KANCELÁŘ RAIKAGE

Rychle jsem vběhl do kanceláře, neboť se mi právě doneslo že jsem dostal další misi. Rozhlížel jsem se zbrkle kolem a hledali tu dívku, které jsem měl donést léky. Vyděl jsem ji někde v koutě u květináčů a přišel jsem k ní. "Tady máš desinfekci na tu tvou ránu. Také jsem ti přinesl obvaz. Nemusela jsi mi pomáhat. Zvládl bych to sám, ale i tak díky." řekl jsem a pak se rozeběhl ven z kanceláře. Do lékárniček jsem vložil chybějící věci a pak se rozeběhl ven z budovy směrem k bráně.
/Přesun

Došla jsem k budově raikageho.VYšla jsem po schodech až Raikageho kanceláří a čekala jsem na pozvaní dovnitř.

V klidu jsem si bouchal do pytle a nezajímalo mě, že někdo klepe, to měla vyřídit asistentka. Až po půl hodině jsem si vlastně uvědomil, že jsem jí vyhodila tak jsem zabručel a šel si sednout za stůl.
"Dále!"

Ve šla jsem do kancelaře.Uklonila jsem se a začala povídat "Zdravím Vas RAikage-sama.Jménuju se Hirin,Mizukage-sama mě poslala s návrh na Smlouvu o neútočení." Vytahla jsem svitek a předala jsem mu ho

návrh na Smlouvu o neútočení:

Vzal jsem si od ní svitek a četl. Stále jsem si zachovával svou kamennou tvář, ale na konci jsem zaťal ruce v pěst a bouchl do stolu.
"Jsou všichni strašně zbabělí, za mích let žádná smlouva o neútočení neexistovala! Všichni si pomáhali a nikdo o to nežádal." vybouchl jsem, pak jsem uchopil do dvou prstů ouško od šálku s čajem a na uklidnění jsem se napil a pak pokračoval....spíše se koukal na jedno  místo na stole a o něčem uvažoval. Pak jsem vstal a zavolal sekretářku, která tu byla na zkoušku.
Něco jsem jí pošeptal a ona se zděsila. "Cože?" 
"Jste snad hluchá?!" obořil jsem se na ní a ona jen němě kývla a rychle odešla.
"Pošlu Drahé Mizukage-dono dárek, pokud ho odmítne, roztrhala si smlouvu o neútočení s Kumogakure." řekl jsem té ženě. Škoda jen, že neuvidím její obličej, jak se na to bude tvářit. To uvidíme na srazu. 
"Chvíli to potrvá dáte si něco?" přešel jsem k oknu a díval se na Kumogakure s rukama založenýma na zádech

Měla jsem strach ,byl to tvrdak to se musí nechat."Ne ,děkuju Raikage-sama.".Usmála jsem se a čekala na darek,který mi mám donest Mizukage.

Sekretářka se asi po čtvrt hodině vrátila s tímto roztomilým stvořením.



"No skvěle, slečno, tohohle pašáka předáte Mizukage-dono, říkám mu Paleček, myslím, že netřeba dalších slov a že jí pozdravuji." řekl jsem s naprosto vážným výrazem v obličeji, na znamení, že si vážně nedělám srandu.

"Hai,Raikage-sama." Vypada ,že by to neměl být vtip.Vzala si vodítko s Palečekem"Na shledanou Raikage-sama" Usmála jsem se a vydala jsem se směrem k braně.

Přišel jsem do kanceláře a hle - Raikage nikde. Opřel jsem se o zeď a rozhodl se počkat dokud nepřijde. Tým by se hodil.

"To byla zase akce." bědoval jsem cestou do kanceláře, nová asistentka se opět flákala, budu se muset omluvit Rin. Bože... vzteky jsem bouchnul do zdi a tam se udělala díra.
"Zatraceně....PERSONÁL!!!! RAIKAGE UDĚLAL DÍRU DO ZDI-ZPRAVIT OKAMŽITĚ!!!" zakřičel jsem na celou budovu a vstoupil do své kanceláře.
"OU nové dveře." ocenil jsem práci a zasedl si zase v klidu za svůj stůl a pohladil ho.
"Kde jste kdo zavolat mi Rin!"

Raikage přišel, praštil do zdi a odešel. Chvíli jsem zkoumal díru a přejel po ní dlaní. Teda Eleuni...to vypadá skoro, jako když si přeměním ruku a do něčeho bouchnu. Hvízdnutím jsem vyjádřil obdiv. To ano... všechen obdiv. Ale už bysme měli jít dovnitř. Oba víme, že ten tým potřebuješ. Přikývl jsem a zaklepal. Po chvíli jsem velmi opatrně otevřel dveře a polkl. Ještě se mi nechce umřít. A už vůbec ne rukou Raikageho. Poznamenal jsem a otevřel dveře. Mně taky ne, ale měj hlavu vztyčenou a možná vyváznem bez zabití. Vešel jsem dovnitř a lehce se uklonil. Raikage-sama. Etto...nerad vás obtěžuji, ale není volný nějaký tým? Nejistě jsem se usmál a čekal, kdy přiletí rána.

