Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Otočil jsem se a chtěl odpovědět Rin, není slušné mluvit s lidmi a být otočený zády, zvlášť, když je to příslušník jiné vesnice. Někdo zaklepal na okno a...povědomí hlas.
Vystrašeně jsem se otočil.
"TY!!!!!!!!?????? Máš být přece mrtvá!"

Vytřeštila jsem oči.
"Manžílku?!" pozvedla jsem obočí. 
Ne, že by mi do toho něco bylo. Následovala jeho velice zajímavá reakce. Zhluboka jsem se nadechla.
Takže má za oknem mrtvolu?
Sledovala jsem jeho výraz.
"Pořád je to lepší než Reina, ne?" prohodila jsem mírně netaktně a probodla ženu pohledem.
Kazí mi plány.

"Tak tohle je vážné, nevím, jestli je to horší, ale tohle je Reinina sestra. Já půjdu a ukončím to s ní..Venku...Raikage-dono, buďte prosím připravená svým Raitonem zničit její krystal, ale moc se k ní nepřibližujte." začal jsem skládat pečetě.
"Neboj se Takumi, už jdu! Mokuryuu no jutsu!" Předemnou se vytvořil dřevěný drak, který rozbil okno a narazil do ní i do jejího krystalového draka, měla by spadnout na zem nebo odletět mimo budovu.

Ona málem zabila mě, já pomůžu poslat spát její sestřičku.
To mi přišlo na svět shinobi vcelku fér. Ale jen proto, že už vlastně její sestra byla mrtvá.
"Wakatte," přikývla jsem.
Vybrala si špatnou dobu na návštěvu. 
"Půjdeme na střechu?" zeptala jsem se Atsuki a svůj plán ihned zrealizovala.
Kolem těla mi začala probleskovat blesková síť. V takovém případě mě nebude moc uzavřít do krystalu. Ale Atsuku ano. Jenže já ji ke své drahé společnici nikdy nepustím a její krystal už vůbec ne.

Chtěla jsem po něm skočit a zabít ho za to, co mi provedl, ale poslouchala jsem co si tam povídají.
Raikage? Ty snad chodíš s Raikage? Ušklíbla jsem se, když na mě mířil ten dřevěný drak. Odskočila jsem, přesně podle toho jak očekával.
"Ale ale, mocný Hokage potřebuje krýt svůj zadek? Co se to s tebou stalo? Vypadáš jinak, trochu, stáří?" stála jsem před budovou a měla přichystanou pečeť.

"Nezapojujte se, pokud to nebude přímo nutné," zamračil jsem se a vyskočil z okna šipku (xD) udělal přemet a dopadl ladně na nohy.
"Co se se mnou stalo? Od tvé smrti uběhlo celých 6 let, vlastně nedávno jsi měla výročí a já na tebe vzpomínal v dobrém. Tobiru jsem nic podstatného neřekl, zjistil si to sám. Blbá otázka, ale proč se chceš pomstít? Nechceš začít znovu jako Hokageho manželka a matka svého syna? Před smrtí si mi řekla, že mě miluješ a teď mě chceš opět zabít?"vím jak funguje edo tensei, tohle bylo součástí boje.

Hmm...?
Nevěděla jsem, že má syna. Znělo to zajímavě.
Vlastně... Proč nemám děti?
Založila jsem ruce na hrudi a přemýšlela o tom, že bych vlastně ráda byla matkou, když už nejsem Kage, zatímco on jí nabízel život po boku syna a Hokageho až do smrti.
To je mrtvola lepší než já? 
Sjela jsem ji kritickým pohledem. 
Inu, nevadí, pořád mám Atsuku.

Zamračila jsem se. Dotkl se citlivého místa.
"Už šest let? Řekla jsem to, byla jsem nad propastí, umírala jsem! Otevřela jsem ti své srdce, ale bylo by to fajn, kdybych nějaké měla. Zůstalo prázdné, byla to tvá chyba, že jsem se stala nukeninem. Ty ses pořád staral o svůj tým, o Neura, hledal jsi sílu a Tsukiko, o svůj sen. Ani jsi nevěděl, nestaral, že jsi mě přivedl do jiného stavu. Utekla jsem dřív, než ses to mohl dozvědět. Pak se narodil, krásný syn, tak podobný tobě. Chtěla jsem tě najít, vrátit se, ale ujal se mě ten muž, Gatou. Ukázal mi novou cestu, zůstala jsem u něj. Syn rostl jako z vody, nikdy jsem mu nic neřekla. NIKDY! Ptal se mě kolikrát kdo je jeho otec, ale neodpověděla jsem. Proč taky? Nezajímal ses! Jestli myslíš, ty obyčejné chuuniny, které Šestý posílal, tak ty jsem hned zabíjela, čekala jsem, že přijdeš ty. Mocný Assasin, ovládal hadí techniky, edo tensei, kinjutsu, mokuton, nepřišel si sám pro svou ženu. Shoton: Rokkaku Shuriken! " máchla jsem rukama, ve vzduchu jsem zkrystalizovala a vytvořila shurikeny, které jsem následně poslala na Assasina.

