Budova Tsukikage
+36
Milli Kamizuru
Yoshita Kanen
Tora Iku
Shiro
Sumi
Yuki Tsuki
Atsuka
Goku
Rei Casius
Akasuna no Pilikka
Seina Akane
Lizzy
Nao Okumura
Sasuke Tobirama
Itama Senju
Aimi Iwatsuchi
Hokori Mai
Crystal Takaishi
Kangae Mizutsuchi
Killunia
Akasuna no Ruki
Misha Haybushi
Reina Kana
Kaya
Mai
Hoozuki Meizu
Junka
Yun Harada
Akio
Ex Libris
Yogi
Shinobi
Tatsumaki (Oga)
Yomi Hikikomori
Kaomi
Ayame Takahashi
40 posters
Strana 22 z 31
Strana 22 z 31 • 1 ... 12 ... 21, 22, 23 ... 26 ... 31
Budova Tsukikage
First topic message reminder :
Nejvýše položená budova ve vesnici.
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...
Ayame Takahashi- Počet příspěvků : 203
Registrován : 13. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Sledovala jsem ho mlčky. Neznali jsme se, což mě přirozeně vedlo k tomu, že jsem jej pozorovala s jistou ostražitostí. Nejspíš to v sobě má každý shinobi, nějakou skrytou pojistku. Nicméně jsem se stále mírně usmívala, jak jsem to měla ve zvyku.
Dozvěděla jsem se, že Ruki je mimo vesnici. Nevím, zdali pocit, který jsem cítila, byla radost nebo zklamání. Možná směsice obojího? Nevěděla jsem, jestli mám odvahu znovu ho vidět, znovu vyslechnout všechna ta obvinění. I když se možná za roky změnil, nespoléhala jsem se na náhody. "To je v pořádku." usmála jsem se. Ovšem pak mě překvapil, když vstal a omluvil se mi. Neubránila jsem se úsměvu, zvedla jsem ruce a zavrtěla hlavou.
"Prosím neomlouvejte se. Už dávno nejsem tím, kým jsem bývala.." samotnou mě zarazilo, jak smířeně to zní. A to jsem byla jen já, kdo věděl, co všechno tím myslím. "Moje vesnice už také není, co bývala.." dodala jsem tiše a na chvíli jen mlčela, ztracená ve vzpomínkách. "Slyšela jsem, že je Suna zničená, zlomená.." jako já.. Dodala jsem a pohlédla na něj.
"Nerada bych vás obtěžovala jen.. ráda bych věděla, jestli je můj syn v pořádku. Jestli.. jestli dospěl v dobrého člověka..?" věděla jsem, že je to osobní věc, kterou mi nejspíš nezodpoví, ale neznala jsem nikoho, kdo by mi mohl dát odpověď.
Dozvěděla jsem se, že Ruki je mimo vesnici. Nevím, zdali pocit, který jsem cítila, byla radost nebo zklamání. Možná směsice obojího? Nevěděla jsem, jestli mám odvahu znovu ho vidět, znovu vyslechnout všechna ta obvinění. I když se možná za roky změnil, nespoléhala jsem se na náhody. "To je v pořádku." usmála jsem se. Ovšem pak mě překvapil, když vstal a omluvil se mi. Neubránila jsem se úsměvu, zvedla jsem ruce a zavrtěla hlavou.
"Prosím neomlouvejte se. Už dávno nejsem tím, kým jsem bývala.." samotnou mě zarazilo, jak smířeně to zní. A to jsem byla jen já, kdo věděl, co všechno tím myslím. "Moje vesnice už také není, co bývala.." dodala jsem tiše a na chvíli jen mlčela, ztracená ve vzpomínkách. "Slyšela jsem, že je Suna zničená, zlomená.." jako já.. Dodala jsem a pohlédla na něj.
"Nerada bych vás obtěžovala jen.. ráda bych věděla, jestli je můj syn v pořádku. Jestli.. jestli dospěl v dobrého člověka..?" věděla jsem, že je to osobní věc, kterou mi nejspíš nezodpoví, ale neznala jsem nikoho, kdo by mi mohl dát odpověď.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Pilikka se s Rukim musela dlouho nevidět, když mi položila otázku, týkající se jeho dospívání, a to ne jen tak ledajakého, ale v dobrého člověka. Jako by to asi šlo. V životě jsem na dobrého člověka nenarazil, ale jednou možná budu mít štěstí. "Je výborným shinobi." Odpověděl jsem bez žádného zaváhání. "Sice neměl mnoho příležitosti prokázat svou sílu, ale na misích, které mu byly pověřeny, nezklamal." Ruki prozatím splnil jen jednu misi, a to ještě tak, že se do konfliktu s nepřáteli příliš nezapojoval, ale nedokázal jsem to Pilice říct. Chtěla být na svého syna hrdá, takže jsem ji to dopřál. "Když se s ním setkáte, sama uvidíte."
"Vaší vesnice je mi líto." I když jsem to já, kdo vydal rozkaz k jejímu zničení, lituji toho. Toto jsou ty má selhání po zvolení Tsuchikagem, která mě budou pronásledovat do konce mého života. Nejhorší na tom je, že se nic z toho nedá vzít zpátky. Smířil jsem se s tím, že to nedokážu změnit. Přišel jsem však na způsob, jak podobným situacím v budoucnu zabránit. Je třeba vytvořit mocný stát, který bude mít tak propracované vedení, že jej nezneužije nikdo ve vedení ve svůj prospěch. Myšlenka spojení jednotlivých zemí se však ostatním příliš nelíbí, takže jediný způsob, jak toho dosáhnout, se zdá být válka. Zabrat další území násilím.
Když jsem v kanceláři pozoroval Pilikku, odpovídaje ji na otázky ohledně jejího syna, uvědomil jsem si, že nemusíme další území zabírat násilím. Podle průzkumu, který byl proveden hodně dávno, v Kaze no kuni se našli někteří, kteří byli pro spojení s Tsuki, ale obyvatelé Kaze no kuni nejsou jediní, kteří toto ovlivní.
"Prosím, posaďte se." Řekl jsem, a pak se posadil zpátky do své židle. Pilikka mě navštívila jen kvůli svého syna, který snad nevyžaduje delší sezení, takže jí musela trápit otázka: Proč pak ji tu ještě zdržuji? "Sunagakure no sato je jedna z mnoha vesnic, které poznamenala válka." Tsuki se mezi ně také počítá, když byla zničena, a však nebyla srovnána se zemí jako Suna. "Mám nápad, jak podobným hrůzám v budoucnu zabránit." Po této větě jsem Pilice nechal prostor, aby si mohla vybrat. Nenutím ji tu mě poslouchat. Přišla sem přeci jen hlavně kvůli svého syna.
"Vaší vesnice je mi líto." I když jsem to já, kdo vydal rozkaz k jejímu zničení, lituji toho. Toto jsou ty má selhání po zvolení Tsuchikagem, která mě budou pronásledovat do konce mého života. Nejhorší na tom je, že se nic z toho nedá vzít zpátky. Smířil jsem se s tím, že to nedokážu změnit. Přišel jsem však na způsob, jak podobným situacím v budoucnu zabránit. Je třeba vytvořit mocný stát, který bude mít tak propracované vedení, že jej nezneužije nikdo ve vedení ve svůj prospěch. Myšlenka spojení jednotlivých zemí se však ostatním příliš nelíbí, takže jediný způsob, jak toho dosáhnout, se zdá být válka. Zabrat další území násilím.
Když jsem v kanceláři pozoroval Pilikku, odpovídaje ji na otázky ohledně jejího syna, uvědomil jsem si, že nemusíme další území zabírat násilím. Podle průzkumu, který byl proveden hodně dávno, v Kaze no kuni se našli někteří, kteří byli pro spojení s Tsuki, ale obyvatelé Kaze no kuni nejsou jediní, kteří toto ovlivní.
"Prosím, posaďte se." Řekl jsem, a pak se posadil zpátky do své židle. Pilikka mě navštívila jen kvůli svého syna, který snad nevyžaduje delší sezení, takže jí musela trápit otázka: Proč pak ji tu ještě zdržuji? "Sunagakure no sato je jedna z mnoha vesnic, které poznamenala válka." Tsuki se mezi ně také počítá, když byla zničena, a však nebyla srovnána se zemí jako Suna. "Mám nápad, jak podobným hrůzám v budoucnu zabránit." Po této větě jsem Pilice nechal prostor, aby si mohla vybrat. Nenutím ji tu mě poslouchat. Přišla sem přeci jen hlavně kvůli svého syna.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Poslouchala jsem jeho slova s tichým nadšením. Jestli mluvil pravdu? Kdo ví, odpověděl mi to, co jsem chtěla slyšet, co každá matka chce slyšet. Byla jsem mu vděčná, mohl mě odbít a neříct mi nic. Mohl být nepříjemný, že ho ruším s osobními záležitostmi. Ale nestalo se tak, byl ke mě shovívavý a já jeho vesnici tiše blahopřála, že má ve svém vedení někoho takového.
"Děkuji." kývnutím hlavy jsem potvrdila své poděkování. Nechtěla jsem na Rukiho čekat, pokud by mě chtěl vidět, mohl mě najít sám. Do jeho života jsem už nepatřila a bylo jen na něm, co udělá.
