Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

"Zajímavé argumenty ale co když mi jí někdo sní?"Zasmála jsem se.Najednou mě něco napadlo.Co takhle koryš?Vím není to už 4 nohy.Usmála jsem se.

Vykulila jsem oči. ,,Proč by někdo nebo něco jedlo labuť?" zeptala jsem se podezřívavě. No dobře, tak se to nepovedlo T^T....
,,Korýš? No...Ale kterého byste si představovala?" naklonila jsem hlavu na stranu.

Zamyslela jsem se."Hmm,třeba takový humr,velký silný tvrdý krunýř." Podrbala jsem se na hlavě.

Zdvihla som hlavu a zasa som sa mu pozrela do tváre. Čo je to s vami červenovlasými!? Kso, prečo musíte vždy byť taký.. !? Nahnevane som povedala, do už sa mi leskli oči. Ešte šťastie že sme boli pomerne ďalej než ostatný čo čakali.
Objavila som jutsu... barierové jutsu, keď som trénovala. To by ešte nebolo nič zvláštne ale... prišla som nato na akej báze to jutsu funguje... Povedala som potichu.
Je to... je to akoby ste sa pokúsili usporiadať chakru do rúk ale vymkne sa to vašej kontrole a vy ju z tela vytiahnete úplne všetku, do poslednej kvapky... a natiahnete ju ako obrovský plášť. Začala som si hrýzť do pery div som ju neprehryzla.
Dokázala by som ju natiahnuť do veľkosti dediny... celej dediny... a možno z trochou šťastia by sa mi podarilo natiahnuť ju tak aby som zakryla aj osady okolo ale... nadýchla som sa, má to aj negatívne účinky... bezvedomie, stratu pamäte alebo... moju smrť. Dopovedala som a pozrela som sa inam a potom som sa smutne uškrnula a sarkasticky som povedala. Nie žeby som sa bála zomrieť... ale kto bude večne otravovať Lady Mizukage...? Kto bude dávať pozor na dedinu...? Kto sa bude s vami chodiť opíjať do baru...? Som až tak brutálne nahraditeľná že všetky moje jutsu smerujú k smrti...? Smiala som sa na svojej hlúposti. Zo smrti som strach nemala, ANBU ma vyformovalo cítiť veci tak ako som ich cítila.

Už jsem se bála, že to budou krabi. Ty bych jí povolit nemohla, oddychla jsem si a prohrabovala se svitkama dál. Nakonec jsem na správné jutsu narazila.
,,Máte štěstí, že korýši i mekkýši byli už odjakživa oblíbení summoni." pousmála jsem se a podala jí svitek na Kuchiyose no jutsu - humr.

(Nezapomeň si svého summona sepsat, abych ti ho mohla povolit. Teprve potom se ho můžeš učit ^^...Kdybys měla nějaké další otázky, tak mi napiš PMku ^^)

Pousmála jsem se."Arigato Mizukage-sama" Vzala jsem si svitek."Tak já jdu za Shinem k tomu jezírku.Na shledanou, sbohem Palečku usmála jsem se na spící ho pejska.Když jsem vyšla z kanceláře viděla jsem asi 4 další shinobi,poznala jsem jen Yuuki."Zdravíčko ve spolek" Usmála jsem se a pokračovala směrem pryč z budovi a pak směrem jezírku. Cestou jsem přemýšlela jaký je asi Shin.

(Zítra to budeš mít )

Pousmála jsem se, když spokojeně odcházela. Podívala jsem se na pejsátko. Paleček? Pitomější jméno ti Raikage vymyslet nemohl? ušklíbla jsem se. Přejmenuji si tě, Šmudlo, ale ještě nevím jak. Posadila jsem se zase za stůl a štěně nechala spát na gauči. Ti, co stáli na chodbě si museli všimnout, že někdo odešel, proto jsem nikoho dál nevolala. Prostě někdo přijde dovnitř. Pak jsem si vzpomněla, že během rozhovoru s Hirin někdo klepal.
,,Dále." zavolala jsem tedy na konec a čekala, kdo vstoupí dovnitř.

Taký... ktorým verím... Povedala som potom a potichu som fňukla. Kso, sedemnásť rokov som skoro nikdy neplakala, tak teraz kso nezačnem! Nahnevane som si utierala oči aby som z nich odohnala slzy a celý čas som si kusala do pery. Potom ale ako dokončil ten svoj menší monológ... sa to nedalo. Fňukla som zase a pozrela som sa inam no zopár sĺz mi spadlo z očí. Potom som sa ale zasmiala. Heh, som výnimočná hm? Mením ľudí...? Aj chronického alkoholika ako vy? To som potom safra úžasná... ! Zasmiala som sa zasa.
Potom ale Hitomi zvolala ďalej, pozrela som sa na týpka ktorý stál neďaleko, nejako pozornosť nevenoval, a potom na Meizua. Asi... ste na rade nie?

Ak mám povedať pravdu tak... hai! Zasmiala som sa. Nemôžem zato! Vždy som chcela červené vlasy... tieto moje divné hnedé sú jednoducho... divné no! Nafúkla som sa a prešla som si rukou vo vlasoch.
Heh, no nečakala... ale zas, hovorí sa že alkoholici väčšinu času hovoria pravdu pretože alkohol rozviaže jazyk! Podotkla som a uškrnula som sa.
Potom do mňa začal šťuchať. Ty BAKA! Tse, tu je slušný človek čo sa snaží prejaviť úctu voči tebe a tebe sa to nepáči! BAAAAKA! Nafúkla som sa a pre zmenu som doňho šťuchla ja.
Ale... mali by sme vstúpiť, Lady Mizukage veľmi šťastná nebude keď nás tu bude počuť rozprávať sa. Plus, bude to len chvíľka aj tak som mala len... jeden návrh... Povedala som. Ale zasa... boli tu predo mnou takže sa radšej nikam nebudem ako sa povie... pchať... Zasmiala som sa.

Nie! To radšej svoje prírodne divné vlásky! Zasmiala som sa a potom do mňa zasa šťuchol! Nafúkla som sa.
Hej! Ja nie som žiadne šťuchadlo do ktorého môžeš len tak šťuchať! Šťuchla som ho do ramena. Potom som sa uškrnula.
Eh, nie si nejako zvedavý? Nie je to nič dôležité len by som chcela aby, pokiaľ by sa niečo stalo, urobila menšie opatrenia ktoré by sa týkali mojich.. ech, vecí. To je všetko. Usmiala som sa. Nebolo potrebné mu hovoriť aby, pokiaľ by sa niečo pokazilo a umrela by som, ma nepochovávali do zeme ale dali niekam do vody. Zem nie je môj element, no.

Tak ale ja to chcem mať prirodzene červené! Povedala som no potom som sa začala smiať keďže ma začal štekliť. Jashin, ty si taký baka! Zasmiala som sa.
Áno vecí. Napríklad, kto sa postará o moje sídlo? O moje summony? Hm? Povedala som a založila som si ruky na hrudi. Plus, sídlo nebolo lacné... aj keď nie je tak veľké aké som ho mala predtým... a môj roztomilý havran nie je zvyknutý na nových ľudí! Začala som premýšľať nahlas.

Do kanceláře vstoupil mladý muž, který byl ze Sora no Kuni. Usmála jsem se na něj a kývla na pozdrav. Jeho vzkaz byl opravdu zajímavý. Takže jsem měla pravdu. Bude se konat sraz Kage.
,,Vlastně je mi to jedno. Byla bych ráda, kdyby to bylo co nejdříve, takže se ráda přizpůsobím většině." pousmála jsem se.

Si zlý... fakt vážne! Šťuchla som doňho tiež. Tse, takúto šťuchaciu vojnu! TSE! VYHRÁM TO! Nafúkla som sa a šťuchla som ho do boku.
Tse, mám to asi v krvi Baka-chan! Vyplazila som naňho jazyk a natiahla som sa ako mačka. Hmm~ Cesta sem bola maximálne dlhá... Povzdychla som si.

doběhla jsem před budovu Mizukage.Rychle jsem vyběhla nahoru a doufala ,že tam nikdo už nebyl.Jak jsem doběhla nahoru.Viděla jsem tam chlapka s červenými vlasy a na zadech měl Meč obalený v obvazech."samaha?Takže ten muž je Hoozuki Meizu"probleskolo mi v hlavě.Pak tam ještě byla Yuuki."Ksa.Tu je furt řada." zamračila jsem se."Já veděla že mám před budou udělat klony a pak se poskladad na sebe" řekla jsem si v hlavě,pak jsem si sedla do křesla a založila jsem si ruce na prsa.

Zasmiala som sa a zdvihla som sa z kresla, stihla som ešte mávnuť na Hirin a usmiala som sa.
Vstúpila som spolu z Meizuom no kancelárie a pousmiala som sa na Hitomi.
Heh, myslím že si na mňa budeš musieť zohnať putá Hitomi... Uškrnula som sa no nestála som dlho, šla som si sadnúť do kresla, boleli ma nohy.
Uhm... ako som hovorila v tom odkaze... na niečo som fakt prišla.. a eh... ,pozrela som sa na Meizua a potom zas na Hitomi, Tréningom by som vážne bola schopná natiahnuť tú barieru na celú dedinu. Ale... má to háčik... a dosť veľký...
Povzdychla som si, ešte šťastie že sedí.
Je možné že sa mi niečo stane. Je jedno ako tú techniku spravím, stále je tam riziko že sa mi niečo stane. Povedala som, nechcela som hneď hovoriť že sa stane to najhoršie.

Kývla jsem na Yoshimiiho. ,,Děkuji Vám, mějte se hezky." usmála jsem se na něj a zapsala si jeho návštěvu. Bude se mi to hodit. To už do kanceláře vstoupila Yuuki a po jejím boku i Meizu. Moje nervy začínají pracovat z toho všeho...Chci dovolenou na Hawaii.
,,Zdravím, Yuuki, tak už jsi zpět?" pozdravila jsem ji, než spustila své.
,,Proč pouta? Dle toho, že ti nechám volnost, poznám, jak moc jsi věrná vesnici. Víš přece, že tu máme plno dobrých Oininů, kteří své oběti lehce najdou." pousmála jsem se klidně. Pak jsem si ji ale vyslechla.
,,To by bylo fajn, kdyby bariéra byla přes celou vesnici. Nestalo by se to, co kdysi udělala Reina." pokývala jsem hlavou a pokračovala.
,,Jestli to má ale znamenat tvoje zmrzačení, ne-li něco horšího, pak o takovou věc nestojím. Už jsem ti to řekla, ne?" naklonila jsem hlavu na stranu.
,,Řeknu to takhle. Budu ráda, kdž budeme mít takovou bariéru, ale jestli ti hrozí smrt, pak to odmítám. Ne jako tvá sestřenice, ale jako Mizukage. Vesnice potřebuje každou pomocnou ruku. Kdoví, co se ještě chystá." povzdychla jsem si. Jestliže už Sora no Kuni přišla se Sněmem, pak se něco určitě děje...