Amekageho kancelář

First topic message reminder :

,Velká oválná budova svým stylem vybočující od ostatních, na jejím předku je znak Ame

Došel ke věži kde sídlí Amekage-sama podíval se na ní a začal klít. Svaly ho ještě boleli a na tu věž se má ještě ke všemu vydrápat.  "Tohle byl asi blbý nápad. Nic jinýho mi nezbývá. První schod, druhý schod….." Po chvíli vyšplhal ke kanceláři, kde na dveře zaklepal a čekal na vyzvaní. Mezitím došel k sedačce, kde si sednul a čekal.

Vešel a podíval se na Amekage-sama. A na chvilku se zarazil. Moc nezažil, pozvaní na nápoj, nebo aby na něj byl někdo hodný. Začalo ho to děsit a nevěděl co odpovědět. "Dobrý den, Amekage-sama.  Trochu jsem trénoval a zkoušel jsem to co nejrychleji, abych mohl, vrátil svitky. A taky jak se říká, se mi to vymstilo." Podal jí ty dva svitky, co si vypůjčil a pak už jen sednul, když mu nabídla křeslo. Taky popřemýšlel o tom drinku, co mu nabídla Amekage-sama a odpověděl. "Pokud by to bylo možné tak ten Čaj."   A pak navzdory tomu že byl trochu vyčerpaný. Vypadlo ještě z něho. A taky jsem tu pro nějakou misi.  Jestli by nějaká byla?  

Našich dvoch návštevníkov som viedla pomedzi zložité ulice až k budove Amekageho. Pozorne som ich sledovala, ani na okamih som ich nespustila z očí. V rukách som držala zúboženého psa, hriala ho vlastným telom a chránila pred neutíchajúcim dážďom, ktorý mi bil do tváre. Tým dvom to mohlo byť nepríjemné, ale my, občania dediny skrytej v daždi, sme už boli zvyknutí a iné počasie tu sme si snáď ani nevedeli predstaviť. Vošla som dnu a schodmi, u ktorých sa zdalo, že snáď ani konca nemajú, som sa vybrala hore, ku kancelárii. Táto budova bola jedna z najvyšších v dedine, takže mali čo robiť. Jemne som zaklopala na dvere a vstúpila som dnu. Zdravím, Amekage-sama. Uklonila som sa na znak úcty. Všimla som si, že tu už niekoho má, takže si tí dvaja budú musieť počkať. Prišla som vám oznámiť, že tu máte návštevu. Nejakého muzikanta a jeho manažérku. Pokrčila som letmo ramenami, pričom som hafánka z rúlk nepúšťala, aby tu nenarobil brajgel.

Kouknul se na Amekage-sama a promluvil. "Budu si to pamatovat." Začal přemýšlet ohledně Konohy. Nějak se mu nechtělo, protože většinou to dopadalo, spatně sním.  "Mě to nevadí jestli je to vaše přání mě poslat do Konohy nebudu pro ti tomu." A tak čekal ještě na její vyjádření. Měl smíšené emoce na jednu stranu se mu chtělo, ale na druhou zas ne. Měl problémy se s tím nějak vyrovnat.

Projít vesnicí trvalo nějaký čas. Trochu jsem se po vesnici porozhlížel jak to tu asi vypadá mapově a kde asi postaví jeviště. Měl jsem připravené i nějaké soundtracky pro Amekage, kdyby si chtěla ověřit mé schopnosti jako muzikanta. Ne každý o sobě může tvrdit, že je muzikant, ale mě to vskutku šlo. K tomu s klony jsem mohl dělat vše sám, takže nebyl problém to zde předvést. Každopádně jsem byl nucen zase čekat. Amekage někoho měla v kanceláři. Nuž co se dalo dělat.

MINAKO NAKAMURA

Samozrejme, Amekage-sama. Uklonila som sa a vyšla som na chodbu. Tak, zlatíčka, budete si musieť trochu počkať, Amekage-sama má istú návštevu. V slove "zlatíčka" bolo toľko irónie, že by ju zaregistroval aj hluchý.
Myslím, že inak ma tu už potrebovať nebudete. O všetko sa postará Amekage, mám zatiaľ vlastnú robotu. Tak teda, dovidenia. Otočila som sa na päte a ladným krokom odkráčala, držiac psíka v náručí. Pripadal mi neuveriteľne roztomilý. Vyšla som pred budovu a zamierila úplne iným smerom než bol vchod do Ame. Mierila som do svojho bytu, kde som sa mienila patrične o tohto psíka postarať. Službu pri vchode si zatiaľ vezme niekto za mňa. (presun)

"Rozumím Amegake-sama. Ne nebude mi to vadit." Když použila Kychiose. Trochu se divil, co to bude a on to byl drak. Udiveně se podíval na draka, který mu sednul na rameno. A najednou to začalo mluvit. Taky mu to vlasy rozcuchalo a pomyslel si."Beru to zpátky. Bude mi to vadit. To zase bude den s hyperaktivním drakem na ramenou." Povzdechl si, usmál se a příjemným hlasem odpověděl Fírnovi. "Ehm.. Taky tě rád poznávám. No.. můžem být kamarádi nevidím v tom problém." Sice souhlasil, ale nejspíš to bylo trochu uspěchaný. Ah.. na co jsem to přistoupil. Zase si povzdechl. A jeho pohled se zase obrátil na Amekage-sama. "Jeli to všechno Amekage-sama. Vydám se tedy do Konohy." Rozloučil se a uklonil. Vyšel ze, dveřích, zavřel a tam viděl ještě dva lidi.  Muzikanta a slečnu pozdravil, je slušně. A vydal se na cestu do Konohy.

/Přesun

Vešel jsem na vyzvání s mou nynější manažerkou do kanceláře, kde nás už Amekage očekávala. Nečekal jsem však, že to bude krásná žena. Obvykle byli kage muži, ale to teď bylo vedlejší. Uklonil jsem se a pozdravil Amekage. " Je mi ctí, že vás konečně poznávám Amekage-sama. " To bylo jediné co jsem pověděl, vzhledem k tomu, že já zde nebudu zrovna ten kdo bude vyjednávat koncert, ale moje manažerka. Po úklonu jsem se opět narovnal a díval se na Amekage, která seděla v křesle za údajnými papíry. Byl jsem zvědav, jestli nám nakonec ten koncert povolí. Byl jsem ochotný dát této vesnici i přídavek a písně v několika jazycích.

Bylo vskutku podivné, že nejinformovanější osoba ve vesnici o mě neslyšela. Nejspíš si sedí na uších v tom křesle. I v Kirigakure mě vítali fanenky, není možné aby mě i zde neznali. Pokud je však tento paradox jen v této vesnci tak ho budeme muset napravit. Byla to šance zřídit v této vesnici fanouškovskou základnu. Aspoň bude zase někde veselo. Mě šlo nejvíc  to zahrát pro lidi aby byli šťastnější a zapoměli na chvíli na všechny starosti a povinnosti. " Ehm, tak to bychom měli napravit. Až mě uslyšíte tak vám veme dech " Aspoň tak se to říkalo, ti jenž to tolik ohromilo většinou nic nemohli říct, doufal jsem, že má Amekage srdce a nechá mě zahrát jejímu lidu.

" O kapelu se postarám sám, na svých cestách jsem se něc zajímavého naučil, takže vydám za celou kapelu. Akorát budeme potřebovat nějaké repráky navíc, aby to šlo pořádně slyšet. Nechceme přeci, aby o to přišli ti, co budou nejvíce vzadu. Nějakou ochranku by to taky chtělo, nikdo nikdy neví, co se může na takovém koncertě stát. Ta výpomoc se taky hodí, kdyby začalo pršet tak ať se zakryjou repráky, já mohu hrát i v dešti. " Dořekl jsem to co jsme chtěl a čekal jsem zdali ještě něco bude amekage chtít.

Nakonec se nám podařilo vybavit ten koncert, akorát s informacema jsme na štíru. Třeba se dá vydedukovat podle chování obyvatel, stráží a když se budeme dívat pozorně, třeba zjistíme i čas kdy se mění. Každopádně bychom už to mohli jít připravit. " Děkuji mnohokrát Amekage-sama. Váš lid bude jistě rád za zlepšení nálady a pokud postavíte nějaké své stánky s občerstvením a tak tak možná na tom i vyděláte více. Jen takový můj nápad jak vám pomoc. Nyní se už však odeberu se připavit. Velice mě těšilo, naschledanou Amekage-sama. " Rozloučil jsem se a zamířil jsem směrem k pódiu, kde budu vystupovat. Kterépak songy asi zazní?
/přesun