Velká síň - taneční sál

pro **Faito Dansaku** Sat May 16, 2015 8:42 pm

Po celou dobu slavností je tohle hlavní místo všech možných jednání a společenských aktivit. V prvním patře se nabízí catering, v patře druhém je pak velký taneční sál, ve kterém by měla (až na nejnutnější výjimky) hrát živá hudba všech možných žánrů, ale hlavně těch vážných, na které se dá tančit.
Tak s chutí do tance, vážení!

pro **Faito Dansaku** Sat May 16, 2015 9:18 pm

Faito

Dorazil jsem do Velkého sálu a usedl na připravené křeslo. Všude okolo byly prázdné židle, ale hudba již začínala hrát, lidé se srocovali a zábava mohla začít.

pro **Goku** Thu May 21, 2015 7:39 am

Nedalo sa povedať, že môj poštovný sokol v kirigakure dokázal najsť Faita. Predsa len sa do tejto budovy v jeho prípade nedalo dostať. Preto sa rozhodol použiť oficiálnu cestu a to cez niečo.. na bázi "holubníka" či "pošty" práve pre tieto zvieratá. Moja misia bola značená ako veľmi dôležitá, takže by mal Faitovi niekto zvitok čo najrýchlejšie doručiť bez poručenia pečate (žiadne pečatiace jutsu, jednoduchá pečať ktorá potvrdzova že ešte nie je otvorený)

Misia dopadla úspešne. Otagake si priala aby som ju sprevádzal na jej ceste na slávnosti Kirigakure. Čoskoro by sme mali doraziť. Bližšie informácie vám podám osobne. Pravdepodobne prídeme nie práve zvyčajným spôsobom, pretože spomínala niečo o preletení. BTW: Bariéra okolo Otogakure bola zrušená a spolu s Reinou s ňou idú traja jej shinobi - vrátane kaguyov.

pro **Goku** Thu May 21, 2015 12:48 pm

Bolo tu veľa ľudí a čo viac.. bol tu hluk.To vyhovovalo niekomu, ako ja. To kde presne sa Mizukage nachádza, som sa vlastne dozvedel o niektorých shinobi, ktorý to tu mali na starosť. Pochopiteľne som však slávnosti nijak nemienil rušiť či podobne, a tak som sa k nemu chcel dostať tajne bez toho, aby si to niekto všimol. To by mi nemalo robiť problém, keďže to bola moja špecializácia. Ak sa nejednalo o senzibilov či užívateľov doujutsu.. nebol som videný, keď som videný byť nechcel. Dokonca aj senzibili by v tomto dave ľudí mali problém vypátrať chakru konkrétnej osoby, keďže to tí "obyčajný" jednoducho nedokážu.
Objavil som sa za kreslom v ktorom Faito sedel. Klačal som na jednom kolene s tvárou sklopenou k zemi.
"Mizukage-sama." Dal som vedieť osobe sediacej na kresle o mojej prítomnosti. Do tejto jednej chvíle ma ani len nebolo počuť dýchať, či nebolo počuť biť moje srdce.. na svoje schopnosti vtomto obore som bol aj preto patrične hrdý. Len som dúfal, že správa prišla skôr než ja.. keďže tí draci boli naozaj.. rýchly.

pro **Faito Dansaku** Thu May 21, 2015 4:44 pm

Faito

Zatím zde bylo jen málo hostí. Většina si užívala dění venku. Hudba ale vytrvale hrála a někteří se dávali do tance.
Přečetl jsem si dopis a zalitoval jsem, že jsem nevyužil příležitosti a nepotrestal Reinu za její naivitu.
Kývl jsem na Toujoua.
"Bav se, dnes nebudeme myslet na povinnosti..."