Na jeho slova o lítosti nad osudem Suny jsem se jen vděčně usmála. Bývala bych se otočila, rozloučila a odešla, ale zastavila mě jeho slova. Trochu překvapeně jsem si sedla na nabízenou židli. Netušila jsem, co bychom spolu my dva mohli řešit. Vůdce vesnice a.. kdo jsem vlastně byla já? Nicméně jsem pozorně poslouchala. Možná jsem už nebyla Kage, ale svou vesnici jsem chtěla chránit pořád stejně. Svůj domov,..
"Mluvte prosím dál." po dlouhém čase byl v mém hlase znát skutečný zájem. Znal způsob, jak zabránit válce? A proč mi to vlastně říká? Byla jsem nedočkavá a věděla jsem, že je to znát.
"Děkuji." kývnutím hlavy jsem potvrdila své poděkování. Nechtěla jsem na Rukiho čekat, pokud by mě chtěl vidět, mohl mě najít sám. Do jeho života jsem už nepatřila a bylo jen na něm, co udělá.
Na jeho slova o lítosti nad osudem Suny jsem se jen vděčně usmála. Bývala bych se otočila, rozloučila a odešla, ale zastavila mě jeho slova. Trochu překvapeně jsem si sedla na nabízenou židli. Netušila jsem, co bychom spolu my dva mohli řešit. Vůdce vesnice a.. kdo jsem vlastně byla já? Nicméně jsem pozorně poslouchala. Možná jsem už nebyla Kage, ale svou vesnici jsem chtěla chránit pořád stejně. Svůj domov,..
"Mluvte prosím dál." po dlouhém čase byl v mém hlase znát skutečný zájem. Znal způsob, jak zabránit válce? A proč mi to vlastně říká? Byla jsem nedočkavá a věděla jsem, že je to znát.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Pilikka se rozhodla mě vyslechnout, takže jsem pokračoval. Musel jsem však zvolit správná slova. Jinak by to vyznělo tak, že se jí chystám využít. Ne, že bych nechtěl, ale tentokrát to nemá být pro můj prospěch. "Jakožto Tsukikage prahnu pro vesnici to nejlepší. Budovy po tom, co Tsuki byla zničená, zůstaly opraveny a vesnice se vrátila z větší části k životu, jaký žila před válkou. Nedostatek populace však nedokáže napravit." Tsuki se s tím snaží vypořádat přijímáním lidí zvenčí. Žel, nejčastěji žadateli o azyl, takže nukeníny.
"Ačkoli Sunagakure no sato byla zničená, v Kaze no kuni zůstává řada menších vesnic, které se snaží přežít. Váš boj Kazkekage není ještě u konce. Na posledním srazu jsem pronesl návrh o spojení zemí zničených válkou do jedné, aby si dokázali vzájemně pomoci. Byl však zamítnut z obav o zneužití." Aliance, ve které se Suna i Tsuki nacházeli, se na pomoc vykašlala, takže obě vesnice v tom zůstaly samotné. Pilice již určitě došlo, proč jsem ji tu zdržel. Proto jsem mluvil bez přestávky, jinak by mě totiž Pilikka mohla přerušit, a to bych nerad, když jsem neřekl ještě vše.
"Tsuki již je spojená s Yama no kuni. Systém vedení vzniklého území by zahrnoval vybraného jedince z každého jednoho celku. Jsem si jist, že, když jsem se dokázal dohodnout na vedení s Daimyo Yama no kuni, systém tří vůdcu může fungovat. Poskytuje navíc i výhodou nemožnosti zmanipulováním vesnice ve svůj prospěch." Jistěže to možné je, ale, když budou úplně na vrcholku vedení tři osoby, riziko zneužití vesnice klesá.
"Jsem přesvědčen, že jedině spojováním území a vybráním zodpovědných jedinců na jejich správu, můžeme dosáhnout stability, která v budoucnu zabrání válkám." Po těchto slovech jsem nechal Pilice prostor. Slova o míru v dnešní době po jedné z největších válek jakým lidstvo čelilo jsou směšná. Proto jsem nehovořil přímo o míru, ale hlavně o jednotě a vzájemném pochopení. To za jistých okolností fungovat může.
"Ačkoli Sunagakure no sato byla zničená, v Kaze no kuni zůstává řada menších vesnic, které se snaží přežít. Váš boj Kazkekage není ještě u konce. Na posledním srazu jsem pronesl návrh o spojení zemí zničených válkou do jedné, aby si dokázali vzájemně pomoci. Byl však zamítnut z obav o zneužití." Aliance, ve které se Suna i Tsuki nacházeli, se na pomoc vykašlala, takže obě vesnice v tom zůstaly samotné. Pilice již určitě došlo, proč jsem ji tu zdržel. Proto jsem mluvil bez přestávky, jinak by mě totiž Pilikka mohla přerušit, a to bych nerad, když jsem neřekl ještě vše.
"Tsuki již je spojená s Yama no kuni. Systém vedení vzniklého území by zahrnoval vybraného jedince z každého jednoho celku. Jsem si jist, že, když jsem se dokázal dohodnout na vedení s Daimyo Yama no kuni, systém tří vůdcu může fungovat. Poskytuje navíc i výhodou nemožnosti zmanipulováním vesnice ve svůj prospěch." Jistěže to možné je, ale, když budou úplně na vrcholku vedení tři osoby, riziko zneužití vesnice klesá.
"Jsem přesvědčen, že jedině spojováním území a vybráním zodpovědných jedinců na jejich správu, můžeme dosáhnout stability, která v budoucnu zabrání válkám." Po těchto slovech jsem nechal Pilice prostor. Slova o míru v dnešní době po jedné z největších válek jakým lidstvo čelilo jsou směšná. Proto jsem nehovořil přímo o míru, ale hlavně o jednotě a vzájemném pochopení. To za jistých okolností fungovat může.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Pozorně jsem ho poslouchala. Jeho slova ve mě probouzela vzpomínky, spoustu vzpomínek. Vzpomínala jsem na Assasina a hlavně na Hitomi, jak jsme se poznali, spřátelili a nakonec začali spolupracovat. Byl to tenkrát můj cíl, docílit spolupráce, ochránit vesničany, sdílet společnou pomoc..
Nemluvila jsem, nechtěla jsem ho přerušovat, věděla jsem, že je toho hodně, co mi chce vysvětlit, viděla jsem to na něm, tu snahu a zodpovědnost. Pochopila jsem jeho slova, věděla jsem, co se mi snaží říct. Souhlasila jsem s ním. To v jednotě je síla. Nedivila jsem se, že byl jeho návrh zamítnut. Spojením by vzniklo něco mnohem většího ale také nebezpečnějšího, než co nyní představovala samotná Tsuki nebo vesničky kolem Suny.
Když domluvil, ještě hodnou chvíli jsem přemýšlela o myšlence, kterou se mi snažil sdělit. Bylo by to skutečně možné? Fungovalo by to?
Pohlédla jsem z okna ven. "Celý život jsem věřila a věřím ve spojení. Doufala jsem, že má vesnice najde spojence, který ji ochrání v případě nutnosti, aby mu pak Suna mohla oplatit jeho laskavost. Váš nápad chápu a plně se s ním ztotožňuji." konečně jsem na něj upřela své oči. "Nicméně ne každý v tom vidí výhodu, nýbrž ohrožení. Jste si jistý, že tento nápad nevyvolá další válku? Nebudou to okolní vesnice brát jako snahu o zesílení, hrozbu? Suna je v prachu a ty malé vesničky kolem nemají bez ochrany šanci. Dala bych cokoliv za to, aby lidé z mého domova byly v bezpečí, stejně jako bych si přála, aby i vaše vesnice dál jen prospívala.." odmlčela jsem se. Už jsem neměla koho chránit, neměla jsem rodinu ani přátele. Zbyla mi jen vesnice. "Řekněte, Tsukimaru-sama, co můžu udělat?" upřeně jsem na něj koukala. Bylo by skutečně možné, aby teď, po všech těch letech, přišel někdo, kdo chce totéž, o co jsem usilovala celý život?
Nemluvila jsem, nechtěla jsem ho přerušovat, věděla jsem, že je toho hodně, co mi chce vysvětlit, viděla jsem to na něm, tu snahu a zodpovědnost. Pochopila jsem jeho slova, věděla jsem, co se mi snaží říct. Souhlasila jsem s ním. To v jednotě je síla. Nedivila jsem se, že byl jeho návrh zamítnut. Spojením by vzniklo něco mnohem většího ale také nebezpečnějšího, než co nyní představovala samotná Tsuki nebo vesničky kolem Suny.
Když domluvil, ještě hodnou chvíli jsem přemýšlela o myšlence, kterou se mi snažil sdělit. Bylo by to skutečně možné? Fungovalo by to?
Pohlédla jsem z okna ven. "Celý život jsem věřila a věřím ve spojení. Doufala jsem, že má vesnice najde spojence, který ji ochrání v případě nutnosti, aby mu pak Suna mohla oplatit jeho laskavost. Váš nápad chápu a plně se s ním ztotožňuji." konečně jsem na něj upřela své oči. "Nicméně ne každý v tom vidí výhodu, nýbrž ohrožení. Jste si jistý, že tento nápad nevyvolá další válku? Nebudou to okolní vesnice brát jako snahu o zesílení, hrozbu? Suna je v prachu a ty malé vesničky kolem nemají bez ochrany šanci. Dala bych cokoliv za to, aby lidé z mého domova byly v bezpečí, stejně jako bych si přála, aby i vaše vesnice dál jen prospívala.." odmlčela jsem se. Už jsem neměla koho chránit, neměla jsem rodinu ani přátele. Zbyla mi jen vesnice. "Řekněte, Tsukimaru-sama, co můžu udělat?" upřeně jsem na něj koukala. Bylo by skutečně možné, aby teď, po všech těch letech, přišel někdo, kdo chce totéž, o co jsem usilovala celý život?
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
"Tento nápad nebude příčinou vypuknutí další války, když někdo z Suny vysokého postavení vyjádří svůj souhlas se spojením. Pak to nebude bráno jako válečný akt, násilné podmanění si cizího území." Tím někým jsem měl na mysli Pilikku, což jsi jistě uvědomila. Ostatní země by měly právo zasáhnout, kdyby se jednalo a okupaci, anexi či něco podobného. Kdyby navzdory tomu, že Suna vyjádří souhlas se spojením, se jiné vesnice tomuto snažily zabránit, může dojít ke střetu armád, ale v tom případě nevidím nic, co by občané Kaze no kuni a Tsuki ztratili. To mají vést svůj život pod diktaturou ostatních vesnic? Ne, každá vesnice má právo se rozhodovat samotná, a když hrozí, že ji toto právo bude odňato, je pochopitelné, že se právem bouří.
"Ačkoli jste bývalá Kazekage, pořád máte v Kaze no kuni autoritu, jméno. Nabízím Vám možnost postavit se do čela spojení těchto vesnic a zaujmout jedno z vůdčích pozic vzniklého území, a tím možnost dohlížení na správný vývin tohoto území." I když Pilikka na toto přikývne, bude se muset vydat do Suny a zařídit tam dovršení tohoto plánu. Nemusí mít však obavy. Pokud bude potřeba, půjdu tam s ní.
"Ačkoli jste bývalá Kazekage, pořád máte v Kaze no kuni autoritu, jméno. Nabízím Vám možnost postavit se do čela spojení těchto vesnic a zaujmout jedno z vůdčích pozic vzniklého území, a tím možnost dohlížení na správný vývin tohoto území." I když Pilikka na toto přikývne, bude se muset vydat do Suny a zařídit tam dovršení tohoto plánu. Nemusí mít však obavy. Pokud bude potřeba, půjdu tam s ní.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Zamyšleně jsem přikývla. Měl pravdu, pokud by Suna se spojením souhlasila, nebyl by důvod útočit. Nebo alespoň v rámci "osvobození" podrobeného území. Nicméně to nic neměnilo na tom, že to spojení se určitě některým vůdcům líbit nebude. Ale to, jak je to momentálně, se řešit musí, pokud má mít Písečná a vlastně celá Kaze no kuni nějakou šanci. Už dávno jsem se naučila, že zavděčit se všem je nemožné a pro jednou bylo moudré myslet trochu sobecky.
Věděla jsem, kam svými slovy míří, přesto když mi tu pozici nabídl, nedokázala jsem zakrýt jisté rozčarování. Přišla jsem se zeptat na Rukiho a skončila takhle..? Nechtěla jsem zasahovat do žádných důležitých věcí, chtěla jsem se dál skrývat ve stínech a dívat se, jak vesnice vzkvétá.. ale to bez pomoci nejspíš nepůjde. Tak jak jsem se měla rozhodnout? Stala jsem se kage moc brzy, byla jsem mladá a nerozumná, mohla jsem teď nabídnout víc?
"Vesnice je pro mě vším a udělám, co budu moct, aby se všechno dalo do pořádku. Nicméně jsem byla dlouhou dobu mimo dění, jste si jistý, že jsem ta správná osoba? Nenašel by se někdo více.. vhodný?" za svůj život jsem udělala spoustu špatných rozhodnutí. Dívala jsem se na něj s mírně zmateným výrazem, možná nejistým. Nicméně jsem chtěla pomoct, cítila jsem něco, co už dlouhou dobu ne. Zájem.
Věděla jsem, kam svými slovy míří, přesto když mi tu pozici nabídl, nedokázala jsem zakrýt jisté rozčarování. Přišla jsem se zeptat na Rukiho a skončila takhle..? Nechtěla jsem zasahovat do žádných důležitých věcí, chtěla jsem se dál skrývat ve stínech a dívat se, jak vesnice vzkvétá.. ale to bez pomoci nejspíš nepůjde. Tak jak jsem se měla rozhodnout? Stala jsem se kage moc brzy, byla jsem mladá a nerozumná, mohla jsem teď nabídnout víc?
"Vesnice je pro mě vším a udělám, co budu moct, aby se všechno dalo do pořádku. Nicméně jsem byla dlouhou dobu mimo dění, jste si jistý, že jsem ta správná osoba? Nenašel by se někdo více.. vhodný?" za svůj život jsem udělala spoustu špatných rozhodnutí. Dívala jsem se na něj s mírně zmateným výrazem, možná nejistým. Nicméně jsem chtěla pomoct, cítila jsem něco, co už dlouhou dobu ne. Zájem.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
"Určitě našel, ale ještě jsem na nikoho takového nenarazil." Spojení těchto vesnic jsem se chystal provést násilnou cestou s podporou Kumogaure no sato. Její podpora však záleží na výsledku mise těch čtyř, co se pořád nevrátili a nedali o sobě vědět, takže to slibně nevypadá. Když jsem tady spatřil Pilikku, uvědomil jsem si, že je nesmyslné blížit se míru vyvolávaje válku. Kdyby Tsuki Sunu připojila násilnou cestou s podporou Kumo, zcela určitě by válka vypukla. Ne mezi Sunou a Tsuki, ale s ostatními vesnicemi. Piličina přítomnost mi pomohla si to uvědomit a zároveň dala naději, že to může skutečně dobře dopadnout. Výběr na toto zadání tedy není veden poměrem nadání a předností účastníků, jak se Pilikka domnívala. Není to konkurz.
"Vaší nepřítomnosti si jsem vědom, a proto bych se spojením se Sunou hned nespěchal. Lidé by si to mohli špatně vyložit." Po několika letech, co o Pilice nikdo příliš neslyšel, by se najednou vrátila do vesnice a tvrdila, že k dosažení lepší budoucnosti je potřeba se spojit s Tsuki. To by nemuselo dopadnout dobře. "Nabízím Vám místo v Tsuki. Ne jako řadový shinobi, ale jako můj zástupce. Poznáte takto Tsuki blíže a ujistíte se, že spojení je ta správná volba." Pro dobrou věc jsem ochoten zajít vskutku daleko, jmenováním Pilikky mým zástupcem ve vesnici.
"Žádné rozkazy či něco podobného z mé strany nečekejte. Pořád si zachováte svou hrdost a hodnost." Degradovat Pilikku zpátky na jounína bych si nedovolil. Bude lepší pro oba, když si svou hodnost Godaime Kazekage ponechá. "Nuže?" Optal jsem se zvědav, jak se Pilikka rozhodne. Musí to být přeci jen těžké, když je Tsuki tak nějak cizí vesnice.
"Vaší nepřítomnosti si jsem vědom, a proto bych se spojením se Sunou hned nespěchal. Lidé by si to mohli špatně vyložit." Po několika letech, co o Pilice nikdo příliš neslyšel, by se najednou vrátila do vesnice a tvrdila, že k dosažení lepší budoucnosti je potřeba se spojit s Tsuki. To by nemuselo dopadnout dobře. "Nabízím Vám místo v Tsuki. Ne jako řadový shinobi, ale jako můj zástupce. Poznáte takto Tsuki blíže a ujistíte se, že spojení je ta správná volba." Pro dobrou věc jsem ochoten zajít vskutku daleko, jmenováním Pilikky mým zástupcem ve vesnici.
"Žádné rozkazy či něco podobného z mé strany nečekejte. Pořád si zachováte svou hrdost a hodnost." Degradovat Pilikku zpátky na jounína bych si nedovolil. Bude lepší pro oba, když si svou hodnost Godaime Kazekage ponechá. "Nuže?" Optal jsem se zvědav, jak se Pilikka rozhodne. Musí to být přeci jen těžké, když je Tsuki tak nějak cizí vesnice.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Musela jsem se usmát, ta jeho přímočarost se mi líbila. Nepochybovala jsem, že jsem neplánovaný zvrat, nemohl tušit, že se ve vesnici zastavím. Ještě před pár dny jsem to nevěděla já sama. Každopádně jsem kývla na souhlas a dál jej poslouchala. Měl pravdu, bylo by přinejmenším podezřelé, kdybych se ze dne na den vrátila. Přesto jsem nečekala, že mi nabídne dělat mu zástupce. Zarazilo mě to, musel si být opravdu jistý svým plánem, když se nebál dát mě - někomu úplně cizího, pozici bezprostředně související s vedením své vesnice. Nejspíš nedůvěřoval přímo mě, ale sám sobě a své vizi a to ve mě zanechalo hluboký dojem.
Usmála jsem se. "Hrdost a hodnost jsou pojmy pomíjivé, nedůležité a nic pro mě neznamenají.." pokrčila jsem rameny. "Ale máte kuráž, to se vám musí nechat." kývnutím hlavy jsem vyjádřila svůj obdiv. Konečně jsem si byla jistá, že konám správně. Nedával mi zbrklé návrhy, bylo vidět, že nad věcmi hluboce přemýšlí, konec konců takový by vůdce měl být. Dal mi šanci pozvat vesnici, systém, jakým ji řídí a nejspíš i sám sebe. Nicméně mohl poznat i on mě a potvrdit si popřípadě vyvrátit, že se rozhodl správně. Vlastně jsem se těšila, že mohu všechno poznat.
Nadšeně jsem se usmála. "Přijmout vaši nabídku pro mne bude čest."
Usmála jsem se. "Hrdost a hodnost jsou pojmy pomíjivé, nedůležité a nic pro mě neznamenají.." pokrčila jsem rameny. "Ale máte kuráž, to se vám musí nechat." kývnutím hlavy jsem vyjádřila svůj obdiv. Konečně jsem si byla jistá, že konám správně. Nedával mi zbrklé návrhy, bylo vidět, že nad věcmi hluboce přemýšlí, konec konců takový by vůdce měl být. Dal mi šanci pozvat vesnici, systém, jakým ji řídí a nejspíš i sám sebe. Nicméně mohl poznat i on mě a potvrdit si popřípadě vyvrátit, že se rozhodl správně. Vlastně jsem se těšila, že mohu všechno poznat.
Nadšeně jsem se usmála. "Přijmout vaši nabídku pro mne bude čest."
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
"To rád slyším. Jsme tedy dohodnuti." Po těchto slovech jsem otevřel šuplík, a něco v něm hledal. Vytáhl z něj na stůl pár papírů, ale nevěnoval jim dál pozornost. Byly na nich zaznamenány spisy shinobi a výdaje vesnice. Nepříliš záživné čtení, hlavně to druhé. Dá se to zařadit do historické (spisy) a horrorové literatury (výdaje). V šuplíku jsem nenašel, co jsem hledal, takže, po vrácení literatury zpátky na své místo, zavřel jsem ho.
"Pokud se Vám bude lépe spolupracovat tykáním, nemám nic proti." Jestli upřednostňuje tykání, budu se muset snažit, abych se ho držel, jelikož jsem za poslední léta hlavně všem vykal a oni mě také, nepočítaje některé výjimky. Vstal jsem ze židle a otočil se zády k Pilice. Trochu jsem zmatkoval. To, co hledám, musí být nepochybně důležité.
Od vyjádření Piličina souhlasu ji mohlo přijít, že se mé chování trochu změnilo. Ačkoli jsem se nacházel pořád v přítomnosti důležité osoby, přecházel jsem pomalu do neformálního režimu. Po té dlouhé době, co jsem strávil zde v kanceláři, jsem měl pocit, že mi hlava stojí někde úplně jinde než by stát měla, takže jsem byl nucen přepnout. Jelikož jsem to nedělal často, nemám v tom praxi, takže přecházení do jiného režimu chvíli trvalo.
Přišel jsem k oknu a otevřel jsem. Když jsem se zpátky otočil k Pilice, v ruce jsem držel flašku, kterou jsem "našel" na parapetu z druhé strany okna. Byla však až na pár kapek prázdná, což jsem Pilice předvedl otočením vršku směrem dolů.
"Omlouvám se, ale začátek naší spolupráce neoslavíme." Pilikka si mohla pomyslet, že takto vypadá každý večer v kanceláři, ale pravda je taková, že se k alkoholu uchyluji jen, když měním režim. Tedy zřídka. To je také důvod, proč flaška byla prázdná. Dlouho jsem ji nepotřeboval, takže jsem zapomněl, že je potřeba koupit novou.
"Co takhle člověče nezlob se?" Litoval jsem toho, že jsem za svých devadesát let života nikdy nejedl v restauraci s obyčejnými lidmi a nebavil se s nimi. Hra člověče nezlob se proti Pilice může být prvním krokem ke příznivé změně, a však jen do doby, kdy se někdo nevrátí z mise. Pak si Pilikka bude moci vyzkoušet roli zástupce Kageho.
"Pokud se Vám bude lépe spolupracovat tykáním, nemám nic proti." Jestli upřednostňuje tykání, budu se muset snažit, abych se ho držel, jelikož jsem za poslední léta hlavně všem vykal a oni mě také, nepočítaje některé výjimky. Vstal jsem ze židle a otočil se zády k Pilice. Trochu jsem zmatkoval. To, co hledám, musí být nepochybně důležité.
Od vyjádření Piličina souhlasu ji mohlo přijít, že se mé chování trochu změnilo. Ačkoli jsem se nacházel pořád v přítomnosti důležité osoby, přecházel jsem pomalu do neformálního režimu. Po té dlouhé době, co jsem strávil zde v kanceláři, jsem měl pocit, že mi hlava stojí někde úplně jinde než by stát měla, takže jsem byl nucen přepnout. Jelikož jsem to nedělal často, nemám v tom praxi, takže přecházení do jiného režimu chvíli trvalo.
Přišel jsem k oknu a otevřel jsem. Když jsem se zpátky otočil k Pilice, v ruce jsem držel flašku, kterou jsem "našel" na parapetu z druhé strany okna. Byla však až na pár kapek prázdná, což jsem Pilice předvedl otočením vršku směrem dolů.
"Omlouvám se, ale začátek naší spolupráce neoslavíme." Pilikka si mohla pomyslet, že takto vypadá každý večer v kanceláři, ale pravda je taková, že se k alkoholu uchyluji jen, když měním režim. Tedy zřídka. To je také důvod, proč flaška byla prázdná. Dlouho jsem ji nepotřeboval, takže jsem zapomněl, že je potřeba koupit novou.
"Co takhle člověče nezlob se?" Litoval jsem toho, že jsem za svých devadesát let života nikdy nejedl v restauraci s obyčejnými lidmi a nebavil se s nimi. Hra člověče nezlob se proti Pilice může být prvním krokem ke příznivé změně, a však jen do doby, kdy se někdo nevrátí z mise. Pak si Pilikka bude moci vyzkoušet roli zástupce Kageho.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Uvolněněji jsem zapadla do židle a přehodila nohu přes nohu. Cítila jsem jakýsi druh klidu a zároveň určité napětí. Těšila jsem se? Dost možná. Bála jsem se? Určitě. "Hai." potvrdila jsem jednoduše jeho slova a tiše se sama pro sebe usmála. Nečekala jsem nic z toho, odehrálo se to rychle. Ale nějak jsem důvěřovala svému rozhodnutí.
Dívala jsem se, jak vykládá na stůl papíry a s pozvednutým obočím doufala, že po mě nebude chtít, abych si to všechno nastudovala. Žádné zkoušky snad skládat nebudu..
"Hmm, myslím, že tykání je rozhodně ta lepší možnost." zazubila jsem se. Netušila jsem, jestli je starší nebo mladší než já, ale byla jsem ráda, že to navrhl. Na formality jsem si nikdy nepotrpěla. Nakonec vstal a já s pozvednutým obočím pozorovala jeho počínání. Přišel mi zmatený, jako by něco hledal a v duchu už jsem viděla další hromadu papírů k pročtení. Co jiného by mi zbylo než to přečíst, že jo, ale i tak..
Když vytáhl tu flašku, zacukaly mi koutky úst. Vážně? Vnímala jsem to, že se něco změnilo, to jak se choval. Uvolněněji, klidněji, neformálněji. Na oko zklamaně jsem vzdychla. "Škoda.." poznamenala jsem, ale usmívala jsem se u toho. Vlastně jsem se opít nejspíš nemohla, i když kdo ví, nikdy jsem to nezkoušela.
"Člověče nezlob se?" zopakovala jsem překvapeně. Buď jsem byla moc dlouho mimo nebo nevím, ale dneska jsem si přišla jako Alenka v říši Divů. Tsukimaru pro mě byl záhadou. Slušný, milý, přímočarý, chytrý, překvapující.. za těch pár desítek minut, co jsem měla tu čest s ním mluvit, celkem zajímavý slet vlastností. Začala jsem se pobaveně smát.
"No.." zatvářila jsem se pochybovačně. "Pokud by k tomu byla ta flaška plná, bylo by to určitě zajímavější.." pokrčila jsem rameny. Tuhle hru jsem hrála naposledy s dětmi. "Ale střízlivá verze může být taky zábava." zakřenila jsem se. Že budu někdy s Tsukikagem hrát deskovku bych fakt nevěřila. Ale časy se mění! Možná že i pro mě to mohl být první krok ke změně. Nakonec jsem ale nasadila vážný výraz a zvedla ukazováček, jako bych někoho poučovala. "Ale mám modrou figurku."
Dívala jsem se, jak vykládá na stůl papíry a s pozvednutým obočím doufala, že po mě nebude chtít, abych si to všechno nastudovala. Žádné zkoušky snad skládat nebudu..
"Hmm, myslím, že tykání je rozhodně ta lepší možnost." zazubila jsem se. Netušila jsem, jestli je starší nebo mladší než já, ale byla jsem ráda, že to navrhl. Na formality jsem si nikdy nepotrpěla. Nakonec vstal a já s pozvednutým obočím pozorovala jeho počínání. Přišel mi zmatený, jako by něco hledal a v duchu už jsem viděla další hromadu papírů k pročtení. Co jiného by mi zbylo než to přečíst, že jo, ale i tak..
Když vytáhl tu flašku, zacukaly mi koutky úst. Vážně? Vnímala jsem to, že se něco změnilo, to jak se choval. Uvolněněji, klidněji, neformálněji. Na oko zklamaně jsem vzdychla. "Škoda.." poznamenala jsem, ale usmívala jsem se u toho. Vlastně jsem se opít nejspíš nemohla, i když kdo ví, nikdy jsem to nezkoušela.
"Člověče nezlob se?" zopakovala jsem překvapeně. Buď jsem byla moc dlouho mimo nebo nevím, ale dneska jsem si přišla jako Alenka v říši Divů. Tsukimaru pro mě byl záhadou. Slušný, milý, přímočarý, chytrý, překvapující.. za těch pár desítek minut, co jsem měla tu čest s ním mluvit, celkem zajímavý slet vlastností. Začala jsem se pobaveně smát.
"No.." zatvářila jsem se pochybovačně. "Pokud by k tomu byla ta flaška plná, bylo by to určitě zajímavější.." pokrčila jsem rameny. Tuhle hru jsem hrála naposledy s dětmi. "Ale střízlivá verze může být taky zábava." zakřenila jsem se. Že budu někdy s Tsukikagem hrát deskovku bych fakt nevěřila. Ale časy se mění! Možná že i pro mě to mohl být první krok ke změně. Nakonec jsem ale nasadila vážný výraz a zvedla ukazováček, jako bych někoho poučovala. "Ale mám modrou figurku."
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Když jsem byl u budovy Tsukikageho začal jsem myslet na ten Kangaeho rozhovor. Vyšlapal jsem ty schody a sednul jsem si a čekal jsem na vyzvání. Chvíli jsem byl s ticha ale pak to zase, ruplo. Vzpomínka na Kangaeho jak mluví o Narutovi mě zase dožrala a začali mi vadit i ty proslovy co na mě měl. Vstoupnul jsem si a začal, jsem chodit do kolečka, abych se uklidnil, ale to nešlo.
Kangae nejradši bych tě ******. Zamumlal jsem a moje touha po krvi byla neukojitelná a taky jsem začal nevědomky vypouštět čakru. Nevěděl jsem, jestli tu je někdo se mnou ale snad ne protože by to bylo asi nepříjemný jak pro něho tak pro mě. Snažil jsem se uklidnit, ale nešlo právě na opak, bylo to horší, zlost jsem měl skoro na všechno. Dokonce jsem se dobře cítil takhle už jsem se celkem dlouho necítil a jen jsem nechal temnou stranu, aby mě ovládat. Takhle to pokračovalo dál a pak to ustálo, ale už asi nebudu takový, jaký jsem byl. A možná že to tak bude lepší. Šel jsem si sednou a čekal, měl jsem i nasazenou kapucu aby mi nebylo vidět do tváře, aby mi nebylo vidět jak se tvářím.
Kangae nejradši bych tě ******. Zamumlal jsem a moje touha po krvi byla neukojitelná a taky jsem začal nevědomky vypouštět čakru. Nevěděl jsem, jestli tu je někdo se mnou ale snad ne protože by to bylo asi nepříjemný jak pro něho tak pro mě. Snažil jsem se uklidnit, ale nešlo právě na opak, bylo to horší, zlost jsem měl skoro na všechno. Dokonce jsem se dobře cítil takhle už jsem se celkem dlouho necítil a jen jsem nechal temnou stranu, aby mě ovládat. Takhle to pokračovalo dál a pak to ustálo, ale už asi nebudu takový, jaký jsem byl. A možná že to tak bude lepší. Šel jsem si sednou a čekal, měl jsem i nasazenou kapucu aby mi nebylo vidět do tváře, aby mi nebylo vidět jak se tvářím.
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Budova Tsukikage
Když jsem byl u budovy Tsukikageho začal jsem myslet na ten Kangaeho rozhovor. Vyšlapal jsem ty schody a sednul jsem si a čekal jsem na vyzvání. Chvíli jsem byl s ticha ale pak to zase ruplo. Vzpomínka na Kangaeho jak mluví o Narutovi mě zase dožrala a začali mi vadit i ty proslovy co na mě měl. Vstoupnul jsem si a začal, jsem chodit do kolečka, abych se uklidnil, ale to nešlo.
Kangae nejradši bych tě ******. Zamumlal jsem a moje touha po krvi byla neukojitelná a taky jsem začal nevědomky vypouštět čakru. Nevěděl jsem, jestli tu je někdo se mnou ale snad ne protože by to bylo asi nepříjemný jak pro něho tak pro mě. Snažil jsem se uklidnit, ale nešlo právě na opak, bylo to horší, zlost jsem měl skoro na všechno. Dokonce jsem se dobře cítil takhle už jsem se celkem dlouho necítil a jen jsem nechal temnou stranu, aby mě ovládat. Takhle to pokračovalo dál a pak to ustálo, ale už asi nebudu takový, jaký jsem byl. A možná že to tak bude lepší. Šel jsem si sednou a čekal, měl jsem i nasazenou kapucu aby mi nebylo vidět do tváře, aby mi nebylo vidět jak se tvářím.
Kangae nejradši bych tě ******. Zamumlal jsem a moje touha po krvi byla neukojitelná a taky jsem začal nevědomky vypouštět čakru. Nevěděl jsem, jestli tu je někdo se mnou ale snad ne protože by to bylo asi nepříjemný jak pro něho tak pro mě. Snažil jsem se uklidnit, ale nešlo právě na opak, bylo to horší, zlost jsem měl skoro na všechno. Dokonce jsem se dobře cítil takhle už jsem se celkem dlouho necítil a jen jsem nechal temnou stranu, aby mě ovládat. Takhle to pokračovalo dál a pak to ustálo, ale už asi nebudu takový, jaký jsem byl. A možná že to tak bude lepší. Šel jsem si sednou a čekal, měl jsem i nasazenou kapucu aby mi nebylo vidět do tváře, aby mi nebylo vidět jak se tvářím.
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Budova Tsukikage
Jak jsem se tak usmívala, uvědomila jsem si, že za dveřmi někdo je. V první chvíli mě to překvapilo, nebyla jsem zvyklá být mezi lidmi, ale hned mi taky došlo, kde to vlastně jsem a že je to tedy naprosto normální.
"A je po zábavě.." vzdychla jsem, ale nevypadala jsem nespokojeně. Dovolenou jsem měla posledních pár let. To spíš Tsukimaru vypadal, že by jednu potřeboval. Zvedla jsem se ze svého místa a sundala si plášť, který jsem pověsila na věšák vedle dveří. Tu svou novou pozici jsem brala velmi vážně a chtěla jsem toho o vesnici vědět co možná nejvíc.
"Otevřu." nabídla jsem se tedy a přátelsky se na Tsukimara usmála. Jako jeho zástupce jsem se rozhodně necítila, nic jsem nevěděla, ale chtěla jsem se alespoň snažit. Dělat dveřníka určitě dovedu.
Už při cestě ke dveřím jsem zaznamenala chakru a zvědavě naklonila hlavu na stranu. Neměla jsem z toho zrovna dobrý pocit, ale žádnou vědu jsem z toho prozatím nedělala. Otevřela jsem dveře a nakoukla ven. Sledovala jsem toho muže a celkem zamračeně jsem sledovala kapucu, přes kterou jsem neměla šanci viděl jeho tvář. Téměř okamžitě jsem ale nasadila úsměv, jak to bylo u mě zvykem.
"Pojďte prosím dál." Když nic jiného, hrát sekretářku určitě zvládnu.
"A je po zábavě.." vzdychla jsem, ale nevypadala jsem nespokojeně. Dovolenou jsem měla posledních pár let. To spíš Tsukimaru vypadal, že by jednu potřeboval. Zvedla jsem se ze svého místa a sundala si plášť, který jsem pověsila na věšák vedle dveří. Tu svou novou pozici jsem brala velmi vážně a chtěla jsem toho o vesnici vědět co možná nejvíc.
"Otevřu." nabídla jsem se tedy a přátelsky se na Tsukimara usmála. Jako jeho zástupce jsem se rozhodně necítila, nic jsem nevěděla, ale chtěla jsem se alespoň snažit. Dělat dveřníka určitě dovedu.
Už při cestě ke dveřím jsem zaznamenala chakru a zvědavě naklonila hlavu na stranu. Neměla jsem z toho zrovna dobrý pocit, ale žádnou vědu jsem z toho prozatím nedělala. Otevřela jsem dveře a nakoukla ven. Sledovala jsem toho muže a celkem zamračeně jsem sledovala kapucu, přes kterou jsem neměla šanci viděl jeho tvář. Téměř okamžitě jsem ale nasadila úsměv, jak to bylo u mě zvykem.
"Pojďte prosím dál." Když nic jiného, hrát sekretářku určitě zvládnu.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Kangae Mizutsuchi
Od brány jsem směřoval rovnou sem, rychle jsem vyběhl až před vstup do kanceláře a uviděl Reie. Na tváři jsem měl snad i úsměv, ale nebylo to tak, že bych byl šťastný, spíš jsem se těšil na volno, o které jsem chtěl Tsukikageho požádat. Ve vteřině jsem stál vedle Reie a chytal jsem ho za rameno. "Čus, jsem rád, že jsi se vrátil v pořádku." V tu chvíli však již byly otevřené dveře a nějaká dívka zvala Reie do místnosti Tsukikageho. Neřekla však jeho jméno, řekla jen -> "pojďte dál. Nemohl jsem jí odmítnout, takže jsem Reie lehce poodšťouchnul a usmál se. "Musím rychle vyřídit svou misi, ještě chvíli tu počkej." Na což jsem vtrhl do místnosti Tsukikageho.
Při vstupu do místnosti jsem se ovšem uklonil a doufal jsem, že se Rei nebude moc zlobit. Nejprve jsem se porozhlédnul po kanceláři a zadíval se na dívku, která tu byla jaksi nová. "Zdravím Tsukikage-sama a?" Lehce jsem se zarazil, protože jsem jí vážně neznal, ale nakonec jsem se opět věnoval Kagemu. "Nesu výsledky svého průzkumu Kaze no Kuni, Suna no Kuni a Sunagakure no Sato. Omlouvám se, že jsem sem takhle vtrhl, ale při zadávání téhle mise jste říkal, že je důležitá, takže důležité věci mají přednost." Samozřejmě jsem neměl tušení, že vedle mě stojí Kazekage, ale co už. Čekal jsem na reakci obou dvou.
Kangae Mizutsuchi- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 407
Registrován : 09. 07. 14
Age : 24
Re: Budova Tsukikage
V tu chvíli tam přiběhl Kangae nebyl jsem moc šťastný, když mě štouchl a už vůbec když mi sáhl na rameno. Kangae šel první tak ať jen jde už mi to bylo celkem jedno. Postavil jsem se a chvíli jsem se koukal na obrázky, co tam byly a pak jsem už jen čekal až Kangae to vyřídí.
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Budova Tsukikage
Pilikka souhlasila. Měl jsem obavy, jak na člověče nezlob se bude reagovat. Jistěže by to bylo zajímavější, kdyby k tomu byla ta flaška plná, ale teď to bude alespoň víc zaměřené na hru než-li na popíjení, takže něco nového pro nás pro oba. "Dobrá. Přizpůsobím se. Máš modrou barvu." Moc mě to netěšilo, ale byl jsem to ochoten akceptovat za předpokladu, že to já budu začínat v domečku určeném pro modré. Ona si bude muset najít jiný. Takhle to bude fér. Každý z nás bude mít něco od modrého. Vytáhl jsem z krabice u okna, ve které byly věci, které jsem si ještě nestihl vybalit od doby, kdy jsem se tu nastěhoval, herní plán. Figurky jsem ale nemohl najít. Herní lán jsem položil k Pilice na stůl a vrátil se ke krabici.
Po chvíli jsem našel kostku a jednu figurku růžové a modré barvy. "Nebude vadit, když bude každý hrát jen s jednou figurkou?" Další jsem nemohl najít, a už jsem nechtěl zdržovat, takže jsem se spokojil s jednou, a to růžovou figurkou. "Snad to nikdo neuvidí." Pomyslel jsem si, sedaje za křeslo, a ukládaje figurky na hrací plán, ale s tím, že jsem svou růžovou figurku umístil do modrého domečku. Kdyby mě někdo viděl s růžovou figurkou, ještě si o mě něco pomyslí... Pilikka snad není ten typ, který by to pak rozhlašoval ostatním.
Dřív než jsme ale začali hrát se za dveřmi někdo objevil. Ačkoli nezaklepal, Pilikka si toho všimla a nabídla se, že otevře dveře. "Tomu říkám léta praxe." Nebýt senzibilských schopností, Reie za dveřmi bych si nevšiml. Pilikka si ho všimla, takže je buď také senzibilem, a nebo ji Kazekagování mnohému naučilo, např. všimnout si někoho za dveřmi, i když nezaklepal. Nemohl jsem si ke spolupráci vybrat lepšího člověka. Přikývl jsem, když řekla, že otevře a čekal.
"Pilikko, pamatuj ale, že nejsi sekretářka." Řekl jsem ní po tom, co mile vyzvala Reie ke vstupu do kanceláře. V naší spolupráci nemá mít podřízenou pozici, takže bude lepší, když si na to ona i já začneme zvykat už teď, před připojením Kaze no kuni. Najednou se tu ale stihl objevit Kangae a Reie předběhl. "Proč zrovna musí mít první pracovní zkušenost s tímto?" Zeptal jsem se sám sebe, a pak už mou pozornost věnoval Kangaemu.
"Vezmi sebou dovnitř ale i Reie. Byli jste na misi společně. Nezajímají mě jen tvoje informace." Promluvil jsem chladně. Kdybych neměl senzbilské schopnosti, ani bych si nevšiml toho, že Kangae někoho předběhl, když jsem ze židle na chodbu neviděl, ale, jelikož jsem je měl, musel si vybrat. Buď ho vyhodím z kanceláře, i když mě jeho mise skutečně zajímá, a nebo budu považován za Kageho, který podobné neslušnosti akceptuje. Proč mi to musí dělat tak těžké? "Mimochodem toto je můj zástupce, Akasuna no Pilikka, nikoli sekretářka, takže se podle toho chovej." Narážel jsem se tím na to, že při pozdravu skončil u a... mohl říct třeba a paní, nebo tak něco. Rozhodne lepší než by řekl jen a.
Po chvíli jsem našel kostku a jednu figurku růžové a modré barvy. "Nebude vadit, když bude každý hrát jen s jednou figurkou?" Další jsem nemohl najít, a už jsem nechtěl zdržovat, takže jsem se spokojil s jednou, a to růžovou figurkou. "Snad to nikdo neuvidí." Pomyslel jsem si, sedaje za křeslo, a ukládaje figurky na hrací plán, ale s tím, že jsem svou růžovou figurku umístil do modrého domečku. Kdyby mě někdo viděl s růžovou figurkou, ještě si o mě něco pomyslí... Pilikka snad není ten typ, který by to pak rozhlašoval ostatním.
Dřív než jsme ale začali hrát se za dveřmi někdo objevil. Ačkoli nezaklepal, Pilikka si toho všimla a nabídla se, že otevře dveře. "Tomu říkám léta praxe." Nebýt senzibilských schopností, Reie za dveřmi bych si nevšiml. Pilikka si ho všimla, takže je buď také senzibilem, a nebo ji Kazekagování mnohému naučilo, např. všimnout si někoho za dveřmi, i když nezaklepal. Nemohl jsem si ke spolupráci vybrat lepšího člověka. Přikývl jsem, když řekla, že otevře a čekal.
"Pilikko, pamatuj ale, že nejsi sekretářka." Řekl jsem ní po tom, co mile vyzvala Reie ke vstupu do kanceláře. V naší spolupráci nemá mít podřízenou pozici, takže bude lepší, když si na to ona i já začneme zvykat už teď, před připojením Kaze no kuni. Najednou se tu ale stihl objevit Kangae a Reie předběhl. "Proč zrovna musí mít první pracovní zkušenost s tímto?" Zeptal jsem se sám sebe, a pak už mou pozornost věnoval Kangaemu.
"Vezmi sebou dovnitř ale i Reie. Byli jste na misi společně. Nezajímají mě jen tvoje informace." Promluvil jsem chladně. Kdybych neměl senzbilské schopnosti, ani bych si nevšiml toho, že Kangae někoho předběhl, když jsem ze židle na chodbu neviděl, ale, jelikož jsem je měl, musel si vybrat. Buď ho vyhodím z kanceláře, i když mě jeho mise skutečně zajímá, a nebo budu považován za Kageho, který podobné neslušnosti akceptuje. Proč mi to musí dělat tak těžké? "Mimochodem toto je můj zástupce, Akasuna no Pilikka, nikoli sekretářka, takže se podle toho chovej." Narážel jsem se tím na to, že při pozdravu skončil u a... mohl říct třeba a paní, nebo tak něco. Rozhodne lepší než by řekl jen a.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Kangae Mizutsuchi
Můj nástup byl jako vždy skvělý, jen se vždycky našel Tsukikage, který s ním nesouhlasil. Možná jsem na ten post měl kandidovat já. Dveře jsem ani pořádně nezavřel, takže Rei mohl slyšet, co plánuji dál. "Rei-chan k noze!" Měl bych říct něco takového? Zajisté by to posloužilo k mému vnitřnímu pobavení, ale Tsukikage vypadal jako vždy nesouhlasící s mým stylem. "Hey Reii, budeš tam stát dlouho?" Řekl jsem to ještě k tomu pěkným a epickým hlasem, abych zněl prostě cool. Někde uvnitř sebe jsem měl všechno jasné, dokonce i plán jak to tu odříkám a poté požádám Kageho o jeho menší přízeň.
Co tu však nehrálo byla onen Pilikka, strašný jméno mimochodem na zapamatování, ale její vzhled nebyl tak bídný, jako třeba Reie, či našeho Kageho. Nebyla to sice prsatá senseika, jako mám já, ale měla krásné černé vlasy. No, samozřejmě jsem hezčí. "Říkáte zástupce? Hmm.." Nikdy jsem jí tu neviděl a to jsem byl v Tsukigakure hodně dlouho. "V tom případě se omlouvám Pilikko-sama, jsem Mizutsuchi Kangae, poslední žijící člen svého klanu, nejsilnější uživatel Suitonu na světě a budoucí zachránce tohoto světa, pokud si přejete se mnou konzultovat, můžeme jít na večeři a nebo třeba trénovat!" Na konci svého svádějícího projevu jsem se pěkně usmál, přeci jen byla dle všeho o hodně silnější. "Vážně by se mi hodila pomoc. Nemám s kým trénovat."
Měl jsem v sobě moc energie, ale byl jsem tak dlouho sám, v osamělé poušti, když mě Rei.. opustil? Ne to není to slovo. Spíš, když Reiovi došlo, že nemá cenu se za mnou hnát. No, byl čas přestat si hrát na něco, kým jsem nebyl. Čas začít mluvit vážně nebo mě Tsukikage zabije. "Rád bych tedy podal informace, společně s mým parťákem Reiem o Kaze no Kuni, včetně velké shinobi vesnice - Sunagakure no Sato." Byl jsem pro Tsukikageho jako jeho soukromý pokémon. Zajisté mě miloval a věřil mi, jinak by mě na takovou misi nevyslal a já mu nyní chtěl jeho lásku vrátit informacemi.
Kangae Mizutsuchi- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 407
Registrován : 09. 07. 14
Age : 24
Re: Budova Tsukikage
Povzdechl jsem si a vešel jsem do kanceláře Tsukikageho. Všiml jsem si, že má Tsukikage sekretářku a začal jsem si Pilikku prohlížet. Akasuna no Pilikka jméno mi něco říkalo, ale nedokázal jsem si to vybavit. Hlavní bylo, že jsem si od Pilikky držel odstup přeci mam fobii z žen. Chvilku jsem pozoroval i Kangaeo co vyvádí když Pilikku zve na rande i když možná to je jinak já se v těhlech věcech nevyznám. Pak už jsem se vyjádřil k té misi. "Omlouvám se Tsikikage-sama nic moc nevím. Kangae Mizutsuchi mi v Kaze no Kuni utekl a už jsem Kangaeo nedohnal a jelikož jsem nevěděl, podrobnosti mise přišlo mi rozumný vrátit se zpátky do vesnice." Potom jsem přemýšlel o který chtěl Tsukikage vědět ale zatím jsem opravdu nechtěl říkat nic o mé misi sledovat Kangaeo zrovna předním dokud se Tsukikage nezaptá přímo.
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Budova Tsukikage
"Vůbec ne.. improvizace je fajn." vrátila jsem se několika kroky do místnosti. Usmála jsem se na herní desku, na které stály pouze dvě figurky, ještě vlastně úplně jinak. Došlo mi, že modrá je evidentně žádaná barva. Nevadilo mi, že můj domeček bude jinak barevný, vzala jsem svou figurku a mezi tím, co oni řešili své záležitosti, postavila jsem ji do zeleného domečku. Pak jsem se obrátila a kývla na Tsukimaru. Věděla jsem, že sekretářka nejsem, ale prozatím jsem se nechtěla do ničeho zbytečně hrnout.
Nakonec jsem jen zůstala tiše stát a mlčky pozorovala výměnu jejich názorů. Tvářila jsem se docela pobaveně, už dlouho jsem nebyla v místnosti s tolika lidmi najednou. Stočila jsem pohled na nového člena našeho malého spolku a prohlédla si ho. Stačilo těch pár vět, abych se pobaveně usmívala a přemýšlela, kolik energeťáků si za den dá.
"Sebevědomí ti evidentně nechybí." zazubila jsem se, ale nemyslela to zle. "Těší mě, stačí jenom Pilikka." usmála jsem se znovu a jen v duchu přemýšlela, jestli ví, kolik mi je vlastně let. "Proč ne, trénování mi jenom prospěje.. krom toho nejsilnějšího uživatele suitonu na světě a budoucího zachránce tohoto světa si nemůžu nechat ujít." pokrčila jsem rameny a jen se tak ušklíbla. Připomínal mi mou minulost a z nějakého nepochopitelného důvodu mi to vůbec nevadilo.
Reiovi se moje přítomnost zjevně moc nezamlouvala, takže jsem úslužně plnila jeho přání a držela se z jeho dosahu. Možná jsem mu přišla podezřelá, možná mi jen nedůvěřoval, kdo ví.. ale nedivila jsem se, vždyť jsem se tu objevila jen tak, z čistého nebe. Co mě ale na obou zaujalo nejvíc, byla jejich slova..
Otočila jsem se na Tsukimara a zvědavě naklonila hlavu na stranu. Věděli něco o mojí vesnici? Byli tam? Hořela jsem nedočkavostí se dozvědět, jak to v Písečné vypadá, jestli jsou všechny ty děsivé zvěsti pravdivé. Ale ovládla jsem se a nechala tu situaci být. Slepě se řídit emocemi bylo vždy dost nebezpečné.
"Jak.." snažila jsem se znít klidně."Jak vypadá Suna?"
Nakonec jsem jen zůstala tiše stát a mlčky pozorovala výměnu jejich názorů. Tvářila jsem se docela pobaveně, už dlouho jsem nebyla v místnosti s tolika lidmi najednou. Stočila jsem pohled na nového člena našeho malého spolku a prohlédla si ho. Stačilo těch pár vět, abych se pobaveně usmívala a přemýšlela, kolik energeťáků si za den dá.
"Sebevědomí ti evidentně nechybí." zazubila jsem se, ale nemyslela to zle. "Těší mě, stačí jenom Pilikka." usmála jsem se znovu a jen v duchu přemýšlela, jestli ví, kolik mi je vlastně let. "Proč ne, trénování mi jenom prospěje.. krom toho nejsilnějšího uživatele suitonu na světě a budoucího zachránce tohoto světa si nemůžu nechat ujít." pokrčila jsem rameny a jen se tak ušklíbla. Připomínal mi mou minulost a z nějakého nepochopitelného důvodu mi to vůbec nevadilo.
Reiovi se moje přítomnost zjevně moc nezamlouvala, takže jsem úslužně plnila jeho přání a držela se z jeho dosahu. Možná jsem mu přišla podezřelá, možná mi jen nedůvěřoval, kdo ví.. ale nedivila jsem se, vždyť jsem se tu objevila jen tak, z čistého nebe. Co mě ale na obou zaujalo nejvíc, byla jejich slova..
Otočila jsem se na Tsukimara a zvědavě naklonila hlavu na stranu. Věděli něco o mojí vesnici? Byli tam? Hořela jsem nedočkavostí se dozvědět, jak to v Písečné vypadá, jestli jsou všechny ty děsivé zvěsti pravdivé. Ale ovládla jsem se a nechala tu situaci být. Slepě se řídit emocemi bylo vždy dost nebezpečné.
"Jak.." snažila jsem se znít klidně."Jak vypadá Suna?"
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Konzultovat? Kangae se vážně zeptal Pilikky na... konzultační hodiny? Nic proti jejich páru nemám, ale nemyslím si, že je vhodné to tady řešit. Navíc, jaký pak je asi mezi nimi věkový rozdíl? Pokud podobné kraviny dělal i Mai, a já se to dozvím, ponese následky. "Tak proč si netrénoval s Reiem? Ohledně ovládání suitonu přeháníš, chuuníne. Kso... nevím proč to tu řeším." Příčina mého chování pravděpodobně může být v tom, že mi řekli, že jeden druhému na misi utekl. Těžko říci. Za tuto krátkou chvíli by se našlo podle mě více důvodu.
Vyplázl jsem jazyk a vstal ze židle. Musel jsem se projít. Zašel jsem k okně a zpátky, třikrát, a pak se trochu více klidně podíval na ty dva. "Reii, pokud s Pilikkou nemáte nic proti, přidáš se k nám v hraní člověče nezlob se. Budeš si muset ale vzít židli z některé z vedlejších místnosti a najít figurku v tamhle té krabici." Ukázal jsem prstem na krabici, ve které byly všechny nevybalené věci od mého nastěhování se do této místnosti. O jeho podivném chování u lidí opačného pohlaví něco vím, ale dříve či později tomu bude muset čelit. Stoje u stolu jsem pak kývl na Kangaeho, aby Pilice řekl vše, co chce vědět. Sám jsem byl zvědav, co zjistil. Bál jsem se však, že sledoval okolní brouky v Kaze no kuni a nějací lidé mu byli ukradeni.
Vyplázl jsem jazyk a vstal ze židle. Musel jsem se projít. Zašel jsem k okně a zpátky, třikrát, a pak se trochu více klidně podíval na ty dva. "Reii, pokud s Pilikkou nemáte nic proti, přidáš se k nám v hraní člověče nezlob se. Budeš si muset ale vzít židli z některé z vedlejších místnosti a najít figurku v tamhle té krabici." Ukázal jsem prstem na krabici, ve které byly všechny nevybalené věci od mého nastěhování se do této místnosti. O jeho podivném chování u lidí opačného pohlaví něco vím, ale dříve či později tomu bude muset čelit. Stoje u stolu jsem pak kývl na Kangaeho, aby Pilice řekl vše, co chce vědět. Sám jsem byl zvědav, co zjistil. Bál jsem se však, že sledoval okolní brouky v Kaze no kuni a nějací lidé mu byli ukradeni.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Re: Budova Tsukikage
Kangae Mizutsuchi
Můj projev pěkně začal, nejprve mě Rei nabonzoval s tím, že jsem mu utekl, ale na takového hlemýždě se mi čekat nechtělo. Svými krásně modrými oči jsem pozoroval Pilikku, jelikož vypadala dobře, jen jsem jí moc neznal. Pokud však souhlasila s rande, nebyl problém. "Dobrá tedy Pilikko, říkej mi Kangae nebo Kangoušku." Samozřejmě nechybí můj tupý úsměv, který však odpadne, když mě Tsukikage nazve "Chuuninem s vysokým egem." "Dědek jeden zahořklej!" Prohodím si jen tak v hlavě a poté hlasitě vydechnu.
Trénovat s Reiem nebyl nejlepší nápad, protože členové mého týmu při soubojích se mnou umírali. Byl však čas pokročit v téhle konverzaci dál. Mé rande muselo vyjít! "Tákže, to tu vyřešíme a půjdeme?" Zeptám se ještě Pilikky a u toho jedním okem sleduji Tsukikageho. Zajisté musí hořet touhou mě obejmout a dát pusu, ale na to nikdo nesmí přijít. Co kdyby byl Rei yaoista a právě si představoval mě s Tsukikagem?! Mě?!
"Ehm.. Dědo, mimochodem jsem nejsilnější uživatel Suitonu!" No, musel jsem se věnovat naší nové zástupkyni a musel jsem podat informace o misi. "Co se týče přímo Suny.." Nevěděl jsem, že tam Pilikka žila, takže jsem nemohl tušit, jestli s ní něco mé informace udělají. "Bylo tam pár pastí, ale jinak je Suna stejně mrtvá jako po zničení. Nikdo nikde.." Vesnice byla vážně v hrozném stavu. "V okolí Kaze no Kuni jsme s Reiem potkali kupce, dle všeho nic nenasvědčuje tomu, že by v Kaze no Kuni byly větší skupinky lidí. Je možné, že tam někdo je, ale nic co by znamenalo hrozbu." Takhle část konverzace byla jediná, kterou jsem bral seriozně. Mluvil jsem vážně a bez jakýchkoliv obličejů, či vtipných gest. (Poprosím o rank mise, abych si to mohl zapsat, díky lásko Tsukikage, díky.. eh Reii za tvou ehm.. spolupráci a teď mě nechte, jdu na rande.) Domluvil jsem, poté jsem se však opět usmál a položil ruce na stůl Tsukikageho. "Rád bych vás ještě o něco požádal, ale pokud jsou tu ještě nějaké mise, které bych měl splnit.. "
Kangae Mizutsuchi- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 407
Registrován : 09. 07. 14
Age : 24
Re: Budova Tsukikage
Chvilku jsem pozoroval rozhovor mezi dotyčnýma, který tu byly a já jsem se držel stranou jako vždy nebudu se jim do toho motat. Tsukikage mě pak pozval na člověče nezlopse. Opravdu jsem chtěl odmítnout, protože aby Tsukikage hral zrovna tuhle hru s nějakým druhořadým chuuninem to neni zrovna moc dobry nápad. Chvilku jsem se zamýšlel a radši bych zase trénoval techniky nebo něco dělal. (popravdě třeba tu kterou jste mi slíbil Hokori-san? XD) Ale vyhrála dovolená teda i když asi tu nedostanu. "Promiň te Tsukikage-sama ale abych hrál s Vámi člověče nezlop se je trochu ehm…" Trochu jsem se zaseknul a nemohl jsem najít to správný slovo a radši jsem pokračoval dál. "Kdyby jste Tsukikage-sama dovolil rád bych se vydal do Amegakure no Sato. Nebo jestli máte pro mě misi….." Kterou bych asi taky zkomolil (). Jednu misi už opravdu mám ale sledovat kangaeho na rande to se mi opravdu nechtělo nebo kdy budu muset holt se nedá nic dělat.
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Budova Tsukikage
Zakřenila jsem se Tsukimarově slovům, tak chladná reakce! Nepochybně to byla zajímavá trojka a já se upřímně bavila. Nakonec jsem jen zavrtěla hlavou a zazubila se na Reie. "Ne, mě to nevadí." stočila jsem pohled na Tsukikageho. Asi bylo trochu divné hrát zrovna tuhle dětskou hru, ale vlastně proč ne.
Kangaeho představení jsem přešla a vážně znovu zauvažovala, že mu nějak taktně naznačím, že jsem minimálně o dekádu starší, nehledě na mou pestrou minulost s manželem a dětmi..
"Bohužel, mám tu něco rozdělaného.." rukou jsem ukázala na hrací desku a omluvně se usmála. "Kromě toho jsem tu hlavně kvůli práci, takže snad později." dodala jsem s pokrčením rameny. Rozhodně mi přišlo zodpovědné nejprve se dostat do nějakého systému, který si Tsukimaru nastavil a teprve potom řešit něco dalšího. Nehledě na to, že z mé strany šlo vážně jen o trénování..
Po jeho slovech jsem se usmívat přestala a zamyšleně vyhlédla z okna ven. Ne, že bych přímo tohle nečekala, ale ta syrová pravda byla bohužel pěkně tvrdá. Nějakou naději jsem ale přece jen měla. Moje Yo tam někde pořád je.. Tím jsem si byla stoprocentně jistá.
Kangaeho představení jsem přešla a vážně znovu zauvažovala, že mu nějak taktně naznačím, že jsem minimálně o dekádu starší, nehledě na mou pestrou minulost s manželem a dětmi..
"Bohužel, mám tu něco rozdělaného.." rukou jsem ukázala na hrací desku a omluvně se usmála. "Kromě toho jsem tu hlavně kvůli práci, takže snad později." dodala jsem s pokrčením rameny. Rozhodně mi přišlo zodpovědné nejprve se dostat do nějakého systému, který si Tsukimaru nastavil a teprve potom řešit něco dalšího. Nehledě na to, že z mé strany šlo vážně jen o trénování..
Po jeho slovech jsem se usmívat přestala a zamyšleně vyhlédla z okna ven. Ne, že bych přímo tohle nečekala, ale ta syrová pravda byla bohužel pěkně tvrdá. Nějakou naději jsem ale přece jen měla. Moje Yo tam někde pořád je.. Tím jsem si byla stoprocentně jistá.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Budova Tsukikage
Kangaeho oslovení dědo, jsem ignoroval, a přímo se vyjádřil k jeho misi. "Máš to uznáno jako C rankovou misi." S nějakou populací na území Kaze no kuni jsem počítal. Nebyla zničená přeci celá země, ale pouze Suna. Překvapilo mě ale, že se nikdo z Kaze no kuni neujal organizace země, která přišla o řád, a tím pádem i bezpečí. Alespoň mi to usnadní práci při tvoření nového územního celku. Pilikka bude mít větší význam než sama čeká. "Ne, nemám pro tebe žádné další mise. Odpočni si." V poslední době všichni v Tsuki měli na pilno, takže trávili všechen svůj čas neustále na misích, a to bez přestávky. Teď se situace pro Tsuki naštěstí trochu uklidnila.
"Misi pro tebe nemám, Reii. Nutit tě do hry nemůžu. Vydej se do Ame a zařiď vše, co potřebuješ. Když se vrátíš, řekneš mi, jak se Ame vede po spojení s Konohou." Zajímá mě to, protože sám zastávám názor, že bez utvoření jednoho celku, zahrnujícího všechny shinobi národy, nebude možné "vytvořit" mír. Co se týče Reiové techniky. Na všechno jsem zapomněl, takže mi to bude muset připomenout .
Kangae byl Pilikkou odmítnut. Ta to ospravedlnila tím, že tu má rozehranou hru. V tu chvíli mě něco napadlo. Něco zákeřného. Něco tak zlého, že mám z toho husí kůži. "Myslím, že ti trénink s někým z Tsuki jen pomůže v tom, abys si tady na to více zvykla. Není to jen o systému. Do toho se můžeš snažit zapojit kdykoli. Možnost trénovat s někým z Tsuki tu ale nebude každý den. Doufám, že si to užijete. Člověče nezlob se dohrajeme, až jak se vrátíš." Sám jsem byl rád, že nejsem na Piličiném místě. Do tréninku se mi teď vážně nechce. Zatímco Pilikka bude pryč se pokusím alespoň zjistit, jak dopadl tým, který byl vyslán pro Reinu.
"Misi pro tebe nemám, Reii. Nutit tě do hry nemůžu. Vydej se do Ame a zařiď vše, co potřebuješ. Když se vrátíš, řekneš mi, jak se Ame vede po spojení s Konohou." Zajímá mě to, protože sám zastávám názor, že bez utvoření jednoho celku, zahrnujícího všechny shinobi národy, nebude možné "vytvořit" mír. Co se týče Reiové techniky. Na všechno jsem zapomněl, takže mi to bude muset připomenout .
Kangae byl Pilikkou odmítnut. Ta to ospravedlnila tím, že tu má rozehranou hru. V tu chvíli mě něco napadlo. Něco zákeřného. Něco tak zlého, že mám z toho husí kůži. "Myslím, že ti trénink s někým z Tsuki jen pomůže v tom, abys si tady na to více zvykla. Není to jen o systému. Do toho se můžeš snažit zapojit kdykoli. Možnost trénovat s někým z Tsuki tu ale nebude každý den. Doufám, že si to užijete. Člověče nezlob se dohrajeme, až jak se vrátíš." Sám jsem byl rád, že nejsem na Piličiném místě. Do tréninku se mi teď vážně nechce. Zatímco Pilikka bude pryč se pokusím alespoň zjistit, jak dopadl tým, který byl vyslán pro Reinu.
Hokori Mai- Kanrisha (Tsukikage) *ADMIN
- Počet příspěvků : 1243
Registrován : 19. 07. 13
Strana 22 z 31 • 1 ... 12 ... 21, 22, 23 ... 26 ... 31
Strana 22 z 31
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru