Sídlo klanu Utsushi

First topic message reminder :







V sídle žije kromě členů klanu, mezi něž patří Daisuke Utsushi a Naoki Utsushi, také Mizukage Hitomi Yamada s dcerou Kairi Utsushi,
Jelikož byly na Hitomi podniknuty útoky před válkou, je sídlo hlídáno tříčlenným týmem ANBU, který se vždy vystřídá s jiným týmem.

Chodba s pokojemi, koupelnou a WC:

Obývák:

Ložnice:

Dětský pokoj:

Skleničku jsem odložila a dívala se, ja Kairi šplhá na linku. Naučila se to dobře a to je problém. Jak se říkalo - děti jsou nejroztomilejší, dokud neumí mluvit a chodit (xD). Vytáhla jsem z ledničky jahody a šlehačku.
,,No, můžeš, když pěna a voda nebude potom po celé koupelně." usmála jsem se, pak mě něco napadlo.
,,A co kdybych šla s tebou?" stoupla jsem si na špičky, abych vytáhla dvě pohárové skleničky. Z mrazáku zmrzlinu a každé jsem dala jen menší kopeček jahodové zmrzliny.
,,Tátovi ani muk, ten by mi dal, kdyby věděl, čím tě večer krmím." spiklenecky jsem na ni mrkla. Naaranžovala jsem do skleniček jahody, přidala šlehačku a nakonec jsem vytáhla kakao a posypala kakaem. Poháry jsem dala na stůl a Kairi z linky sundala.

Trochu jsem se zasmála.
,,Asi si sem tam dá potají něco sladkého, ale tebe tím prý krmit nemám." pousmála jsem se a strčila si další jahodu do úst. Mlsně jsem se olízla a mimoděk jsem se začervenala, když jsem si vzpomněla...a věci dětem do 18 let nepřístupné provozované s otcem své dcery xD. Do reality mě vrátil Kairinin obličej.
,,No, asi bylo správné zvolit vanu až po poháru." pokývala jsem hlavou a trochu šlehačky jí dala na nos. Uvědomila jsem si, jak moc mi tyhle chvíle chyběly.

,,No je mi jasné, že tobě ne." usmála jsem se a dojídala mraženou pochoutku. Studené věci jsou přímo pro mě. Jenomže to bych nesměla mít na obličeji, i když netuším, jak mohla držet, jahodu! Jahůdku jsem si sundala a snědla.
,,Kairi, Kairi. Takové plýtvání." zakroutila jsem hlavou s úsměvem.y čokoládový od kakaa. Neměla obličej jen od šlehačky, ale tak Zvedla jsem se a svou skleničku dala do dřezu. A zatímco Kairi dojídala pohár, já šla připravit vanu.
Pustila jsem přiměřeně teplou vodu a rovnou tam nalila pěnu do koupele. SSvlékla jsem se a prozatím kolem těla omotala ručník.
,,Tak šup Kairi, jinak nám vana přeteče." zavolala jsem na ni z koupelny. Potutelně jsem se bez jejího dosahu usmívala. Byly časy, kdy jsem se nekoupala sama.

Během chviličky byla Kairi v koupelně. Nadšeně ze sebe strhávala oblečení a sledovala bublinky, které se ve vaně tvořily. Díky pěně koupelna provoněla vanilkou a skořicí, přesně podle obalu na lahvičce od pěny do koupele.
,,Počkej, Kairi, nejdřív ti..." no, nestihla jsem to doříct. Kairi nadšeně vypískla a hupsla do vany. Velká vlna to sice nebyla, ale mokro nadělala. A já, jelikož jsem byla blízko vany, jsem byla ohozena. Na hlavě se mi utvořilo cosi z pěny. Povzdychla jsem si. Původně jsem jí nejprve chtěla utřiv obličej, než s tím půjde do vany. Tak jsem prostě vzala ubrousek a i když už byla mokrá, utřela jsem jí obličej od šlehačky a čokolády. Teprve potom jsem ze sebe spokojeně shodila ručník a vstoupila do vany. Tím, jak jsem se ponořila, voda ještě víc stoupla a pěna s tím. KAiri se v ní začínala ztrácet, až jsem se musela smát.

Jak jsem čekala, Kairi si to náramně užívala. To mě těšilo. Na takové chvíle jsem se těšila celé dny. Jen mi k tomu ještě někdo chyběl. Na smutnění ale nebyl čas. Kairi se potopila do pěny a byla jí celou obalená, načež se cvrhla na mě, aby mi vytvořila vousy. Přišla jsem si jako moje praprapratety. Nijak lákavá představa.
,,To mi nesluší, Kairi." zasmála jsem se. Shodila jsem z její hlavy penu a pokusila jsem se jí vevlasech vytvořit penovou korunku.
,,Jako princezna." usmála jsem se. Na jejích černých vlasech bílá pěna jen zářila.

,,Jako dědeček?" povzdychla jsem si a pěnu ze sebe shodila. Jako pirátka se mi líbilo více.
,,V tom případě si dávej pozor. Když jsi ze měě udělala pirátku, tak jako správně unesená princezna mě musíš poslechnout na slovo." zlomyslně jsem se usmála. Zajímalo mě, jestli s tím počítá, nebo nápad změní. Po jejím způsob u jsem se ale ponořila trochu do vody. Měla jsem ráda zimu, ale tímhle jsem pohrdnout nedokázala.

