Okolí Ame

"Ráda vás poznávám Rei-san." Řekla jsem, přemýšlejíc, jak mu sdělit vše potřebné tak, aby to chápal, že se jedná hlavně o jeho nejlepší. Dlouho mé přemýšlení netrvalo. Došla jsem k závěru, že mu bude lepší říct pravdu, a to přímo na rovinu. "Víte... možná mi ani nebudete věřit, ale poslal mě někdo pro vás. Nemusíte se bát neublížím vám. Pouze vám učiním nabídku." Kdybych zmínila to, že jej dovedu do Tsuki za každou cenu, jak zněl rozkaz, pouze bych upozornila na to, že mám nejspíš nějaké nekalé plány, což pravda nebyla. Měla jsem Reie pouze přivést do Tsuki. Žádné zneužívání v něčem a podobné věci tam obsaženo nebylo.

"Poslal mě Tsukikage-sama, abych vás přivedla do naší vesnice. Vypadá to podle všeho tak, že by vám rád nabídl práci, neboť se dověděl o vašem jedinečném talentu na skládaní pečetí. Jste opravdu zajímavý shinobi, a pokud by jste tedy přistoupil na podniknutí tohoto malého výletu, jsem si jistá, že nebudete litovat." Bylo zřejmé, že když tak otec naléhá, aby jsem ho přivedla do Tsuki, má v plánu mu pomoct zesílit, ba dokonce ještě víc. Tohle je pro Reie jedinečná příležitost. O jeho osobních vztazích v Ame jsem nic nevěděla, ale vypadal spíše na takový ten samotářský typ člověka, na kterém si vzhledem k jeho pravé ruce okolní svět vybíjí svou špatnou náladu a podobně. Kdyby tomu tak opravdu bylo, rozhodně by neměl, co ztratit. Po chvíli jsem uslyšela nějakého burana, který křičel na celé okolí. Pokud to byl někdo z Ame a hledal Reie, nedivila bych se mu, ale kdyby se jednalo o nějakého nukenína, který s nim má nevyřízené účty, takto na sebe pouze upozorní Amegakure no shinobi. Přeci jen jsme se nacházeli již poměrně blízko vesnici.

Podle Reiovy reakce, osoba, která přes les volala hlasitě jeho jméno, nebyla zrovna nejpříjemnější. Něco takového jsem ale usoudila ihned, když jsem zaslechla její křik. Znělo to jako někdo z pořadu Zoufalé manželky. Že by tedy Rei už byl ženatý? Zajímalo mě to, ale nechtěla jsem mu dělat naschvál, ještě by náhodou změnil názor ohledně našeho výletu do Tsuki. "Nic nenamítám. Vyrážíme." Promluvila jsem pokojně, jako by mi ani na rozdíl od Reie přítomnost jeho ex a možná i ještě současné ani nevadila.

Pokud to byla jeho ne exmanželka, tímto se rázem stála ex. Doufám, že mi to nebude zazlívat. Neměla by. Nechci přeci Reie pro sebe, ačkoli vypadal pohledně. Otec si ale Reie určitě také nenechá pouze pro sebe. Když jsem tak nad tím uvažovala, došlo mi, že by jsme se o něj mohli podělit. Nebyla to ale jakási trofej, byla to lidská bytost, a proto si zaslouží patřičné zacházení, které jsem mu neodpírala.

=PŘESUN=