"Tým? Sežeň mi další dva geniny a udělám ti tým." řekl jsem poněkud mile.

Rychle jsem se uklonil. Provedu, Raikage-sama. Prozatím, nashledanou. Otočil jsem se a odešel z místnosti. Dva geniny...ale kde?

"A co takhle udělat mladíkovi jako já kávu?!" zakřičel jsem znovu opět rozladeně, sekretářka přiběhla s kávou a já si ji s úsměvem převzal. Boleli mě záda, to není dobrý.
Jsem zvědav, jestli ty prcky sežene, jeden je na misi.

Doma jsem se trochu osprchovala a vzpamatovala se z odklonění své vlastní S-rankové techniky.
Vůbec nemám Tsuchikageho ráda!
"Raikage-sama?" vešla jsem do dveří ve chvíli, kdy z nich vycházela sekretářka potom, co mu donesla kávu. "Vrátil se Ken a ten Genin z mise nebo tam stále jsou?" 
Můj klon stále existoval, takže nejspíš byli.
"Mám tam s nimi Bunshin, mám povolení se k nim znovu připojit?"

"Rin!" otočil jsem se prudce za ní. "ro svatého pána boží, musíte se vrátit zpět do své funkce není normální, aby ty lidi tady byly absulutně mimo." pronesl jsem prosebně s psíma očima.
"Jste v pořádku? Nejste propíchaná skrz na skrz jako jsem byl já?"

"Říkala jsem jim od začátku, že je blbost s Tsuchikagem bojovat," pokrčila jsem rameny. "Je to jejich problém, že to pochopili až když jsem musela odklonit svou vlastní techniku na úrovni S-ranku," prskla jsem. 
Vůbec jsem s nimi neměla chodit. Bylo by lepší zůstat po boku Raikageho.
"Omlouvám se, že jsem vás opustila a pustila jsem se s nimi na tu hloupou honbu za někým, na koho neměli úroveň ani oni a ani já. Ale ráda bych slyšela, jak je možné, že jeho pomocník ovládal Kuroi Kaminari."
A ještě S-rank!

"Tak to vám neřeknu protože to sám nevím. Jsem rád, že jsem tamtoho zmetka aspoň trochu přizabili. Vybil jsem si své emoce jsem jak beránek." ušklíbil jsem se a pohladil si vlasy a vous

"Obávám se, že jako asistentka bych vám teď nebyla příliš nápomocná," povzdechla jsem. "Spíš bych ráda požádala o volno. Alespoň na týden, dva bych se ráda toulala po vesnicích a trochu si tuto situaci srovnala v hlavě. Také chci přijít na to, jak se Kuroi Kaminari dostalo do cizích rukou a tady ty informace nenajdu."
Ochraňovat toto Hijutsu byla má povinnost. Byla jsem v depresi, že se mi ji nepodařilo splnit. Nejspíš začnu v Konoze. Tam vědí vždy a všechno a navíc jsem se chtěla Hokageho na něco zeptat.

Rychlým krokem jsem se dostavil zpět do kanceláře.
"Omlouvám se, ale byl sraz kage utajovaný, o všem vás později spravím, jestli chcete volno tak prosím." řekl jsem s dobrou náladou

"Děkuji."
Uklonila jsem se a zamířila pryč. 
"Prozatím nashle, brzy se vrátím nebo pošlu zprávu."
A s tím jsem za sebou zavřela dveře.
Utajovaný sraz...

//Přesun

Po dlouhé rozjímání a povinnostech na alianci, mi už přišlo vážně divné, že moje zástupknyě se tu dlouho neukázala a ani neposlala zprávu.
"Vydat se do Konohy je také riskantní kdybych vybouchnul. Pošlu dopis." začal jsem psát a pak jsem poslal pro sekretářku ať mi najde někoho schopného na doručení. Protáhl jsem se a napil se svého oblíbeného čaje. Válka se blížila.

"Ji jistě, že potřebuju....jdeš akorát včas." postavil se narovnal ramena, aby vypadal o něco drsněji a pak než se našteloval do pozice, ze které vypadá opravdu hrozivě si uvědomil, že zapomněl co jí chtěl. Podrbal se na plešce a podíval se na stůl.
"No jasně." zvedl dopis a podal jí ho.
"Vem ty dva malý geniny co se tu někde po vesnici potulují a vem je na misi do Konohy, potřebuju tohle předat Hokagemu a oni budou mít aspoń pohyb."

dopis: