aby som ju teraz šiel aspoň pozdraviť.
Skôr než som to chcel zrealizovať Akemi vyrazila niekam preč a nejak som ju nestihol sledovať. *Tak zas inokedy* Pomyslel som si a znova som sa objavil pri Yune. "Ty si tiež nepamätáš na presun?" Spýtal som sa jej na toto ako prvé, keďže som fakt netušil, ako sme sa sem presunuli. Mal som len tú kartu, ktorú som si dal do vrecka.

pro **Seishin Yuna** Mon Aug 03, 2015 8:34 pm

Pousmiala som sa. Jej prehovor bol jednoduchý a páčil sa mi. Hlavne preto, že tam nesľubovala hory doly, ako to zvykli robiť ostatní, aby k sebe nalákali čo najviac ľudí a využili ich dôverčivosť. Atsuka bude dobrou Kage. Aj keď som stále nechápala, prečo bol Sorata vymenený. Osobne som proti nemu nemala nič.
Pri otázke Kena som zavrtela hlavou. Nie, viem len to, že som bola tam a odrazu tu. Zaujímavé nie? Ale to je jedno, hlavne, že sme späť doma, živí a zdraví. Postavila som sa na špičky a jemne ho pobozkala na pery. Bolo na mne vidieť, že som šťastná. Mali by sme zájsť za Atsukou. Či to odložíme na neskôr? Zaškerila som sa na Kena, úprimne mi to bolo jedno.

pro **Ken Hiashi** Tue Aug 04, 2015 9:41 am

Takže ani ona si nepamätala ten presun. Hneď bolo vidieť, že má lepšiu náladu. Postavila sa na špičky a dostal som bozk na pery ani neviem za čo. Aspoň, že je šťastná."Mali by sme jej aspoň poďakovať, ale keď nad tým uvažujem..." Zareagoval som po jej otázke. Svoju odpoveď som ešte nedokončil. Pomaly som svoju ruky dal na jej boky a jemne sa zohol a dal som jej bozk na pery. "má to ešte chvíľu čas nie?" Dodal som a čakal, čo spraví Yuna. Neviem prečo, ale aj ja som bol v dobrej nálade a to hlavne, keď som videl ju aká je šťastná.

pro **Yotsuki Sorata** Tue Aug 04, 2015 10:22 am

Po tom, čo si to tu Atsuka odkecala som zaregistroval, že sa im konečne podarilo dostať Kena aj Yunu konečne domov. Ja som sa teda pokojne a hlavne nenápadne vybral kade ľahšie. Nevedel som, čo teraz budem robiť, lebo som teraz mal až príliš voľného času. Preto ma napadlo, žeby som si mohol skočiť po nejakú misiu, keď už som konečne v službe, ako normálny shinobi a nemusím sa starať o papierovačky a dedinu.
(presun)

pro **Seishin Yuna** Tue Aug 04, 2015 9:49 pm

No, čo ja viem. Čo ak má Atsuka pred kanceláriou zástupy ľudí a my tam čakaním prežijeme celú našu mladosť? Jemne som sa naňho usmiala. Hold, čakala som, že tam bude mať slušný zástup, keďže je nová Raikage. Bozk som Kenovi opätovala, pričom sa moje ruky premiestnili na jeho ramená a napokon sa priblížili trochu viac ku krku.
Trochu som od neho oddialila tvár a sladko sa usmiala. Ako chceš, mne je to jedno, ale myslím, že Atsuka počká a určite aj pochopí. Vzala som si medzi prsty pramienok jeho dlhých vlasov a začala som sa s ním hrať.

pro **Ken Hiashi** Tue Aug 04, 2015 10:20 pm

Yuna mi akoby naznačovala, že sa jej nechce ísť do kanclu. Ani mne sa nechcelo, takže som bol maximálne preto, aby sme šli... niekam. "Nezájdeme ku mne?" Opýtal som sa priamo. Začala si hrať s mojimi vlasmi, robila to dosť často, ale mne to neprekážalo.
Bolo skvelé, že sme boli v Kumo, naviac som tu bol s Yunou a bez nejakých zlých následkov, takže som mal dôvod na úsmev. Všetko zostalo v poriadku, len sa vymenil Raikage, nevedel som prečo, ale bolo mi to jedno. "Môžem ešte jeden?" Nasledovala otázka o bozk a znova som sa priblížil jej k perám a jednou rukou som jej prešiel na zadok.

pro **Seishin Yuna** Wed Aug 05, 2015 9:07 am

Jeho návrh ma potešil. Fajn, môže byť. Vyhlásila som pomerne nadšene. Možno si zase niečo uvaríme, aj keď nie som osobne veľmi hladná, ale kto vie, ako na tom je Ken. Predsa len je chlap...a tí radi veľa papkajú, nie? Pri jeho otázke som sa uchechtla. Vieš, že sa ma to nemusíš pýtať. Pritiahla som si ho trochu bližšie a pobozkala ho na pery. Bolo mi jedno, kde si svoju ruku presunul a ak to niekoho náhodou pohoršovalo, jeho problém. Po nejakej tej chvíli som sa od neho odtiahla. Tak teda poďme. Svojou rukou som chytila tú jeho na mojom pozadí, odtiahla ju a preplietla si s ním prsty, pričom som vykročila smerom k jeho bytu.

-PRESUN-

pro **Ken Hiashi** Wed Aug 05, 2015 9:40 am

Pozvanie prijala, takže som vedel, že sa doma nebudem nudiť. Po chvíľke sa odomňa odtiahla a chytila ma za ruku a už sme šli smerom ku mne. Dobre, že si zapamätala, kde bývam. Síce ja som stále nebol u nej. Možno by som sa s ňou o tom aj porozprával, ale nevedel som ako by na mňa zareagovala jej rodina, takže som nám nechcel kaziť chvíľku.
Presun

pro Sponsored content

NÁMĚSTÍ A ULICE

NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE

Re: NÁMĚSTÍ A ULICE