Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

"Kene, myslím, že bys měl dostat jiného učitele. Promiň, Rokuro Uchiha a Kyuchi Uchiha..Vytvoříte tým Uchihů, potřebujeme Vás skvěl vytrénovat." pousmál jsem se.
"Rokuro tě také naučí Goukakyuu. Právě na mě čeká na cvičišti jedna, nestihnu to, zajdi za ním prosím a řeknu mu to. Díky,"

Přijdu před budovu. Nemohu uvěřit, že je v této vesnici více Uchihů. Nikdy jsem je v Uchiha čtvrti nezahlédl.. probíhá mi v hlavě. Dojdu až ke kanceláři, ale podle zvuků poznám, že tam někdo je. Takové čekání jsem si nemohl dovolit, tak jsem opustil celou budovu a mířím zpět na cvičiště.

"Je mi líto, ale musím odejít," zakroutil jsem hlavou, vyhodil ho z kanceláře, zamkl jsem a spěchal pryč.

"Nebudu se vyjadřovat." Pomyslel jsem si, když mě Hokage doslova vyhodil z kancelaře. Nač slov??? Nejen že mě z kanceláře vyhodil jako nějaké smetí, ale to i bez řádného omluvení. "To máme ve vesnici zodpovědného Hokageho." Pomyslel jsem si, když jsem již byl z kanceláře venku. "Však já mu to vrátím. Ale jak?" Byla to poslední má myšlenka, která mi proletěla hlavou než jsem se vytratil někam pryč. Jak se rozhodnu Hokagemu pomstít? To je něco co zůstane ještě nějakou dobu lidem neznámo.

Pomalu jsem dorazil do své kanceláře, dnes bude určitě hodně divný den. S tímto pocitem jsem odemkl dveře a vstoupil dovnitř. Vyzvedl jsem si poštu ve vedlejší kanceláři, vyhodil reklamy a pak si sedl ke svému stolu. Asistentka vedlejší místnosti mi sem donesla ranní kávu, pár housek, máslo a sýr. Jedl jsem, pil kávu a četl Konožský deník.

S Chiyo na rameni a rukama v kapsách jsem dorazil do budovy Hokageho. Chiyo se pátravě rozhlížela, ale zatím byla zticha. Vyšel jsem ty schody a zlehka zaťukal na dveře, čekajíc na vpuštění dovnitř.

Přelétl jsem poslední stranu Konožského deníku, napil se a zamlaskal. Promnul jsem si bradu a zvolal "dále." Ještě než se otevřely dveře, pohlédl jsem na ranní konohu, na kterou se snesla mlha. To je jak na podzim. otočil jsem se zpět ke dveřím vyčkávajíc svého prvního návštěvníka.

Vešel jsem. Dobré ráno, Hokage-sama. Pozdravil jsem. Ne tak Chiyo. Tak to je ten týpek, co to tady vede? Moc mu to nejde, co? Měřila si Hokageho pohledem. Já zbledl a začal se silně potit. Zmlkni, je to můj sensei. Zasyčel jsem, snažíc se zachránit. Hmm? To už mu nejde vůbec, že? Posměšně si mě měřila. Nervózně jsem se zasmál a obrátil se k Hokagovi, prodrbávajíc si rozpačitě vlasy. Hehe...pardon. Takhle jsem si to skutečně nepředstavoval.

"Dobré ráno, rád tě vidím."
usmál jsem se a pohlédl na vránu. Její řeči mě pobavili. Ušklíbl jsem se a vyplázl jazyk a olízl si rty.
"Zajímá mě, jak bys chutnala propečená se zelím a knedlíkem.." utrousil jsem poznámku a pak se usmál. "V pohodě Katashi."

Chiyo vydala něco, co vypadalo jako škleb. To byste mě musel zvládnout chytit. Odkašlal jsem si. No, sensei...nenašla by se pro náš tým nějaká mise? Zeptal jsem se. Potřeboval jsem si ověřit schopnosti svých vran v akci.

Došel jsem před kancelář, ale už tu stál nějaký klučina. Postavil jsem se tedy kousek od něj a čekal až na mě dojde řada. Snad to nebude trvat moc dlouho.

"Našla, ale momentálně jsme ve válečném stavu," můj úsměv zmizel.
"Takhle tedy dopadla mise s Guvernérkou. Válečný stav..a také má náš tým o jednoho člena méně, přidělil jsem ho k týmu Uchihů. Dokážou ho více naučit, navíc můj styl vedení může vést k jeho cestě nenávisti. Domnívám se, že jako Uchiha, který se dostal na jinou cestu než ostatní, bude vzorný příklad, než jako Senju s sharinganem."

Přikývl jsem a zvážnil jsem. Cítil jsem, jak i Chiyo ztuhla. Asi máte pravdu sensei. Zadumal jsem se. Kvůli válečnému stavu jsem neměl prakticky žádnou šanci získat nějaké vědomosti. Co se týče Kyuchiho...ten by nám stejně rozhazoval tým. Stejně sensei, nemohu nějak pomoci? Jakkoliv.

"Ale ano můžeš, půjdeme na trénink, sice nevím kdy, ale určitě půjdem. V zásobovacím centru je práce s přípravou zbraní a taktických vest pro chuuniny. Mohl by ses toho ujmout? No, víš, Geninové do války nesmějí, ale i přesto si tě s Fuu zřejmě vezmu k sobě. Jste talentovaní, ale když zavelím, abyste utekli, utečete.." zatvářil jsem se přísně.

Lehce jsem zrudl pýchou a zasalutoval jsem. Rozkaz, nezklamu vás. Chiyo se naproti tomu uchechtla. A z genina se stal vzorný voják. Zamračil jsem se a dostal jsem chuť jí zakroutit krkem. No, pokud je to vše, nashledanou. Rozloučil jsem se a vyrazil z kanceláře.
//přesun

"Ještě by se ti hodila jedna technika," řekl jsem a podal mu ji. Byla připravená.
"Sanzengarasu no jutsu - C rank...Pak můžeš jít.."

Přikývl jsem a převzal od Hokageho onu techniku. Takže vrány jsou můj osud, že? Pousmál jsem se, kývnutím poděkoval a konečně odešel.
//Přesun

Asi ano, každý má svůj osud ve svých rukou. Pousmál jsem se a pohlédl na dveře. Někdo přece klepal!
"Další!" zaječel jsem a čekal.

Když se otevřely dveře, čekalo na mě překvapení. A to doslova..
"Na..Nanii!!?!?" vstal jsem a zacouval k oknu. Já cudný muž a tyhle dvě?
Vytřeštil jsem oči a zastavil se o okno. Zrudl jsem ve tváři a cítil horko nejenom na citlivých místech.
"Co tu chcete?" přeměřil jsem si je pohledem a zbledl.