Poslouchal jsem ji. Co s tím všechny ženské mají? Že se jim nevěnuji? Tak si nemají začínat s Hokagem!
"Dobře, takže se chceš pomstít. Jak originální, jen jedna věc, nejsi má žena, jsme rozvedení," ušklíbl jsem se a poskládal pečetě. Vyrostla ze země dřevěná stěna, do které se zabodly shurikeny. Musím se postarat o hiraishin. Vyhodil jsem několik kunaiů s mou značkou, které se zabodly do celého prostranství. Pak jsem poskládal pečeť a čekal na její útok. Doufal jsem, že ji Rin nějak zabaví.

"Někdo tu zaspal svou dobu," prohodila jsem směrem k ní trochu jízlivě.
Rozvedení, to se mi líbí víc.
Ale zřejmě toho taky v životě trochu pokazil. A zhrzená manželka je horší než peklo. Hokage zřejmě připravoval nějakou techniku, bylo na mě ji zabavit.
"Mocná Kana, která ovládá Shouton... a nedokáže se vrátit domů ke svému muži sama, potřebuje, aby ji vyměnil za obyvatele své vesnice," pokračovala jsem ve hře. "Nezmůže se na víc než na zabití několika Chuuninů. A nově bonus navíc... Kdo by chtěl doma mrtvolu?"
Pohrávala jsem si v prstech s míčkem z černého blesku. D-ranková technika, spíš kratochvíle než vyčerpání.

Pořád stejné útoky a protiútoky, kryje se, hiraishin.
Ta žena. "Co? Co se to opovažuješ? Ty mrcho (neboli you bitch)" zavrčela jsem. Je to dlouho, co jsem bojovala, tohle dělo je ale jiné, nesmrtelné.
"Omiwatari no jutsu!"
Tato technika nemířila jen na Hokageho, ale také na jeho kamarádku pohrávající si s černým bleskem.

Usmál jsem se, když promluvila Rin. Hm. Takumi Kana byla sice velmi silná, nesmrtelná s neomezenou čakrou, ale vybrala si špatné protivníky! Dva shinobi, kteří mohli soupeřit svou rychlostí a svými reflexy, Kagayaki Rin poháněná bleskovým brněním, které zvyšuje rychlost nervových přenosů a její reakce jsou shodné s mými a já, Senju Assasin ovládající techniku letícího boha hromu, naše reakce jsou stejně rychlé jako byli Neurvalce a Žlutého bleska.
Přesunul jsem se ke kunai a vyhnul se její technice. Měl jsem v plánu něco jiného, ale tohle bude také efektivní.
"Seneitajashu!"

"Co se opovažuji?" naklonila jsem hlavu na stranu. "Jsem snad já ta mrtvola, která tu ruší noční klid?"
Jdeme hrát fotbal?
Rozběhla jsem se té technice naproti a vší silou do krystalů kopla, až se rozletěly na kousíčky. Brnění Kuroi Kaminari bylo ještě silnější než to z "obyčejného" blesku, takže jsem počítala s tím, že krystal rozbiju. S tím, který měla Reina, to tenkrát bylo těžší. Byl úplně černý. Tenhle ne.
Zaregistrovala jsem Hokageho natáhnutí ruky a v jediné vteřině jsem snad automaticky zareagovala stejným pohybem. Můj hlas ještě stihl trochu nepřesně splynout s jeho.
"Seneitajashu!"

Nebylo to tak jednoduché, jak se z počátku zdálo. Assasin začal používat Hiraishin a Raikage byla obklopena černým bleskem. Sakra..možná jsem byla silná a nesmrtelná, začala jsem nyní pochybovat o své síle. To nesmím. Oba použili stejnou techniku, co se to děje v tomhle krutém světě?!
Natáhla jsem ruce, hady mířící na mě z obou stran jsem se snažila zkrystalizovat.

Nečekal jsem, že by můj útok zabral, popravdě. Zanechal jsem s technikou, když už se krystal blížil k mé ruce. Skočil jsem opět k dalšímu kunaii. Stál jsem na čtyřech hodinách od Takumi.
"Mokuton Hijutsu: Jukai Koutan!"
-------

https://nsgo.forumczech.com/viewtopic.forum?t=566