Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

Vešla jsem do kancelaře."Zdravím Mizukage-sama,dlouho jsme se neviděly"Pousmála jsem se."Přišla jsem pro dvě věci ta první svitek s Mizu bunschin no jutsu a to druhé papír na zjištění chakry pro Shina"Usmála jsem se a rozhlédla jsem se po místností na gauči ležel nějaký muž."Kde je psík?"

Chvíli jsem tupě zíral na dveře a pak mě tam okřikla Hirin. "Ale já vás zdravil senpai" nevinně jsem se na ní usmál. Abych řekl pravdu tak jsem si jí vůbec nevšiml.
Sora se jen křenila jako zlodějíček.
"Byla jste tu první, počkám" snažil jsem se být vstřícný. Sedl jsem si na pohovku a čekal na smrt.
Mezitím vešla do kanceláře...

Do kanceláře vstoupila Hirin. Usmála jsem se na ni a kývnutím hlavy jsem ji pozdravila.
,,Dobře, hned to najdu." nejdřív jsem se začala prohrabávat v šuplíku s jutsu a hledala Mizu Bunshin. Nebylo těžké ho najít, jelikož je to C-rank, byl zařazen hned na začátku. Svitek jsem jí podala.
,,Teď k těm papírkům." vytáhla jsem pět z jiného šuplíku a podala jí je.
,,Jak to zatím jde? Už jste něco zjistila?" zeptala jsem se jí a teprve potom reagovala na její otázku.
,,Pověřila jsem ANBU, ať mi ho jdou vyvenčit. Nemůže být zavřený pořád jen uvnitř." pousmála jsem se.

(Já na něj zapomněla T____T)

Vzala jsem si svitek a papírky."Arigato Mizukage-sama"Usmála jsem se."Jde to momentálně trenuje Shunshin no Jutsu,tet odpočívá ve formě spánku.Moc jsem se toho nedozvěděla jen co mu jde a co má rád.To je zatím vše."
pak mi řekla že psík se šel vyvenčit "To je pochopitelné,tak já jdu,mám říct at jde další?"

Usmála jsem se. Tak třeba to nakonec bude v pohodě.
,,Dobře, přenechávám ho ve Vašich rukou." posadila jsem se zase ke stolu.
,,Ano, můžete pozvat dalšího. Zatím se mějte." pousmála jsem se.

"Ten co tu příjde je trošičku víc domlácen z čeho to nevím"Usmála jsem se.Vy taky Mizukage-sama."Vyšla jsem z kanceláře.Šla jsem a když jsem byla před Akioem.Zastavila jsem otočila jsem se k němu.Naklonila jsem se a pošeptala jsem mu do ucha."Lež má krátké nohy a daleko neuteče.Škoda ,že tě nemůžu trenovat,líbíš se mi.Mizukage-sama tě očekává "Zákeřně jsem se usmála.Vyslechla jsem si co mi řekl a pak jsem odešla.
(přesun)

Z kanceláře vyšla Hirin a z ničeho nic mi začala šeptat do ucha. Trošku jsem se začervenal, ale snažil jsem se to skrýt. Spolu se Sorou jsme vešli do Kanceláře. Mizukage-sama seděla za stolem klasicky s úsměvem a na gauči ležel ten, ten,.. ten opilej Meizu.
"Zdravím Mizukage-sama" uklonil jsem se. Podíval jsem se na Meizua "tebe taky Meizu-dono" trošku sarkasticky jsem se usmál protože jsem si byl téměř jistý že nebude tušit že mě kdy viděl. 
No k věci. "Přišel jsem z Tsukikagure a,.." v tu chvíli mě přerušila Sora
"Hej, neechan stalo se tam hodně. Nejdřív jsme si připadali jak v ZOO, pak bojoval stařík Hokage s Tsuchikagem a když to vypadalo nejhůř Hokage použil Izanagi a Tsuchikageho zabil. Potom jsme bojovali s Yonbim spolu s Hokage a Tsukikage a vyhrááli jsme!" nadšeně vyprávěla s úsměvem od ucha k uchu.
"Nezapomeň dodat že jsme dostali jednu ránu od Yonbiho a skončili jsme" trochu jsem se rozpačitě usmál. "Ale váš dopis jsme doručili, Tsukikage vzkazuje že se těší až se na srazu Kage setkáte." zakončil jsem,...