pro **Goku** Thu May 21, 2015 5:57 pm

Prikývol som, no sám som nebol príliš ten typ, ktorý sa vedel pri podobných príležitostiach baviť. Preto som sa po prepustení znova z tohto miesta len vytratil. Mal som v pláne ísť domov a.. vyspať sa.. poriadne. Slávnosti mohli byť síce zaujímavé a pekné, no niektorý shinobi ich oceniť.. jednoducho nevedia,
(presun)

pro **Airis Shiroyaki** Thu May 21, 2015 9:14 pm

Dorazila som sem tak rýchlo, ako sa len na mojich vysokých opätkoch dalo. Ono sa to možno nezdá, ale je nesmierne obtiažne sa s nimi predierať cez preplnené ulice. Ale čo človek neurobí pre to, aby si mohol vybiť energiu na tanečnom parkete?
Na povrchu som síce zakrývala akýkoľvek cit, avšak vo vnútri, práve vo chvíli, keď som sa zjavila pred vstupnými dverami, som bola úplne nadšená. Dlho som netancovala. Dlho som sa takto nebavila. Ani si neviete predstaviť, aká rada som bola za to, že som mala príležitosť si takto užiť. Milovala som slávnosti. Hlavným dôvodom síce bolo to, že všade sa nachádzal alkohol, ale viac menej aj to, že som mala pokoj od povinností, ktoré ma ako Sannina a jedného z najlepších medikov sprevádzali. Úžasné! Zamrmlala som si popod nos, keď som stála v obrovskej tanečnej sále, nebolo tu síce veľa ľudí, ale to mi momentálne nevadilo. Aspoň som sa nemusela báť toho, že ma niekto pripučí alebo tak niečo. Problém ale bol ten, že momentálne tu hrala vážna hudba, no a...ak by som tancovala sama so sebou, bolo by to viac než divné. Práve preto som sa presunula k nejakej lavičke na boku, kde som si sadla a nechala trochu svoje nohy odpočívať. Popritom som pozorovala ľudí okolo, našla som tu mnoho pekných tvárí, pričom som si trochu upravovala korzet, po chvíli som ale tento malý problém vyriešila.

pro **Rokuro** Thu May 21, 2015 9:58 pm

Dostal som sa do tanečnej sály. Bolo to tu naozaj veľké, pozeral som sa po celej sále, nebolo tu zatiaľ moc ľudí, ale momentálne najviac upútal moju pozornosť Mizukage-sama. Mizukage bol žijúcou legendou, dalo sa o ňom dopočuť naozaj mnoho. Už na prvý pohľad na mňa pôsobil ako autorita, niekto kto si pohlave skákať nenechá a všetko má pod palcom. Treba uznať, že za jeho vlády Kirigakure prospieva...
Nebolo to tu preplnené, čo bolo len dobre, viac priestoru mi vyhovovalo. V pozadí toho všetkého hrala vážna hudba. Znova som spozoroval červenovlásku, ktorá bola už pri lavičkách. Pomalými krokmi som sa vydal k nej. Na parkete boli už niektoré páry a tancovali. Prišiel som znova k Airis."Čo povieš na hudbu?" Opýtal som sa jej a sledoval, ako si upravuje korzet, ale hlavne nenápadne! Sledoval som ako si sedí na lavičke a ja som bol opretý o stenu. "Ak ťa nepozve nik do tanca, asi to budem musieť spraviť ja." Usmial som sa na ňu, predsa by som ju tu nenechal len tak sedieť. Čakal som ako zareaguje, ale samozrejme som očakával niečo bezcitné, keďže ona jednoducho taká bola.

pro **Reina Kana** Fri May 22, 2015 7:41 am

Šli jsme s davem. Nebyla jsem si jistá, jestli v síni, Faita uvidíme, ale za pokus to stálo. Už tak jsem si připadala neskutečně divně. Ještě že jsem měla sebou je. Rozhlédla jsem se, na konci sálu seděl. Tak jo. Rukou jsem naznačila ostatním, ať jdou za mnou. Měli slíbené volno, tak ať to mají rychle za sebou.
Prošla jsem sálem až před Faita.
"Lorde Mizukage." oslovila jsem.

pro **Airis Shiroyaki** Fri May 22, 2015 3:53 pm

Rokuro sem dorazil hneď za mnou. Uffff, je to na mňa trochu vážne, príliš romantické. Nie že by som takúto hudbu nemala rada, ale skôr než na toto som tancovala na živú hudbu, na ktorú som mohla tancovať pokojne aj sólo a niekto by sa ku mne časom pridal. Pri jeho ďalšej poznámke som nadvihla obočie a prižmúrila naňho oči, pričom mi na čele navrela žila. Chceš tým povedať, že som tak odpudivá, že preto, aby si ma zachránil pred tým trapasom, kedy ma nik nepozve do tanca, ma pozveš do tanca ty? Opýtala som sa ho. Plus to vravíš tak, ako keby to snáď bola nejaká povinnosť alebo čo.Založila som si ruky na hrudi. Nie, ďakujem, moje nohy si potrebujú trochu odpočinúť. Požiadaj o tanec niekoho iného. Vyzula som si svoje topánky a posunula ich pod lavičku. Bola to úľava.

pro **Faito Dansaku** Fri May 22, 2015 5:11 pm

https://www.youtube.com/watch?v=yVwXXPFdoX4

Faito

Konečně dorazili hosté! Tedy...ti významní. Pousmál jsem se, když jsem uviděl jednu z legendárních sanninů, Airis Shiroyaki, jak se prochází bálem.
Vykročil jsem k ní a Rokurovi.
"Airis Shiroyaki... je pro nás velkou ctí, že jste i Vy přijala naše pozvání..." řekl jsem a lehce jsem sklonil hlavu na znamení respektu (nikoli pokory).
"Prosím, posaďte se, kam chcete, jezte, pijte, co hrdlo ráčí, tančete, buďte zde jako doma. Hudba hraje i na přání." šibalsky jsem na ni mrkl. Bylo vidět, že i přes zuté boty touží po pohybu.
Pak jsem ale za sebou uslyšel známý hlas. Na chvíli jsem zavřel oči. Airis i Rokuro mohli vidět asi vteřinové vyladění nálady mého obličeje.
"Omluvte mne..." řekl jsem Airis a Rokurovi.
Otočil jsem se. Byla krásná. Konec konců, jako vždy. Reina Kana je jedna z mála žen, které jsou krásné a nebojí se to dávat najevo.
"Lady Otokage, Reina Kana...prosím..." ukázal jsem k trůnům, na kterých byly vytesány znaky velkých i malých vesnic.
"Upřímně, ani jsem nedoufal, že dorazíte. Jaká byla cesta?"

pro **Hyuuga Mikomi** Fri May 22, 2015 7:12 pm

Vešla jsem do sálu a na okamžik zůstala stát oslněna tou nádherou. Jestliže ulice Kirigakure působily svátečním dojmem, pak tento sál byl snad vstupní branou do samotného ráje. Zněla hudba, lidé se bavili, smáli, tančili. Člověk tu zapomínal na obyčejné starosti všedního života, dokonce by vypustil z hlavy i krvavý masakr, který se tu odehrál, nebo v mém případě obavy z Hakuei, skrytých mezi těmi, kterým nejvíc důvěřujeme.

Mé kroky vedly ke stolům s občerstvením. Zdejší delikatesy pro mne vypadaly vskutku exoticky. Inu když máte blízko moře, je téměř vaší povinností využívat veškerých jeho darů. Byl by hřích, nezařídit se podle toho. Každé z těch jídel lákalo svou vůní, barvou, dokonce i elegantním stylem, jakým bylo servírováno.

Avšak než jsem si dokázala z množství mé osobě neznámých gurmánských pokladů vybrat, co je mému srdci nejbližší, zavadila jsem pohledem o jistého hosta, jehož hlavu bych nejraději viděla mezi již zmíněnými delikatesami. Mizukage-sama nešlo přehlédnout, avšak musela jsem se ptát sebe samotné, co má toto divadélko znamenat. Vážně jsem přišla pro to, abych se nechávala vysmívat?

Chuť na jídlo mne přešla, místo toho jsem mezi prsty sevřela pohár s červeným vínem a stanula v ústraní. Přesto jsem si uchovávala dobrý přehled o naší "smetánce".

pro **Reina Kana** Fri May 22, 2015 7:28 pm

Byl velice milý. To jsem u něj dlouho neviděla. Usmála jsem se na něj.
"Přece si takovou slavnost nenechám ujít, zvlášť když jste nás pozval." mrkla jsem na něj a zpoza pláště jsem vytáhla zvonkohru a kožený sáček.

zvonkohra:

"Nevím, jestli se to stále ještě dělá, ale je slušnost hostiteli přinést dar. Jménem Otogakure, zvučné vesnice, bych Vám ráda předala zvonkohru, kterou vyrobili naši kováři a pytlík červené rýže. Je velmi vzácná a těžko dostupná. Jistě víte, že máme mnoho polí a červená rýže jen tak mimochodem chutná jako piniové oříšky. Tak snad se Vám podaří ji vypěstovat." podala jsem mu obě věci. Nevěděla jsem, jak bude reagovat, ale pevně jsem věřila, že je využije.

pro **Faito Dansaku** Fri May 22, 2015 8:03 pm

Faito

S lehkou poklonou vděku jsem přijal oba dary a podal je jednomu ze všudypřítomných sluhů. Ten je odnesl an čestné místo - na stolek za mým trůnem, určený právě pro tyto... předměty diplomatické hry.
Když jsem se otáčel zpět, koutkem oka jsem zavadil o jednoho z hostů...
... a úsměv se mi vytratil. Jeho místo zaujal údiv. Ona na sobě skutečně má ty šaty, které jsem jí poslal! A vypadá v nich naprosto dokonale...
"Prosím, posaďte se, chovejte se tu jako doma, Lady Otokage..." vrátil jsem se ještě jednou do reality, pak jsem se ale omluvil, a zamířil jsem k Mikomi. Cestou se mi podařilo utříbit si myšlenky a trochu se vzpamatovat.
"Musím říci, že vidět Vás ve slavnostních šatech je jako vidět znovuzrození fénixe. Je to vzácné a překrásné zároveň... Jsem skutečně potěšen, že jste přišla, Mikomi-san..."
Uklonil jsem se, dával jsem si pozor, aby to bylo přibližně stejně jako u Airis, přeci jen, stále je tu nějaký diplomatický kodex. Každopádně první tanec bude patřit Reině...

pro **Reina Kana** Fri May 22, 2015 8:57 pm

"Děkuji." počkala jsem až odejde a otočila se na svůj doprovod.
"Bavte se, ale pozor na naše pravidla, jinak žádná výplata. Podruhé za vás nic žehlit nebudu." pokárala jsem je a šla se posadit na místo, kde byl znak naší vesnice.
Po dlouhé době jsem byla zase mezi lidmi. Bylo to fajn. Pro změnu jsem nikoho nenapadala ani nezabíjela. Velmi špatně se mi ale dívalo na Konožany. Díky Assasinovi jsem měla svíravý pocit ochraňovat je před ostatními. Tohle byla první chyba tohoto výletu. Nicméně jsem se pohodlně usadila a sledovala jak se mí shinobi a shinobi z jiných vesnic velmi dobře baví.

pro **Mizuki Netsu** Sat May 23, 2015 7:32 am

Celý čas som len stála kúsok za Otokage-sama a keď pozdravila samotného Mizukageho, poklonila som sa na znak veľkej úcty. Potom som znova len mlčala a sledovala som ako odovzdáva Reina svoje dary Mizukagemu. Potom prebehla nejaká menšia konverzácia a nakoniec nám dala Otokage-sama voľno. Nevedela som, čo budeme robiť, počkala som si na tých dvoch. Potom som sa na oboch otočila, keď sme mali už rozchod a opýtala som sa. "Yosh, tak čo ideme robiť???" Mohli sme tancovať, napchávať sa a mohli sme si dať aj trošku alkoholu. Na výber tu bolo dosť možností.

pro **Rokuro** Sat May 23, 2015 8:20 am

Nad jej reakciou som bol trošku prekvapený, ale prišiel Mizukage privítať Airis, ja som sa mu taktiež mierne poklonil zo slušnosti, o chvíľku odišiel. Ajeje... Airis som vážne nechcel nasr*ť, predsa potvrdila mi, že dokáže človekovi zlomiť niekoľko kostí jednou ranou... Lenže toto správanie u nej bolo také iné nestretol som sa s ním."Dobre vieš ako som to myslel... " Odpovedal som jej potom, čo odišiel Mizukage. "Rozhodne by som sa ťa nesnažil uraziť. Predsa len si prekrásna a chcel som tým naznačiť, že by som si s tebou zatancoval, ak máš záujem. Hovoril som to s naprostým pokojom akoby sa nič nestalo. "... lenže to je s tebou vždy také ťažké a neviem čo od teba mám očakávať." Doplnil som a nakoniec som však zaujal flegmatický postoj. "Nebudem si tu vylievať srdce, idem sa čohosi napiť." Bolo to pod moju úroveň si tu vylievať srdce, jednoducho som sa zobral, sadol si za jeden zo stolov a nalial som si tam saké. Vedel som, že Airis o nápadníkov núdzu nebude mať...

pro **Airis Shiroyaki** Sat May 23, 2015 9:29 am

Prekvapilo ma, že sa nás rozhodol Mizukage privítať. Bolo to milé. Je mi cťou tu byť, Mizukage-sama. Opätovala som mu sklonenie hlavy na znamenie pocty. Uhm, tú hudbu na prianie neskôr určite využijem. Usmiala som sa naňho. Hneď na to kamsi zmizol, o to som sa ale ja už nestarala, pretože sa Rokuro spundžil a odišiel. Povzdychla som si. Asi som to trochu prehnala. Trochu to určite nebolo, kompletne som od seba Rokura odohnala a to som mu chcela vynahradiť to svoje drzé správanie v sídle klanu Uchiha. Akurát som to ešte zhoršila. Ajéjé. Vstala som teda, nechcela som to nechať len tak, proste som vzala svoje topánky a s bosými nohami som zamierila priamo k nemu. Prisadla som si. Gomen, Rokuro. Neviem prečo som v poslednom čase taká podráždená, možno to je tou prácou, stresom alebo len tými boľavými nohami. Rovnako ako on som si naliala saké a naliala ho do seba. Každopádne...Natočila som sa k tancujúcim párom. ...možno je načase overiť, či som nezabudla na to, ako sa klasické tance tancujú. Pridáš sa? Uškrnula som sa naňho, pričom som opäť vstala. Mienila som tancovať bosá, topánky si obujem až vtedy, keď ma nohy prestanú bolieť.

pro **Rokuro** Sat May 23, 2015 11:07 am

Pozeral som sa na pohárik saké a nakoniec som ho do seba hodil. Premýšľal som či som spravil správne, že som odišiel a vtedy prišla Airis a prisadla si. Počuval som ju, potom som si dal tvár do vlastných dlaní vydýchol som trošku hlasnejšie a znova zdvihol hlavu a pozrel sa jej do očí. Nevedel som ako sa zachovať. "Takže sme v pohode ?" Opýtal som sa, netušil som či sa teda na mňa hnevá alebo nie. Tie jej nálady sa menili celkom často. Chcela ísť tancovať, žiaden problém, ale keď ju boleli tie nohy."Počkáme na ďalšiu pieseň nie? " Navrhol som v jej vlastnom záujme, predsa som ju do toho nechcel nútiť. Vlastne som nebol nejak extra oblečený na slávnosti, ale to neznamenalo, že nemôžem tancovať práve v tomto.

pro **Airis Shiroyaki** Sat May 23, 2015 12:36 pm

Súhlasne som prikývla. Hai, sme. Avšak s jeho ďalším návrhom som nesúhlasila. S mojimi nohami to tak strašné nebolo, navyše práve hrala pomalá pesnička, pri ktorej som sa nemusela veľmi namáhať. Schmatla som ho za ruku a jemne ho potiahla, čím som mu naznačila, aby šiel za mnou. Poďme už teraz, som v poriadku, Rokuro. Uistila som ho s úsmevom a zaviedla ho priamo na parket, kde som ho ľavačkou chytila za rameno a pravačku vložila do jeho ľavačky. Pripravený? Opýtala som sa ho. Iritovalo ma, že tým, že som si vyzula svoje topánky, som opäť bola o dosť nižšia, ale čo už. Budem sa s tým musieť zmieriť.

pro **Rokuro** Sat May 23, 2015 2:32 pm

Samozrejme som už nemohol oponovať, takže hneď ako sa schmatla za ruku a trošku ma potiahla, postavil som sa a šiel s ňou na parket. Potvrdila, že je v poriadku, takže to zrejme bolo v pohode. Ľavou rukou som uchytil tú jej pravú a svoju pravú ruku som jej dal povyše pása. Keď nemala tie svoje opätky bola o čosi menšia ako ja. Na jej otázku či som pripravený som kyvol hlavou a usmial sa. Započúval som sa do hudby, nebola rýchla, skôr pomalá. Pomaly som sa začal hýbať do rytmu hudby. Začal som so základnými krokmi tam a späť. Vlastne netušil som ako dobre vie Airis tancovať. Snažil som sa tancovať pokojne s rovný držaním tela, jednoducho som tancoval celkom prírodzenie a i tie jednoduché kroky, ktorými som viedol Airis sa zdali celkom elegantné. Rozhodne som nezaradil nejaké únavné krútenie, veď na čo je to dobré.. človek sa pri tom len unavý. Napadlo ma to trošku spestriť nejakým jednoduchým prvkom, tak som jemne stiahol ruku ľavú ruku aj s tou jej pravou stiahol bližšie k nám pustil som jej bok a naznačil, že nech sa pretočí a potom som si ju znovu pritiahol bližšie k tele, chytil trošku vyššie pásu a pokračoval v celkom ladnom a pokojnom tancovaní. Vlastne ani neviem odkiaľ sa to vo mne vzalo, ale celkom ma to bavilo.

pro **Hyuuga Mikomi** Sat May 23, 2015 6:23 pm

Popíjela jsem červené víno. Bylo trpké a kyselé. Nemohla jsem přijít na to, zda je to způsobeno jeho odrůdou, a nebo mým rozpoložením, které s těmito chutěmi hrálo nádhernou harmonickou symfonii. Když jsem polkla, rozlila se mým hrdlem hořkost. Nic překvapivého. Avšak stále jsem se sklenice držela, jako jediné naděje na to, že dnešní večer bude stát za ztracené minuty a hodiny.

Bohužel, nezůstala jsem ušetřena všetečných pohledů, tedy především tomu jednomu, o který jsem v momentální situaci stála jen pramálo. Faito Dansaku. Má naděje, že spatřil známého, kdesi za mými zády vzápětí pohasla. Zastavil se u mne. Srdce se mi rozbušilo, jako bych měla podstoupit souboj na život a na smrt. Sledovala jsem jeho pohybující se rty. Avšak obsah jeho slov pronikal do mé mysli jen pramálo.

Znovuzrození fénixe.

