Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

"Hikaru, vezmi ji sebou na misi! Když chceš techniky, tak si ji odpracuješ a to i tu škodu!" otočil jsem se až mi zašustěl plášť. "Dobré ráno," pozvedl jsem zvědavě na holku, která seděla na zemi. Rudé vlasy, Tsukigakure? podal jsem ji ruku, kdyby se náhodou chtěla zvednout a jít do kanceláře. Druhou ruku jsem položil na zeď, která se za chvíli sama opravila, sice jsem nedokázal napodobit nátěr, ale byla tam dřevěná zeď..

Chvíli jsem jen zírala na jeho ruku.
Wau... Hokage-sama mi podává ruku!
Vyložila jsem si to po svém a nejen, že jsem přijala, ale skončila jsem to vyšvihnutí se na nohy s jeho pomocí pevným objetím.
"Arigato! Ta cesta byla příšerná! Opravdu!" 
Odtáhla jsem se, jako kdybych si něco uvědomila.
"Yoko. Já jsem Uzumaki Yoko," nasadila jsem vážný tón. "Přišla jsem prosit o konfrontaci se členy svého klanu, kteří by se tu měli nacházet... a o jeho techniky, které, jak jistě chápete, v Tsuki nemám." 
Hodila jsem pohledem po Killunii. "Také si je mohu odpracovat. Zvládnu cokoli! Umím vařit i prát a taky uklízet."
Teprve potom mi došlo, že to asi myslel i jinak.
"Samozřejmě jsem i kunoichi! Hodností Chuunin."

po tom co mi rekl ze mam vzit sebou genina jsem predcasne sesedivel.
"Vzit sebou Genina? To si doufam delate jenom legraci." Pak jsem se probral. "Ale tady slecnu bych sebou vzal pokud bi ji to nevadilo.

Díky obětí Yoko jsem se trochu uklidnil, ale bylo to trochu divné, nikdy jsem ji neviděl.
"Tak dobře, posaď se Yoko," ukázal jsem ji na prázdnou židli ve své kanceláři. Pak mě opět rozčílil Hikaru. To si snad všichni začínají dělat legraci?!
"Hikaru! Nepochybuj o mých rozkazech!" zaštěkal jsem i na něj, nechal otevřené dveře, aby Yoko mohla vstoupit a jakmile vstoupila tak jsem jimi pořádně práskl.

To bylo poprvé od mého prvního týmu, co se mnou chtěl někdo dobrovolně spolupracovat.
Konoha je super!
O vteřinu později jsem způsobně seděla na židli uvnitř a hleděla na Hokageho naprosto dokonale oddaným psím pohledem plným očekávání. Čekala jsem na odpověď.

To jsem teda dopadl. Proletelo mi hlavou. Pak jsem se otocil na Kuli a zeptal se ji "Jdeme?"

Posadil jsem se na židli a vydechl jsem. Snažil jsem se uklidnit jako při tréninku Sennin módu.
"Všichni členové Uzumaki klanu v Konoze jsou momentálně mimo Konohu. I když po matce jsem také Uzumaki," ušklíbl jsem se. "Veškeré informace o klanu můžeš najít v Knihovně..co se týče technik, hmm.." promnul jsem si bradu.
"Co takhle Shikkoku fuuin? Víš o co jde?"

Místo na cvičišti jsem skončil tady. Došel jsem až do chodby a viděl tu pár lidí. Tak si počkám. Všiml jsem si i toho z Kiri. Ta maska?! Oinin? Co ten tu dělá? Zamyšlený jsem si sedl na lavičku před kanceláři a v klidu čekal, až na mě přijde řada.

Klon
Hm? Podíval se na toho co teď přišel.Pouze mávnul na pozdrav. A čekal až na něj bude řada což by měla být po té holce co tam teď vkročila.

Jen jsem zavrtěla hlavou.
"Neznám ji, ale jednu pečetící techniku mám," dodala jsem rychle. "Vymyslela jsem ji sama."
Pravda, v tomto má vesnice příliš neexcelovala. A proto jsem byla tady. Navíc se zdálo, že alespoň z jedné strany je ze stejného klanu jako já. 
Sugoii!

