Diamantové skály

First topic message reminder :




 Diamtové skály jsou útočištěm a skladištěm klanu Kana. Jsou zde ale pasti, které chrání vstupy a vchody dovnitř. Diamantové skály jsou známé tím, že je lehké dostat se dovnitř, ale už těší dostat se ven, jakmile se člověk jednou v labyrintu skal ztratí už se z toho sám nedostane....

"Nebyla. Motivace je důležitá. A ty sis to zasloužil. Sho jen nechtěl, aby si měl před ostatními protekci." přitáhla jsem si kolena k sobě a objala. Dívala jsem se do dálky na skály a horizont. Sho chtěl na něj být vždycky tvrdší. Podle něj protekci dostávaly jen holky za úsměvy nebo slzy.

Nebyl jsem si jistý zda jí to mám říct nebo ne, ale bylo to vůči ní fér " Za ty 2 roky co jsem cestoval jsem slyšel o ninjovi jménem Sho, třeba je to tvůj manžel, třeba nezemřel Reino a protekci jsem měl aji když jsem nechtěl. " Na tváři se mi cukl úsměv a vzpomněl jsem si na různé druhy protekce, třeba když mě jednou načapala v posteli s jednou služebnou a flaškou saké, nebo když jsem její stráže zdrogoval práškama na spaní. Sice jsem za to vždycky dostal výprask a tvrdej tréning, ale stálo to za to. Tyhle vzpomínky jsem mohl mít jen s ní.

"Je mrtví Ruki, nechci o něm mluvit." zavřela jsem oči. Vzpomínky se vraceli tak rychle jako bumerang. To období mého životě bylo nejlepší. Nejkrásnější. Proč Sho vlastně odešel doteď nevím. Skutečný důvod jsem netušila. O jeho smrti či životě kolovaly zvěsti, ale já si vsugerovala že je mrtví. Je to pro mě jednoduší.

Můžeš si udělat svou vlastní pravdu, ale není náhoda že jsem o něm slyšel. Podle mě se jednou vrátí a opravdu mě zajímá co mu udělat, ale asi ho to bude bolet " Jen jsem se nahlas zašklíbl a usmál " Představ si tenhle svět i za hranice ninja světa je tak obrovský, tolik národů, lidí, ale hlavně míru.

"Utekl za klidným životem. Se mnou ho mít nemohl. Vždycky to byl lenoch." pousmála jsem se a opřela si bradu o kolena. Je to tak dávno.
"Proč si se vlastně vrátil?"

Protože stále hledám odpovědi na pár otázek, které mohou být odpovězeny jen v téhle zemi a navíc nechci, aby lidé zde trpěli a myslím že jsem přišel na důvod proč to tak je. Takže si myslím že na 1 ze svých 2 hlavních otázek mám odpověď. Navíc jsem chtěl vidět tebe, Tatsua a bonus v těchto zemích jsou nejhezčí ženy" Zase jsem se lehce ušklíbl.

"To je na tebe až moc moudré a ty ženy mě nepřekvapují." pousmála jsem se i já. Nezměnil se. A mě bude vyčítat milence. Pomyslela jsem si vduchu. Chvíli jsem se odmlčela.
Po chvíli začala mluvit.
"Neměla jsem v úmyslu ničit Kumogakure. Pouze jsem měla narušit její chod v podobě Konožanů. Rozkaz Madary. Vymklo se to. Dívka, geninka, která tam byla semnou umírala. Naštvalo mě to. Bouchli mi nervy a s nimi i černý krystal. Chtěla nás všechny zachránit a místo toho dostala největší zásah. Pak si se tam objevil ty. Nedivím se, že mě obviňuješ z dalšího ničení. Tohle ale nebylo schválně." vypověděla jsem mu holý fakt našeho prvního setkání

Dokážu být moudrý ale na co? Jsem mladej tak je třeba si užívat ne ? "Poté jsem uslyšel fakt o Madarovi a to mě zarazilo" Madara? Ty mu sloužíš ? A jakto že je zas na živu? Bože tohle je na tomto světě to nejhorší, duchové minulosti se stále vracejí." Poté jsem si vyslechl tu část s tou geninkou " Víš ty si chtěla obětovat 1 život za tisícky, výbuch nebo ne, ty lidi za nic nemohli a kdyby ses tam neuklidnila musel bych tě tam ... Musíš se naučit ovládat.