P5ekvapeně jsem zamrkala, když spolu s Akiem vlezla do kanceláře dívka. A ještě víc jsem kulila oči nad jejím vyprávěním.
,,No..." zarazila jsem se. ,,To byla opravu zajímavá mise." ušklíbla jsem se.
,,Takže Tsuchikage je mrtvý? A co stalo s Yonbim?" položila jsem mu otázky.
,,Ale dobrá práce. Ačkoliv jste to zkusili, bojovat proti Bijuu je opravdu těžké. Vedli jste si ale dobře. Příště buďte více opatrní." pousmála jsem se. Otevřela jsem šuplík s odměnami a podala Akiovi jeho "výlatu".
,,Měla to být mise B-ranku, jelikož jste pomáhali jiné vesnici, stala se z toho mise S-ranku, ale nejsem za to vůbec ráda. Máte štěstí, že tam Tsukikage s Hokagem byli. Nepodceňuji Vás, ale Tsushikage byl určitě silný soupeř, o Yonbim nemluvě." usmála jsem se a podala mu 1500 ryo za misi.
,,Jste oba v pořádku?" zeptala jsem se ještě. Vypadali docela zuboženě, ale na druhou stranu docela i spokojeně.

"Nemějte obavy, my jsme v tom nejlepším pořádku" pořádně jsem se zazubil a polkl lehkou bolest.
"Takže S-rank, hmm" byl jsem nadšený že se mi podařilo splnit takovou misi. Vzal jsem si svoje peníze a Sora vypadala že mi je chce ukrást, kdoví nad čím přemýšlela, tak jsem jí spražil výstražným pohledem. Pak jsem se otočil k Mizukage-sama. "Tsuchikage asi bude mrtvý, teda jestli je bodnutí do zad smrtelné" zase jsem se trochu sarkasticky usmál. "Yonbi je zapečetěný v míse, ale udělal ve městě velký nepořádek a chaos, myslíte že to má nějáké spojení stím co se stalo unás?" zvědavě jsem se zeptal,..

,,Kdo ví. Brzy sem má dorazit Hokage-dono, takže se dozvíme více." pousmála jsem se a nad jeho otázkou se zamyslela.
,,Dobrá otázka a je to dosti pravděpodobné." přikývla jsem. ,,V Konoze se konal útok na Kyuubiho, u nás to byl Nanabi, v Tsuki Yonbi." vypočítávala jsem na prstech. Pak jsem si na něco vzpomněla. ,,To snad.." šeptla jsem a plácla se do čela.
,,Nedávno tu byl nějaký vyslanec ze Suny. Tvrdil mi, že v některých vesnicích byl útok na Jinchuuriki..." zaťala jsem ruku v pěst. Takže to byl špeh? Od té doby se tu neobjevil ani jsem o něm nic neslyšela. Kso!
,,Zřejmě se někdo pokouší zničit vesnice pomocí Bijuu a baví se tím, nebo se snaží Bijuu opět pochytat." zamračila jsem se.
,,Kdybys náhodou narazil na něco podezřelého, hned mi dej vědět, i kdyby sis to jen myslel." pokusil jsem se o úsměv. Jsem vážně strašně naivní...

Vidím že Mizukage-sama toho neví o moc víc než já, tak jsem se tomu jen tak v duchu zasmál.
"Já bych se klidně podíval zase někam za hranice města na misi, ale nejdřív se na to budu muset trochu zotavit" lehce jsem se pousmál.
No pak jsem si vzpomněl.
"A Mizukage-sama ještě jedna věc. Vím že v Kiri kdysi byl silný klan používající Kekkei genkai Yotonu. Já svůj původ neznám a nemám se od koho učit, tak jsem se chtěl zeptat jestli bych nemohl dostat přístup do tajné sekce knihovny. Třeba tam něco najdu,.." 