"Hmm, co bys řekla, kdybys dokázala napsat pomocí pečetící techniky vzkaz, který nikdy nezmizí? To ta technika dokáže," mile jsem se usmál. Kdyby tuhle techniku měl Maro, tak by tady byly dost nepříjemné vzkazy po celé vesnici..

"To bych uměla moc ráda!"
Odolala sem chuti ho znovu obejmout.
Tohle bych se asi měla odnaučit... Ale zatím na to všichni Kage reagovali docela dobře.
"Co budete chtít za to, že mě ji naučíte?" naklonila jsem hlavu na stranu.

Přimhouřil jsem oči a přemýšlel.
"Zatím nic, přeci jenom, jsi Uzumaki," ušklíbl jsem se a vytáhl techniku z knihovny, následně jsem ji podal Yoko.
"Tak, stavíš se v knihovně pro informace o klanu?"

"Hai, budu studovat," přikývla jsem. "Smím tu zůstat týden, takže ho chci co nejlépe využít."
Nějak jsem neřešila, kde budu spát nebo co budu jíst. Dokonce jsem si nevzala ani žádné jiné oblečení. Možnost jít do knihovny mě uchvátila a to už mi utekl první den, zbývalo jich tak málo! Dravě jsem se natáhla po svitku a vmžiku po dalším poděkování zmizel v mé tašce.
Zamířila jsem ke dveřím.
"Pokud tedy nic nepotřebujete, rovnou tam půjdu."

"Ano, dobře, spát můžeš v ubytovně, je tam dost místa," pousmál jsem se.
Škoda že tu není Allii, určitě bys mohla spát u něj.

"Huh? Spát?" 
Význam mi po chvíli došel a tak jsem jen přikývla.
Nepotřebuju!
"Děkuji," dodala jsem rychle, abych zahnala své myšlenky. 
V očích mi stále hrály příliš energické jiskřičky.
"A prozatím nashledanou!"
Seběhla jsem schody a rozběhla se ke knihovně. Prostě tam počkám, dokud neotevřou. A běda čemukoli, co se mě v noci pokusí vyděsit!

//Přesun

"Není zač," kývl jsem a pak se otočil k noční Konoze.
"Další!" zaječel jsem. Dnes mám spoustu práce, sakra..Musím ještě do Kiri a připravit ten sraz.

Klon:
Vešel dovnitř a zavřel za sebou. Poklekl před hokagem a tak zůstal.
Dobrý den hokage-sama. Omlouvám se ,že ruším. Mám jen pár otázek ohledne Yoshira Uchihy. Pokud vám to nevadí.

"Dobrý den," Yoshiro!? "Proč? Proč to chceš vědět?" zeptal jsem se chladně. Snažil jsem se nedat znát ani jednu emoci, která ve mě vřela.

Taky jsem odesel
(presun)

Klon:
Dozvěděl jsem se ,že se vydává za Madaru Uchihu. A vy ho znáte. Vím to. A rád bych věděl podrobněji. A jestli to chcete důvěrněji klidně si sundám masku.
Řekne a dívá se na něj.

"Vydával.." opravil jsem Oinina. "Zdá se, že Vám Mizukage řekla, co se na srazu stalo, ale on už zřejmě není mezi námi." otočil jsem se.
"Navíc to není práce pro oininy, když se s ním nedokázalo vypořádat pět Kage."

Není to pro nás ,ale aspoň se dozvím trošičku více a třeba to bude lepší. A co tím myslíte Vydával ? Jsem nějak zmatený. Díval jsem se na něj. Aby to bylo důvěrnější tak jsem si sundal masku a obvazy pod tím jsem měl jizvy (viz. obrázek)

Spoiler:

Můžu se jen zeptat co se s Yoshirem stalo ,že se stal zlým?

"Vydával, protože už jsme ho odhalili a podařilo se nám ho dostat, nebo alespoň jsme ho donutili se stáhnout." chvíli jsem přemýšlel nad jeho poslední otázkou. Dával jsem si to za chybu, co se s ním stalo.
"To bych také rád věděl, zmizel před lety, beze stopy, myslel jsem, že je mrtvý,"