Usmála jsem se. ,,Jenomže to byl jen film a tohle realita." zvedla jsem varovně prst. Nadechla jsem se, dech jsem zadržela a celá se ponořila pod vodu. Během chviličky jsem se vynořila a otřela si obličej od pěny. Připutila jsem ještě trochu teplé vody, aby Kairi nenastydla, i když nemocná nebyla nikdy. To bylo pro mě dobré znamení, že by jednou mohla ovládat Hyouton. Během chvíle mi ale ztuhl úsměv na tváři.
,,Eh..No...." zakoktala jsem. Co jí mám jako říct? Pravdu, jak přesně se děti dělají?! Nebo...nebo...přemýšlela jsem, div se mi z hlavy nekouřilo. Musela jsem použít malou lež. No malou...
,,No, hlavně bys vypadala jako čáp, takže tě čápi přinést nemohli." pousmála jsem se.
,,Když je čas, aby žena měla  miminko, pozná se to, víš? Když ženu, dívku někdo opravdově miluje, mají se rádi, tak se začne tvořit miminko. Každá dívka má v bříšku takové vajíčko a z toho se potom začne tvořit miminko. Stejně jako z vajíčka klube ptáček, proto lidé říkají, že děti nosí čáp." zasmála jsem se nervozně.
,,Zpočátku se to na miminko nepodobá, a proto je v bříšku celých 9 měsíců. A když je čas, aby se miminko narodilo, tak pak musím do nemocnice, kde mě uspí, abych nic necítila a miminko z bříška doktoři vyndají." pousmála jsem se a doufala, že tohle mi vezme. Nic horšího jsem totiž nikdy dřív nevymyslela. A příště tohle nechám na Daisukem! Jen počkej, až jí v pubertě budeš vysvětlovat, jak se má chránit před sexem!

Když se tak hezky usmála a vypadalo to, že mě i pochopila, přišla s další otázkou. Polévalo mě horko, a to nebylo jen tím teplem v koupelně. Moc mě nenapadlo, jak svou lež rozšířit.
,,Uhm..To vajíčko..." nadechla jsem se a vydechla.
,,Prostě až budeš starší a mít někoho, kdo tě bude mít moc rád a budete spolu dlouho, tak se v tvém těle to vajíčko začne měnit a zvětšovat. A to už potom poznáš sama, že se ve tvém těle něco děje." pousmála jsem se, a opět hodně nervozně.
,,Ale na to máš ještě hodně času, nemusíš se bát." dodala jsem nakonec a doufala, že tohle už jí opravdu bude stačit. Sama dobře věděla, že je ještě malá. Musím si o tom promluvit s Daisukem, aby jí náhodou neřekl něco jiného..

,,Ujišťuji tě, že žádná skořábka tam nezbyde." pohladila jsem ji po vlasech. Oddychla jsem si, že máme konec tohoto tématu. Vzala jsem tekuté mýdlo, nalila si ho do dlaní a začala ho Kairi roztírat po těle. Její otázka mě malinko zarazila a já se poprvé od chvíle, kdy jsem s Kairi, cítila trochu smutně.
,,Tatínek nejspíš musel do práce." pousmála jsem se. Kam opravdu šel, to jsem nevěděla, naposledy byl na stromě na cvičišti.

Kairi byla neskutečně vnímavá a starostlivá. Jak jsem řekla, alespoň povahu zdědila po mně. Přiikývla jsem.
,,Samozřejmě, že už ho nikam nepustíme." pousmála jsem se. Vytáhla jsem špunt z vany a postavila se. Obalila jsem si ručník kolem těla. Kairi jsem vce vaně postavila a ospchovala od pěny. Nakonec jsem ji vytáhla z vany a zabalila do její oblíbené osušky.
,,Pořádně se utři, přinesu ti pyžamko a botky. Hlavně buď opatrná!" upozornila jsem ji. Naše Kairi je taky neobyčejně šikovná. Umí si ublížit kdykoliv, kdekoliv, čímkoliv a jakkoli! S varovně zvednutým ukazováčkem jsem opustila koupelnu, abych si to namířila do jejího pokoje pro oblečení.

Protože jsem měla blbé tušení, snažila jsem se pospíchat. Vletěla jsem ke Kairi do pokoje, ze skříně jí vzala čistou noční košilku a bačkůrky. Stejně jsem to nestihla. Když jsem se vracela zpátky, slyšela jsem ránu a hned za tou největší další. To snad ne! Schody jsem brala po třech, abych byla v koupelně co nejdřív. Kairi sice stála na nohou, ale osuša na zemi a hygienické potřeby, které obvykle mají své místo právě na umyvadle.
,,Kairi..." vydechla jsem. ,,Tebe nechat bez dozoru. Pořád nechápu, jak tě babička s dědou mohli nechat běhat samotnou po vesnici, když si pokaždé něco uděláš." povzdychla jsem si. Vzala jsem usušku a pořádně jsem ji utřela, když to sama neudělala.
,,Obleč se a obuj, já mezitím posbírám ty popadné věci." nařídila jsem jí. Sklonila jsem se, abych ty věci posbírala, ale spadl mi ručník, který jsem měla omotaný přes prsa. Bylo to jako naschvál. Navlékla jsem na sebe tedy župan a potom věci posbírala.

Jak jsem byla sehlá, Kairi mi skočila na záda, div jsem nepřepadla dopředu. A já si povzdychla. Shodila jsem ji zebe a poskládala věci zpět na umyvadlo. Pak jsem se sklonila ke Kairi, dala jsem jí pusu do vlasů a pousmála se.
,,Vem si stoličku a vyčisti si zoubky. Pak přijď do obýváku." a odešla jsem z koupelny. V obýváku jsem se posadila na gauč. Zajímalo by mě, jak to rodiče zvládali se o mě starat a spolu..My se pořád míjíme..