,,Jen si pořádně odpočiňte, zasloužíte si to." pousmála jsem se. Když mi řekl, co má za Kekkei Genkai, byla jsem docela překvapená.
,,Takže ovládáš Youton?" naklonila jsem hlavu na stranu. ,,Máš pravdu, kdysi tu takový klan byl. Mei Terumi, Godaime Mizukage byla z tohoto klanu. Byla unikátní, protože ovládala dvě KG - Youton a Futton." usmála jsem se. ,,Jenomže její klan vznikl tak, že se spojil Někdo, kdo ovládal Youton s klanem Kirisame, který ovláal Futton. Nyní je Youton rozeset po různých vesnicích, například býval v Iwagakure nebo Kumo." zavzpomínala jsem.
,,Do tajné sekce tě nyní pustit nemohu, ale když se podíváš po knihách s historií Kirigakure, najdeš tam dost věcí o Godaime Mizukage. Jen tajné věci pro Kiri se o ní nedozvíš. Snad ti to trochu pomůže." pousmála jsem se na něj.

Dost jsem se o historii Youtonu v Kiri zajímal, tak jsem zhruba věděl že bude těžké se naučit nové techniky. A pak mi to došlo "Víte Mizukage-sama, já u sebe teďka mám 1500 ryo..." poklepal jsem si na kapsu a zase jsem se nevinně zazubil,...

Vykulila jsem oči. No to snad ne. On mě chce podplatit už v tak mladém věku? nevěřila jsem.
,,Um no...Doufám proto, že s nimi naložíš tak, jak máš." mile jsem se usmála. Pak mě něco napadlo.
,,Už vím. Pokud najdeš někoho s vyšší hodností, nž jsi ty, samozřejmě od nás z Kiri pustím tě do tajné sekce." navrhla jsem mu. ,,Do té doby se tam nedostaneš."

Chvíli to vypadalo že nepochopila můj pokus o vtip, už mi došlo že v tom jsem špatnej. "Ale děkuji za rady, snad si něják poradím" ještě jednou jsem se letmo usmál a mavl jsem rukou jakože nashle. Sora ještě zamávala a šla zamnou,...

/přesun

Usmála jsem se na Akia a mávla mu na rozloučenou. Protáhla jsem se a čekala, kdo další vstoupí do kanceláře. Místo toho však vstal Meizu.
,,Co to..." než jsem se stihl zeptat, na někoho začal mluvit. Byla jsem dost zmatená, když nejspíš Jouninovi řekl, že nemám čas.
,,Já...já..." zamrkala jsem. ,,Nevím, co na to říct." postavila jsem se obešla stůl.

Po celou dobu jsem ho sledovala dost zmateně. Tak nějak jsem nevěděla, co si o tom myslet. Nevěděla jsem, o co se snaží. V tuhle chvíli jsem nerozeznala svoje pocity. Každopádně sem necítila vztek, spíš možná...trochu strach.
Naklonila jsem hlavu na stranu a popošla o dva kroky blíž.
,,Jsem kunoichi, nevadí mi výška." odpověděla jsem na jeho otázku. ,,Proč se ptáš?" zeptala jsem se na oplátku já, tentokát trochu podezřívavě.

Přistoupila jsem k oknu a postavila se vedle Meiza. Vyklonila jsem se ven a podívala se dolů. Pak mi nejspíš došlo, na co naráží.
,,Mám vyskočit z okna? Nebo mě snad chceš shodit?" pozvedla jsem pravé obočí a zapíchla oči na jeho tvář.
,,Sice jsem říkala, že chci klid, ale sebevraždu nechci spáchat." zašklebila jsem se.

Pousmála jsem se a vylezla si na parapet vedle něj, když jsem se vešla.
,,No dobře, proč ne. Už jsem dlouho neskákala z okna." zašklebila jsem se, když jsem si vzpomněla na své útěky z domova, když mě kluci hlídali. Odrazila jsem se a sletěla jsem dolů. Dopadla jsem na obě nohy a dotkla se jednou rukou země. Musela jsem si ale podržet kimono, aby se nevyhrnulo nahoru při skoku. Počkala jsem na něj, než seskočí za mnou.