"Byla jsem za ní zodpovědná Ruki. Stejně jako za tebe. Strach z Madary je větší než strach z Aliance." namítla jsem.
"A než začneš cokoli dalšího říkat, musím sloužit Madarovi, jinak mě zničí. Na začátku jsem neměla na výběr to díky němu mě oživili. Byla jsem pod jeho vlivem dokud mě z toho můj švagr nevysekal." to mě samozřejmě nemělo obhájit jen samu sebe uklidnit.
"Ovládala jsem se do té doby než jsem potkala Shuuketsu. Shuuketsu mě zbavilo citové bariéry, kterou jsem si v mysli vytvořila. Teď jsem pro všechny spíše hysterka. Neumím ovládat své emoce, i když se to snažím skrývat. Trvalo mi 18 let než jsem na to přišla, abych pár let na to o všechnu snahu přišla znova. Vyčítám si každou smrt. Vyčítám si všechno co jsem kdy udělala a to jen kvůli nim." zvyšovala jsem hlas. Opět jsem se zase naštvala

Já z Madary strach nemám, jen ať příjde a porazím ho. Jsem mnohem silnější než kdysi " Řekl jsem sebevědomě a hrdě." O Shuuketsu jsem zaslechl. Co jsou zač?

"Banda idiotů, co si myslí, že když někam přijdou tak si z nich všichni sedneme na zadek. Kteří si myslí, že všechno můžou napravit, přitom jen škodí. Osobně jsem se setkala s jen pár lidmi od nich, ale stačilo mi to na celou mojí prokletou věčnost." zatnula jsem ruce v pěst. Obdivovala jsem Rukiho odvahu aspoň něčemu jsem ho naučila. Vztáhla jsem k němu ruku a pocuchala mu vlasy.
"Ruki, až porazíš Itahiho nebo nynějšího MIzukageho, pak budeš teprve hoden zabít Madaru." pousmála jsem se.
"Není legendou jen tak pro nic za nic."

A já nejsem tvůj syn taky jen pro nic za nic. Navíc nezapomínej kdo byli mí praví rodiče" Otevřel jsem konečně oči a podíval se na krajinu " Vím že je ve mě síla očistit tenhle svět od zla, jen potřebuji čas abych víc zesílil. Co je jejich cílem vůbec a jeho? Banda idiotů co jen tak otravuje to zní vtipně.

"Nevím přesně co je jejich cílem, ale škod napáchali u mě už dost a Madarovým cílem nevím, dost mě mate jeho chování, jednou je na mě převelice milý a jindy by mě nějradši zapečetil. Holt takové hvězdy jsou náladové." povzdychnu si.
"Tvůj otec byl taky takový typický Uchiha." zavzpomínala jsem na Neura.
"Paličatý ale sebejistý zároveň."

Tak vidíš dám si aspoň novej úkol, zjistím o co jim jde. Madara... Rád bych se s ním střetl, zajímá mě co je zač." potom padla zmínka o mém otci " Jo o něm jsem se toho na cestách taky dozvěděl spoustu a nebyl takovej jak si hodně lidí myslelo, jinak mimo řeč ty si s ním někdy něco měla? " Lehce jsem si rejpl a usmál se.

"No....abych ti pravdu řekla tak už nevím. Asi nic velkýho, když si to nepamatuju." ušklíbla jsem se i já. Ale jeden polibek tak snad i byl. Zamyslela jsem se. Bylo pro změnu hezké poslouchat, jak chce Ruki spasit svět a všechny chránit. Hezky se to poslouchalo, když jsem věděla, že se to nikdy nestane.

Díky bohu " Odprskl jsem si do vzduchu " A co máš teď v plánu? Sui mi řekla že tě našla v Ame. O té vesnici toho moc nevím, ale to co vím určitě je že vůdce se určuje pomocí síly. Nemáš snad zájem o vládnutí další země že ne?

"Já ne ale Madara zjevně ano. Mám ve vesnici svoje lidi a čekala jsem na ně mimo déšť. Ten by mě dozajista prozradil." řekla jsem mu.
"Byla jsem navštívit Kiri, Faita jestli si ho ještě pamatuješ." nadhodila jsem jistou myšlenku.

Toho zrádce a ignoranta? Jistě že si ho pamatuji, chtěl převzít vesnici a to mu nikdy neodpustím, navíc Tatsuo ho chtěl zabít, ale nechal se vlákat do pasti a skončil ve vězení. To byl vlastně celej on nepromyslet nic a jít do nepřátelského ustředí. Co plánuješ teď dělat? Hodláš si aspoň nějak užít život co máš? Co je vůbec tvým cílem?

"JO tak s tím zrádcem a ignorantem jsem mluvila. Je Edo tensei jako já." doufala jsem, že mu mohlo dojít jak nebezpečný Mizukage je.
"Nemám cíl. Pořádně ani nevím co dělat. Úspěšně se ukrývám za zdmi Otogakure, protože jen co bych vytáhla paty tak je tu milion lidí, kteří se mě chtějí zbavit. Lákalo by mě tolik věcí, ale tu hlavní nedostanu dokud bude Hokage živý." Ano narážela jsem na vlastní rodinu. "Občas se vracím k myšlence jaké by to bylo zase jednou dělat kage." zavřela jsem oči. "Jako Tsukika jsem si vedla docela dobře dokud nepřišel Orochimaru."

Edo tensei? Kdo měl tu čest ho oddělat předemnou? A kdo vás všechny vyvolává ? Jedinej kdo tuto techniku ovládá je Hokage ne? A co by si chtěla dělat kdyby si mohla? Jako kage sis vedla výborně vesnice krásně prosperovala po všech stránkách.

"Nevim kdo to udělal, ale osobně ho zabiju až to zjistím." usmála jsem se.
"Chtěla bych mít rodinu o kterou jsem přišla být kage by byl jen bonus navíc." doplnila jsem. Jen Crystal jako jediná věděla jak špatně mi bylo. Byla to ona, která provedla to vyšetření.

Jenže jako edo-tensei už nemůžeš mít děti. Reálně pokuď tě někdo nezapečetí tak tu budeš navždy a tví blízcí budou jen umírat. Měla by si vůbec zvážit zda chceš žít. " Řekl jsem to vážným hlasem, jelikož edo tensei je nechutná technika a lidi co jsou ní vyvolání už jeden život promrhali proč by tedy měli mít další. " On tě vzkřísil Senju že?

"To jsou silná slova Ruki, uvažoval bys stejně kdyby si byl v mé kůži?" podívala jsem se na něj vážně. Jistě už jsem několikrát přemýšlela o tom jaké by to bylo vzdát se toho a prostě se nechat zapečetit. Ale když už je člověk zde, chce tu zůstat.
"Vzkřísil mě Senju a zase jenom on mě může udělat živou. Nebo kdokoli, kdo má rinnegan." doplnila jsem.

Neber si to osobně Reino víš že tě mám rád, ale už si jeden život prožila. Edo tensei je nepřirozená technika, která by neměla existovat. Nevím jak bych reagoval jen na to říkám svůj momentální názor. Nejednou mě napadlo pokusit se naučit tuto techniku a vzkřísit mou pravou rodinu, ale je to nefér vůči nim. Zaslouží si svůj klid a ty si ho podle mě zasloužíš taky." Podíval jsem se vážným pohledem na Reinu " Opravdu toužíš být znova živá ? Změní tě to? Pomůže ti to v něčem?" Trošku jsem od ní popošel a zahleděl se na oblohu " Víš pokuď chceš znova žít měla by si aspoň pro to něco obětovat, jestli si toho schopná rád ti pomůžu.

"Pevně věřím že ano. Madara si toho už začal všímat. Shuuketsu se postarala o to, abych zeslábla na úkor svých citů, jakmile se tohle dozvědí ostatní, půjdou po mě ještě víc než kdykoli předtím. Jsem ochotná odejít a začít znovu. Crystal mi to samé nabízí také. Víš jak dlouho jsem neměla přítelkyni?" stočila jsem si vlasy na stranu a pohlédla na vybledlou blond svých vlasů.