Diamantové skály

First topic message reminder :




 Diamtové skály jsou útočištěm a skladištěm klanu Kana. Jsou zde ale pasti, které chrání vstupy a vchody dovnitř. Diamantové skály jsou známé tím, že je lehké dostat se dovnitř, ale už těší dostat se ven, jakmile se člověk jednou v labyrintu skal ztratí už se z toho sám nedostane....

"Napadlo tě taky třeba někdy proč ty chlapy líbám? Třeba proto že mám techniku která se jmenuje smrtící polibek? Vysávání života bylo vždy fajn." pohladila jsem se po tváři spokojeně

Díky bohu že jsme rodina ." Stekl mi pot po tváři, a oddýchl jsem si klidnějším způsobem. " Zajímavá technika a díky ní seš mladší nebo co?

"Tak nějak ale teď mi je k ničemu, když nemám životní sílu." ujistila jsem ho.
"Ale radši bych někoho staršího kdo mě bude mít rád bez ohledu na to co jsem kdysi udělala. Prostě hodit minulost za hlavu chápeš?" Prostě někoho takového jako byl Sho

V tom případě by si musela kompletně zahodit svou identitu, přestěhovat se a žít někde na vesnici daleko, daleko odsud. Asi mě nechceš naučit tu techniku co? Mám pár nevyřízených účtu " Ďábelsky jsem se pousmál a představil si že bych zase vypadal na 12, tak jsem zavrtěl hlavou " A víš co raději ne .

To není špatný nápad, co řekl. Svou chakru bych neututlala, ale kdybych se zeptala Crystal jistě by se s tím dalo něco udělat. Pak bych si ostříhala vlasy, nabarvila je na jinou barvu a odešla pryč. Kdo by mě poznal? Vždyť skoro pořád nosím masku. Ale pořád bych byla edo tensei. Zamyslela jsem se a chvíli mlčela a uvažovala nad tím. Nebyl by to špatný nápad, jen je zatím nereálný.

Viděl jsem že Reině se ten nápad zalíbil, avšak momentálně by to nemělo cenu no, jelikož byla nesmrtelná " Třeba bych tě aji jednou za čas přišel navštívit"

"Budu doufat v malá vnoučátka." pocuchala jsem mu vlasy a skočila ze střechy dolů.
"Myslím že je na čase vrátit se každý tam kde byl naposledy. Já tě kontaktovat nemohu ale ty mě ano. Kdyby si cokoli potřeboval, tak řekni." usmála jsem se na něj

V-vnoučátka?! To ani nezkoušej!" Když řekla to slovo šíleně jsem se lekl a přejel mi mráz po zádech. " Dobře spíš se vyndám trošku jinam a kdyby něco tak tě kontaktuji, kdyby něco mám klona v zemi Čaje tak se neboj jít za ním, kdyby něco. " Pousmál jsem se na ní a mávl jí, z místa jsem ihned zmizel.

Usmála jsem se pro sebe. To bylo milé shledání. Ještě jsem prošla celé sídlo, jestli tu nejsou nějaké nesrozumitelnosti a pak jsem jej opustila taky a vracela jsem se zpět na misi k Ame.

(přesun)