Diamantové skály

First topic message reminder :




 Diamtové skály jsou útočištěm a skladištěm klanu Kana. Jsou zde ale pasti, které chrání vstupy a vchody dovnitř. Diamantové skály jsou známé tím, že je lehké dostat se dovnitř, ale už těší dostat se ven, jakmile se člověk jednou v labyrintu skal ztratí už se z toho sám nedostane....

V tom případě počítej s mojí podporou " Usmál jsem se na ní " A už máš vymyšlené jak docílíš toho, aby tě oživil? A co uděláš s Madarou?

"Madara mě neoživí tak hloupá nejsem. Uvažovala jsem nad jednou věcí a doufala jsem, že si ji Tetsuya nezjistil. On má druhý rinnegan. Kdybych mu dala ten svůj mohl by mě oživit, bohužel na úkor svého života. A nebo prostě a jednoduše zabít Assasina. Jiná možnost není." řekla jsem jen tak lehce.
"Díky za tvou podporu cením si toho, i když to možná neumím dát najevo."

Víš že existuje ještě jedna možnost? Zabít Asassina je celkem zbytečné, když to jde vyřešit i trošku hnusnějším způsobem. Riskoval bych tím taky dost, takže pokuď by ses nezměnila dokončil bych to co jsem v té době nedokázal udělat " Reina věděla o čem mluvím a navíc jsem nasadil vážný ton což u mě nebylo jen tak. " Kdo vládne Tsuki?

Věděla jsem co myslí, ale co plánoval jsem netušila.
"Nevím, podle mích zdrojů je tam nový kage, je zahalený. Ayame tam už není." řekla jsem.
"Co máš na mysli?" zakabonila jsem se

Asassin má syna, je myslím trošku starší jak já. Co ho unést? Život za život a mohla by si být živá, nevím jak silný je, ale když jsem byl na chuuniské zkoušce on tam byl taky a chtěl jsem se s ním utkat.

To mě zarazilo.
"Nemůžu Ruki. Je to můj synovec." povzdychla jsem si.
"Dala jsem mu slib, měla jsem ho učit, ale dlouho se mi Konoha neozvala." řekla jsem pevně.
"Nemůžu jít proti Konoze." vyslovila jsem nahlas jediný pokyn, který jsem od Assasina dostala. Výměnou za pouta s Madarou.

A kdybych to udělal já? Já žádná pouta s Konohou nemám a stejnak se tam chci brzo zastavit, chci nějaké odpovědi od Itachiho.

"Jo to já bych potřebovala taky. To je na tobě jestli to uděláš, ale já ti pomáhat nemůžu. A proč si mluvil o Tsuki předtím?" zeptala jsem se ho,což mě zajímalo více

Uvažuji, že bych se tam na chvíli usadil. Přeci jen jsem zapsán jako ninja z Tsuki a Suna už neexistuje nemám kam jít a na Tsuki mám dost vzpomínek. Kdo ví třeba převezmu aji tvůj post " Mrkl jsem na ní a vyplázl jazyk.

"To pochybuju když tam je teď někdo nový." ušklíbla jsem se.
"Ale jestli to dokážeš smeknu před tebou." informovala jsem ho.
"Kde si vůbec doteď byl?" otočila jsem se na něj

Prozkoumával jsem svět, objevoval nové vesnice, poznával lidi a jejich zvyky. Neuvěřila by si kolik silných lidí je na tomhle světě a kolik existuje různých zapomenutých klanů nebo technik. Byla to vážně nádherná cesta, ale hlavně mírumilovná. Jenom zde lidi neustále válčí. Někdy si říkám že by bylo lepší, kdyby Madarův plán Měsíčního oka vyšel.

"No neříkej dvakrát, nevíme co chystá."
"Proč Crystal kontaktovala tebe a ne přímo mě?" zajímalo mě dál. Tohle téma jen tak neopustím, slíbila jsem že o tom budu přemýšlet.

Rozhodně by nebylo tolik válek, sice by vše bylo jinak, ale .... Crystal se tě asi bála, přeci jen si silná a viděla mě jak jsem tě údajně zklidnil v Kumo, nevím zda měla v tom nějaké postranní úmysly.

"Odtušila, že si moje slabost. Doufejme, že si toho nikdo jiný nevšiml." postavila jsem se a oprášila si plášť.
"Doufám, že se nikde nevytahuješ, že jsem tvoje druhá máma, maminka má hodně nepřátel, kteří by toho využili." dopověděla jsem s úsměvem.

Moc to nevytahuju to se nemusíš bát že byhc chodil jo a víš o tom že Reina jo ta Reina z klanu Kana je moje matka? Úlet co?! Fakt o to se nemusíš bát. Jo vím že máš spoustu nepřátel, kdybych to zůstal ty 2 roky tak by mě zajímalo, kolik bych jich měl já, protože bych byl určitě tak hloupej a furt ti pomáhal" Na tváři mi cukl koutek a nemohl jsem se vynadívat na krajinu " Víš tohle místo je fakt nádherný, jedno z mála kde ještě lidi moc nezasáhli, chci ho chránit.

"No to je pravda zase by jsme ale byly dobrá dvojka." pak jsem se podívala jeho směrem.
"Máš pravdu taky to tu chráním jen co to jde. Je to jediné co po klanu Kana zbylo dobrého." tady jsem se cítila doma. Byl tu klid a tady jsem byla jen obyčejnou ženskou.

Nijak jsem nereagoval na slova co řekla, jen jsem stál kousek od ní a pořádně se nadechl " Tak co teda teď?

"Nebudu tě zdržovat jestli chceš vrať se zase ke své práci a já taky" podívala jsem sena něj i když vyhánět jsem ho nechtěla

Momentálně žádnou práci nemám, kzekage se někam poděl a mám u něj svého klona. Kdo tě vůbec zabil?

"No to je komplikované. Byla tam Naruto a ve stejnou chvíli, kdy se mnou bojoval ze mě vyšla Nibi. Takže oficiální verze je, že mě zabil Naruto. Ta kterou málo kdo ví je, že ještě předtím se mé tělo zbavilo démona a já to nepřežila. Naruto měl držel v náručí do té doby než jsem zavřela oči." popisovala jsem poslední vzpomínku.
"Je to zvláštní ale já se vlastně setkala s legendami minulosti. Sasuke, Orochimaru, Kabuto, Itachi, Zetsu, Naruto..." usmála jsem se je to celkem vtipné

Čuměl jsem na ní ní jak smyslu zbavenej " Měla si tak úžasnou smrt a stejnak chceš žít? Si divná" Začal jsem se jen nahlas smát a zároveň jí zaviděl, protože setkat se s takovými osobnostmi bych chtěl též.

"Dokonce jsem Naruta i políbila i to mu budeš závidět?" ušklíbla jsem se.
"možná můj minulý život byl zlý ale za to nebyl stereotypní ani nudný." musela jsem se pochválit.

Je vůbec někdo kromě mě koho si nepolíbila? " Musel jsem si rejpnout ono to prostě ze mě instinktivně vyšlo. " Promiň já musel. " Už jsem byl připravenej že dostanu facku a stál na ní v pozoru.

"Jo Assasina, to je švagr, Madaru to je šéf, Kagamiho to byl taky šéf, Kabuto, to byl též šéf a navíc do mě pečetil Nibi a Orochimaru mě oddával." usmála jsem se.
"Hodně lidí co jsem nepolíbila."

Jo hodně dají se spočítat na ruce " Řekl jsem ironicky a zasmál se u toho, byl jsem už uvolněný a čuměl na její reakci, žádná facka, zkřiknutí, kéž by to tak bylo vždycky.