Faito se lehce uklonil a já mimoděk zabloudila pohledem k lady Otokage. Svou vzbouřenou krev jsem cítila i ve spáncích. Hněv se mnou cloumal, avšak zachovala jsem si zbytky sebeovládání. Nemohu tu přece dělat scény a dávat svou nelibost najevo tak, jak je pro mne obvykle zvykem. Také jsem se uklonila a zadívala se Faitovi do tváře. Naše pohledy se na okamžik střetly. Nemohla jsem říct ani slovo. Přála bych si číst v jeho duši, avšak hněv mě ovládl natolik, že to pro mou jindy vyrovnanou mysl bylo zhola nemožné.

Chrstla jsem mu víno do obličeje.

Hudba přestala hrát. Slyšela jsem pár zděšených nádechů lidí, kteří stáli okolo nás. Znovu jsem naznačila hlavou lehkou úklonu na znamení rozloučení a odcházela středem sálu. Naštěstí každý kdo stál v cestě mi ustoupil. Možná že na mou hlavu padala nemilá slova a urážky. Možná že někteří lidé, kteří nemají současného Mizukage v lásce propukli ve smích. Nevím. Nevnímala jsem. Urychleně jsem opustila sál a když jsem se ocitla na chodbě, kde už naštěští nebyli žádní noví příchozí, zrychlila jsem a dala se do běhu. Jediné co jsem vnímala byla tma. Navzdory tomu, že chodba byla osvětlena, pro mne svět dočasně zčernal.

Teprve venku jsem se dokázala zhluboka nadechnout. Ale vztek mě neopouštěl. Skřípala jsem zuby a v pravé ruce jsem ucítila ostrou bolest. Trochu nechápavě jsem se dívala na zkrvavené střepy, ležící na chodníku.
"Sakra." zasyčela jsem. Tu sklenici jsem svírala v ruce až do tohoto okamžiku. Příliš dlouho.

Co jsem to provedla?

Nemělo však cenu litovat činu, který nelze vzít zpátky. Cítila jsem potřebu co nejrychleji zmizet. Rozlehlá zahrada s vysokým živým plotem se tak stala mým útočištěm.

pro **Tetsuya** Sat May 23, 2015 7:27 pm

Zároveň s tým, ako hudba v sále čiastočne prestala hrať, miestnosťou prepukol pravdepodobne neočakávaný zvuk. Bol to potlesk, a vskutku nie dvakrát najtichší, určite tak zaujmúc pozornosť nejedného dokonca aj Mikominou reakciou zhrozeného návštevníka. Na svedomí ho mala osoba, o ktorej prítomnosti donedávna nikto s najvyššou pravdepodobnosťou ani len netušil - majiteľ jednej z najbohatších nadnárodných spoločností na svete, Tetsu Yakintaro osobne. Zopár ľudí si tak mohlo pokladať jednoduchú a prostú otázku - "Kedy a ako sa tu k*rva objavil?!" Odpoveď na ňu však nanešťastie nikto s absolútnou istotou nájsť nemohol, takže to šlo zvaliť jedine na to, že ako obvykle neprišiel hlavnou bránou, a to navzdory tomu, že bol pozvaný. Je známe, že Tetsuya na väčšinu akcií cestuje podzemím, aby sa vyhol nepožadovanej pozornosti. Čo iné očakávať od najlepšieho špeha, akého kedy nedávno porazená Iwagakure mala.

"A to som sa už úprimne obával, že to bude len zameniteľná nudná staromódna tancovačka," riekol som s nepopierateľným nadšením v hlase. Neočakával som, že by niekto okrem mňa dokázal Mikomi vytočiť natoľko, aby sa dopustila takéhoto ostudného činu. Mizukage si v mojich očiach týmto získal rešpekt, aj keď určite nie taký, o aký by stál. Istotne sa so mnou nemal záujem v tejto disciplíne predháňať.
"Je to len moja domnienka, Reina-chan, ale...," zastavil som sa najskôr u jednej svojej starej známej, nachádzajúcej sa obďaleč.
"... mám pocit, že ťa to dievča s bielymi očami nemá veľmi v láske. Možno ti závidí tvoj farebnejší rinnegan, tak bacha na ňu," upozornil som ju šepotom, uistiac sa, že ma nikto okrem nej nepočul. Predsa len šlo o obrovské tajomstvo, ktoré stálo za to zdeliť diskrétne.

"Mizukage-san! Hádajte, kto prijal pozvanie na párty!" vykríkol som jeho smerom ihneď potom, ako som sa vzdialil od Reiny, blížiac sa pomedzi všetkých zavadzajúcich ľudí k nemu.
"A nie, tsuchikage to nie je," doplnil som k svojmu predchádzajúcemu pozdravu v súvislosti s našim súkromným vyjednávaním o osude Iwagakure. Prišlo mi, že to bolo vhodné ozrejmiť.
"So všetkou úctou k vám, mizukage-sama, čo to práve malo znamenať? Že ste sa pokúsili o nejaký perverzný vtip! Na tie Mikomi-chan veľmi nie je, to vám poviem," prehovoril som k nemu prekvapivo úctivo. Predsa len som nemal toľkú drzosť, aby som mu pred všetkými tými ľuďmi tykal, keď ide o vodcu dediny a usporiadateľa oslavy. To by som mu už rovno mohol chrstnúť jeho vlastné víno do tváre, ale to sa predsa nerobí. Sám som najlepšie vedel, že je dobré zachovať si v prítomnosti potenciálnych budúdich partnerov nejakú tú úroveň.

pro **Faito Dansaku** Sat May 23, 2015 8:12 pm

Faito

Když mi přistálo víno v obličeji, jen jsem zavřel oči. Jen nezapomenutelný Oininský výcvik mi teď pomohl zachovat chladnou hlavu. Nechápal jsem to. Proč to udělala?
Díval jsem se na ni, když odcházela, a pomalu mi to docházelo. Zasláním šatů jsem překročil mez. A ona celou dobu přemýšlela, jak mi to dát najevo. Musím se jí omluvit!
Z přemýšlení mě ale vytrhl hlas, který jsem...asi i trochu čekal. Bylo jasné, že dřív nebo později přijde nějaký provokatér.
"Ano...nikdy jsem nedokázal správně říkat košilaté vtipy..." řekl jsem a otočil se. Na rtech jsem měl pobavený úsměv. DObře hraný.
"Jsem rád, že jste přijal mé pozvání..." řekl jsem. Nechtěl jsem prozrazovat jeho jméno před ztichlým sálem.
"Prosím, bavte se..."
Gestem jsem orchestru naznačil, že trapná chvilka již skončila, a hudba může opět hrát.
Došel jsem až k Tetsuyovi.
"Nehodlám zde rozebírat politiku. Můžu jen říct, že doufám, že se Iwagakure opět postaví na nohy. A tentokrát bez mocichtivých hluáků."

pro **Reina Kana** Sat May 23, 2015 8:24 pm

Pozorovala jsem ostatní, až když přestala hrát hudba a lidí ztichli,jsem zaznamenala, že se něco děje. Postavila jsem se. Zajímavé. Faito dostal zřejmě košem. Trochu mě to pobavilo, ale přišlo zároveň ironické. Potřeboval by lekci chování k ženám. Mě se pokusil jen zabít, co udělal jí bylo ve hvězdách, ale dala mu co proto. Veřejné ponížení. Dobrá strategie. Pak se ale ozval potlesk. No to si snad dělá srandu. Co ten tu zase dělá? Opravdu se objeví v tu nejnevhodnější dobu. Na jeho poznámku jsem nic neřekla. Spousta lidí tady v sále mě nenávidí. Už jsem si zvykla. Doufala jsem, že nevyvede nějakou hloupost. Nebo já. Má můj druhý rinnegan. zatla jsem ruku v pěst.

pro Sponsored content

Velká síň - taneční sál

Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál

Re: Velká síň - taneční sál